Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Co vlastně obsahují dnešní noviny? A vyplatí se kupovat v nich reklamní prostor, nebo si je koupit celé? To jsou asi hlavní otázky, na které jsme se snažili najít odpoveď v Lidových novinách ze dnů 5. - 8. a 12. - 15. 11. 2013.
Dva týdny po sobě jsme skupovali Lidovky a s pravítkem v ruce zjišťovali čtyři věci:
Na začátek se ještě sluší uvést, že výměra každého výdání je přibližně 29 754 cm2.
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady. (EDIT - jak vyplývá z čísel dále, tištěné noviny zdaleka nejsou tak závislé na ČTK, jako internetové "deníky", o kterých bylo video v některém z minulých zápisků).
| Datum | Výměra [cm2] | Počet |
|---|---|---|
| 5. 11. 13 | 1544.75 | 23 |
| 6. 11. 13 | 1509.00 | 23 |
| 7. 11. 13 | 1958.00 | 13 |
| 8. 11. 13 | 1281.40 | 18 |
| 12. 11. 13 | 2418.00 | 29 |
| 13. 11. 13 | 1146.00 | 22 |
| 14. 11. 13 | 2364.00 | 32 |
| 15. 11. 13 | 1478.50 | 20 |
A s trochou statistiky:
| Výměra [cm2] | Počet | |
|---|---|---|
| suma | 13699.65 | 180 |
| průměr | 1712.46 | 22.5 |
Po přepočtu na jedno číslo je tedy v každém čísle průměrně 5.8 % výměry přiznané ČTK.
A teď se mrkneme, kolik si vlastně platíme v každém čísle reklamy.
| Datum | Výměra [cm2] |
|---|---|
| 5. 11. 13 | 4650.75 |
| 6. 11. 13 | 1166.75 |
| 7. 11. 13 | 1702.00 |
| 8. 11. 13 | 3504.35 |
| 12. 11. 13 | 4539.25 |
| 13. 11. 13 | 3282.50 |
| 14. 11. 13 | 1593.00 |
| 15. 11. 13 | 1157.95 |
Jak je z taublky patrné, v reklamně není každý den posvícení, nejvyšší hodnoty jsou každé úterý, ale asi je to málo dat dělat z toho nějaké velké závěry. Mrkneme co se stane když to zprůměrujeme:
| Výměra [cm2] | |
|---|---|
| suma | 21596.55 |
| průměr | 2699.57 |
A tady už se dostaneme na krásných 9 % podílu z celku na jedno číslo! Z čehož nám vychází, že desetina novin není nic jiného než reklama, hezké ne?
| Datum | Výměra [cm2] | Počet |
|---|---|---|
| 5. 11. 13 | 1689.75 | 3 |
| 6. 11. 13 | 38.25 | 1 |
| 7. 11. 13 | 99.00 | 1 |
| 8. 11. 13 | ||
| 12. 11. 13 | 647.50 | 2 |
| 13. 11. 13 | 1373.00 | 3 |
| 14. 11. 13 | 99.00 | 1 |
| 15. 11. 13 | 797.25 | 3 |
| Výměra [cm2] | Počet | |
|---|---|---|
| suma | 4743.75 | 14 |
| průměr | 677.68 | 2 |
A to máme krásných 2.3 % Babiše na číslo, a to se vyplatí přátelé!
Porovnání s ostatními deníky, ze kterých mám data od ostatních týmů (tzn. neručím za ně). Jedná se o sumy za celé měřené odbdobí:
| Výměra [cm2] | |
|---|---|
| Pražský deník | 1737 |
| HN | 390 |
| Právo | 2557 |
| Lidovky | 4744 |
A na závěr už jen krátký seznam zemí, o kterých se psalo:
Aneb je hezké vědět, co měl velký Kim k obědu, ale nevím jestli je to stejně důležité jako nepokoje ve Španělsku, nebo mít alespoň základní představu co se děje u našich sousedů v Polsku a Slovensku...
Měření proběhlo úspěšně. Jinak je hezké vidět, že u papírových novin ještě existuje nějaká vlastní práce, na rozdíl od těch internetových, kde asi ani nikdy nebyla. Tenhle blog se sestával pouze z čísel, takže se nám trochu vytratil druhý pohled na data - ten obsahový. Většina čísel asi nepřekvapila, ČTK jsem čekal větší, reklama nepřekvapila. K Babišovi je těžké se vyjadřovat, tam by byla potřeba asi i trochu jiná metrika - ne jen počítat články o něm, ale sledovat, o čem Babišovy noviny nepíší, a porovnat to s tím, o čem píše konkurence (a nemyslím tím chemtrails
). Tak snad vám to něco přineslo, kdybych nebyl tak líný tak vám k tomu udělám i grafík...
