...vždycky mě zaráží, že lásky mé si vůbec něco vyzvednou...

16.5.2010 01:30 | Přečteno: 1122×

Na schůzku ze slečnou Klevisovou z Cosmopolitanu jsem dorazil včas a neoholený. Lenost mě přemohla, protože jsem od rána od devítí makal na scénáři s Ivanou. Dokončili jsme ho a musím říci, že to je díl na kterém mi asi nejvíc záleží. Je v něm nejvíc mých autobiografických prvku. Při psaní mi probíhaly hlavou všechny možné filmy vzpomínek. Cítil jsem se skvěle a znovu jsem se bez námahy vrátil do těch dob, před víc jak dvaceti lety.

Ale vrátím se ke slečně Klevisové, příjemná pohledná dáma kolem třicítky, ani nevypadala, že je z časopisu pro ženy. Ptala se důvtipně, takže jsem ji daroval svou bílou knihu „Svobodní v bolesti.” a ukázal ji Lidé a manipulace a dal ji souhlas z toho čerpat, pokud bude citovat zdroj. Prozíravě jsem vzal sebou Macbook a ukázal ji co bylo potřeba. Redakce tohoto ženského časopisu, prý nefeministického mi věnovala i oběd. Slečna Klevisová se netvářila nijak překvapeně, když jsem ji tak mezi řečí informoval i o jiných aktivitách. Brala to jako samozřejmost. Stylem: „Hledala jsem odborníka, našla jsem ho a bylo by divný, kdyby to byla nějaká nula.” Takový byl její postoj. Ptal jsem se ji jak na mě přišla. Prý přes můj web.

Líbil se ji web svou jednoduchostí, přehledností i obsahem. Potěšilo mě její mínění. Takže jsme si popovídali na téma „Život s člověkem, co má stále pravdu.” Řekl jsem názor na tuhle záležitost, ona si můj názor vyslechla, zeptala se zda opravdu smí citovat z mé knihy a webu. Kývl jsem na souhlas pod podmínkou, že uvede zdroj. Snědl jsem bezproblémově celou pizzu. Vidličkou a nožem, nenapodobil jsem dvě Američanky, co ji onehdy do sebe ládovaly bez jakýchkoliv zábran rukama. Obě byly tlustý. Rozloučili jsme se, stopnul jsem si tramvaj a pádil se sborem vracejících se středoškoláků a řešících nahlas své školní a životní úspěchy domů.

Práce jak na kostele. Včera mi volal kamarád Pavel Ždárský, který chce abych příští týden vystoupil na nějakém pořadu pro rodiče a měl pro ně něco jako přednášku. Slíbil jsem. Ekonomická krize a já se skoro nezastavím. Do poloviny února musíme s Ivanou odevzdat scénář ke komunikačnímu programu, abych mohli souběžně se závislostí točit. Dřina, ale tenhle kolotoč mám svým způsobem rád.

Tak si tak v hlavě přehrávám způsob jakým budu provozovat onen komunikační pořad. Včera jsem si k němu udělal několik bodů, napadly mě některé triky, co se dají použít aby na jednu stranu zůstal seriozním pořadem a na druhou měl prvky přitažlivost, koukatelnosti. Hnusných věcí je v televizi dost a dost. Jakmile se jeden dostane do vleku svých představ o tom co ještě chce udělat, dokázat, nezastaví se. Nakonec nebudu se tvářit, že chci všechno nechat být a nedělat nic. Líný jsem, ale tohle mě těší. Představovat si jak onen pořad bude probíhat, jestli herci budou dost ochotní spolupracovat, s čím přijdou i oni.

Jo jo, nikdy mě nenapadlo, že to vezme tenhle směr. Napřed jedno vystoupení v „Rodina a já.” Potom je to jak valící se kameny. Škoda že Rolling Stones už mají patent na ty šutry. Jinak mimo některých jejich hitů, jako je „Get now, Lady Jane” a ještě několika dalších mě jejich bigbít natolik nezaujal. Byli jiní, pro mne lepší. Sice nevydrželi tak dlouho, ale pro mne „Kings, Doors” a další z té doby byli zajímavější. Beatles jsou mimo soutěž a diskusi, ty jsou zcela bezkonkurenční. Jinak jsem objevil docela zajímavý web Tady a zjistil jsem, že je tam možné najít kde co. Muzika ze šedesátych let bezproblémově. Tuhle jsem si po dlouhé době poslechl od Rottrové „Kůň bílý.” To ještě Maruška byla mladá, krásná a soulově dynamická. Zpívala ten rock soul skvěle.

