Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Vystoupil jsem nezvykle cestou od Rity v Čimicích. Normálně vystupuji o stanici dál, abych došel do Alberta, předtím než zahájím pracovní činnost v blázinci. V pondělí chodím jen na čtyři hodiny, času dost, protože autobus jede ze Kbel v 9:37 a je krátce po desáté v Čimicích, kde vystoupím, poklidně nakoupím a zcela včas dorazím do blázince. Zatoužil jsem po inovaci, a chtěl se podívat jak to dnes vypadá v na sídlišti, kam jsem občas zašel při svých procházkách po okolí v dobách, kdy jsem přes týden bydlel na ubytovně v blázinci.
Končil jsem ve čtyři hodiny odpoledne, měl jsem jednu skupinu mimo blázinec týdně a hromady volného času, který jsem trávil procházkami po okolí, chodil jsem denně takové dva okruhy, jeden přes zadní bránu blázince do Drahanské rokle, podle Vltavy do Troje a za Zoo jsem se vyškrábal nahoru do stráně a zpátky přes hlavní bránu do blázince. Ten mi trval dvě hodiny rychlejší chůze. Někdy jsem chodíval o něco kratší trasou přes staré Bohnice.
Pak jsem měl druhý, co jsem šel obráceně, do Troje, podle vody do Drahanské rokle, nahoru až do Čimic a přes Čimickou bránu zpět do blázince. Ten je o kilometr delší. Občas jsem se stavil v Delvitě na Drahani, kam jsem zamířil také dnes. Jenže Delvita není, říkal jsem si, že tam místo ní bude Billa, nebyla. Jen pochybná večerka s názvem „Žabka,” kde jsem si připadal jak za hlubokého totáče. Nakonec jsem si koupil paštiku, tři celozrné housky, ovoce jsem žádné neviděl, takže jsem žádné nezakoupil a nakráčel do pakárny.
Jo, člověk si rychle navykne na velký výběr v supermarketu a pak mu ten „běžný, socialistický” přijde hodně omezený. A to prosím, takhle být zásobená prodejna za „zlatého totáče” jak někteří rádi říkají, by se tam davy koupěchtivých tehdy ušlapaly. Budu se muset vydat do nějaké „rozvinuté” země jako je třeba Kuba, abych si trochu připomněl ty výhody socialismu. Kde lidé žijí šťastně a nekomplikovaně, neobtěžuje je ten hnusný kapitalistický mamon a nemusejí dlouho dumat, co si koupit, protože koupí, co zrovna je a nereptají a doma se chlubí tím, co sehnali. Pardon, nakoupili. Idylický život mají.
Nemají starost s hypotékou, s důchody se zdravotnictvím, protože pokud něco z toho tam existuje pro ty obyčejné, je to stejně luxus a otrlá dělnická třída, je zdravá, lékařskou péči potřebuje jen tu minimální, žijí celý den na zdravém vzduchu a dožívají se úžasných průměrných padesáti let. Nezatěžují se prací se stroji, žádné honosné podnikatelské baroko tam nestaví, internet nemá, takže nereptá, stejně jako ty stamiliony Číňanů někde ve vnitrozemí, ještě netuší, že jejich země v komunistickém ráji, kapitalisticky bohatne. Mohl bych se také vydat do Koreje, do té severní, Asi tam nebude takové horko jako v jižní a bude se mi tam lépe držet dieta.
Tak, takové myšlenky mě napadaly cestou do pakárny z Draháně. A při čtení některých uvědomělých komentářů pod mým blogem „Bezcitný kapitalismus” ani se nedivím, s některými nepolemizuji, protože už dávno jsem zjistil, že s fanatiky se polemizovat nedá a s nepoučitelnými, už vůbec ne. Tak jim ten socialismus s lidskou tváří přeji.
Tiskni
Sdílej:
no a ze mam uchylny nazory je znamý.
Pak to zase nahodili a byl od nich pokoj.
. Jinak staré české seriály (i ty propagační) neodsuzuji a podívám se na ně. Je zajímavé, jak i v takových podmínkách dokázali filmaři odvést precizní práci. Bez ohledu na politiku. Ty dnešní "telenovely" jsou dost ploché, chybí mi tam propracovanost jednotlivých postav.
tam již to bylo horší ale nějak se dalo.
Pakárnu dělal lampasácký sbor včetně uvědomělých absíků. Ale zase ty výlety na Doupov, Dobrou Vodu, Libavu. A zadarmo.
.. ale ve skutečnosti si stěžovat nemohu (byl jsem na vojně koncem 70. let), dřív to měli mnohem horší.
Kam ten svět spěje?
). A tak to šlo až do konečného vítězství
. Celkem jednoduché a logické.