Ještě poslední doplnění: práce vznikala jako jeden z x týmů, kdy každý tým měl na starosti jedny noviny. Proto je měřen speciálně Babiš, který v tomto případě nevypadá logicky - nemá porovnání, ale to napravím v dalším příspěvku, hned po tom co dohledám další data. Howgh. A kostička bude!
Tiskni
Sdílej:
Malé rýpnutí: není i tenhle článek tak trochu bulvární?
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady.
5,8 % přejatých zpráv není zas tak mnoho – znamená to, že ten zbytek (valnou většinu) napsali novináři sami. Nebo to jsou nějaké neoznačené PR žvásty a zprávy podstrčené někým jiným… ale nevypovídá to podle mého o nějaké vysoké závislosti na ČTK. Novináři by tedy hladem nepomřeli, přinejhorším by těch 5,8 % textu sesmolili sami.
Navíc pokud jde o běžné zprávy obsahující pouze místo, čas a jednoduchý popis nějaké události, tak v opisování nevidím až takový problém. Důležitý je spíš výběr takových zpráv, filtr, než kdo ten text napsal.
A to máme krásných 2,3 % Babiše na číslo, a to se vyplatí přátelé!
Tohle procento na jednu osobu je fakt hodně. Na druhou stranu, je to nová tvář v politice a ministr financí. Zajímavé by bylo relativní srovnání s ostatními dnešními ministry a politiky nebo s ministry financí předchozích vlád (v témže období vládnutí). Navíc se pořád ještě řeší to jeho estébáctví, ne? Jak moc se psalo o různých Topoláncích, Paroubcích, Čuncích, Rathech a jiných v dobách jejich průšvihů?
Světe kde tě mám...
Co se týče těch zemí, tady celkem souhlasím. Bude to takový mix mezi infotainmentem, hledáním senzací (Kim provedl to či ono) a nějakým tím záměrem (typicky odvrátit pozornost od věcí, které se nás týkají a proti kterým by lid mohl něco namítat – kdyby o nich ovšem věděl).
A tady už se dostaneme na krásných 9 % podílu z celku na jedno číslo! Z čehož nám vychází, že desetina novin není nic jiného než reklama, hezké ne?
Deset procent inzerce mi přijde ještě v pohodě (za předpokladu, že je řádně označená). Stačí to srovnat třeba s webem – tam ti klidně fláknou reklamu přes celou obrazovku a musíš hledat ten malinkatý křížek, v horším případě se to ještě hýbe a vříská to. Reklama je i v textu (zeleně podtržená náhodná slova a u nich nesouvisející odkazy) a vůbec všude kolem. Bez AdBlocku nepoužitelné. Nebo v hospodě, kde máš reklamy na ubrusech, na slunečnících, na táccích, na hajzlech, všude… Papírové noviny jsou v tomhle ještě zlaté.
To jsem do toho počítal. Cena papírových novin není až tak vysoká (někdy spíš symbolická a některé jsou zadarmo), jde mi o to, že když už si k tomu sednu a jdu číst, tak ten pocit je nesrovnatelný: papírové noviny = celkem pohoda vs. web bez AdBlocku = nepoužitelné.
Deset procent inzerce mi přijde ještě v pohodě (za předpokladu, že je řádně označená).To jo. Různé lokální a regionální noviny mívají podíl reklamy podstatně vyšší. Mnohdy jde primárně právě o tu reklamu (hlavně pokud se za noviny nic přímo neplatí), zatímco články jsou tam jen proto, aby to neputovalo bez prohlédnutí rovnou do odpadu. A úplně "nejhustší" bývají některé obecní/městské a krajské plátky (ať už samostatné nebo obsažené v jiných novinách), tam si politici dělají - navíc ještě z veřejných peněz - reklamu skoro v každém článku a jako reklama to není označeno ani náhodou. Viz např. Středočeské listy.
Aneb kdyby Četky nebylo, copywriteři, ehm novináři! samožřejmě, by pomřeli hlady.
porovnání s ostatnímiidnes/blesk?
Dnešní noviny obsahují obrázky. U některých článků přestavují polovinu plochy. Počítali jste čistý text, nebo včetně obrázků?
Zkopírovat zprávu ČTK plnou faktů a proložit tu samou zprávu vycucaným komentářem novináře spolu s ilustrační fotografií a infografikou přes půl stránky je a není rozdíl.
Jak to vypada s frekvenci zprav o planu|potrebe zemedelske sobestatcnosti CR a zavadnosti dovazenych potravin. A jak o planu | potrebe dostavby dalsiho bloku JET ? Pred a kratce po volbach byla kolem toho medialni masaz, nevim jestli to ustalo. Masmedia uz tak nesleduju, radsi hrajeme s kmotry Monopoly 
)))
ps. Babiš je z pohledu nadnárodních elit widlák a plebs, takže je mně naprosto ukradenej... humus na lokálním hnojníku.