Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Zaslechnuto od okolí: jednoho šneka tam nechat klidně můžeš, ač hermafrodit, sám sobě si nepomůže.
Osobně v této fintě vidím jistou paralelu s lidskou populací - pokud člověk žije v blahobytu, tak se špatně množí.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.DIY: http://www.abclinuxu.cz/blog/hajma/2006/2/biosfera-2
Snídajíce jogurt nejmenované značky...
Snídaje jogurt nejmenované značky...
Ale pokud se to opakovalo, tak asi snídaje
code cleanup a vyhazet vsechno co je obsolete a deprecated
Takový jazyk, který je osekán o veškerou historii a umělecké prostředky, je mrtvý.
Ale přesně takový jazyk je angličtina.
Pokud jde o osekávání, rozhodně je ve světovém měřítku na prvním místě. Nejhorší katastrofa v historii toho jazyka přišla tenkrát, kdy nějaký chytrolín násilně nahradil původní písmo latinskou abecedou, která je pro angličtinu krajně nevhodná.
Latinka je pro angličtinu o poznání vhodnější než pro východoasijské jazyky, takže tak dramaticky bych to neviděl.
Tohle mi nepřipadá jako nějaký argument. Východoasijské jazyky nepoužívají latinku jako základní písmo. Angličtina ano.
dej pokoj
Čeština už přišla o souslednost časů i pluskvamperfektum, což dělá problémy nejen při studiu cizích jazyků,
ale občas i při běžné každodenní komunikaci. Přechodníky už taktéž oficiálně neexistují, pokud vím, a považují se za archaismy. Ani tato změna podle mě není pozitivní.
Někdo si neustále stěžuje, že vyjadřovací schopnosti Čechů jsou (v důsledku komunistického školství) naprosto ubohé. Možná právě proto se v českém Kocourkově tak často preferuje řešení většiny sousedských sporů řevem nebo ranou do držky místo diskuse, které většina lidí není schopna.
Jedno je jisté: Snížením úrovně a vyjadřovací schopnosti jazyka se rozhodně nezvýší celková úroveň vyjadřování a komunikace. Co získám tím, když každý přechodník nahradím vedlejší větou? Víc keců a méně elegance. To je celé.
Kdo se někdy podrobněji zabýval například francouzštinou, ten velmi dobře ví, jak citelně některé části gramatiky v českém jazyce chybí. Lojza Jirásek by byl jistě smutný, kdyby zna stav dnešní češtiny.
A chybí mi tam l.
(To jen aby si někdo nemyslel, že ten patvar považuji za přechodník.)
Němčina má několik jevů, o které čeština přišla (důsledně odlišený 1., 2. a 3. kondicionál, včetně podmiňovacího způsobu (což asi nejtěžší kousek německé gramatiky) a příslušných slovesných časů), ale navíc obsahuje i záležitosti, které do češtiny a slovanských jazyků nepatří (Konjunktiv I, „onikání“ a podobně).
Pokud jde o blízkost Jiráskově češtině, z jazyků, které znám, je podle mého názoru na prvním místě francouzština a hned poté angličtina. Němčina mi připadá příliš rozdílná, přestože počet rčení a přísloví, která lze doslovně přeložit, i počet idiomů, které mají v češtině a v němčině stejnou strukturu, je občas zarážející. Ale to je dáno spíš historickými souvislostmi než nějakým blízkým vztahem těch jazyků.
Skutečně? Myslel jsem, že se (v první polovině 19. století) kladl důraz především na hledání původních českých slov a přejímání neexistujících (nebo zapomenutých) pojmů z ostatních slovanských jazyků.
Nezpochybňuji silný vliv němčiny, ale že by česká gramatika byla přímo založená na té německé, s tím rozhodně nesouhlasím.
Když to někdo neumí používat, proč to používá? Neumím-li používat motorovou pilu nebo dělo, raději se obojímu vyhnu, že jo...
Já bych teda napsal Snídajíc jogurt...
Kdybys psal o dámě, pak by to bylo správně.
Tiskni
Sdílej: