Ale jo, tiskárna i život docela funguje..

11.11.2007 18:13 | Přečteno: 1067× | poslední úprava: 11.11.2007 18:16

Tak jsem trochu prozkoušel tiskárnu, kterou jsem si zakoupil. Kupodivu ji nebylo zas až tak problematické přes Cups v Linuxu zprovoznit. Tedy jak se zdá, Linux se lepší a lepší. I ta víceúčelovost není na škodu. Za necelých pět tisíc tiskárna, scanner a kopírka docela jde. Koupil jsem si HP Photosmart C5180. Skutečně vše funguje jak má. Trochu jsem se toho bál, nakonec se ukázalo, že není problém vše rozchodit jak pod Debianem, tak pod Slackwarem. Pod NetBSD se mi nedaří. Zřejmě budu muset víc pátrat. Ale tolik netisknu, abych se nemohl v případě nutnosti z NetBSD přepnout do Linuxu.

Žiji v poslední době celkem hekticky, moc ani nepíši, jen si tak odpočívám a čtu si Kulhánka a jiné podobné autory. „Noční klub” mě opravdu pobavil. Dokonce jsem si díky Kulhánkovi dal práci a na netu jsem se podíval po zbraních co popisuje. Je vidět, že je docela informovaný. Humor mu nechybí. Je sv. Martina, přijel na bílém koníkovi, a v Praze sníh hned roztál. Na chatu jsou zděšeni z toho, že padá sníh. To je vážně událost, že v zimě padá sníh a v létě je horko. Tomu se skutečně nedá odolat, taková drzost. Počasí si dělá co chce. Asi někteří mají představu, že by v listopadu mělo být tak mírných 28 stupňů Celsia, svítit slunce, zásadně nepadat sníh. Tedy ten by mohl padat na Vánoce, jen tak mírně aby byla idyla. Ještě že v poslední době zas tolik nechodím po obchodech. V čase předvánočním. Pouze ve čtvrtek jsem vystoupil na Náměstí republiky z Metra a uviděl vpravo neon s nápisem „Palladium.”

Vstoupil jsem a dostal chuť si koupit oblek. Tedy jsem prošel několik obchodů, oblek jsem nekoupil. Nakonec tradičně jsem peníze, (ale málo) utratil v knihkupectví. Oblek ještě promyslím. Musím drze poznamenat, že se mi uspořádání Palladia líbilo. Zcela nepřehledné, bezvadně se tam bloudí, ale pravděpodobně nejoriginálnější hypermarket jaký v Praze je. tedy podle mého mínění. Nakonec mi nedalo a zašel jsem do Kotvy. Tam bylo docela ticho a klid oproti Palladiu. Zřejmě dost velká konkurence. Konečně udělat z kasáren obchodní dům mi nepřijde zas až tak pitomé. Dokud se obchoduje, většinou se neválčí.

Samozřejmě, staromilci, by věděli o lepším využití, ale jak říkám, mě osobně nevadí, že vyrostl další hypermarket v centru. Jestli zkrachuje, jejich problém, moje peníze neinvestovali. Pokud nezkrachuje a bude prosperovat, pro mne dobře, další místo kde se dá koupit pohodlně co potřebuji. Život už je takový. Praha i další města se mění a jestli někdo má potřebu něco příliš konzervovat, pak nechť svou chalupu zanechá svým potomkům ve stavu jakém uzná za vhodné. Jestli mi něco vadí, tak, že se z centra Prahy vytrácejí obyvatelé a rostou různé banky a obchody. O prodejnách ze sklem a čepicemi ani nemluvím. Ale rozhodně ne , že se z kasáren udělá obchod.

V blázinci prožívám zajímavé časy. Po několikáté v poslední době se opět proměnily kolegyně a teď dokonce i kolega s psychologickým vzděláním. Odešly další dvě na mateřskou ani si tam jedna příliš dlouho nepobyla. Už se ani nestačím seznamovat. Jsem zvědavý jak dlouho tam bude další dvojice. Kdysi jsem už zažil muže psychologa na oddělení, ale vzhledem k tomu, že byl poměrně schopný, po relativně krátké době odešel vydělávat peníze. Ani se mu nedivím. Teď přišel další. Tak uvidíme. Nakonec i já sám už dávno, dávničko mám hlavní zdroj příjmu zcela mimo blázinec. Setrvávám tam, protože stále ještě mám pocit, že to má nějaké úplně malé výhody. Pouze toho času co tam za tak málo peněz strávím je mi někdy líto. Ještě navíc být v kontaktu s lidmi, kteří si nehodlají připustit situaci v níž jsou a chovají se jako by byli dávno za vodou.

Čas od času se tam objeví nějaký podnikatel, předseda představenstva nějaké firmy a chová se, jakoby měl pravomoc řídit i blázinec. Což je potom potíž. Potíž pro něj, vzhledem k tomu, že málokdo z týmu má potřebu si dát určovat, kdy smí mluvit, jak smí mluvit, co s mí dělat a co ne. Já ze všech nejméně. Momentálně tam máme jednoho milého gentlemana, který si zatím nevšiml, že firma, co ji řídil, je v konkursu, on sám asi bude pravděpodobně mít s tím konkursem dost značné potíže. Chová se jakoby se ani do toho blázince nepropil. Což je v jeho situaci dost značný problém. Jo jo, tihle takzvaně „nezkrotní, mají dost těžký život. Kupodivu ani nebývají v tom ovládnutí života v abstinenci úspěšní. Stále bojují a díky své pýše a přesvědčení o svých nevyčerpatelných silách, zjišťují, že je realita zcela jiná.

