Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Koupil jsem si plášť. Úplně nový a úplně dlouhý. Až na paty. U Bushmana. Takový jaký nosí drsní muži pokud ženou stáda bušem. Do deště i zimy. Chtěl jsem dlouhý plášť.Mám jej. Samozřejmě jsem ho hned zrána navlékl na sebe abych se pochlubil. Pouze se v něm musím učit chodit, vzhledem ke skutečnosti, že jsem na něj v metru šlápl. Ale nevadí. Chtěl jsem dlouhý až na paty. Takže, jak jsem čítával v ruských knihách. „Trp kozáče. Budeš atamanem.” Kozáci také nosili dlouhé pláště na koně. Vůbec je to dobrá móda a měli to jezdci na koni vymyšlené dobře.
Do dlouhého pláště se krásně zabalí aby nepršelo a nefoukalo na nohy. Stejně tak jako kdysi nosili vojáci vysoké boty a dlouhé pláště. Boty do bláta pláště aby měli kryté nohy a nezablátili si uniformu. Samozřejmě mám vyzkoušené, že dlouhý kabát skutečně hřeje víc. Má větší plochu, pod kterou se udržuje více tepla. Aspoň se mi vždy zdálo.
Ráno, když jsem dorazil k Plusu v Odře v Bohnicích, zíral jsem. Jak za totáče jsem si připadal. Zavřený vchod a před vchodem plno. Občané penzijního věku tam čekali až otevřou. Plus má občas slevové akce, pro které se mnohým vyplatí jet hodinu do Odry a hodinu zpět. Mají čas a nemají peníze. Tedy mají, ale zřejmě ne tolik a by se jim nevyplatilo cestovat hromadnou dopravou. Za ty léta, co se ráno stavuji v Plusu mnohé znám od vidění. Tvoří družné kroužky. Tedy starší ženy a probírají ten světa běh. Starší muži-důchodci většinou kolem nich procházejí s opovržením a leckterý si pod fousy mumlá něco o babách drbavých. Dámy a především ty starší díky větší potřebě sociálního kontaktu mají větší potřebu než muži hovořit o věcech obecných. Údajně je to tím, že když muži chodili na lov, kde museli být zticha, (ti muži,) aby něco ulovili, tak ženy sbíraly kořínky, ovoce, lupeny a u této činnost se mlčet nemusí. Děti ji dávaly zabrat a musely si vyměňovat zkušenosti, co kde a jak. Chlapi se večer, sešli u ohně a probíral toho mamuta, co jim zdrhnul a nebo taky nezdrhnul.
Zcela určitě si říkali mezi sebou, jací sou pašáci. Když si chlapi vyprávějí jací jsou pašáci, ženský k tomu většinou nepotřebují. Beztak by jim kazily řeči svými pochybovačnými poznámkami. Kdepak, když si mužský chtějí povyprávět o svých dovednostech, ženský by se u toho jen pletly. Tahle diferenciace je nutná. Prostě mužští mají svoje řeči a ženský také mají svoje řeči a nemělo by se to míchat. Protože potom vznikají jen zbytečné hádky. Společné jsou mejdany a tancovačky. Ale i tam jak jsem si všiml vznikají separátní skupiny, žen i mužů. Jen ti, co se chtějí seznámit se vehementně věnují druhému pohlaví. Někdy ovšem stejnému. A tokají. Tohle tokání vyvolává v mnoha ženách přesvědčení, že takhle by to mělo být celý život. Vzbuzuje to v nich naději s každým tokajícím mužem. Ženy jsou v tomhle směru většinou nepoučitelné. Stále doufají, že muži opustí své zvyky z dávných dob, kdy na lovu medvěda měli svatý klid a ticho od ženských řečí. Muži tlachají jen v hospodě a nebo u ohně ale většinou je to stejně praktické tlachání, kdy se dohadují jaký oštěp na soba, nebo utilitu na pc pro výrobu fotek. To je ta pravá mužská řeč.
Musím říci, že rád mluvím, ale pokud mluví ženy, docela klidně a bez problému se omezím na komentující krátké poznámky. Zažil jsem to mnohokrát v životě. Ženy mi něco nadšeně vypráví, já pozorně poslouchám, posléze něco dodám, stačí dvě věty a už mám na malér zaděláno. Mám malér v tom smyslu, že se většina těch žen domnívá, že takhle to bude pořád. Budu jí podle jejich představ věnovat neustálou pozornost, starat se o její štěstí, zábavu a blaho a mezitím jen tak mimochodem budu chytat medvědy zaživa a nosit je domu na zádech. Vnímají mou ochotu naslouchat jako věčnou a neměnnou. Ano je dobré a někdy nutné ženám naslouchat, mluvit, dávat najevo o ně zájem. Bohužel. Ženy tím, že jsou jinak nastavené, nedokáží vůbec pochopit, že muži se věnují většinu času řešení konkrétních problémů. V tom spočívá jejich cena mezi muži a na umění řešit konkrétní věci i jejich sociální postavení mezi muži. Najít řešení, splnit úkol. Většinou nepotřebují tlachy jen proto aby slyšeli. Muž, jež potřebuje plky o ničem, většinou nebývá příliš vážený mezi ostatními muži. Konečně ani mezi ženami. Muž jež umí vyprávět příběhu, které vedou k cíli, ukazují cestu a řešení je vážený pro svou dovednost muži i ženami. V tom je smysl jeho řeči. Žena udržuje řečí sociální sít, muž řečí mimo jiné buduje svět. Každý má svůj způsob a cíl a úkol. Rozdílnost, jež se doplňuje.
Bláhové ženy, které stále hledají muže, jež bude podle jejich představ. Vždy znovu a znovu ty úporné hledačky zjistí, že pokud najdou opravdového muže dopadne vše hodně podobně. On se bude chovat jako muž, a bude dělat vše jako muž, nezmění se i přes sebevětší nátlak. Nikdy nevystoupí ze své přirozenosti. Pokud vystoupí neobstojí v ničích očích. Poznal jsem mnoho žen, které stále doufaly, že muži je budou permanentně bavit, věnovat se jim, budou pozorní, každé ráno jim koupí kytku a řeknou jim jak jsou krásné, chytré a pilné. Nedočkaly se. Zkoušejí znovu a znovu a hledají. Mnohé má bývalé vdané,svým mužům nevěrné favoritky, která měly celkem slušné muže, hledaly a hledají u mne to co doma „nenacházely.” Nevšimly si, že mají docela spolehlivé muže. Nakonec to samé co měly doma objevily i u mne a navíc ještě nemohly pochopit, že pokud jsou jen milenky, tak jednoduše na některé věci jako manželka nemají nárok. Zklamané se některé vrátily se ke svému muži. Aby pochopily, že: „Všude chleba o dvou kůrkách.”Ty méně šťastné a méně chytré dál zase hledají silného, opravdového muže. Až najdou, zevšední jim, pak budou hledat dalšího. Je jich hodně, co neví že radost musí mít i protipól. Starost.
Z toho důvodu jsou feministky tak často mimo. Chytrá žena ví, že muž je schopen ji naslouchat v případě zcela konkretních potíží, najít cestu z problému, nabídnout řešení. Chytrá žena ví, že muž mlčící, přemýšlející je mužem, jež cestuje ve své fantazii, vymýšlí stroje, jež ji ulehčí život. Sní si a své sny realizuje. Ženy sní o lásce, muži sní o životě. Obojí je nutné a doplňují se. Pokud by všichni dělali i všechno, pak by to podle toho vypadalo. Tedy jak feministky touží, tak nakonec, když (nedej dobrý Bože) dosáhnou svého, bude to podle toho na světě vypadat. Vše bude v nesmírném chaosu. Samozřejmě jsou jedinci, kteří v onom chaosu si chrochtají. Ale většina lidí nakonec zjistí, že všechny ty kecy o rovnoprávnosti jsou jen kecy o politických cílech určité skupiny. Rozhodně jim nejde o blaho žen a lidí vůbec. Jen se prostě neumějí s něčím srovnat.
Tiskni
Sdílej: