Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
A protoze sem lempl, tak po prvnim roce koncim i s tim dvouoborem ...
Sice se říká, že na vzdělání zas tak moc nezáleží, ale hlavně na známých, příležitostech, ale hlavně ty známí.Tak nevím, tohle platilo možná tak za komančů. V moderní společnosti na vzdělání _velmi_ záleží. Já jsem absolvent favky a můžu tě ujistit, že toho času a úsilí nelituju. Ta "posraná tři písmenka" (FAV) (jak říká můj kamarád, co se po pěti letech nechal vyhodit a teď při práci mastí aspoň toho bakaláře) znamenají bezproblémové shánění práce minimálně v Plzni a ohrnovat nos ani pražští mastodonti typu Accenture. Formální vzdělání samo samo o sobě nedefinuje, co všechno umíš nebo neumíš a jak moc jsi dobrý, ale minimálně říká, že jsi byl schopen dotáhnout něco do konce. Jestli budu někdy brát lidi do firmy, tak si piš, že budu mít velké problémy akceptovat někoho, kdo neudělal ani toho bakaláře a když přijde někdo s inženýrským titulem z FAV ZČU, FEL ČVUT nebo dokonce magistr MMF UK, tak s ním budu jednat úplně jinak!
dokonce magistr MMF UKřekl bych, že nikdo z MMF UK se u tebe o práci ucházet nebude.
Ta "posraná tři písmenka" (FAV)
Formální vzdělání samo samo o sobě nedefinuje, co všechno umíš nebo neumíš a jak moc jsi dobrý, ale minimálně říká, že jsi byl schopen dotáhnout něco do konce.
Poslední dobou zjišťuju, že vo-vo-vo tom to je
Jestli budu někdy brát lidi do firmy, tak si piš, že budu mít velké problémy akceptovat někoho, kdo neudělal ani toho bakalářeA mne?
Nedávno jsem četl na blogu nějakého javistyTeď jsem to náhodou našel: Java Isn't The Problem. Akorát to teda není javista
Programovat se musí naučit také každý sám, ale dobrý programátor potřebuje i trochu matematiky atd.Trochu?
Art of Computer Programming se dá koupit.Až vyjde i pátý díl, budu nad tím uvažovat
Nepotřebuje k tomu nějaké základy, které se dají nejlíp naučit na VŠ?Na to si přišel jak? Proč by se to zrovna měl nejlépe naučit na VŠ?
Za tři roky by kamarád měl toho bakaláře a za sebou tři roky programování na VŠ. Já bych v tu dobu neměl sice ani rok vysoké školy, ale měl bych 10 let programování v C++, Javě, PHP atd., a to dejme tomu i včetně praxe. Koho z nás dvou bys vzal?Ono hodne zalezi na tom, co od toho cloveka ocekavas. Jestli to, ze analytik udela analyzu, SW architekt to navrhne, dostanes class a sekvencni diagramy etc. a ty mas nabusit kod a v podstate nad tim moc nepremyslet, pak je volba jasna... Otazka je, jestli zrovna tohle chces delat. Ja se teda v oblasti profesionalniho programovani moc dlouho nepohyboval, tak nemuzu az tak soudit, jestli je to potreba i v programovani (ale bych rekl, ze asi uplne vsude, kde chce byt clovek delat neco na urovni), ze krom znalosti z VS je jeji hlavni smysl v tom (pokud za neco stojis a neproflakas ji), ze ti otevre uplne jiny obzory a nauci uplne jinak myslet, naucit klast dobre otazky, ktere vedou k reseni problemu... (ne, ze by se to clovek nemohl naucit sam, ale je tady mnohme vetsi sance se dostat na scesti, stejne tak jako na spatny vysoky). A neni to jen v tom, ze se tam musis naucit pracovat s hodne abstraktnimi pojmy (treba funkcionala, diferencialni geometrie), ale i v tech lidech kolem. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze cist knihu od chytreho cloveka a tyden dohromady pracovat s chytrym clovekem jsou dve dost rozdilne veci.
Tiskni
Sdílej: