Život je nejistá záležitost

30.4.2011 10:50 | Přečteno: 1006× | poslední úprava: 30.4.2011 11:19

Tak jsem se setkal se svou nejstarší dcerou včera. Dorazila z Londýna na pár dní. Nebylo to dlouhé setkání, ale příjemné. Bohužel byl pátek a měl jsem toho za celý týden až až. Jako ostatně skoro každý pátek. Ale chtěl jsem ji vidět. Rita mě vyzvedla u blázince, a jeli jsme ke Katce, kde jsme se všichni setkali. Ještě předtím jsme se stavili s Ritou v Tescu, kde jsem si koupil tenisky abych mohl pilně šlapat na orbitracku. Bosý to není ono, i když si nohy postupně zvykají.

Chvíli jsem si s dcerami povídal, potom jsem jel k sobě domu na Barrandov. Měl jsem všeho za celý týden, skutečně plné zuby, nebyl jsem schopný moc vnímat debatu, která se u Katky mezi děvčaty vedla.Nakonec, domluvili jsme se, že se uvidíme zítra. Petra na mě chce nějaké knížky, tak se musím ještě podívat do knihovny.

Dorazil jsem domů a cítil jsem , že se mi chce spát a nechce se mi spát, takový ten neurčitý stav, kdy vlastně není jasno, co vlastně organismus chce. Takže pro jistotu jsem si lehl, chvíli, četl, chvílemi bloumal po bytě, surfoval po netu. Nakonec jsme se zabavil docela příjemnou debatou na FB o jednom filmu, kde představitele jednoho biblického žida hrál černoch. Zřejmě v rámci politické korektnosti. Zacvičil jsem si a hned potom sladce usnul. Ráno vše jak má být.

O víkendu se většinou nesnažím si nic sjednat, odpočívám. Po chvilkách se protahuji, píši, co mě napadne, moc hlučnou společnost nevyhledávám. Nerad jezdím o víkendu MHD. Většinou jezdí důchodci a rozjařená mládež, která sděluje světu, že je ráda na světě. Jako každá mládež v každé době. Důchodci se zase rádi strkají v bitvě o místo. Pokud jsem byl mladý, hlučnost okolí mi nevadila, spíš naopak. Jak jsem zestárnul, už mám víc raději klid a ticho. A nemám potřebu se strkat o místo s ostatními. Doma si občas v rámci relaxace ušních bubínků pustím bigbeat. Nebo jinou muziku. Třeba Gregoriánské chorály. Ty jsou velmi uklidňující a ty hlasy, bez jakéhokoliv hudební doprovodu úžasné.

Poprvé jsem je slyšel jako velmi mladý. Slyšel a utkvěly mi v hlavě i když jsem nijak nepátral co to je. Byl to tak odlišný zpěv od všech těch kostelních zpěvů, že jsem skutečně si neuměl představit, že tohle je možné. Potom jsme si v Polsku koupil první tři LP s gregoriánským chorálem a později si udělal celou sbírku. Čas od času je rád poslouchám. Je to z mého hlediska mnohem víc relaxační hudba, než všechny ty rádoby meditační a relaxační skladby, kterých jsou plné obchody, kde se prodává „duchovnost.”

Čím víc stárnu, tím víc potřebuji odpočívat. Odpočívat podle svých představ. Pokud se mě někdo ptá jak má odpočívat, řeknu mu: „Tak aby sis odpočinul.” Což zní sice nafoukaně, ale vím jedno, každý jsme jiný a každý potřebujeme něco jiného. Co mi pomáhá jsem musel pracně hledat. Musel jsem vyzkoušet mnoho nového, aby se mi z toho vylouplo, přesně to, co je pro mne.

Tohle platí myslí i v oblasti stravování, cvičení, vzdělávání, jednoduše ve všech lidských činnostech. Jako lidé dostaneme jistou dávku informací při školním vzdělávání a potom v průběhu života je už na každém jak naloží se svou znalostí písma. Jestli se vzdělává, nebo své základy nechá ladem. Ve škole mě naučili číst, psát a počítat. Což je naprostý základ. Co vím navíc, je výsledek mého hledání a zájmu. Jestli umím použít své zkušenosti je výsledek mé víry, že se vyplatí používat, co se mi osvědčilo, osvědčuje, co jsem byl ochoten vyzkoušet. Tím nezavrhuji hledání a výuky nového. Ale...

Mnozí lidé pořád jen hledají, studují a pro samé hledání a studium, nevyužijí, co se naučili. Vlastně jdou jen za novým. Vždycky, když mi někdo řekne. „Musíš využít ty moderní poznatky.”Odpovím: „Jenže moderní poznatky většinou vycházejí ze starých moudrostí, nebo staré osvědčené moudrosti pod jiným názvem.” Nedávno jsem psal o tom, že postupně měním stravovací návyky a mírně upravuji životní styl.Práce na sobě a úklid... Výsledky se dostavují. Za pět dní, bez hladovění, bez nějakého nadměrného úsilí jsem shodil tři kila.

Už mám zkušenost, že při nastoupeném způsobu, jaký jsem zvolil, je první dny úbytek v první dny, týdny, poměrně rychlý. Pak se zpomalí. Tělo se naučí využívat stravu efektivněji, díky malým porcím. Tím je zažívací trakt více v pohybu, má větší výdej energie, což se může projevit větší únavou, ale zase tělo lépe a rychleji relaxuje. Navíc v tomhle směru stále platí ono pravidlo. Vše je v hlavě. Jde o přístup. Jestli to beru jako trest za svou tloušťku, přežranost, nebo beru onu změnu životního stylu, jako způsob co má smysl a přináší tedy užitek mému tělu i mé mysli. To je právě ten zásadní rozdíl proti těm drasticky drženým dietám, kdy má člověk pocit, že se trestá a že všechno co udělá mimo dietu je hřích. Klidně jsem včera u Katky snědl trochu šunky, kousek bábovky, jeden kousek a nedumal jsem jestli to budu muset něčím kompenzovat.

Nemám žádný harmonogram, do kdy co musím shodit. Mám cíl, že se chci cítit lépe, chci vypadat lépe a dělám v tuhle chvíli na co mám. Až budu mít na větší askezi a bude mi ona askeze příjemná pak ji klidně budu dodržovat. Zatím mi způsob změny vyhovuje, je mi příjemný a do ničeho se nenutím. To je právě myslím ta výhoda toho přístupu „Kaisen.” Malé postupné kroky, kde po zvládnutí malého úkolu následuje menší přídavek, který celou záležitost udržuje stále na snesitelné, nebo spíš příjemné úrovni.

Základ je malý, zvládnutelný úkol, vyhnout se bojům a přemáhání, tím následné porážky a selhání. Což z psychologického hlediska, většinu těch usilujících o změnu deptá. Mají pocit provinění, neužijí si třeba větší pohyblivosti, jen počítají kalorie, které snědli, spálili. Jsou v zajetí toho stereotypu úspěchu a cizích představ, co je správné. Kolik se musí denně udělat dřepů, kolik se musí naučit slovíček, do kdy se musí naučit zvládnout operační systém.

Z mého hlediska je nejlepší nechat vše plynout, netlačit a nepřestávat v malých dávkách. Zvládnutí malé dávky podporuje sebevědomí a sebeúctu. Malé zvyšování malých dávek podporuje vědomí úspěchu. Času dost a celý život před námi, jsem říkával vždy kolegům u plavby, když někam náramně chvátali. Stejně tak dnes tohle říkám pacientům. Žijeme teď v tomhle okamžiku a život je nejistá záležitost. Pro každého.

       

Komentáře

[semiik]

První!

[AsciiWolf]

>kde představitele jednoho biblického žida hrál černoch. Zřejmě v rámci politické korektnosti

WTF?

Mohu poprosit o název toho filmu? Tohle chci vidět!

[Občan Kang]

V jistém filmu (zhulenecká komedie Kdo hulí, ten umí) o Afroameričanech (tohle je politická korektnost) na univerzitě, přijdou hlavní hrdinové na přednášku po nějaké kalbě a profesor tam říká, že Mojžíš klidně mohl být černoch, že třeba mohl vypadat jak hlavní hrdina filmu.

[Dalibor Smolík]

Co je na tom divného? Kde jsou důkazy, že nemohl být tmavý? Ti lidé se dost promíchávali ..

[w4rr10r]

Jesus Christ Superstar. *burst of laughter*

[AsciiWolf]

[Jan Jílek]

"Passion" neboli u nás pod názvem "Umučení"

[Kvakor]

To mi připomíná Rufuse, třináctého apoštola, který se nedostal do Evangelií, protože byl černoch, z filmu Dogma od Kevina Smithe. A pokud je o politickou koreknou, u tohoto filmu s s ní nelámali zrovna moc hlavu ...

[MVR]

Rasy se z ruznych duvodu misily od pradavna. Zide si svoji viru a komunitu chranili prestoze byli mnohdy v otroctvi. Kdyz slo o hubu, zeny s velkymi cavyky prodali za clena jine rasy. Prolezli cely svet, Cinskych zidu je skoro ctvrtina populace, staroveky Babylon oplyval zidovskymi cernochy. Cista rasa uz davno neexistuje.

[deda.jabko]

Výsledky se dostavují. Za pět dní, bez hladovění, bez nějakého nadměrného úsilí jsem shodil tři kila.

nic ve zlem, ale toto je fyzikalni blbost. nejspis se jedna jenom o odlisne mnozstvi tekutin v tele, coz je sice hezky trik, ale opravdu to neni hubnuti. schvalne, zajdi si do masny, podivej se, jak vypadaji tri kila bucku! to by me teda zajimalo, jak se takove mnozstvi masa/tuku muze z tela odbourat za pet dni.

[Jan Jílek]

Já jen říkám co ukázala váha, odečíst 3 fakt umím, i když nemám matfyz.

[belisarivs]

For je v tom, ze behem diety/cviceni z tela ze zacatku odchazi hlavne voda.

Cili opravdu tomu mohlo byt tak, ze jste nezhubnul ani kilo tuku at si vaha rika co chce a jenom se z vas vyplavila voda (coz nemusi byt nezbytne spatne, spis sebou bere jeste nejake necistoty, ale jde o to, ze to neni tuk).

Dalsi vec je, ze svaly vazi vic nez tuk. Takze pri posilovani muzete mit treba porad stejnou vahu, ale porad realne hubnout protoze nabirate svalovou hmotu o mensim objemu ale stejne vaze.

Mozna bych zkusil merit se krejcovskym metrem na exponovanych mistech. To okecate jenom tezko (budu predpokladat, ze k sobe chete byt uprimny a nebudete ruzne vtahovat bricho apod.)

Navic, optimalni rychlost hubnuti je 2 kila za mesic. Protoze co jde rychle dolu, jde taky rychle nahoru. Bacha na to.

[Marcela*]

Mozna bych zkusil merit se krejcovskym metrem na exponovanych mistech.

+1

[Jan Jílek]

Já to zopakuji. Měním svým způsobem životní styl a s tím souvisí i způsob stravování. Změna životního stylu není na měsíc, ale na roky. Potřebuji se vrátit k tomu, kdy jsem neměl enormní námahu, ani jsem nijak nesportoval, praktikoval jsem jogové techniky, jiného typu než dnes a přesto jsem udržoval bezproblémově váhu na přijatelné úrovni. Mám systém cvičení, stravování, který neplánuje kolik do kdy, jen kons tatuje, že tento týden jsou to tři kila, příští třeba kilo, pak zase dvěkila atd. Ale v dloudobém horizontu, prostě se váha upraví. Podobá se to tomu, když do bazenu lejete méně a méně vody a vybíráte stejně jako předtím.

[belisarivs]

Podobá se to tomu, když do bazenu lejete méně a méně vody a vybíráte stejně jako předtím.

To je prave ten omyl.

Telo se adaptuje. Snizite prijem, snizi se vydej. Cetl jsem od jednoho chlapika, jak klidne s prijmem 3500 kJ denne pribiral a s 6000 hubnul.

Jsou dokonce cvoci (tim nemyslim vas), kteri si mysli, ze kdyz ten kohout do bazenu utahnou jeste vic nebo skoro nadoraz, ze budou i rychleji hubnout. Hovadina.

Telo kdyz hladovi, snizi vydej a zere velke svaly. Proc? Protoze ty sezerou energie nejvice a tu je treba setrit. Takze modelky, ktere se drti dietami, pak sice nejsou spekate, ale ani nemaji zadne svaly a maji faldy na zadku (pokud nejsou vylozene kost a kuze chvilku pred smrti) a musi permanentne hladovet, protoze pokud by zacaly normalne jist, nemaji svalstvo, ktere by narust prijmu dokazalo spalit a rychle ztloustnou.

[Jan Jílek]

Výdej se nesníží, protože časté malé dávky, zatěžují zažívací trakt a ten vydává energii.

[abc]

Za predpokladu, ze mate pravdu jako vzdy jenom vy a nikoliv ostatni diskutujici, pak nechapu, proc jste svoje stravovaci navyky nezmenil uz driv a jste tlustej jako prase .

[Jan Jílek]

Co ty nechápeš je tvůj problém.

[abc]

V tomhle souhlasím

[Marcela*]

Poslouchala jsem jednou odbornici přes výživu, a zaujalo mě, co řekla. Že otylí lidé paradoxně trpí podvýživou. Protože takřka veškerá svalovina se jim přeměnila v tuk...

PS: Uměl by někdo poradit, jak přibrat?

[Jan Jílek]

ano, pšeničná kaše s medem, z mleté pšenice. Namočit, povařit s olivovým olejema hrozinkami, nakonec osladit medem. Hubení po tom tloustnou, tlustí hubnou.

[Marcela*]

Z nějaké celozrnné krupice?

[Jan Jílek]

Ne, z pšenice, kterou jsem si mlel na kafemlenku. Návod jsem získal v knize od Andre Lysbetha, "Cvičíme jógu" ta knížka je dobrá, začínal jsem podle ní s jogou.

[Marcela*]

Dobře, díky.

[belisarivs]

Fuj. To bych nezral.

Marcelo, jezte maso, prokladejte ho buckem, misto tibetanu si pustte televizi a za chvili mate postavu jak vestonicka venuse.

[Marcela*]

Tohle na mě právě nefunguje . Možná by mi akorát narostly hemeroidy, ale venušin efekt nulový. Mimochodem, ještě cvičíte tibeťany?

[belisarivs]

Možná by mi akorát narostly hemeroidy, ale venušin efekt nulový.

Kdyz budete lezet, tak by nemely. IMHO.

Mimochodem, ještě cvičíte tibeťany?

Jo.

Ale je to pro me celkem cajicek, tak u toho mrskam jeste dalsi veci a nektere cviky jsem si trosku ztizil (treba tu sklapovacku delam 30x a jeste u ni nepokladam nohy na zem, docela sranda).

[Marcela*]

Nojo, mladý borec...

Pociťujete nějaký účinek, už je to odhaduji nejmíň měsíc, co jste začal..?

[belisarivs]

Pociťujete nějaký účinek, už je to odhaduji nejmíň měsíc, co jste začal..?

No, nejak nemam tuchu co mam pocitovat. V principu se protahnu, zle mi to nedela, ale chut objimat stromy jsem jeste nedostal.

Jsem posledni dobou nejak vysmaty. Vic nez obvykle. To je ono?

[Marcela*]

Jsem posledni dobou nejak vysmaty. Vic nez obvykle. To je ono?

Možná. .

[Jan Jílek]

Nebo to jde také Kolathova snídaně takhle

[Marcela*]

To nevypadá zle, pokud ta umletina ve vodě změkne. Ovoce a citrónová šťáva by tomu mohly dát osvěžující šmrnc, oříšky zmírnit rozblemtanost. Takže by to mohlo být jedlé. Bohužel nemám kafemlejnek, leda mlýnek na maso. Budu muset něco vymyslet a taky sehnat zrní.

[MVR]

p. belisavrus:....Cetl jsem od jednoho chlapika, jak klidne s prijmem 3500 kJ denne pribiral a s 6000 hubnul....

Jiste to bude zajimat i jine krome me. Mohl by jste mi sdelit co delal/nedelal ze hubnul? 6000kJ (energie 1434 18/523 kalorii) pravdepodobne nespali kazdy stejne. Tech 523 kalorii je celkem bezny obed nebo vecere.

[belisarivs]

Trochu jsem se zamotal v tom vasem prepocitavani.

Zmatlo me hlavne toto: energie 1434 18/523 kalorii

Jinak, pokud se pozastavujete nad tim, ze jedl vic a presto hubnul, tak hadam, ze fungoval stejne jako s nizsim prijmem (nejake to posilovani a tak), akorat ze pred tim mel jeste vyssi prijem.

Ergo, telo si zvyklo na solidni prijem energie, a kdyz ho snizil na 6000, tak zacal hubnout.

Naopak, kdyz mel nizsi prijem a zvysil ho na 3500, tak bylo telo zvykle na hlad a setrilo no a narust prijmu se projevil nabiranim. Cili rozdil bych videl v tom, na co bylo telo navykle pred tim.

[MVR]

Oprava: 6000 kilojoules=1434 vyzivnych kalorii, 3 699kJ=835 vyzivnych kalorii. Predchozi kalkulace se tykala spotreby energie pohybem.

[belisarivs]

Myslim, ze prevodem na jakesi pochybne imperialni jednotky se to cele jenom zamotava.

[MVR]

Telo se adaptuje. Snizite prijem, snizi se vydej.

S adaptovanim tela ma co delat trochu i priroda. Jakmile se venku ochlasi pod telesnou teplotu, telo zacne vyrabet podkozni tuk/izolaci. Muze pritom clovek sedet uprostred zimy v pretopene mistnosti, staci podivat se z okna ven.

[MVR]

Jsou dokonce cvoci (tim nemyslim vas), kteri si mysli, ze kdyz ten kohout do bazenu utahnou jeste vic nebo skoro nadoraz, ze budou i rychleji hubnout.

Naprosty souhlas. Cim mene pozite stravy, tim dele telo udrzuje stravu uvnitr, nevyprazdnuje se jako pri normalni davce ktera odchazi z tela napul stravena. Stravi ho do posledni vyzivne molekuly. No a pak prijdou ty hemoroidy.

[Jan Jílek]

Navíc, ono stačí změnit jen třeba to, že se omezí sladké a slané. Soli vážou právě vodu a usazují se v tucích, o sladkém je zbytečné mluvit. Navíc skutečně nehodlám posilovat, velké svaly a velkou sílu mít nepotřebuji, pokud bych cvičil s činkami, tak malými a dynamicky.

[Marcela*]

Za pět dní, bez hladovění, bez nějakého nadměrného úsilí jsem shodil tři kila.

No, jde o to, čeho 3 kila...

Dietolog by vám řekl, že začít se vážit má smysl nejdřív tak 14 dní po zahájení diety, a pak na konci každého týdne. Rozhodně ne každý den. Rychlý úbytek váhy většinou předznamenává ještě větší "nabrání" po čase.

PS: Nechci rýpat, ale po tom, jak jste tu v blogách prožíval ty řízky, segedín, či kachničku s 15 knedlíky, na zapití cacolku, těžko se věří, že se těchto požitků tak snadno ideově vzdáte . Zvlášť když, jak s oblibou říkáte, láska prochází žaludkem .

[Marcela*]

Pardon, to mělo být nové vlákno .

[Jan Jílek]

Milá Marcelo, co já jak prožívám fakt nechte mě. Co mám dělat, také nechte mě, dávajte jen vyžádané rady. Vím co dělám, vím co píši a už jsem tím jednou podobným způsobem prošel. Dietologové mě nezajímají, protože stavím na své zkušenosti. Oni lidé dost často říkají, že něco nebude fungovat a přijde "blbec" udělá to a lidé se diví.Čeho se dokáži nebo nedokáži vzdát, vy fakt nejste schopna posoudit. Navíc, nedržím dietu, tohle je na roky, v tom prvním případě jsem ten změněný životní styl a stravování držel hodně let. Nikoliv dietu na zhubnutí.

[Marcela*]

Sorry, jestli jsem se vás dotkla. Myslela jsem to v legraci a zřejmě neodhadla citlivost tématu. Jen bych si ještě dovolila podotknout, že dietologové mají též zkušenosti a taky něco vystudováno. Věda o výživě je věda jako každá jiná.

[Jan Jílek]

Nedotkla, já nemluvím o výživě, ale o úplně jiném životním stylu, kdy musím k té stravě, kterou navíc měním postupně, přidat i to co jsem dělal kdysi, kdy jsem nechodil denně tolik kilometrů, protože to třeba na lodi nebylo možné. Dnes nemohu kvůli kolenům chodit denně 15 km, musím tedy jinak. Jako tehdy cvičit, jsem jinak cvičil, pil jsem jiné nápoje, a nedělal jsme to stejně jako dnes hned všechno najednou, jenže a to je právě ta psychika, ta naděje ve změnu funguje. Všechno je v hlavě.

[Dalibor Smolík]

Nojo, životní styl .. až projdu všechna vyšetření, také jej budu muset změnit. Chodit, plavat, víc pohybu. Jinak to nedopadne dobře

[rita-gabriela]

Dalibore, ráda čtu že už je ti líp. Zrovna u Tebe si myslím, že řešit váhu je provokace vůči těm, kdo to opravdu potřebují Jinak když teď nevyvářím, nepeču štrůdl, bábovky, trochu jsem si začala hlídat co jím, tak jsem za týden taky dala 1,5 kg dolu, a to v tom týdnu byly dva povedené večírky Hodně pomáhá ten orbitrack, při svém pracovním tempu nejsem schopná někam chodit cvičit, takže koupit si ten stroj domu byl výborný nápad. Přestala mě bolet záda, fakt skvělý.

[Dalibor Smolík]

Zítra jdu na "pohovor" a vyhodnocení speciálních krevních testů, tak drž palce . Nojo, s tou váhou to u mě není tak kritické, ale kde jsou ty doby, kdy jsem měl ještě v dospělosti 68 kilo . Jenže já rád sladké, bábovky, dorty, kafe se šlehačkou .. kdybych to nesměl, to by mě mrzelo. V mládí jsem i bábovky pekl, ale teď jsem na to líný ..

[Jan Jílek]

Jasně, že ti budeme držet palce. Dej vědět co a jak.

[Dalibor Smolík]

Dík, dám samozřejmě vědět. Tohle vyšetření ještě není definitivní, čeká mě nějaký zákrok v průběhu května. Ale aspoň budu vědět víc.

[rita-gabriela]

Držíííím! Já to sladké taky ráda, i peču, i konzumuju, ale ono se to dá omezit. Dort piškotový s ovocem, nejlepší mají v Ovocném baru nahoře na Václaváku, místo šlehačky do kafe mlíko. Teď na té párty byly minidortíčky, no spořádala jsem jich, vypadaly tak "dietně", tak jsem si nedělala problém, a váha šla stejně dolu. Jde hlavně o množství, před Janovým skokem na váhu poté, co viděl fotky z výletu, jsem pekla i dvakrát týdně. Výborný jsou ořechy v medu, a těch člověk taky nesmí moc, a chuť na sladké je uspokojena.

[MVR]

Dalibore, doufam ze ty testy dopadnou dobre. Clovek si zvykne na zdravejsi stravu snadno. Me tu take pribyly piplulky. Zatim jen multivitaminy s luteinem a lykopenem na posileni retiny, navic 1000 UT vitamin D proti ubytku kostni drene a Omega3, trojnasobna koncentrace, 900 gr. Nic mi neschazelo, ale kdyz si doktor mysli ze to mam brat tak to beru.

[Dalibor Smolík]

No, nedopadly .. zítra hospitalizace

[Jan Jílek]

Pošli SMS, kde ležíš a kdzž budeš chtít, dotáhnu ti nějakou literaturu

[Marcela*]

Ach jo. Tak to mě strašně mrzí. Nezbývá než věřit, že zlé časy, čím dřív tím líp, pominou. Budu vám moc držet palce.

[Dalibor Smolík]

jo, dík. Teď už je to v rovině - buď a nebo.

[MVR]

Dalibore....doufam ze nejde o chirurgicky zakrok? Pokud ano, preji Vam vyborny, svedomity chirurgicky tym. Nezapomente si pri anastezii zpivat, probudite se mnohem cipernejsi a v dobre nalade. Zatracene...spatna sprava. Mozna dobra zprava. Dojde k zakroku ktery potrebujete k dalsimu spokojenemu zivotu. Musi to dopadnout dobre! Jako ze se nemodlim tak se za Vas dneska pomodlim.

[Marcela*]

... tak se za Vas dneska pomodlim.

+1

[belisarivs]

Aneb, jak neudelat zhola nic a jeste z toho mit dobry pocit.

[Dalibor Smolík]

Ano, jak pravil agnostik Jsou situace, kdy člověk moc udělat nemůže, ale i morální podpora je dobrá. Zažil jsem to před lety u táty.

[Dalibor Smolík]

Díky. A teď něco pro ostatní: vše byla jen a jen moje chyba. Před víc než deseti lety jsem se vykašlal na doléčení, protože jsem se cítil dobře. No a teď se mi to po letech vrátilo jako bumerang. Nic se nemá zanedbat.

[Jan Jílek]

Teď je důležité nehledat chyby udělané v minulosti, ale hledat řešení, jak z toho ven.

[Dalibor Smolík]

Jo, občas je účelné udělat určitou inventuru a nalajnovat si další cestu. Život jde dál ..

[belisarivs]

ale hledat řešení, jak stohoven

rozmenit na dve padesatihovna

[Dalibor Smolík]

To mi připomnělo starý vtip, jak na jedné schůzi ROH plamenně řečnil nějaký soudruh a pravil: "Soudruzi, musíme přemýšlet, jak z toho ven!" a v publiku podřimoval bodrý strýc, ten se probudil, uslyšel to, vstal a vykřikl: "Co, sto hoven? Dvě stě hoven! Třista hoven!"

[Dalibor Smolík]

Jé, díky .. taková slova psychicky pomohou . Bude to malý zákrok, biopsie - ovšem důležitější bude výsledek, na ten si počkám 2 týdny, ale doktor na rovinu naznačil, že musím počítat se všemi možnostmi. Ale taky věřím, že to dopadne dobře, já jsem dítě štěstěny

[Jan Jílek]

Tak já na modlitbu věřím a k Miladě se přidám. Jinak modlitba je poměrně namáhavý úkon. Ale lidé co se nemodlí, nebo pracují jen fyzicky, mají pocit, že jakákoliv duševní činnost je flákání v teple.

[Dalibor Smolík]

Motlitba je dávný vynález lidstva a má za úkol určité srovnání hladiny fyzického a psychického vypětí, které během dne nastává. Četl jsem o tom jednou pojednání (bez náboženského aspektu). Jinou formou tohoto vyrovnání napětí je např. jóga. Formy jsou různé. V našich končinách to bývala právě motlitba k Bohu.

[xyz]

Souhlasím s tebou, je to naprostej nesmysl. Dělali jsme podobné testy s prvoligovými sportovci na fakultě - zkoušeli to ožulit podobným způsobem, na čisto váhu, tj. tekutiny. Jenže řádně udělanej test celkem snadno odhalí úbytek vody, tuku nebo svalové hmoty. U tuku bych si troufnul odhadnou reálnost na 1 kg týdně (a to ještě stále hrozí zrcadlový efekt, zejména u starších osob).

Takže ani nechápu slečnu Marcelu, proč ze svého racionálního názoru tak najednou ustoupila - to není nic osobního proti někomu, ale věcně prověřený faktum.

[Jan Jílek]

Nikde jsem netvrdil, že ubyl tuk, pouze jsem konstatoval, že jsem shodil tři kila, tot vše. Měl jsem během pěti dnů o tři kila méně, stále mám i dnes o tři kila méně. Na váze.

[anonymní]

To jste sice netvrdil, máte pravdu, ale trošku mi to připomíná argumenty typu "Vsadili jsme se sice o stovku, ale neřeklo se čeho! Hahá!".

[Jan Jílek]

Co to komu připomíná, je jeho problém. Protože když napíšu, že jsem shodil tři kila, rozhodně jsem napsal jen tři kila na váze a nijak se ani moc nezabývám tím, čeho. Protože pokud člověk systematicky hubne, pak ubývá i ten tuk. Svalová hmota nemusí přibývat, třeba se jen vykresluje, jak říkají kulturisté.

Baby talking, prostě tě nachytali při lhaní, a úkrok stranou s nějakým matfyzem byl slabej bullshit . Vlastně při sebeobelhávání, to je ještě horší, buřtíku!

Když jsi tak geniální úplně ve všem, proč jsi na správnou výživu přišel až v důchodu? Někde se soudruzi stala chyba...

[MVR]

proč jsi na správnou výživu přišel až v důchodu

Mlady clovek nemusi na spravnou vyzivu tolik dbat. Je fyzicky/psychicky aktivni. Mlade telo pracuje zcela jinak nez v padesati letech. Take se toho jednou dozijete.

[MVR]

Sakra, to je cestina na draka! Omlouvam se, fyzycky/psychycky.

[Marcela*]

No, správně to bylo původně s měkkým (cizí slova) .

[belisarivs]

No to jste tomu dala.

Vypada to, ze tu hrozi rizoto fiakru.

[Jan Jílek]

zřejmě neumíš číst, takže si klepni na odkaz v blogu, ten ti tvůj kokršpaněl přečte a vysvětlí a pak snad budeš vědět co a jak. Kdyby tvůj kokr, neměl čas, tak třeba někdo z tvého okolí, kdo umí číst a psát,

vyhoň si ho. Třeba se uklidníš.

[Jan Jílek]

Ty to máš zřejmě před sebou, tak to doporučuješ na potkání, ale užij si, nic jinýho ti nezbejvá.

[Marcela*]

Já si stojím za tím názorem. Omluva se týkala mého rýpnutí ohl. segedínu atd., které se pana Jílka zřejmě dotklo.

[Jan Jílek]

marcelo, mě se nedotklo nic, pouze jsem bv blogu sdělil, že jsem shodil na váze, nikde jsem nemluvil o tuku, o tom mluvil někdo jiný. Tot vše. A pouze jsem vám sdělil, že nejste schopná odhadnout, co mi bude nebo nebude chybět. Jinak rady v tomto směru opravdu nežádám.

[Marcela*]

Neradím, jen říkám svůj názor.

[MVR]

Nevazim se, necvicim, na to jak vypadam mi staci zrcadlo. To nikdy nelze. Navlekla jsem na sebe kalhoty zakoupene pred rokem, byly mi tesne. Pachatelem nadvahy je zlenivela brisni slinivka a moucne vyrobky. vyhybam se jim, krome chleba z naklicene smesice zrni, s lnenymi nebo sezamovymi seminky a orechy. Na prochazky jsem si poridila tezka bacancata z vojenske zasobarny. Zesilily mi svaly na nohach a na brisku. Pohled do zrcadla je po 2 mesicich uspokojivy.

[MVR]

Dovolim si doporucit rozbor krve a moci. Pachatelem nadvahy muze byt zlenivela brisni slinivka nebo kaminky ve zlucniku/ledvinach.

[Dalibor Smolík]

Slinivku mi raději ani nepřipomínejte , No, pár kilo by mohlo jít dolu, to je fakt ..

[Marcela*]

Na prochazky jsem si poridila tezka bacancata z vojenske zasobarny

Snad prý Emil Zátopek takhle trénoval, že běhal se závažím. To se pak musí chodit lehce, po sundání zátěžových bagančat .

[Jan Jílek]

To je akorát tak dobré si zničit nohy. Nejde tohle dělat celoživotně.

[MVR]

Jo, kdyz je zuju skoro poletuju. Bagancata nebo jehly, vysledek je stejny, utuzi se svaly. Jediny rozdil vidim v tom, ze v tech bagancatech mohu splouchat prez louze.

[Dalibor Smolík]

Já když vidím, jak dámy běhají na vysokých podpatcích (na jehlách), tak jsem rád, že nejsem ženská. Já bych se snad na takových botách zabil

[Jan Jílek]

To jsou ty zvláštní dovednosti, který se normální chlap s rozumem nikdy nenaučí a nikdy to ani nezkouší.

[Dalibor Smolík]

Jo, viděl jsem jednou rentgenový snímek nohy na botě s vysokým podpatkem. Tohle je hotové sebepoškozování

[MVR]

Vzdyt je to jako chodit po spickach s oporou v pate. V tech bagancatech zase noha leti setrvacnosti o kousek dal nez ma, dopada na zem naplocho, tvrde. Ja se spise domnivam ze se chuzi na jehlah nici pánev a páteř. To vrteni zadeckem kdyz se dama snazi propelovat vpred tem panevnim kloubum asi moc dobre nedela. A kdyz se ji podari do neceho ten podpatek na noze vzadu tesne vsunout, prinejmensim pri padu zarvou jen kolena.

[belisarivs]

V tech bagancatech zase noha leti setrvacnosti o kousek dal nez ma, dopada na zem naplocho, tvrde.

Vy normalne doslapujete na spicky?

Ja jenom, ze kdyz doleti noha dal, tak spis triskne na patu.

[Dalibor Smolík]

ze kdyz doleti noha dal,
tak se padá spíš na nos

[belisarivs]

A kdyz doleti jeste dal, tak se slaplo na minu.

[Dalibor Smolík]

Když dítě šlápne na minu, tak radostí rozhazuje ručičkama až sto metrů daleko

[MVR]

Vy normalne doslapujete na spicky?

Ne, jen docela rada chodim kolem jistych dveri po spickach. A vubec, je prijemne se na tech spickach kdykoliv protahnout.

Ja jenom, ze kdyz doleti noha dal, tak spis triskne na patu.

Jsem zvykla chodit na prochazky v lehke pohodlne obuvi se slabou pruznou podesvi, doma chodim nejradeji bosa. V detstvi jsem chodila do baletu, ten se na chodidlech podepise nejvice. Podesev na tech bagancatech je skoro neohybna guma silna jako pneumatika, nuti vic zvedat nohy. Jednoduse jiny styl chuze, zvykam si, na hubu nepadam, posiluju si jen zlenivele svaly.

[Edois]

Hezky zapisek, diky :)

S tim odpocivanim mi to pripomnelo dva zcela odlisne vikendy, jeden jsem "proflakal" u notebooku a surfoval si, delal blbosti, hral Lord of the Rings Online, ... v pondeli jsem byl uplne stejne utahanej jako ve stredu predchoziho tydne. Druhy vikend jsem byl pul dne v ZOO Praha a druhy den delal na zahrade ohynek, rezal polinka (rucni pilou, motorovku nejak nemusim), hral na kytaru a svete div se, vynalozil jsem aspon 5x tolik energie (cca 3km v ZOO a kolem, fakt jsme to vzali komplet plus to rezani dreva vs sezeni/polehavani u notasu a k tomu si obcas vzit neco k jidlu a piti), ale byl jsem odpocatej snad jako nikdy.

Mate pravdu, clovek by mel odpocivat tak, aby byl odpocatej (a vubec to nesouvisi s tim, kolik energie vyda).

--

Eduard Veleba