Malý ekonomický otazník

13.8.2011 08:52 | poslední úprava: 13.8.2011 08:57

Četl jsem si na ihned.cz zajímavý článek. Ceny akcií srazil... Tak si říkám, co na tohle říkají místí ekonomičtí odborníci, kteří vidí spásu jen v levicové politice zvýšení výdajů státu. Moc se mi v tom článku líbila poznámka Dnes, kdy státy mají velké deficity, to funguje spíš tak, že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátu? Takhle podobně uvažuji i já. Pokud mi stát peníze nevezme, investuji je, utratím je za produkty a služby a ekonomika jede. Tedy bude-li nás víc, co jim peníze zlodějský stát nevezme na lehkoživky a lemply. Jen ti političtí lotři nemají tolik peněz na rozkradení.        

Komentáře

[uzivatel]

Problém všech těchto jílků je v tom, že si ve skutečnosti nezjistí kolik peněz to vlastně je, "co jim peníze zlodějský stát vezme na lehkoživky a lemply".

[hjk]

Zato jílek nemá žádný problém dostat i nejkratší a nejhodnotnější zápis na titulní stránku abc.

[uzivatel]

Sice tendenčně psaný článek, ale přesto zajímavý Vláda chystá daňový ráj pro manažery a živnostníky.

Živnostník Jílek - nepřítel státu. Platit za něj budou zaměstnanci.

[Jan Jílek]

Stát má mít co nejmíň peněz, aby je lemplové nemohli rozkrást

[John Hartigun]

Co nejmíň peněz je nula a s tím se nedá souhlasit.

[Jan Jílek]

Ano nula, takže když chce stát stavět silnice, vybere daň na silnice, na nic víc a postaví tolik silnic, kolik má peněz. Stejně tak na důchody atd. Pokud dostává libovolné množství peněz, šetřit nebude. Panovník postavil most a vybíral na něm mýto. Kdo nechtěl platit za použítí mostu, plaval. Ovšem financovat, to co se financuje dnes, protože "moudré" intošské hlavy rozhodly, že tohle musíme financovat, na to nestačí žádný příjem sebevíc prosperujícího státu. Ten pouze svádí k rozkradení.

[John Hartigun]

Ale i pri tom co jste popsal nebude mit stat nulu :)

[Jan Jílek]

to nebude, ale nebude mít možnost tolik plejtvat našimi penězi na blbosti.

[belisarivs]

Takze kdyz stat vybere penize na silnice aby jich postavil na kolik ma a pak to priklepnou nekomu, kdo to provede ve vychodni kvalite za vice nez zapadni cenu, tak jaky ke rozdil?

[Jan Jílek]

To už je otázka kontroly a výchovy. Ale že jde postavit kvalitní silnice jsem se leckde ve světě přesvědčil.

[belisarivs]

To už je otázka kontroly a výchovy.

Coz ale na problemu nic nemeni. Kdyby bylo panovani nasich hlavounu transparentni a jejich vysledky, prijmy i vydaje byly na webu, je to ve vysledku to same co navrhujete.

[Marcela*]

Ano, včetně seznamu účastníků konkurzů a jejich návrhů nabídek, cenových kalkulací. Měli by příživníci vymalováno.

[belisarivs]

Hned jak jsem se dozvedel, ze John chce pro boj s korupci vyuzit "nezavisle mezirezortni vysetrovaci komise" namisto snahy o zpruhledneni a zverejneni vyberovych rizeni a hospodareni ministerstev, bylo mi hned jasne, ze jako investigativni novinar nepochopil zhola nic anebo to pochopil az moc dobre.

[asfdsafd]

Definuj "blbost". A jak si "blbost" vykládá těch x milionů voličů v ČR? A jak volení zástupci?

[Petr Tomášek]

Proč by měl stát platit silnice?

[tomboytom-deviant]

Neexistuje žádný racionální důvod. Tzv. "přirozený monopol" byl "ekonomy" objeven a popsán roky potom, co začali v USA monopolizovat a znárodńovat subjekty, které vlastnili silnice, inženýrské sítě a pod. Přirozený monopol byl, podobně jako spousta sranců v ekonomii "objeven, popsán a posvěcen" na POLITICKOU objednávku.

[Filip]

Pokud co nejmíň znamená co nejmíň, aby zajistil svoje základní fungování, tak souhlas.

Můžeme stokrát debatovat o tom, zda je lepší peníze lidem nechat, nebo lidi pořádně zdanit a pak ty peníze vrátit jako různé podpory a projekty. Možná by to bylo nakonec dost podobné... ovšem za předpokladu, že by se státní kasa tak hrozně nerozkrádala, jako nyní.

Nechat peníze těm, kdo je vydělali, je u nás bohužel nejlepší krok proti tomu, aby je někdo ukradl.

[JS]

A co je zakladni fungovani? Ja jsem ted na Floride, a je to tu silene. Kdyz tu clovek je jako turista, musi si pujcit auto - MHD prakticky neexistuje. A podle toho to taky na silnicich vypada - zasekane 4 proudove dalnice. Opravdu vazne chcete, aby stat nezajistoval napriklad MHD, a resil to kazdy po svem? Opravdu si myslite, ze to pro vas bude vyhodnejsi?

Uzivatel "loki" v jednom z predchozich blogu napsal, ze nas "socialismus" je nejhorsi system, ktery mame. Nechapu, jak moc musi byt clovek mimo realitu, aby tohle mohl vypustit z ust. Pro me jsou tihle lide (a Jilek k nim patri take) zkratka nevdecni a naprosto si nevazi toho, co tu (nebo spis ted v mem pripade tam doma) maji.

[Filip]

Dopravní podnik v Praze sponzoruje asi ze 3/4 město. Stát jen z malé části (https://secure.wikimedia.org/wikipedia/cs/wiki/Dopravní_podnik_hl._m._Prahy#Ekonomika_spole.C4.8Dnosti). Městskou kasu lze sice rozkrádat také, ale přece jen je menší a má lépe vymezený účel než státní kasa. Takže aspoň tak.

Často kritizovaná doprava v USA není ani tak selháním podpory od státu, jako hluboce zakořeněným přístupem v hlavách lidu. Kdyby se zafinancovala hromadná doprava, trvalo by dlouho, než by si na ni lidé zvykli.

Kromě toho, kdo platí drahé opravy a výstavbu silnic pro zmiňované proudy aut?

[multi]

+1, objektivni komentar

[JS]

Dopravní podnik v Praze sponzoruje asi ze 3/4 město. Stát jen z malé části (https://secure.wikimedia.org/wikipedia/cs/wiki/Dopravní_podnik_hl._m._Prahy#Ekonomika_spole.C4.8Dnosti). Městskou kasu lze sice rozkrádat také, ale přece jen je menší a má lépe vymezený účel než státní kasa. Takže aspoň tak.

Tak ci onak, penize na to jdou z dani, tedy ze spolecneho. O tom prece sla rec. Urcite to rozkradani jde snizit.

Často kritizovaná doprava v USA není ani tak selháním podpory od státu, jako hluboce zakořeněným přístupem v hlavách lidu. Kdyby se zafinancovala hromadná doprava, trvalo by dlouho, než by si na ni lidé zvykli.

To bohuzel neni pravda (ze je to hluboce zakorenene). MHD znicily v 50. letech automobilky pomoci reklamy a dalsich strategii. Napriklad ve Virginii u Washingtonu mi kolegove primo rikali, ze pred 50 lety tam meli vynikajici MHD, a to tam byla v podstate pole. Dnes je tam jedno z technologickych center USA (neco jako Sillicon Valley - tedy oblast plna kancelari bohatych firem s vysokou zamestnanosti a vubec prima ekonomikou) a MHD je daleko horsi.

Take mi tvrdili, ze nejhure v USA jsou na tom dnes staty, ktere driv mely velke zasoby uhli, a tezebni spolecnosti tam v podstate zdevastovaly spolecnost svym monopolnim chovanim. Zajimavy paradox.

Kromě toho, kdo platí drahé opravy a výstavbu silnic pro zmiňované proudy aut?

Otazka byla, co ma stat zajistovat pro vsechny. Pokud by neplatil silnice, muselo by se zavest nejake myto. Ale to uz je trosku jiny problem nez MHD jako takove.

[Filip]

Zdá se mi navíc, že podceňujete závažnost situace v téhle zemi. Ročně se zde na zpackaných veř. zakázkách a různých malých domů ze státní kasy ztratí 100 000 000 000 - 150 000 000 000 Kč.

Vývoj přitom není nijak optimistický; systém je prolezlý korupcí a naděje na nezbytné zlepšení mravů lidí na rozhodujících postech je dost mlhavá. Vždyť ani základní legislativní změny se nedaří protlačit. Všechny velké strany v Parlamentu, a to tzv. levicové i tzv. pravicové, si v tomto stavu zřejmě lebedí.

V této situaci je plošný tlak na omezení velikosti rozkrádané kasy jediné spolehlivé řešení. Je to nepříjemné a nerad to píšu, ale je to jeden z nezbytných kroků.

[Lukáš Lánský]

Starve the beast — tak tu politiku prosazují američtí republikáni. Dělají to asi třicet let a sám můžete posoudit, jak jim funguje.

Osobně bych byl naopak spíš pro systém, kde je výše výplat dávek a důchodů napevno spojená s výběrem daní (jako ve Švédsku), takže každé rozhodnutí o změně daní nebo dávek společnost cítí okamžitě na druhé straně (na DPH všichni). Pravicový populizmus Bushův „teď snížíme daně a povzbudíme růst a nakonec budeme mít spoustu peněz!“ by to utlumilo stejně účinně, jako ten levicový.

Jemnosti ekonomické politiky, jestli stimulovat po Keynesiánsku, nebo jestli splácet státní dluh by se stále mohly odvíjet mimo systém solidarity, v investicích.

[JS]

Nepodcenuji situaci v teto zemi, a nechtel jsem, aby to tak vyznelo; ale byl jsem na par jinych mistech a oznacit "socialistickou" Evropu za nejhorsi system je silne kafe.

Ano, vyvoj u nas neni optimisticky. Ale omezeni velikosti statni kasy tomu nepomuze. Jenom zvysi stavajici nerovnosti, ktere uz (prinejmensim z casti) vyplyvaji z toho, jak je kdo ochoten podvadet.

[Jan Jílek]

To že máme dobrou MHD, ještě neznamená, že socialisnmus má proto nějaké výhody. dobrá MHD je zde od Rakouska - Uherska

[Filip]

To bych se zase přel - to, co v Praze zajišťuje poměrně dobré spojení jsou samé moderní věci, jako metro, tramvajový most na Barrandov nebo nově nakoupené autobusy. Současně je jasné, že MHD by se jen z lístků nezaplatila (zdražily by 4x, pokud by odpadla dotace od města). Takže tady městská dotace má smysl.

Neměl by to ale dotovat stát ze svojí kasy a neměly by tam být peníze dostatečně nazbyt, aby to umožňovalo bobtnání byrokracie dle Parkinsonových zákonů atd.

[Jan Jílek]

Ta MHD se pochopitelě vyvíjí, ale už právě od toho Rakouska jde vzhůru.

[uzivatel]

Podivejte se napr. na Viden, kde vladnou "socialiste" od nepameti. Pritom je to mesto, ktere je celosvetove nejvyse v poradi spokojenosti obcanu se zivotem ve svem bydlisti.

[Dalibor Smolík]

Není socialista jako socialista.

[JS]

Jak uz napsal Filip (a ja s nim souhlasim), k nejvetsimu rozvoji MHD doslo v Praze po padu byvaleho rezimu. I kdyz i komuniste se snazili s tim problemem neco delat, samozrejme. Rozhodne to neni tak, ze v roce 89 jsme jako MHD zdedili konesprezne drahy z Rakouska-Uherska. (Na druhou stranu, mam pochybnost, ze bychom meli tak hezke metro jako mame, kdyby tu byl celou dobu kapitalismus. Rekl bych, ze spis asi ne. Bylo to mozna nakladne, ale to byla svatovitska katedrala take - zivot je snad o necem vic nez jen usetrit za kazdou cenu.)

[Dalibor Smolík]

Vy mi připomínáte jednoho pohlavára, který v 80. letech navštívil USA a rozčiloval se, jak je možné, že v různých obchodech mají různé ceny za stejné zboží. Prohlásil: "Pusťte mě sem, jak bych jim tady zjednal pořádek!"
Já jsem se v USA pohyboval dost dlouho (včetně Floridy) a vím, že tam lidé rozhodně nemají na růžích ustláno. Je tam velmi tvrdý chleba. Ale styl života je naprosto odlišný od našeho a mají jiné priority. Nelze srovnávat téměř nic, jejich spotřební koš se liší (nutno st mít auta, zatím co u nás je to stále ještě luxus), přístup ke vzdělání, zdravotnictví .. a zakořeněný pocit svobody, stěhování z jednoho místa na druhé, žádné kořeny. Já si třeba vážím toho, co doma mám. Nemusí to být luxus a bohatství, ale jsou to naše hodnoty, co tu máme. Ale rozhodně si velmi vážím toho, že jsem se dožil jiného režimu než toho, co tu byl v době mého mládí.

[Dalibor Smolík]

Pardon, omlouvám se za formulaci. "Pocit svobody" není zakořeněný, ale dávají ho téměř na první místo. U nás jsou to spíš "jistoty", co se cení.

[JS]

Striktne vzato, vas jsem mezi lidi, kteri si systemu tady nevazi, nepocital. Je zajimave, jak kdyz dojdou argumenty, zacnete se ohanet byvalym rezimem. Pritom o nicem takovem naprosto nebyla rec - srovnaval jsem evropsky socialne-demokraticky model (v kterem nekteri vidi vsechno zlo sveta) s modelem, kdy stat poskytuje "minimalni" sluzby.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Dnes, kdy státy mají velké deficity, to funguje spíš tak, že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátu

Tohle je totiz extremne zjednodusene az do triviality - banky (vyznamni akteri na kapitalovych trzich) nemaji pevne mnozstvi penez, ktere by mohly pujcovat, ale maji moznost pruzne expandovat kredit a ta moznost je limitovana ruznymi netrivialnimi limity zavisejicimi na mnoha faktorech, vcetne jejich struktury aktiv (tedy i poskytnutych pujcek).

Pokud je tedy ekonomika v situaci, kdy banky jsou v pujcovani limitovany spis obavami o svou solventnost a nikoliv dostupnosti likvidity, tak mohou nakoupit mnohem vic duveryhodnych statnich dluhopisu nez kolik by mohly pujcit soukromnikum (protoze obe tyto operace se budou pocitat vyrazne jinak do limitu danych minimalnimi kapitalovymi pozadavky).

[Jan Jílek]

Navrhujete podobné postup jako když si mám koupit cenné papíry firmy, která je předlužená, má vysokou míru závazků, jež musí splácet rozsáhlý správní aparát, který nic neprodukuje a jen stojí peníze. Nechi si kupovat cenné papíry takové firmy, stejně jako si banka nekoupí dluhopisy státu, který neprosperuje.

[JS]

Stat neni firma. Firma se muze slozit a nema to, ve zdrave spolecnosti, negativni dopad. Stat se jen tak rozlozit nemuze, alespon tedy pokud nechcete obcanskou valku nebo neco podobneho. Proste tyto zjednodusujici analogie nejsou na miste. A jak uz psal Ondrej, na zaklade techto zjednodusujicich analogii predpokladate, ze mnozstvi penez je nejak "konstantni", a to proste neni pravda.

[Marcela*]

Přiznám, že je poměrně těžké prokousat se vaší termninologií, ale pochopila jsem to správně? Chtěl jste naznačit, že banky nemůže nikdo nutit, aby půjčovaly soukromníkům, a že ony mohou mít jiné priority /kapitálové požadavky/, než-li např. půjčovat soukromníkům?

PS: Můžete prosím vysvětlit rozdíl mezi solventností a dostupností likvidity?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Chtěl jste naznačit, že banky nemůže nikdo nutit, aby půjčovaly soukromníkům, a že ony mohou mít jiné priority /kapitálové požadavky/, než-li např. půjčovat soukromníkům?

Ne presne. Banky nikdo samozrejme nemuze nutit k pujcovani soukromnikum a v prve rade musi dbat o svou solventnost (plneni kapitalovych pozadavku), ale to neni jen jejich vlastni preference, musi tak jednat, jinak by zkrachovaly (resp. by jim predtim centralni banka odebrala licenci). Pokud jsou na hranici s kapitalovymi pozadavky, tak budou investovat jenom do bezpecnych aktiv (resp. muzou do nich ivestovat vic, nez kolik by mohly investovat do rizikovejsich, protoze do limitu kapitalovych pozadavku se zapocitaji s mensim koeficientem).

Můžete prosím vysvětlit rozdíl mezi solventností a dostupností likvidity?

Solventnost je obecne otazka podilu aktiv (majetku) a pasiv (zavazku), u banky pak taky plneni kapitalovych pozadavku (minimalni podil vlastniho kapitalu vuci rizikove vazenym aktivum).

Likvidita je pak otazka dostupnosti okamzitych penez, resp. schopnost plnit zavazky v case (rovnovaha kratkodobych aktiv a pasiv). U bank je to pak spojene s pozadavky na minimalni rezervy. Banky mohou ziskavat likviditu z mnoha zdroju (z vkladu, od ostatnich bank, od centralni banky - ziskaji tak kratkodoba aktiva za dlouhodoba).

Prenesene by taky slo rict, ze celkove dostupnost likvidity souvisi s nevyuzitym potencialem realne ekonomiky - pokud je realna ekonomika nevyuzita, tak dodavani dalsi likvidity centralni bankou nepovede k rustu inflace a tak je tu mnoho potencialni likvidity k vyzvednuti predtim, nez centralni banka zavede protiopatreni (napr. zvednuti sazeb).

Zjednodusene - nove vklady bance dodaji likviditu, ale neovlivni solventnost (vklad je jak aktivum, tak pasivum). Naopak run na banku ji vytvori problem s likviditou, ale ne se solventnosti (pokud ma sama dostatek dlouhodobych aktiv). Naopak odepsani spatnych aktiv (napr. nevymahatelneho dluhu) poskodi solventnost, ale neovlivni primo likviditu.

[Marcela*]

Děkuji za vysvětlení pojmů.

Ještě poznámku pod čarou. Někde jsem slyšela, že hlavní zisk bank tvoří poplatky, které, jak vidíme, banka vybírá za každý sebemenší úkon. Větší než z úrokových sazeb či výnosů z obchodování na finančních trzích.

Nechce se tomu věřit, pro jistotu se zeptám, je to možné?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Google hned najde odpoved - podil je nezanedbatelny a prekvapive vysoky, ale vynosy z uroku jsou nekolikrat vetsi.

[Marcela*]

Díky. No vysoký je dost. 40% podíl výnosů z poplatků v poměru k úrokovým výnosům, to je opravdu hodně..

[JS]

Problem je, ze nechapete, ze v realite zalezi na tom, kdo drzi penize. Kdyz je nekdo bohaty, chova se jinak nez chudy. Kdyz je nekdo bohaty (opravdu bohaty, nemyslim OSVC jako vy ), znacna cast penez jde na ovladani ostatnich lidi a udrzeni se u moci, kdezto u chudych lidi (kam v teto kratke poznamce zahrnuji i stredni tridu) jde znacna cast penez na spotrebu (pripadne investice, i kdyz tam je to slozitejsi). Pokud tedy chcete mit fungujici ekonomiku s vysokou mirou spotreby (predpokladam ze to je primarni cil) a nizkou mirou socialne skodliveho chovani, pak musite nekde resit, kdo ma kolik penez. Neboli jinak - v trzni ekonomice by mela byt funkci penez spotreba a investice (do rozumnych veci), nikoli jejich hromadeni (a obcas i investice) za ucelem ovladani ostatnich.

Financni krize a tak jsou jen vnejsim projevem nerovnosti mezi lidmi.

[Jan Jílek]

Co je rozumná věc, nerozhodne úředník, ale ten, kdo ji jako užitečnou potřebuje. Každý státní zásah do chodu věcí jen dělá zmatky. Třeba zásah do solidarity. Výsledky vidíme. Například v Británii. Ti lidé nekradou z hladu, ale proto, že je nikdo nenaučil pracovat, šetřit, vždy se jim vyšlo vstříc. Protože jsou přeci ti "utlačovaní." A od ostatních, co se chovají řádně se díky snílkům o socialismu, multikulturnosti, politické korektnosti vybírá na podporu těch, co se nechtějí přizpůsobit. Kdo nesouhlasí je pak rasista, netolerantní jedinec, který musí být vyloučen ze středu společnosti. Až nakonec jsou mrtví a hoří domy.

[JS]

Ne, rozumne a nerozumne veci existuji, to neni vzdy subjektivni. Kdyz nekdo vyrobi tank, je to ve vetsine pripadu mene rozumne nez kdyz za stejne penize vyrobi treba lokomotivu. Meritkem je, zda je ta vec urcena k prospechu nezavisle na ostatnich nebo k prospechu na ukor ostatnich.

