Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Psal jsem dnes Markétě mail. To nebývá zas tak nic neobvyklého. Markétě píši rád a často. Protože psaní mě baví. Vyprávěl jsem jí příběh dvou žen, které znám velmi dobře a zblízka. Obě mají společné několik věcí. Povolání a podobnou životní tragedii. Oběma zemřely děti. Jedna měla jediného syna a zbyla po něm jediná dcera. Ona kolegyně žije sama. Už není mladá. Druhá má ještě děti dvě a zemřela ji dcera. Sedmnáct let.
Kdysi dávno jsem měl tchyní, které syn spáchal sebevraždu v osmnácti letech. Tehdy jsem ještě nerozuměl tomu hoři, která ona tchyně prožívala. Moc rád jsem ji neměl a myslím, že láskou ona ke mě také nehořela. Ale to není důležité. Důležité je co se mi vlastně i díky tomu vybavuje a v mysli spojuje.
Vybavuje se mi ta nesmírná míra utrpení,které všechny ty ženy, jež jsem znal a znám osobně, musely projít. Všechny měly velké somatické potíže. Do té doby jinak zdravé ženy, najednou mimo psychického utrpení začaly procházet i fyzickým utrpení. Jedna dokonce prožila klinickou smrt při infarktu. Každé trvalo velmi dlouho, než se věci samy upravily. Vlastně když si ty situace probírám zpětně, tak každá díky tomu nezměrnému utrpení nakonec našla smysl onoho utrpení.
Najít smysl v utrpení se velmi lehko napíše a mnohem hůře uskuteční. Pochybnosti o smyslu života, bolest, „nekončící myšlenky na to co kdyby...” A další provázejí a provázejí lidi, jež mají pocit, že tohle nikdy neskončí, že je to strašlivá nespravedlnost, že kdyby se někde byli jistě by se to nestalo atd atd. Četl jsem mnoho úvah na téma Kdyby existoval Bůh, nic takového by nedopustil. A četl jsem mnoho úvah na téma, že to je život, evoluce, silní přežívají, slabí odcházejí... Zcela určitě by se našlo další.
Nejsem filozof, a tím spíš nejsem teolog. O biologii mám jen matné představy. Na to tvrzení o neexistujícím Bohu, neumím odpovědět jinak, než že podle mého mínění Bůh nás postavil do světa plného utrpení a měl k tomu nějaký důvod. Nechává nás umírat v obavách, trápení a bolestech stejně jako v trápeních a obavách i bolestech se rodíme. Lidé jež většinu života se chovali mravně, umírají v bolestech rakoviny, nebo zažívají utrpení úrazu, které jim způsobil někdo jiný. Nevím, proč se tak děje a neznám a nebo nejsem spokojený se žádnou odpovědí, již jsem slyšel, nebo, která mě napadla. Všiml jsem si jen, že Bůh nás všechny vybavil schopností snášet utrpení.
Možná je to tak, jak říká Honza Lutera a i jiní, že utrpení je tou tavící jímkou, z niž vytéká ryzí kov. Snad to tak je. Svět z lidského hlediska není spravedlivý a přes veškeré úsilí nebude ani bezpečnější ani spravedlivější. Nezbývá než bud se v něm naučit alespoň trochu žít a trochu orientovat, moc si nepřipouštět myšlenky na svou konečnost, ale zase je zcela neeliminovat. Smířit se s tím, že některé věci se dějí a že lidé, je mají všechna práva a předpoklady se dožít třeba osmdesátky, ale nedožijí se.
Nikdo z nás není připraven zcela na smrt blízkých, stejně jako rodiče nejsou připraveni na smrt svých dětí. Je to vlastně proti rozumu. Děti jsou pokračováním nás samých a každým odchodem potomka se snižuje naděje na pokračování. To je biologický pohled. Neříkám, že je špatný, nebo ten můj je správný. Všímám si jen jedné věci. Ať je člověk ateista nebo věřící, stejně je bolest v případě smrti těch nejbližších obrovská. A všichni ti truchlící a trpící potřebují čas na zvládnutí bolesti a obav z prázdnoty.
Vrátím se k těm ženám. Všechny se proměnily. Utrpení ze smrti i utrpení jejich vlastní, tedy alespoň se mi zdá jim dalo schopnost vyššího rozpoznávání vlastní odpovědnosti za svůj život. A vlastně jim dalo pohled na život jako na možnost být prospěšný. Ve své prospěšnosti našly svůj smysl. Dvě se věnovaly naplno svým vnukům a ta třetí ještě ke starosti o rodinu přidala starost o děti s onkologickým onemocněním a já jsem ji slíbil, že dám odkaz na svém blogu na jedu akci. Takže tady je. Jestli to někomu prospěje, pak je to dobře, zdá se mi, že to nemůže ublížit.
Neznám žádné správné odpovědi. To jsem myslím zdůraznil jasně. Pochybuji, že někdo je vůbec zná.pokud někdo řekne, že ty ženy to vše mají jako těšínská jablíčka pak se jej zeptám: „A co je na tom zlého, chtít se utěšit ve světe, kde je více starosti a trápení než radosti?” jedna věc je utěšit svou prospěšností, druhá utěšit se a ulevit si trápením druhých. Jsou i takoví. Můžeme rozumět stejně jako v předchozím případě jejich motivům, ale trápení těch trápených to nezmění. Nikdy.
Vzpomínám si na svoji matku, která mě jednou ze zoufalství zbila způsobem, na který jsem nikdy nezapomněl. Chápu, že pro ni bylo strašlivé utrpení žít v s mým otcem, a když jsem udělal v podstatně zcela nevinnou věc, že jsem okno, které jsem ani nerozbil odnesl ke sklenáři a zasklení mělo stát dvacet pět korun, což nebyla nijak závratná částka, ale ona trpěla věčným nedostatkem peněz, takže si tehdy ulevila. Dnes ji chápu, ale na tu bolest a ty šlince na zádech jsem nikdy nezapomněl. I na její utýraný pohled, když skončila a najednou ji došlo co udělala.
Bohužel pochopení něčeho ne vždy přináší úlevu. A najití smyslu utrpení utrpení také nezmenší. To jen čas. Čas hojí všechny rány.
Tiskni
Sdílej:
…Bůh nás postavil do světa plného utrpení a měl k tomu nějaký důvod…Tohle mě opravdu fascinuje na Bibly/křesťanství. Cokoliv, co nedovedeme nebo nechceme vysvětlit, svedeme na vůli Boha. Pro ty hloubavější dodáme, že to tak chtěl, ale už nevíme/nesmíme vědět, proč to tak chtěl. Všimněte si, že po citaci následuje působivé líčení projednávaného, což má působit jako argument pro dokazovanou-nedokazovanou problematiku. Chápu, že tehdy, když se psala Bible, byly společenskovědní podmínky jiné a že to tehdy vydalo na velmi dobrou filozofickou literaturu. Ale dnes jsou takové způsoby passé.
)
je to o kultuře, architektuře, prostě o celé společnosti. Stačí se podívat na panorama jakéhokoliv většího města v Evropě.
... ukázaly
to až družice.
neexistuje žiadny a priorný dôvodNeexistuje nebo o nem nevime? Je nutne si dat pozor zda minite realitu vnimanou ci realnou.
Nehlede na to, ze kvantova fyzika nepopisuje realny fyzikalni model, podobne jako teorie relativity. Implikace je na miste.
Čo si predstavujete pod pojmom "reálny fyzikálny model"? Lebo ten nepopisuje žiadna teória. Fyzikálne modely sú len aproximáciou nameraných dát, nič viac. Ak to myslíte tak, že nepopisuje reálny svet, tak to ani ten Newtonov model (ktorý je ešte horšia aproximácia ako kvantová mechanika. Je len jej makroskopickou limitou), kde máte zákon akcie a reakcie. Treba si uvedomiť, že ten zákon nie je nejaký všeobecne platný axióm. Je to len Newtonov záver, ktorý učinil na základe pozorovaní. A ktorý neplatí, ako sa ukázalo, keď sa pozorovania spresnili.
Podstata dane otazky byla o existenci nahody.
Nechápem. Ktorej otázky?
Uhlu pohledu muze byt nekonecne mnoho. Teoreticka fyzika, ktera se snazi detailne popsat principy fyzikalnich deju je natolik komplexni, ze se prolina s vetsinou vednich oboru a to filosofie vcetne. Divat se na filosofii jako na zbytecny nadprodukt je omezene a kratkozrake. Nejen praci je clovek ziv.
To je pravda, ale je rozdiel medzi teoretickým fyzikom, ktorý premýšľa nad povahou vesmíru a filozofom. Ten rozdiel je hlavne v tom, že ten fyzik má zvládnutú matematiku a fyziku a tomuto svetu rozumie. Ten filozof si len vymýšľa nejaké predstavy, ktoré nemajú žiadny veľký praktický význam. Napríklad je jedno, či existuje moja škola objektívne, alebo si ju len predstavujem, alebo žijem v mysli niekoho iného. Nakoniec sa to aj tak vsetko redukuje na to, že zajtra mám skúšku, tak sa musím naučiť
Ak ide čisto len o náhodu, tak nechápem, o čom sa bavíme. Bola to náhoda
Prečo žijem? 42. Hm, to nesedí
Ale vážne, to prečo žijem, je presne otázka vhodná pre filozofa. Je to otázka, ktorá nemá žiadny zmysel a nie je dôležité na ňu odpovedať; dá sa žiť aj bez takýchto otázok. Ničmenej, ako ste už povedali, každý chce z niečoho žiť, aj filozofi, tak kecajú o blbostiach. Ja to celkom chápem, v tomto ohľade to nie je zďaleka jediné povolanie
Beres to vsechno jaksi dogmaticky. Co je uznavano za platne, nemusi byt uznavano i zitra (tak jako Newtonuv model). Vse je jen teorie, ktera musi vychazet z pravidla, ze mozne je naprosto cokoli - predevsim omyl.
Čo beriem dogmaticky? Som fyzik, všetky zákony beriem tak, že sa môžu každý deň zmeniť. A žiadnou otázkou, ktorá sa nedá zodpovedať, sa nezaoberám. Neviem si predstaviť vedeckejší prístup. Nevedecký je naopak váš prístup, že tu stále rozoberáte niečo o náhode a o zmysle života. Nie ste náhodou filozof?
(*...? <citoslovce>) != ironie
Duvod tve existence je nepodstatny? To by me vedlo k zaveru, ze je take zbytecny...