Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Zkoušel jsem si dnes zkopírovat na notebook nějaké starší mp3. Zjistil jsem že to není zas až tak jednoduché, protože mnohá CD jsou dost poškozená. To ještě z doby kdy jsem měl malý hardisk a nebyl jsem zvyklý si muziku nebo filmy kopírovat na HD.
Je mi to docela líto, protože na mnohých je muzika, kterou mám rád budu si muset dát práci a pokusit se to zkopírovat přes vypalovačku.Tou se dá ledacos zachránit. Je noc a sedím si tak doma , vyjímečně mimo psací stůl, kde doma sedím na strategickém místě u PC. Nějak se mi dobře sedí v koutě u knihovny. Notebook na klíně a tak si datluju co mě zrovna napadá,
Jak jsem šel dnes domu viděl jsem cestou od tramvaje, že se u mě svítí. Napřed jsem si myslel, že jsem zapomněl ráno zhasnout, potom jsem dumal, že je tam zloděj. A nakonec jsem uhádl to správné. Byla to uklizečka,která byla objednaná na dobu kdy tu nebudu.
Evidentně jsem to netrefil. Byla tu. Byla to chyba v komunikaci. Já mínil, že přijdu v 17 hodin Katka její šéfová slyšela že v sedm večer. Nikoliv ráno. Nemám rád, když se pletu někde kde se usilovně pracuje. Ruší mě to Seznámil jsem se tedy se svou uklizečkou. Starší dáma.
Byla to sice jiná, než jsem čekal, ale nějak mě to netrápilo. Prý ta původní přijde až jindy. Uklidila hezky.Vyžehlila. Dokonce ji napadlo, že do napařovací žehličky patří voda. Po práci mi chtěla nechat klíče. Vzhledem k tomu, že mi budou měnit kompletně dveře i se zámky, nechal jsem ji velkoryse klíče.
Poklábosili jsme. Vypátral jsem že ta dáma je kousek od rodiště mé matky na Podkarpatské Rusi. Byla překvapena, že ji rozumím. I já jsem byl překvapený, Rusňácky jsem neslyšel mluvit třicet let a přesto se mi to docela vybavovalo. A to jsem nikdy nijak zvlášť mluvit neuměl. Ale hodně sem to slyšel od své matky, když mluvila se svou sestřenicí, která přišla do Čech stejně jako moje matka v roce 1945.
Tak se zase vysunuly dávno zasunuté vzpomínky na tu dobu, která byla tak dávno. Svět byl zcela prostý. Tedy z dnešního hlediska. A já jsem přitom celý svůj život měl pocit , že žijí v supermoderní době. Inu vše je relativní. Ale stejně když jsem slyšel ten přízvuk, vynořil se mi Stakčín. A už jsem tam byl, opět u Cirochy. Toulal jsem se Vihorlatem. Tam všude žijí Rusňáci. Tam odešla rodina mé matky od Užhorodu těsně po válce.
Vzpomínám si na dobu, kdy mi bylo kolem dvaceti dvou let. Přijel jsem domů do Děčína z Prahy, kde jsem tehdy pracoval. Den předtím jsem dostal výplatu. Tehdy se hezky vyplácela na ruku a každý věděl kolik kdo bral. Lidé si mohli bezproblemově závidět. Výplatní archy se válely veřejně. A já jsem už tehdy nevydělával málo.
Ale měl jsem v té době náročný způsob života. Ženy, rum a rokenrol. Na rozdíl většiny od svých vrstevníku jsem nic neměl, nic jsem neušetřil.
Tehdy, byla sobota dopoledne, řekl jsem matce, že si jdu koupit cigarety. Ona se bezelstně zeptala kdy se vrátím? A žádala aby to bylo brzo. Slíbil jsem ji to. Skoro to vyšlo.
Pro cigarety jsem šel samozřejmě do hospody, protože ne každá samoobsluha měla v sobotu otevřeno a trafiky většinou v sobotu měly jen do deseti, některé je do devíti.
Zašel jsem tehdy na Růžek. Peníze jsem měl u sebe. Mám pocit, že to bylo kolem třech tisíc. Což na tehdejší dobu kolem roku 1972 byly skutečně velmi slušné peníze. Celá rodina za to žila pohodlně měsíc. Mě tehdy nekdy ty peníze vydržely i týden. Pak jsem musel na melouch.
Na Růžku jsem potkal několik kamarádů ze školy. Něco jsme vypili. A najednou jsem zatoužil po volnosti. Jak jsem byl v džínách a tričku, šel jsem na vlak, koupil jsem si za stovku lístek do Stakčína a vyrazil jsem. Vrátil jsem se za tři týdny.
Už ani nevím co jsem potom řekl v práci, ale nějak to prošlo. Prostě jsem chtěl vidět znovu příbuzné, bratrance a sestřenice. Babička ani děda už na živu nebyli. Ale to nic nevadilo. Na živu mimo Marie a Zuzky byli všichni matčini sourozenci. Tak jsem to vzal od Stakčína přes Košice. Sourozenců původně bylo devět.
Protože jsem byl syn Katy, byl jsem přijat bez zbytečných otázek a údivu. Všichni moji touhu chápali. U každého jsem byl chvíli a po třech týdnech jsem jel domů. Máma byla jak u vytržení. Kde jsem byl zjistila až po mém návratu.
Ale byli doma zvyklí u mě na ledacos. Měl jsem být po kom. Můj táta byl za války nasazený v Německu a z toho Německa jim čtyřikrát utekl. Vždycky mu to prošlo. Máma se vydala v devatenácti letech do Čech. Nikoho tu neznala, a přesto se neztratila. A v těch devatenácti uměla tři jazyky a další dva se naučila.
No a aby se to nepletlo, za rok jsem se na to východní Slovensko vydal poprvé pěšky. Pak jsem to zopakoval ještě asi dvakrát. Tu procházku.
Padali do mdlob, když jsem tam dorazil. Jenže mí příbuzní u mě vážně byli zvyklí na mnohé. Tak to se mi dnes připomnělo, jen za setkání s uklizečkou. Jo jo takový je život. Ale mladý jsem byl dlouho. A rád.
Tiskni
Sdílej:
A hele, novej Meresjev kombinovanej s Kájou Maříkem.Jako Fénix z popela..., kdes to opsal?
Fajn, kde jste to opsal ? Tyhle kydy jsem už někde čet. Někde na webech. Ani náhodou vám to nevěřim. Meresjev je proti vám slabej odvárek. Nudný. Ještě čekám na váš blog, kde budete popisovat svá konspirační hnutí proti fašistům. Jste směšný.
No, tak tam asi ne. Shity nečtu. Ale pozor, Aštar se dívá...