A potiz je, ze vy stale nechapete, ze to neni o statu; ten argument jde napric otazkou, jak velky ma byt stat. Stat muze byt jedna z forem utlaku, ale mohou byt i jine, a stejne tak stat formou utlaku byt nemusi, jenom mediatorem dohody.

[Jan Jílek]

Tak ve válce vyrobit TANK je veskrze rozumná věc, stejně jako lokomotiva. zrovna tak vyrobit tank v době míru je veskze rozumná věc, když mi na hranicích haraší sousedi zbraněmi. nA TAkovou věc ať si stát vybere daně a půjčí, jen ale po dobu války, nebo po tu dobu co haraší sousedi zbraněmi. Ano stát, který mi bere peníze, co mohu použít pro sebe jako živnostník a investovat do vydání třeba knih, které dají práci několika lidem a jedné tiskárně, to je skutečně státní útlak. Zcela NEPOCHYBNĚ.

[JS]

Ani ve valce neni vyrobit tank rozumne, protoze valka je veskrze nerozumna vec jako celek (alespon pro drtivou vetsinu lidi).

Jak vite, ze stat neda praci take nekolika lidem, prostrednictvim nejake statni zakazky? Samozrejme, je to jen racionalizace vasi potrebnosti. Ostatne je usmevne, kdyz tohle nekdo, kdo se tak ohani spatnostmi komunismu, jako vy, povazuje za statni utlak.

Kazdopadne, oba argumenty jdou mimo to, co se vam snazim vysvetlit.

[Jan Jílek]

tak tyhle argumenty opakují pořád ti, co zadlužují ty státy a potom se diví. Stát, který mi bere 50% výdělku na daně mě okrádá a utlačuje ve prospěch těch, kteří nic neprodukují a do systému nepřispívají. Třeba státní úředníci.

[belisarivs]

Ani ve valce neni vyrobit tank rozumne, protoze valka je veskrze nerozumna vec jako celek

Ze je valka pro drtivou vetsinu lidi nerozumna jako celek bych sice mohl souhlasit, ale postupujici tankove divize nepritele to jaksi nezastavi. Nebo jim posles poselstvi, at jdou radsi domu k rodinam, oni reknou, ze to je bezva napad a nechaji te byt?

[belisarivs]

S tim, ze je valka ...

To je tak, kdyz prepisuju vety po castech a pak ztraceji smysl.

[loki]

Proc by mela byt valka zbytecna? Jiste, pocty obeti mohou byt vysoke. Na druhou stranu je to impulz k sebereflexi, zrychleni vyvoje a obstani v evolucnim procesu. Myslim, ze valky jsou pomerne prinosne.

[belisarivs]

Zrychleni vyvoje je dost diskutabilni.

Kdyz se podivame na II. svetovou, tak drtiva vetsina technologii byla dostupna uz pred ni.

Proudove stroje, radary, letadlove lode, radove i hvezdicove motory nemalych vykonu...

Jako podstatne prospesnejsi bych videl soupereni USA a SSSR v kosmickem programu. Spousta objevu bez milionu mrtvych.

Navic, valka je prospesna pouze pokud nejsi na strane, ktera prohrala.

[gtz]

Proudove stroje

na které straně proudová letadla létala? Německo je mělo až koncem války jako jedna z prvních zemí.

[belisarivs]

Nemluvim o nasazeni ale o tom, ze ta technologie byla uz pred valkou.

[gtz]

válka je přínosem pro zbrojařský průmysl, může dodávat dále své hračky a ví, že si je někdo koupí. A když není válka tak se vymyslí kam s nima (Afghanistan, Iraq, Jugoslávie, Lybie, Vietnam, Kambodža). A co s nimi když jim bude končit životnost? No nic přece to někde vypráskáme a oni nám koupí další. Válka je přínosem jen pro těch pár vyvolených.

[Dalibor Smolík]

40 let trvající válka v Afganistánu je skutečným přínosem.

[gtz]

jen se změnily strany Napřed jim byly dodány Stingery, aby se mohlo pálit po ruských letadlech a až se karta obrátí tak ti co jim je dodali se bojí, aby Stingery nebyly použité na vojáky druhé strany. Asi jde jen o prachy a nic jiného.

[Dalibor Smolík]

Ani ve valce neni vyrobit tank rozumne, protoze valka je veskrze nerozumna vec jako celek
Válka je sice nerozumná věc, ale pokud je státu z nějakých důvodů vnucena, je zbytečné o tom mluvit. V dané situaci je výroba tanku rozumná ..

[JS]

Jste treti nechapajici v poradi kdo mi to rika, ale ja to samozrejme chapu, a bylo to tak nejak soucasti pointy. Pointa byla, ze spolecensky prospesne jsou veci, ktere nezvyhodnuji na ukor nekoho jineho. Takova neprospesna vec, pokud zvyhodnuje nekoho na ukor nekoho jineho, samozrejme nekoho zvyhodnuje, uz z definice.

[Dalibor Smolík]

Pointa byla, ze spolecensky prospesne jsou veci, ktere nezvyhodnuji na ukor nekoho jineho.
Tohle samozřejmě chápu, ale je to velmi široká problematika, o které by se daly napsat romány. Jeden příklad z osobní zkušenosti: Jako zástupce jedné firmy jsem byl pověřen vyzvednout dokumenty pro veřejnou soutěž na určitou stavbu. Po vypracování jsem tyto dokumenty opět předal - ovšem firma nevyplnila nějaký dotazník, který byl součástí tendru. Jenže ten dotazník jsem neobdržel - a po dotazu, proč jsem jej neobdržel, mi krásná asistentka s úsměvem pravila - jé promiňte, to muselo dojít k nějaké chybě, mooc se omlouváme ..