V souvislosti s tím jak jsme začali s Ivanou psát další řadu Závislostí a jak mi začal běžet ten film vzpomínek na mládí, jsem si také vzpomněl na písničku od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. „Jsem jako nádraží” a hlavou mi několik dní běžel na střídačku dvě sloky textu a zpíval jsem si v duchu i nahlas. Jsem jako nádraží, co zakrývá se každou novou soupravou, vy slečno s bagáží vy dozajista také nejste tou pravou. Nebo ještě jedna sloka, která mě bůhví proč dojímá nejvíc. Jsem jako nádraží a pro vzpomínky úschovnu mám bezednou, vždycky mě zaráží, že lásky mé si vůbec něco vyzvednou. Uhlíř není bůhvíjaký zpěvák, ale tuhle písničku i po letech můžu. Krásná, lehce dojímavá a neotřelá. Text Svěrákův skutečně skvělý. Jinak ji můžete najít na tomhle odkazu. Tady

Za chvíli vyrazím na skupinu. Vlastně, tahle práce mě přivedla k tomu všemu čím se hodně zabývám v poslední době. Občas asi se musí hodně stát aby si člověk mohl vychutnat něco s čím vůbec nepočítal. Asi bych nechtěl jít pracovat do televize, nebo novin s tím, že vystuduji žurnalistiku, nebo scenaristiku. Stejně jako bych nechtěl dělat psychoterapii bez životních zkušeností. Vyhovuje mi, že jsem se k některým věcem dostal později.

Prožil jsem si svoje a dnes, když s Ivanou píši scénu o seznamování, úplně vidím to děvče na zastávce Hlavního nádraží, jak si mě prohlíží, pak zívne a já ji říkám „Jen mě nespolkněte, jsem těžko stravitelný.” Ona se usměje a říká. „Jo tyhle materiály co máte na sobě se těžko tráví.” Slovo dalo slovo a druhý den mě přišla navštívit domů. Přesto, že měla známost, měla se vdávat, byla zvědavá na chlapa, co ji cestou dal najevo, že ne materiály, ale o sám je dost těžko stravitelný. Rád na ni vzpomínám, jak se smála, když jsem stál na svém balkonku směrem na ulici a díval se jak přichází. Soňa se jmenovala.

Pozval jsem ji cestou z Podmokel na Kamenickou v Děčíně, ukázal jsem ji z autobusu kde bydlím a ona se smála a říkala: „Tak zítra.” A jsem říkal. „Jasně zítra, po páté hodině jsem doma.” A druhý den skutečně přišla. Slušné, ale zvědavé děvče. Konečně, slušných děvčat jsem se držel celoživotně. Vždycky mě slušná děvčata náramně překvapovala. V posteli i jinak. Málokterý chlap mi věřil, že je to takhle jednoduché. Každou jsem pozval domu, a většina z nich přišla. Prostě mi věřily, že jim ode mne nic hrozného nehrozí. Všem bylo jasné, že nejsem světec a málokteré vadilo, že nejsem světec. ...vždycky mě zaráží, že lásky mé si vůbec něco vyzvednou. To jsem já..

Blog z roku 2009

       

Komentáře

[Sunfire]

„Život s člověkem, co má stále pravdu” je zatraceně hlučný když mají tu pravdu oba dva. Oba tu jeho/její nezvratitelnou pravdu. Úsměvný blog. JanJulie na balkonku, SoňaRomeo a řada dalších dole pod oknem. Z balkonu se linul beat, dole brnkala Soňa na mandolinu. Oba měli svojí pravdu jak a čím okouzlit.

[Jan Jílek]

Se nezdálo, že by pod balkónem extra čekaly...

[MVR.]

Nestydy. Hnaly horem padem nahoru aby sis to nahodou nerozmyslel..

[Marcela]

Safra, Casanova se musí přetáčet v hrobě!

[Marcela]

Tak tahle písnička taky není k zahození... Angie - The Rolling Stones

PS: Všimněte si té květinové výzdoby na kytarkách. Jak byli sladcí, nevinní...

[Jan Jílek]

Ale Marcelo, vždyť říkám, že Stones moc nemusím

[Luboš]

Jagger Angie doslova nesnásel, kdyz jí musel zpívat na prání...

[marek_hb]

sladcí a neviní ...

...jedna urban legend vypráví, že Micka nachytala Angela s Boviem v posteli a tahle písnička vznikla jako omluva pro ní

takže sladcí asi jo, ale ta nevinost :)

[Luboš]

dík, tak i tohle mohl být duvod... on v biografii tvrdil, ze se mu proste písnicka nelíbila, a nechápal, proc se líbí lidem.

[Marcela]

No každopádně je ta písnička je zkomponována s velkým prožitkem, ať jsou možná okolnosti vzniku chlípné.. . Je nádherná.

[Karel]

Kde psali, ze ten song komponovali s velkým prozitkem? To je trochu proti logice ostatních informací..

[Marcela]

Myslíte, Kájo?

[karel]

No já si myslím, ze myslím. Proto se ptám, proc myslíte, ze to psali s prozitkem, kdyz info o tom období písí spís o opaku, rekneme maximálne pragmaticnosti. Ale vase odpoved je asi jenom provokace, protoze neodpovídáte, kde jste vzala podklad k vasi variante o hlubokém prozitku

[Marcela]

proc myslíte, ze to psali s prozitkem, kdyz info o tom období písí spís o opaku, rekneme maximálne pragmaticnosti

Mám oči, uši, i nějaké to cítění. Když si písničku /viz odkaz výše/ vnímavě poslechnete ještě jednou /pokud jste tak vůbec učinil/, možná tam ten prožitek také uzříte . Kdyžtak si na chvíli sundejte azbestovou kazajku, třeba to pomůže.

Možná, kdybyste si muziku pustil trochu víc do duše, méně byste prožíval své neustálé rejpání do všech zde na tomto fóru, především tedy do pana Jílka a lidi kolem něj. Možná by se dostavila úleva. Minimálně pro okolí

[Karel]

Já rejpu jenom do ego osob, které si myslí, ze jsou pupkem sveta, a pouzívají stupidní pseudoargumentace stylu /pokud jste tak vůbec učinil/. Pripadá mi, jestli se zivíte jako terapeut, ze sama potrebujete teplou a studenou (nebo aspon porádne to, co Amígo jenom slovne slibuje...).

Vy dámo víte s prominutím hovno, jako hudbu sám v kapele hraju a poslouchám, tak si ten azbest nalepte na svou tlamu.

Jestli máte nejaký problém, tak tady nezneuzívejte jména Jílka (ten kdyz chce, tak se umí bránit sám, kdyz má pocit, ze ho nekdo napadá), ani sebe nevydávejte za 'okolí'.

Vubec mi nepripadáte jako vyvolená k poucování - kdyz necháte své dceri vstup na vase vulgární diskuze s Amígem, kterej má z vás akorát prdel. Vy jste naplavenina, která má prudit nekde v Kvetech nebo Tine, jestli to jeste existuje, ale evidentne máte hovno co na práci, podle toho, jak casto ve dne v noci plodíte svoje moudra na webu, kam jste se pricmrndla pred mesícem.

[Marcela]

Teď bych se asi měla hněvat, že? Bránit se, či se přímo cítit zahanbeně? Ale néé, nic takového. Jen jsem si díky tomu, jak jste se rozepsal, uvědomila, že s lůzou jako jste Vy je škoda ztratit každé další slovo, Karle.

[Karel]

Kdybyste nechtela ztrácet cas, tak jste to udelala. Napadlo vás nekdy, ze kdyz si troufnete o nekom napsat, ze je lůza, tak by mohla prijít úplne stejná replika o kvalitách autorky poznámky? Napadlo vás, ze si tak anonymne troufnete pomluvit nekoho, jehoz vzdelání, praxi a normální zivot vubec neznáte, a koho posuzujete podle obycejného blabla chatování na webu? Pravdepodobne je vás zivot podle cetnosti príspevku dominantne prenesen do virtuálního sveta - to je ovsem vás problém. Ale jak uz psal vás guru Jílek, dejte si pozor, nez zacnete nekoho urázet luzou, budete prekvapena, jak snadno se na vás dá vytáhnout spína.... Kdyby bylo potreba... a kdyby byla chut.

Tak tu svou urvanou tlamu sklapnete a venujte se rodine, máte-li, ti jiste vase nepretrzité poucování rádi ocení....

[Jan Jílek]

No Karliku, zřejmě nejaký nervózní. Navíc výhrůžky vytažení špíny. Copak, copak? Čím se kdo provinil?

[Karel]

Honzíku, inteligentní diskuze nebyla s tebou, ale s tetou Marcelou, tak se dedousku do toho nemontuj. Tebe jsem vlastne chválil, ze se starás o sebe, dával jsem te za príklad, tak si to nekaz!!

[Jan Jílek]

No všímám si Karlíku, že si netykáme, takže si to nekazím, a všímám si že jste nervozní a vyhrožujete, jenže na to musí být dbva, jeden který vyhrožuje a druhý který s ebojí. Takže tu historku zkraťe. A vaši pochvalu. Nemyslím, že bych stál o pochvalu od člověka, který skutečně jen kope kolem sebe. Inteligentní diskuse s vámi? Tu jsem zde ještě nezažil a nečetl jsem nic co by stálo z vaší strany za řeč.

[Karel]

Se zdrobnelinkama sis zacal Jeníku ty, k tomu se vykání nehodí. A uz vubec ke stylu tý tvý dámský particky rádoby chytrejch. Trochu pomuzu méne chápavému nevzdelanému dlazdici, nebo kde skoncil se vzdeláním - ta poznámka o inteligentní diskuzi byla nadsázka, ironie, coz evidentne je nad vjemovou kapacitu prijímající strany. I ta chvála byla puvodne trochu respekt, ale na inteligentní diskuzi musí být skutecne dva. Treba se nekdo ozve!! Jak si vlastne rozdelujete sichty v tom dámském klubu - nekdy se mi zdá, ze krafete vsichni, nekdy má sluzbu jenom jeden nebo jedna z vás.

[Jan Jílek]

No zatím Karlíku neznám vaše vzdělání, takže vás považuji za chlapečka se sedmi třídami pomocnými a dvěma tanečními, které jste dělal telefonicky. Ano se vzdělancem vašeho typu skutečně se vede debata jedna radost. I vjemově. Vyhrůžky typu, "mohl bych vytáhnout špínu, kdybych chtěl" mě nudí. Hlupáci tenhle způsob diskuse a manipulace používají. To svědčí jen o jejich pokleslém charakteru na základě jejich mnou předpokládaného vzdělání. Zřejmě asi máte problémy se sebou a s ženami, proto reagujete na ženy jak reagujete. Nebojte se žen, pokud se k nim chováte slušně i ony jsou slušné, pravda, některým přerostlým chlapečkům to ještě nikdo neřekl a oni, uvízlí v pubertě se chovají a mluví jako pubertáci Karlíku. Par takových "Karlíků" tu je, postupně se stáhli, ovšem vy jste vytrvalec.

[Mattern]

Zřejmě asi máte problémy se sebou a s ženami, proto reagujete na ženy jak reagujete.

Nesnazím se zivit terapií, takze pouzitej slovník mne moc nebere. Ale zrovna to nahore zatrzené, ciste pragmaticky - to není manipulace?? Navíc od nekoho, kdo má nekolik detí, které se s ním nechtely vetsinu zivota stýkat, s ruznými zenami, které s ním nechtely zustat? Co je tedy pokleslý charakter, co a kdo je prerostlý chlapecek, kdo má asi problémy sám se sebou? Tohle mozná funguje na dementy z blázince....

[Jan Jílek]

To funguje zřetelně na vás podle toho jak reagujete. Dlouhodobě. Zdá se že s těmi ženami máte je a jen potíže. Podle reakce, kterou předvádíte.

[Karel]

No jo, ale nereaguj na nekoho, kdo si na web pritáhne harém, aby si mohl honit triko. Aspon slovne, v tom pozehnanym veku....

[Jan Jílek]

Vidím, že máte se ženami, které jsou svéprávné, samostatné a o sobě rozhodující, zřetelný problém. Dokonce máte problém s muži, kteří v "požehnaném věku" jsou zajímaví pro mladé ženy. Ale to je skutečně váš problém.

[Karel]

No tak problém mám, to je pravda, já mám skutecne radsi mladé zeny, já jsem nemluvil o tech zralých dámách, které jsou hosty nefalsovaného jediného kapitalisty na webu, na státní TV z mejch daní. Ale to nevycítám, na státních zakázkách jsou i vetsí paraziti.

[Jan Jílek]

No já myslím, že máte problém s jakýmikoliv ženami pokud na ně reagujete jak reagujete. A ještě k tomu závist. No neplačte, budete-li hodný a budete-li něco umět, třeba vám také nějaká firma nabídne spolupráci.

[Karel]

Jestli myslíte, ze myslíte, není myslím muj problém. Vase dámy jsem obetave shlédl z nabídnuté ukázky a rád vám je ponechám, to je spís lítost. Závist asi není správný výraz pri hodnocení nekoho, kdo si ríká kapitalista a zije ze státu. No a pokud jde o firmu, dávám prednost své vlastní. Tak co tam máme dál za pseudoargumenty??!!

[Jan Jílek]

Jo jo lítost. Nad sebou? Víte i když se chlapovi ženská nelíbí, tak se k ní chlap, pokud je chlap a ne zamindrákovaný anonym chová jako k ženský, pokud hpo vyloženě neobtěžuje nabídkami. Což ani jedna ve vašem případě neudělala, takže se chováte jako buran a to není ani argument, to je konstatování na základě vámi předvedeného chování. Prostě nevychovaný buran, kterému neřekli, že je zbytečné veřejně urážet ženský poznámkami o jejich vzhledu. Závidíte, jednoduše závidíte, protože pracovat na zakázku pro státní firmu není ani zlodějna ani nemravnost. Jinak bych rád viděl ty ženský, které jsou ve vaší přítomnosti. Možná bych zdvořile polkl, ale nechal bych si své mínění pro sebe.

[Marcela]

Pane Jílku, ten člověk je opravdu ubožák. Navíc už se začíná opakovat. Zlatý Péťa. S tím byla aspoň trošku zábava!

[Jan Jílek]

Ale Marcelo, Karel má mindrák, takže své mindráky ohledně žen prezentuje touto formou.

[Marcela]

To je očividné

[Karel]

Uz jsem se bál, ze umíte dodrzet slib a nebudete komentovat. Ze by pokyn z ústredí, nebo ze by guru uz nestacil s argumenty? Prosím o vysvetlení, úplne jsem bezradnej.

[Marcela]

S Vámi mluvit nebudu. Tak prosím, směrujte své komenty někam jinam. Kdybyste se důkladně podíval, zjistil byste, že mluvím s panem Jílkem.

[Karel]

Kecy, teta.... se svým guru byste prece mohla komunikovat prímo a nemusíte takhle slozite pres web. Proste vám to nedá svoje komenty (to je bulharsky?) nekde uplatnit. Mela byste plesat radostí, ze nekdo na vás reaguje. Jenom se ted musím omluvit, program mi uz dobehl, tak muzu zavrít PC i krasný pokec s inteligentní krasavicí

[Jan Jílek]

Prostě odkecanej karlík, co bloudí po netu a loudí.

[rita-gabriela]

Marcelo, tak jsem si celou dobu, co se Jan chechtal nad těmito komentáři, bavila představou, jak jde Karlík po ulici, a potká nějakého muže se ženou a začne komentovat "no, víte, pro mě je moc stará a taky tlustá", a nebo jak ho mají kamarádi rádi, když jim chodí podobně vyprávět "no, co sis to vzal, člověče? No, má šílený vlasy, a zadek, tu bych nechtěl, pro mě není dost dobrá, a ty ve svým věku ještě jako sexuješ? no to nevěřím (a teď se ze samého rozčílení prokecne) vždyť to nejde ani mě, a to jsem tak úžasnej a mlád!!"

[Marcela]

Zaručeně musí být Karlík "oblíbenec", jestli má nějaké kamarády. I když, mezi lůzou si spolu třeba takhle normálně povídají

PS: Škoda že se sám nepředvedl a nešoupl sem nějakou svou podobiznu či videodokument, jaký je mladý a krásný . Možná by předčil všechna naše očekávání

PS: Teď mě napadlo, je to vůbec muž???

[Jan Jílek]

Karle, prostě žádné argumenty nejsou třeba, vy je napíšete zcela sám a své neverbální emoce projevujete uplně bez námahy.

[Péťa]

Když jsem byl zmíněn - docela mne překvapuje, kam se dostala diskuze o historii vzniku jedné písničky, kterou myslím Marek s Lubošem všechno začali. Že se nedokážete držet toho zajímavějšího tématu bigbítu a předháníte se, kdo má blbější poznámku na ostatní. Všichni.

[Marcela]

A nechcete tedy hodit do placu něco k tomu bigbítu, Péťo?

[Péťa]

No, já začal tím, že jsem si v knihovně zkoušel najít Džegrovu autobiografii, co tam o té písničce říká. To mi zajímalo víc, než následná ¨diskuze¨

[akomano]

Příloha:

• lorazako2.webovastranka.cz (203116 bytů)

XSS-ka na stránkach ako http://lorazako2.webovastranka.cz/file/1249/2890 vedia vždy potešiť