Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Dvacátý jednadvacátý a dvaadvacátý srpen to jsou tři dny, které mají pro mne svoji důležitost. Dvacátého srpna se narodila má dcera Katka, jednadvacátého před třiceti osmi lety přitáhly rabovací bolševický hordy s půlmilionovou armádou do Československa, den na to zemřel jeden z mých mnoha strejdů ve čtyřiačtyřiceti letech a patnáct let na to ve stejný den a téměř stejnou hodinu můj táta. Ale nějak to zas tolik už neprožívám. Táta je po smrti s mámou dost dlouho abych se s tím smířil. Katka slaví narozeniny vždy téměř někde jinde a bolševická svoloč po dvaadvaceti letech rabování odtáhla tam kam patří.
Tak jsem si dnes říkal když jsem četl blogy na abíčku, že stejně jsou věci jejichž důležitost člověk pochopí plně až když je prožije. Ať se to týká narození dětí, protože tím dnem se vše v rodině obrátí. A pokud je to aspoň trochu normální rodina, začne v ní být dítě tím nejdůležitějším členem rodiny a středem zájmů všech kolem něj. Zrovna tak dokud mi neumřeli rodiče nevěděl jsem tak moc, co to znamená smutek ze ztráty někoho blízkého. Až když jsem to prožil pochopil jsem jak je nesmyslné někomu říkat: „Už netruchli, vždyť tím nic nezměníš.” Většina lidí zažije oboje. Jak radost z nového života, tak smutek ze ztráty. To jsou věci, kterým se málokdo vyhne. Musí to prožít celé nezkrácené. Pokud to zarazí projeví se to jinak a jinde. To si jen tak reaguji na komentáře k jednomu blogu, kde autor se pokusil začít anglicky, podle některých udělal hrubou chybu a někteří místo toho aby komentovali o čem že ten blog vlastně je, zaměřili se na nepodstatné věci. Mám s tím podobnou zkušenost zde. A několikrát.
Chápu, že programátoři, matematici a další lidé, co se pohybují v oblasti exaktních věd trvají na přesném pojmenování, upozorňují druhé na nepřesnosti a mají za to, že pokud někdo se nevyjadřuje jak oni jsou zvyklí, že to vnímají jako vadu člověka. Zrovna tak to dělají češtináři, jež mají často za to, že kvalita žáka se projevuje v tom, že přesně ovládá gramatická pravidla. Jen se tak divím, že ti lidé nepřemýšlejí z jakého důvodu jsou vlastně aspelly a ispelly. Tolik trvají na té přesnosti a tolik hodnotí chyby jako hloupost, že si neuvědomují, že je to i jejich problém. Ty pomůcky vymysleli lidé, kteří si byli vědomi toho, že oni sami a další jiní lidé jsou omylní. Údajně programátoři napřed řeší vlastní problémy a následně tím poskytují i nástroje na řešení podobných problému třeba s gramatikou a překlepy i neprogramátorům. Díky tomu máme pomůcku alespoň v odstraňování překlepů.
Co si tak vzpomínám, tak už mi několik programátorů sdělilo, že i když se snaží co nejvíc udělat co nejméně chyb, stejně nikdy nevědí jak to bude fungovat. Můj kamarád Radim, který je velmi zkušený programátor mi jednou řekl. „Vždy doufám, že to bude fungovat jak jsem si představoval, ne vždy to funguje jak jsem si představoval. A ladím.” A když to říká i Radim, tak k tomu není co dodat. Radim je jeden z těch co už se odnaučili upozorňovat ty druhé na jejich chyby. Maximálně řekne, když něco „geniálního” v oblasti IT vymyslím a následně provedu: „Vypadá to že už jsi přišel na to že tohle není ta správná cesta.” A já se vždy zeptám jak tedy na to. A je vystaráno.
Nepochybně je dobře umět svůj obor co nejlíp, ale bohužel jsme lidé a děláme chyby. Programátoři mají svoje ladící (nebo odlaďovaní, nevím jaký je přesný název) nástroje, co jim napomáhají odstraňovat chyby. Bohužel v životě ne vždy jsou „ ladící nástroje” na lidské chyby. Učíme se zkušeností. Kupodivu ani ne tolik knihami. Možná že ti co mají ve zvyku stále ty druhé upozorňovat na jejich chyby, zdůrazňovat význam přesnosti, (zcela určitě je to důležité.) tak možná tito lidé věří že najdou nějakou pravdu. Nevím, zdá se mi že objeví nějaký fakt, který může napomoci lepšímu poznání. Ale rozhodně širší poznání neznamená nutně pravdu. Možná jsou tito lidé úzkostní a mají strach z toho, že pokud se ani oni nebudou vyjadřovat přesně budou za hlupáky a budou vnímáni jako nedostateční.
V určitých kruzích tomu tak je, ale většinou jsme jako lidé docela rádi, když vidíme, že ani ti druzí nejsou dokonalí a máme radost, že v tom nejsme sami. Vidím to na klientech a pacientech jak se zaradují, že mám nějaké lidské slabosti a že se někdy mýlím. Nemám jim to za zlé. Nejvíc mě potěšil nedávno jeden bývalý pacient, když mi napsal vzkaz, že četl některé moje příspěvky, že se mu líbily a že netušil, že bych mohl i některé věci v životě vnímat a vidět jako on.
Prostě v tom blázinci, kde se jevím jako člověk, který nemá možná jiné zájmy než je psychoterapie a jóga, nemají čas a možnost většinou zjistit něco o mých zájmech. Nejsem tam proto abych je tím zatěžoval. A je pro ně velkým překvapením, když mimochodem zjistí že se zajímám o počítače, ženské, muziku, cestování a mnoho dalších věcí. A protože mám klienty nejrůznějších oborů, od primářů v nemocnici, přes soudce a kopáče, uvědomuji si v kolika oblastech mě někteří tito lidé převyšují. A přesto jsou mými klienty a přesto mě mají za odborníka, kterému věří. I tak to v životě někdy je. V oblasti závislosti, ježdění s lodí, stavebních prací atd jsem a nebo jsem byl profesionál. V ostatních oblastech jsem amatér.
A vrátím-li se ještě k té zkušenosti. Tak jen ten kdo žije a vyznává nějakou náboženskou víru ví co to znamená. Ti ostatní si možná o tom něco přečetli a jdou po věcech, které v té oblasti jsou sice důležité, ale ne stěžejní. Nemohou rozumět tomu co to je věřit. Prostě vidí vnější znaky a projevy té víry. Stejně tak v józe nebo zenu. Kdo si to neodcvičí neví, nerozumí i kdyby přečetl veškerou literaturu v tomto směru. Ale to platí ostatně v každé další jiné lidské činnosti. s lidmi, co o sobě říkají, že jsou ateisté o víře a náboženství mnoho nediskutuji a hlavně nevysvětluji. Ti co věří, ti vysvětlování nepotřebují. Ti co nevěří těm žádné vysvětlení nestačí. Ti potřebují udělat zkušenost. A netýká se to jen náboženství.
Tiskni
Sdílej:
Chápu, že programátoři, matematici a další lidé, co se pohybují v oblasti exaktních věd trvají na přesném pojmenování, upozorňují druhé na nepřesnosti a mají za to, že pokud někdo se nevyjadřuje jak oni jsou zvyklí, že to vnímají jako vadu člověka.Proč by to měli považovat za vadu člověka? Měl jsem zato, že diskuzní fóra na ábíčku jsou hlavě proto, aby ti, co ví, mohli radit těm, co neví. Představme si, že pisatel udělá tu chybu několikrát a nikdo ho na to neupozorní, aby nebyl za (viz. citace). Pak ji udělá ještě jednou v dokumentu psaném anglicky, který přikládá k žádosti o práci v cizině (CV například) a příliš gramatikou posedlý perzonalista ji rovnou hodí do koše. IMO upozornění na školáckou chybu je lepší tady, kde to nikoho nebolí.
Jinak prvni clanek o vas co sem precetl az do konce