[android]

prekvapuje me, ze prave Vy se poustite do takovych nesmyslnych diskuzi. To si nepamatujete, jak zde panove Jilek, Smolik a dalsi plakali nad tim, jak si obyvatelstvo nehorazne pujcovalo, tim zilo nad pomery a nastartovala se tim krize.

A nyni ten samy pan prijde s tim, ze nasel clanek ve kterem stoji jak by bylo prima, kdyby zde stat ponechal 100 miliard, aby si zase mohli lide pujcovat. Katastrofalni je sice, ze podobne hloupe nazory ma nejaky ucitel z vysoke skoly ekonomicke, ale nastesti to urovni techto skol a povesti jejich absolventu jiz nemuze uskodit.

Co si myslim by bylo prinosne, kdyby Santiago misto tech komplikovanych ucenych vet rekl neco praktickeho k tomu, zda by bylo vubec mozne, rozpujcovat tech 100 miliard na ty soukromniky, jaky druh pujcek by to byl, do jakych odvetvi by to slo. Mozna by potom bylo jasne, jake triviality ten pan z te ekonomky vyklada.

[Jan Jílek]

Půjčovat si na investice, je malý rozdíl od půjčování si na spotřebu. Ale to sockám nikdo nevysvětlí.

[uzivatel]

Nejenom "sockám"... On to nikdo nevysvětlí ani naší vládě.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No, krome tech duvodu, o kterych pisu vyse, je samozrejme problem v tom, komu vubec pujcit. Chtel jsem dat odkaz (ale ted ho nemuzu najit) na graf na pruzkumy mezi podnikateli v USA, kde se jich ptali, co je hlavni brzda jejich podnikani (resp. vyvoj techto vysledku v case za poslednich nekolik let). Od 2008 tam nevede ani vysoka regulace, ani vysoke dane, ani nedostatek kreditu ci schopnych pracovniku, ale presvedcive dominuje slaba poptavka. Za takovych okolnosti samozrejme moc podnikatelu neinvestuje do rozvoje dalsi vyroby.

[uzivatel]

Ale recept k posílení poptávky je přece tak jednoduchý a každému zřejmý. Je potřeba vytvořit atmosféru utáhování opasků, snížovat reálné mzdy, zvyšovat DPH atd.

[loki]

Stat se musi minimalizovat. Schopny clovek, nepotrebuje utahovat opasek ba naopak, na vsech vetsich pohybech ve spolecnosti lze vzdy vydelat.

[loki]

Zvysovani dph je samozrejme brzdici prvek, ale jako vse jej lze prezit. Naopak kratkodobe zvyseni dani muze vest k pozitivnimu vymreni slabsich hracu. Ale je to jen side effect.

[belisarivs]

Jenomze ten slabsi hrac muze byt zacinajici soukromnik. Takze muzes podporovat monopol ci oligopol.

[Jan Jílek]

Může a nemusí, prostě v tomhle se spravedlivě ukáže, kdo na co má, jak myslí, co umí a co neumí.

[belisarivs]

Jak nemusi? Proste kdyz clovek zacina, tak nema kapital jako zavedene firmy a pak je zakonite slabsi.

[Jan Jílek]

Slabší být může, ovšem pokud s umí poradit a najít místo na trhu, pak je to otázkou jeho umu nikoliv síly.

[belisarivs]

Coz ovsem nic nemeni na tom, ze mu hazet dalsi klacky pod nohy neni dobry napad.

Jestli je nekdo technolog a ne tak dobry obchodnik, tak ho proste sestrelite a zabranite mu v tom, aby lidstvo obohatil necim dobrym a zaslouzene na tom vydelal.

[Jan Jílek]

Jo, tak pak pokud ví, že není obchdník, chce to kámoše, co obchoduje a podporuje genia.

[belisarivs]

Ja te uplne lituju. Okamzik, kdy nebudes mlady a pregoresivni ale stary a nebudou se o tebe zamestnavatele prat pro tebe bude brutalni sok.

[Jan Jílek]

Já jsem starý, zaměstnavatelé seo mě neperou a žiji slušně. Nestěžuji si.

[loki]

Presne tak. 1. Schopny clovek se o sebe ve stari postara - bud zvlada svou praci, nebo ho zivi neco jineho (nemovitosti, investice, potomci).

[Jan Jílek]

Asi tak, ono to není tak jak se to líčí, starý=bezmocný a neschopný. U někoho ano, ale není to pravidlo.

[loki]

Presne tak.

[tomboytom-deviant]

Karel Marx

Reincarnation

[JS]

Ja bych spis rekl, ze to co jsem napsal je revival klasicke ekonomie, ale ja jsem ekonomickou historii drive take moc neznal, takze vam to prominu.

[tomboytom-deviant]

Tak klasická ekonomie pracovala s předpokladem, že cenu tvoří náklady. Což snad dnes nikdo netvrdí... a nebo ano?

[Dalibor Smolík]

To není úplně přesné. Cena se odvozuje od tzv. společensky nutných nákladů, což jsou náklady, které v danou chvíli jsou opodstatněné a jejich výše je ovlivněna mnoha faktory. Pokud je má někdo z různých důvodů nižší, je v komparativní výhodě. Ale konečnou cenu tvoří ještě další faktory, jako je třeba módnost, značka, nedostatek určitého zboží apod.

