Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Zkoušel jsem si dnes zkopírovat na notebook nějaké starší mp3. Zjistil jsem že to není zas až tak jednoduché, protože mnohá CD jsou dost poškozená. To ještě z doby kdy jsem měl malý hardisk a nebyl jsem zvyklý si muziku nebo filmy kopírovat na HD.
Je mi to docela líto, protože na mnohých je muzika, kterou mám rád budu si muset dát práci a pokusit se to zkopírovat přes vypalovačku.Tou se dá ledacos zachránit. Je noc a sedím si tak doma , vyjímečně mimo psací stůl, kde doma sedím na strategickém místě u PC. Nějak se mi dobře sedí v koutě u knihovny. Notebook na klíně a tak si datluju co mě zrovna napadá,
Jak jsem šel dnes domu viděl jsem cestou od tramvaje, že se u mě svítí. Napřed jsem si myslel, že jsem zapomněl ráno zhasnout, potom jsem dumal, že je tam zloděj. A nakonec jsem uhádl to správné. Byla to uklizečka,která byla objednaná na dobu kdy tu nebudu.
Evidentně jsem to netrefil. Byla tu. Byla to chyba v komunikaci. Já mínil, že přijdu v 17 hodin Katka její šéfová slyšela že v sedm večer. Nikoliv ráno. Nemám rád, když se pletu někde kde se usilovně pracuje. Ruší mě to Seznámil jsem se tedy se svou uklizečkou. Starší dáma.
Byla to sice jiná, než jsem čekal, ale nějak mě to netrápilo. Prý ta původní přijde až jindy. Uklidila hezky.Vyžehlila. Dokonce ji napadlo, že do napařovací žehličky patří voda. Po práci mi chtěla nechat klíče. Vzhledem k tomu, že mi budou měnit kompletně dveře i se zámky, nechal jsem ji velkoryse klíče.
Poklábosili jsme. Vypátral jsem že ta dáma je kousek od rodiště mé matky na Podkarpatské Rusi. Byla překvapena, že ji rozumím. I já jsem byl překvapený, Rusňácky jsem neslyšel mluvit třicet let a přesto se mi to docela vybavovalo. A to jsem nikdy nijak zvlášť mluvit neuměl. Ale hodně sem to slyšel od své matky, když mluvila se svou sestřenicí, která přišla do Čech stejně jako moje matka v roce 1945.
Tak se zase vysunuly dávno zasunuté vzpomínky na tu dobu, která byla tak dávno. Svět byl zcela prostý. Tedy z dnešního hlediska. A já jsem přitom celý svůj život měl pocit , že žijí v supermoderní době. Inu vše je relativní. Ale stejně když jsem slyšel ten přízvuk, vynořil se mi Stakčín. A už jsem tam byl, opět u Cirochy. Toulal jsem se Vihorlatem. Tam všude žijí Rusňáci. Tam odešla rodina mé matky od Užhorodu těsně po válce.
Vzpomínám si na dobu, kdy mi bylo kolem dvaceti dvou let. Přijel jsem domů do Děčína z Prahy, kde jsem tehdy pracoval. Den předtím jsem dostal výplatu. Tehdy se hezky vyplácela na ruku a každý věděl kolik kdo bral. Lidé si mohli bezproblemově závidět. Výplatní archy se válely veřejně. A já jsem už tehdy nevydělával málo.
Ale měl jsem v té době náročný způsob života. Ženy, rum a rokenrol. Na rozdíl většiny od svých vrstevníku jsem nic neměl, nic jsem neušetřil.
Tehdy, byla sobota dopoledne, řekl jsem matce, že si jdu koupit cigarety. Ona se bezelstně zeptala kdy se vrátím? A žádala aby to bylo brzo. Slíbil jsem ji to. Skoro to vyšlo.
Pro cigarety jsem šel samozřejmě do hospody, protože ne každá samoobsluha měla v sobotu otevřeno a trafiky většinou v sobotu měly jen do deseti, některé je do devíti.
Zašel jsem tehdy na Růžek. Peníze jsem měl u sebe. Mám pocit, že to bylo kolem třech tisíc. Což na tehdejší dobu kolem roku 1972 byly skutečně velmi slušné peníze. Celá rodina za to žila pohodlně měsíc. Mě tehdy nekdy ty peníze vydržely i týden. Pak jsem musel na melouch.
Na Růžku jsem potkal několik kamarádů ze školy. Něco jsme vypili. A najednou jsem zatoužil po volnosti. Jak jsem byl v džínách a tričku, šel jsem na vlak, koupil jsem si za stovku lístek do Stakčína a vyrazil jsem. Vrátil jsem se za tři týdny.
Už ani nevím co jsem potom řekl v práci, ale nějak to prošlo. Prostě jsem chtěl vidět znovu příbuzné, bratrance a sestřenice. Babička ani děda už na živu nebyli. Ale to nic nevadilo. Na živu mimo Marie a Zuzky byli všichni matčini sourozenci. Tak jsem to vzal od Stakčína přes Košice. Sourozenců původně bylo devět.
Protože jsem byl syn Katy, byl jsem přijat bez zbytečných otázek a údivu. Všichni moji touhu chápali. U každého jsem byl chvíli a po třech týdnech jsem jel domů. Máma byla jak u vytržení. Kde jsem byl zjistila až po mém návratu.
Ale byli doma zvyklí u mě na ledacos. Měl jsem být po kom. Můj táta byl za války nasazený v Německu a z toho Německa jim čtyřikrát utekl. Vždycky mu to prošlo. Máma se vydala v devatenácti letech do Čech. Nikoho tu neznala, a přesto se neztratila. A v těch devatenácti uměla tři jazyky a další dva se naučila.
No a aby se to nepletlo, za rok jsem se na to východní Slovensko vydal poprvé pěšky. Pak jsem to zopakoval ještě asi dvakrát. Tu procházku.
Padali do mdlob, když jsem tam dorazil. Jenže mí příbuzní u mě vážně byli zvyklí na mnohé. Tak to se mi dnes připomnělo, jen za setkání s uklizečkou. Jo jo takový je život. Ale mladý jsem byl dlouho. A rád.
Tiskni
Sdílej:
13.5.2006 12:36
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
A hele, novej Meresjev kombinovanej s Kájou Maříkem.Jako Fénix z popela..., kdes to opsal?
Fajn, kde jste to opsal ? Tyhle kydy jsem už někde čet. Někde na webech. Ani náhodou vám to nevěřim. Meresjev je proti vám slabej odvárek. Nudný. Ještě čekám na váš blog, kde budete popisovat svá konspirační hnutí proti fašistům. Jste směšný.
No, tak tam asi ne. Shity nečtu. Ale pozor, Aštar se dívá...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
