Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Se zájmem sleduji debatu, kterou čas od času vede na tomhle webu člověk, co si momentálně říká „odin1918.” Musím říci, že ač už jsem věkem důchodce, přesto se spoustou jeho závěrů musím souhlasit. A s některými ne. Skutečně si myslím, že docela klidně by mohly být soukromé pojišťovací ústavy, u kterých se člověk pojistí. Tedy opravdu pojistí, nikoliv ne že platí státu daň. Řeči o tom, že stát je nejlepší garant zdravotní péče, kterou nám předkládají socani, v jejich vývodech prostě neobstojí. Zdravotní péči, jak tak sleduji, konzumují nejvíc lidé, kteří platí nejméně, nejvíce riskují se svým zdravím a mají nejmenší odpovědnost. Docela si umím představit, že jsou privátní společnosti provozující záchrannou službu, které klidně pacienta, co naleznou s infarktem na ulici, například, odvezou do nemocnice, tam je mu zaplacena zdravotní péče jeho pojišťovnou, nadstandard, který bude požadovat si uhradí.
Kdo nemá pojištění, tomu se dostane základního ošetření a jinak nic. Spousta dalších potřebných záležitostí se dají, v takovém případě uhradit jiným způsobem. Fungovala ona péče vždy na základě nadací, dotací, církve tohle plnily z privátních darů, kdy donátoři financovali třeba špitály.
Pořád jsem přesvědčen, že zdraví je především privátní záležitost. Staráš se o sebe, platíš si, jsi svědomitý, pak je asi poměrně lehké zůstat relativně zdravý. Jedná se o způsob života. Pokud někdo kouří dvacet, třicet cigaret denně, zcela určitě se jeho způsob života na jeho zdravotní kondici projeví. Pak je otázkou, jestli skutečně mám povinnost být s takovým člověkem „solidární.”
Nepochybně jsou lidé, kteří potřebují solidaritu po celý život. Ale je otázkou, jestli stejnou solidaritu potřebují lidé, co celý život dělají všechno možné, aby zdraví nebyli. Třeba tím, že fetují, chlastají, nebo se psychicky ničí hazardním způsobem chování a nic nepřispívají. Ti čerpají obrovské částky, opakovaně žijí stále stejným způsobem života a vlastně díky takto nastavenému systému nezbývá na skutečně potřebné.
Stejně tak s kulturou. Kulturu konzumuje jen určitý druh lidí. To je realita. Můžete vychovávat ke kultuře téměř libovolně dlouho, jisté lidí, a je jich většina, prostě ke kultuře nepřivedete. Nemají zájem sledovat dlouhá divadelní představení, náročné filmy, nebo číst vysokou, vycizelovanou literaturu. Taková je realita a nikdo ji nezmění.
Dost dlouho se zabývám amatérskou i profesionální kulturou, abych mohl říci jedno. Lidé, co opravdu kulturu chtějí dělat tak ji dělají. Ať na amatérské nebo profesionální úrovni. Dvakrát týdně se setkávám s lidmi, co mají své povolání a přesto zcela s nadšením hrají divadlo, kde se zkoušejí věci, co produkují profesionální soubory. Včetně živé muziky.
Lidé, kteří chtějí psát knihy, je píší a prodávají. Najdou si svoje čtenáře, stejně jako muzikanti své posluchače a filmaři své diváky. Moje partnerka je scénografka, která mimo toho ještě dělá do výtvarného umění. Dělá tu kulturu v podstatě z lásky k umění. Ovšem je pravdou, že v poslední době i začíná vydělávat peníze, protože už spolupracuje s divadly, které najdou diváka, najdou i příjem, co není založený na státní, nebo obecní podpoře. Ona je dobrá, investovala čas a energii a mezitím se ještě živila něčím jiným.