[xyz]

Ekonom z VŠE Zajíček, jinak Liberální institut, nesouhlasí ve svém výkřiku do světa s názory jiných ekonomů, a používá velmi pádný věcný argument:

Ekonomové, kteří to říkají, dostávají granty, mají profesury a sedí v dozorčích radách firem

[loki]

Bohuzel mate pravdu.

[gtz]

dokud bude hospodaření státu neprůhledné - jak s výběrem zakázek pro všechny resorty pak si budou na státu firmy mastit kapsu. A proč máme nejdražší silnice a nejdražší letadla a transortéry které nefungují? nevím kdo je v tom zda levá nebo pravá ruka, ale obě berou stejně. Tak co s tím?

[loki]

Jednoduchy recept je privatizace a minimalizace statu tak, aby se stat nemontoval do veci, do kterych mu nic neni. I kdyz u te armady tezko, ale alespon neco.

[gtz]

to by dopadlo velice špatně, stát musí vlastnit strategické suroviny a vše kolem nich a ne se toho za mrzký peníz zbavovat. Jak u nás dopadla privatizace? bobrem ke zdi - samý malý nebo velký tunelář. Stát musí pouze vše zprůhlednit a odstavit staré struktury z celého politického spektra.

[Thorby]

Privatizácie riadili presne tí, ktorí by vytvárali pravidlá pre spriehľadňovanie a odstavovanie starých politických štruktúr.

V našich podmienkach je privatizácia o tom, či takým ľuďom dovolíme okradnúť nás dva krát pri privatizácii a následnom vytunelovaní alebo nás budú okrádať neustále s cieľom záchrany krachujúcich strategických podnikov.

Na tom, kto má v rukách tzv. strategické suroviny alebo podniky nezáleží. Ak to bude potrebné, v mene štátu budú znárodnené.

[Marcela*]

Jednoduchy recept je privatizace

Ono ještě něco privatizovatelného nebylo rozkradeno zprivatizováno?

[Thorby]

Nie som občan ČR, ale len tak z hlavy viem o Českej pošte, ČD, ČSA, ČEZ, niektoré dopravné podniky... ako domáci môžeš určite pokračovať ďalej

[loki]

Zde se proste neshodneme. Statni vlastnictvi podniku neni to, co by se mi libilo. Samozrejme musi probehnout transparentni privatizacni proces. Ale rozhodne privatizace neznamena automaticky rozkradeni.

[Marcela*]

No já chtěla spíš poukázat na to, že privatizace zbytku privatizovatelného není až tak aktuální, ale že prvořadé je zaměřit se na korupční prostředí. Které vybujelo do hrozivých rozměrů, přerostlo do organizovaného zločinu i ve státním aparátu a finančně + morálně stát ochudilo mnohem více, než všechny živelné katastrofy za posledních 20 let.

[loki]

Nejhorsi je soucasne spolecenske klima, ve kterem kazdy bohatsi clovek automaticky krade. A nedejboze podnikatel, ten akorat hrabe do kapsy a vykoristuje sve chudinky zamestnance. A jeste vice nedej boze vetsi spolecnost... Misto toho, aby bylo ostudne vyuzivat socialni davky, je ostudne starat se sam o sebe. Tezko rict, jak toto spolecenske klima vznika. Asi media, socialisticke vlady, atd.

[Jan Jílek]

Tak řekl bych, že je to následek toho, že mnozí lidé bezmezně věří levicovým "elitám," které hlásají své utopistické představy, jež vydávají za reálný svět. V těch představách je každý kdo s e stará o sebe sobec, jenž nemůže myslet na bližního, vůbec jim nedochází, že kdo se stará o sebe, o toho e nemusí starat ti druzí a on svou troškou solidarity přispěje do toho mlýna co se jí říká společnost. Valná většina lidí je solidárních.

[Dalibor Smolík]

Myslím si, že tohle přesně odpovídá realitě. Za předpokladu, že společnost není příliš tolerantní ke korupci a dańovým únikům. Člověk, který se umí postarat o sebe, platí daně, z nichž část jde právě na ty, kteří se zapojit do pracovního procesu nemohou. Tato solidarita by ve vyspělé společnosti fungovat měla. Je třeba si však v prvé řadě uvědomit, kdo je nositelem a tvůrcem hodnot, které se pak rozdělí potřebným a tito nositelé by neměli mít zbytečné překážky ve formě zbytnělé byrokracie a úplatných úředníků.

[xkesh]

že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátu?

Tohle může říkat jen ten, kdo si představuje (nebo chce někomu natlačit do hlavy), že banky jsou charitativní organizace, kterým nezáleží na zisku a jejich úkolem je půjčovat sockám. Ztráta je totiž v tom, že soukromníkům s vyhlídkou na malou poptávku a tedy mizernou návratnost nikdo nepůjčí. Takže raději hup nakupovat komodity a ještě pomoct jejich rostoucím cenám, neboť na tom se vydělat dá (ztráta je to ovšem pro všechny, kteří si suroviny a potraviny musí za takto vyhnané ceny kupovat, aby přežili). Nebo je prostor pro jiné finanční operace napříč zeměkoulí. Půjčování zdejším sockám (rádobykapitalistům) bude vždy až na posledním místě (leda za prakticky likvidačních podmínek, aby majetek soukromníka postupně zcela nepochybně přešel na věřitele... o tom se ještě dá uvažovat). Názorný příklad byl tzv. konec krize v roce 2010, kdy banky měly sice peněz dost, ale půjčování malým firmám se jaksi nekonalo, jednoduše protože vyhlídky na výnosy těchto půjček nebyly (a nejsou) nijak lákavé.