Nedávno jsem mluvil s jedním svým bývalým klientem. Taky takový nezkrotný, nezdolatelný. Najednou má neoperovatelnou rakovinu slinivky, metastázy. Teď zkouší dodržovat všechny možná pravidla. Jen tak poznamenal. „Jestli tohle přežiji, asi už budu vědět, co jste mi chtěl o tom řádu říci.” Vysoko postavený, movitý, všechna pravidla se musela z jeho hlediska přizpůsobovat jemu. Aspoň si to myslel. Já ne. Díky tomu si mě vážil, protože jsem byl jeden z mála lidí, který se ho nebál a trval na tom, že pravidla platí i pro něj. Měl pro mne zvláštní slabost a hodně ze své pozice mi byl prospěšný a někdy jsem až po dlouhé době zjistil, že to byl on, co mi leckam otevřel cestu. Jeho žena se na mě speciálně přišla podívat, aby uviděla člověka, který se dokázal postavit jejímu muži, a nejen postavit, ale i občas ovlivnit. Bohužel ovlivnil jsem ho asi málo. Přeji mu štěstí, protože teď ho fakt bude potřebovat.

Když se ještě vrátím do blázince, už mockrát jsem si říkal. „Co tě tu drží? Peněz tu nevyděláš. Je to almužna, být odkázaný jen na ni, jakž tak na přežití. Jsi terčem útoků, těch co chtějí změnit všechno kolem sebe, mimo sebe. Na uznání jsi čekal roky.” Pak si uvědomím, že moje činnost v blázinci odráží můj život. Těžký život. Jen občas záblesk hezkých chvil, setkání se zajímavými lidmi. Tedy zase jen někdy. Ale pro ty záblesky a vzpomínky jsem ochoten do toho jít znovu a znovu. Stejně jako jsem byl ochoten to zkusit znovu a znovu s některými ženskými. Z holé víry, že příště bude líp. Možná je to i kus odpuštění a smíření se že život je vlastně pořád těžký a jiný nebude.

Nakonec mnohé jsem se naučil díky těm čtrnácti letům co jsem v blázinci strávil. Nejen o závislosti. Ale i o tom jaké to je pracovat se samými ženami. To byla bezva zkušenost. Asi dřív nebo později z blázince odejdu. Jednoho dne dojde moje působení na konec, stejně jako došlo u plavby. Pak zjistím, že svět je zase širý a otevřený dalším možnostem. I na prahu stáří. Pokud je člověk naživu, může doufat, že objeví poklad. Svůj poklad.

       

Komentáře

[majo1982]

Hezky pohled na život :)

[Jan Jílek]

No, jestli hezký nevím, ale můj určitě. Škoda, že toho hezkýho není někdy víc.

[Hadice]

Někdy stačí si toho hezkýho víc vážit...

[Mrkva]

Kulhanek! Muj oblibenej autor! :)))

[mrzout]

Tu tiskárnu mám také, teprve od tohoto pátku. Dnes jsem poprvé slavnostně zkopíroval 4 stránky. Mám obavu, že mi časem vyschnou inkousty, protože pro ni moc velké uplatnění nemám. Ale co nadělám, jednou za čas je potřeba. A i když v přepočtu pro mne díky amortizaci každá vytištěná stránky vyjde velmi draho, mít ji musím. A levnější HP s ethernetem asi není.

Za HP jsem vděčen. Ještě nedávno jsem se rozčiloval, co za podivný zbytečný proces hplip mi to *Ubuntu startuje, a teď jsem si pro něj našel uplatnění

Shodou okolností, moje matka si zcela nezávisle na mne koupila minulý týden Epson DX4400. Projevila nečekanou iniciativu a prodejce se dopředu zeptala, zda jí bude šlapat pod Linuxem. Ten samozřejmě věděl prd, tak ji odkýval její teorii, že když nainstaluje ovladač pro tiskárnu do Windows, a pak přebootuje do Linuxu, tak to tam už také pojede. No podle netu by snad jet mohla. Uvidím, jestli si s tím poradí nebo budu muset přijet. Ona totiž v KDE tráví výrazně více času než v XP, tak by byla otrava kvůli tisku přepínat.

Tiskárnu koupila, protože navštěvuje kurzy Univerzity třetího věku a občas potřebuje něco tisknout. Teď dochází na vektorovou grafiku a ještě něco tuším s webem.

Vektory ji učí v Corel Draw, doma jsem jí doporučil INKSCAPE, OO.o a XARU. Jenže já tomu rozumím jak Klaus globálnímu oteplování. Takže jsem byl včera poučen, že to má sotva polovinu funkcí než to ve škole. Instalaci Corelu do Win zkoušela, ale prý "vyskočilo nějaké okno v angličtině o registrování", tak to vzdala. Asi budu muset zjišťovat, jestli to má nějakou education verzi, ale jsem línej.

Přednášející na tom druhém kurzu ji vnutil Total Commander. Beru to jako životní ironii, ale prý s tím umí zacházet, tak proč ne. Včera jsem před ní v reakci prohodil kouzelné slůvko Krusader. Nepoužívám ani jedno, tak doufám, že ten v konkurenci s Win konkurencí obstojí lépe, než soupeři Corelu. I když popravdě nechápu, jaké pokročilé funkce by mohla po dvou měsících kurzu potřebovat. Ale asi je to už pro ten pocit.