Nemá miliony, ale má radost ze života, i když jak sama říká, tvoří těžce. I zde funguje solidarita, protože lidé, kteří umění chtějí, jsou ochotni do něj a do umělců investovat dost velké peníze. Konkurence je v této oblasti značná a většinou jsou sponzoři ochotni investovat jen do takových projektů, které se jim zamlouvají. I zde si myslím, že snížení daní, snížení daňové zátěže, do zdravotnických a kulturních zařízení přinese více peněz. Privátních peněz. Že bude méně divadel, méně filmů, méně dobré literatury? Nebude, protože ti, co budou tohle všechno chtít, si k tomu cestu najdou.
Bude možná méně divadel, ale budou více plná. Mnozí, kteří budou doufat, že uspějí, investují peníze do budoucího úspěchu. Založí si divadelní soubor a pronajmou si třeba sál, studio. Pokud zkrachují, udělají místo jiným nadšencům. Stejně jako restaurace, nebo obchody. Mám knihovnu plnou knih, které si koupí jen málokdo. Pokud by mi někdo chtěl proplatit peníze za knihy, co jsem ve svém životě koupil, měl bych se asi dost nadstandardně v příštích několika letech. Někdo ty knihy vydal, já je koupil. Nebyly to milionové náklady, přesto ty nakladatelství fungují. Některé zanikly, některé vznikly. Pokud takhle funguje společnost, je mnohem stabilnější, než uměle udržvaná stabilita.
Jenže já ty knihy chtěl, chtěl jsem je mít ve své knihovně, je to pro mne kultura, kterou vyznávám. Tedy do ni investuji. Nepořídím si třeba Jaguára. Což mi nijak líto není. Místo toho mám knihy, gramofonové desky, CD, DVD. Chtěl jsem knihy psát, pak psát hry, režírovat divadlo, sehnal jsem sponsora, který mne financuje. U knih už ne, tam jsem potřeboval jen počáteční investici, ta se už dávno vrátila. Knihy se dnes financují samy. Nezbohatnu, neprodělávám.
Divadlo je dražší zábava a rozmar. Přesto se našel člověk, co je ochotný tento můj rozmar dotovat. Přišel na řeč, zjistil, že zkouším doma divadlo s lidmi, nabídl peníze. Jestli z toho má nějaký profit, není pro mne důležité. jestli to dělá pro svůj pocit, aby byl sám před sebou dobrý, není pro mne důležité. Důležité je, že bez jakýchkoliv podmínek, financuje, co bych v jiném případě musel financovat sám.
Spousta lidí si neuvědomuje, že jsou jen v zajetí myšlenkových stereotypů, které jim na rozdíl od výše zmiňovaného odina1918, nedovoluje si představit jinou možnost financování zdravotnictví, nebo kultury. Prostě, takhle se to dělá „jinak to být nemůže.” Jenže, může. A přesto lidé nebudou umírat na ulici víc než je dnes běžné, budou chodit v případě potřeby k doktorovi, přesto budou hrát divadla, vycházet knihy a točit se filmy. Neziskové filmy. Muzikanti budou hrát, a ti šťastnější se tou muzikou, psaním nebo hraním, či režírováním budou živit.
Tiskni
Sdílej:
Nezkousel jste Junga nebo Lacana pri laskovani s psychologii ? Nebo to jen s Vami nerezonovalo ?
Jako racionalni berlicky a pruvodce ke dverim pro vstup do absolutniho vedomi asi funguje, aspon pro nekoho. Kvuli Stinu ktery tu vrhate uz ani nevidim na klavesnici a je i duvodem ztraty pozornosti, ktera zde byla venovana. Preji mnoho stesti.
Prostě Jílek.
Protože je rozdíl mezi MRDORPRASETEM a nebno PRASOMRDEM!
))
A nezkoušej mi namluvit, že mě podezříváš ze svých fantazii. To je jen a jen tvoje.
Miriam nevim kdo je. pana Jilka respektuji velice, ale na spoustu veci mame rozdilne nazory. Grunt je takovy velice sverazny jedinec, je inteligentni, jezdi na babete a o mne si mysli, ze jsem nacista. Ale myslim, ze nazivo muze byt celkem fajn
Musím říci, že ač už jsem věkem důchodce, přesto se spoustou jeho závěrů musím souhlasit. A s některými ne.To vypadá, že jste normální