[Dalibor Smolík]

půjčování malým firmám se jaksi nekonalo, jednoduše protože vyhlídky na výnosy těchto půjček nebyly (a nejsou) nijak lákavé.
Nezaměňujme příčinu za následek. Problém malých firem bylo radikální snížení odbytu, což by žádný úvěr nevyřešil. Ten má význam tehdy, pokud firma má reálnou vyhlídku na zakázku, na kterou nemá vhodné vybavení. Úvěr by mohl modernizaci zajistit.

[JS]

Kde xkesh zamenuje pricinu a nasledek, kdyz rika presne totez co vy? (Ze problem je nedostatecna poptavka.)

[Dalibor Smolík]

To je fakt, že to psal. Já jsem reagoval na
Půjčování zdejším sockám (rádobykapitalistům) bude vždy až na posledním místě (leda za prakticky likvidačních podmínek, aby majetek soukromníka postupně zcela nepochybně přešel na věřitele...
Nemusí jít o likvidační podmínky, ale banky se mohou obtížněji dostávat k penězům. A subjekty si nepůjčují tolik právě proto, že se bojí návratnosti investic. V době, kdy ekonomika běží, jsou ty socky, jak to xkesh nazval, nositelem ekonomické činnosti (menší a střední firmy tvoří cca 40 - 60 % objemu produkce a obchodu v USA). Tak jen pro upřesnění, jinak ten příspěvek nerozporuji.

[tomboytom-deviant]

Souhlas pane Jílek. Bohatství se tvoří pouze dobrovolnou směnou, která když je dobrovolná je výhodná pro obě strany a obě strany získávají něco navíc=BOHATNOU. Je nás doprdele 7 miliard, neskutečnej potenciál pro vzájemnou spolupráci.

Jakmile však dobrovolné vstahy začne narušovat někdo pomocí násilí, dochází k plýtvání a chudnutí. Státní FIAT měny, monopolizované a vynucované pomocí násilí jsou toho příkladem. Stát díky izolaci oproti trhu a cenovému systému plýtvá. A když si stát půjčí 100 miliard, tak se promrhají v niveč. Tyto peníze na všemožné záchrany klamou lidi, uvádí lidi v omyl, že jejich jednání je takové, které chtějí (většina lidí sleduje zájmy vlastní a zájmy svých blízkých=chce bohatnout).

To co jsem napsal je nepopíratelné a myslím že ani diskuze se o popírání tohoto faktu netočí. Diskuze je o tom, jestli násilí ospravedńuje tzv. "vyšší cíl"...  a já si myslím, že ne. A doufám že nejsem sám. Mám však strach, že dnešní situace využije někdo k daleko většímu násilí. Ty nejhorší zrůdnosti v evropě vyrostly vždy na takových základech, jako je rozpadající se systém. Byl nahrazen ještě hrůznějším. Byl to třídní boj v Rusku a Lenin, Stalin nebo rasový boj a Hitler. Co to bude dnes? Global warming & Climate changes?

[android]

ja mam pocit, ze ani Vy ani rada dalsich vubec necetla ten blog a a ni ten rozhovor s tim 'ekonomem'. Tady nejde vubec i Hitlera nebo Stalina. Jde o tu _nesmyslnou_ tezi, ze kdyz si stat nepujci na kapitalovem trhu 100 miliard, tak tyhle penize zbydou na hodne soukromniky.

Ten ekonom a i autor blogu si predstavuji ten kapitalovy trh patrne jako jakysi velky sklad penez a kdyz stat z toho skladu nevybere tech 100 miliard, tak ony tam zustanou a nyni mohou prijit stastni soukromnici a z tech 100 miliard co tam zbyly ted kazdy dostane kousek. A s tim kreditem rozumne nalozi a nastartuje se ekonomika a vsichni se budou mit radi a jestli nezemmreli, tak investuji dodnes.

Jeste k tem masovym vrahum. Problem nejsou Hitlerove a Stalinove, problem jsou ti jednodussi obcane.

[John Hartigun]

Soukromnici si těch 100 miliard stále budou moci půjčit, ale za vyšší úrok. O kolik vyšší ten úrok bude a jaký to bude mít reálný dopad je ve hvězdách.

[tomboytom-deviant]

To já si myslím, že to právě chápu. Pokud je úrok pro soukromníka větší než úrok pro stát, tak je jasné, že si ten rozdíl stát zaonačí pomocí jeho nástrojů, jako je inflace a přímé daně. Ten úrok přece nejde ošulit. a ten stát je ten problém. Investice 100 miliard do státu se nevrátí a zaplatí to ti nejslabší.

[Filip]

Global warming & Climate changes?

Určitě. Ti odporní klimaalarmisti si už určitě brousí zuby, jak tu po Evropě postaví koncentráky pro lidi, co nerecyklují papír.

Ještě že tu máme hrdinné disidenty hájící skutečnou pravdu, jako je třeba p. prezident nebo ropné společnosti s bilionovými zisky.

Promiňte mi trochu ironie.