Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Tiskni
Sdílej:
Zaslechnuto od okolí: jednoho šneka tam nechat klidně můžeš, ač hermafrodit, sám sobě si nepomůže.
Osobně v této fintě vidím jistou paralelu s lidskou populací - pokud člověk žije v blahobytu, tak se špatně množí.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.DIY: http://www.abclinuxu.cz/blog/hajma/2006/2/biosfera-2
Snídajíce jogurt nejmenované značky...
Snídaje jogurt nejmenované značky...
Ale pokud se to opakovalo, tak asi snídaje
code cleanup a vyhazet vsechno co je obsolete a deprecated
Takový jazyk, který je osekán o veškerou historii a umělecké prostředky, je mrtvý.
Ale přesně takový jazyk je angličtina.
Pokud jde o osekávání, rozhodně je ve světovém měřítku na prvním místě. Nejhorší katastrofa v historii toho jazyka přišla tenkrát, kdy nějaký chytrolín násilně nahradil původní písmo latinskou abecedou, která je pro angličtinu krajně nevhodná.
Latinka je pro angličtinu o poznání vhodnější než pro východoasijské jazyky, takže tak dramaticky bych to neviděl.
Tohle mi nepřipadá jako nějaký argument. Východoasijské jazyky nepoužívají latinku jako základní písmo. Angličtina ano.
dej pokoj
Čeština už přišla o souslednost časů i pluskvamperfektum, což dělá problémy nejen při studiu cizích jazyků,
ale občas i při běžné každodenní komunikaci. Přechodníky už taktéž oficiálně neexistují, pokud vím, a považují se za archaismy. Ani tato změna podle mě není pozitivní.
Někdo si neustále stěžuje, že vyjadřovací schopnosti Čechů jsou (v důsledku komunistického školství) naprosto ubohé. Možná právě proto se v českém Kocourkově tak často preferuje řešení většiny sousedských sporů řevem nebo ranou do držky místo diskuse, které většina lidí není schopna.
Jedno je jisté: Snížením úrovně a vyjadřovací schopnosti jazyka se rozhodně nezvýší celková úroveň vyjadřování a komunikace. Co získám tím, když každý přechodník nahradím vedlejší větou? Víc keců a méně elegance. To je celé.
Kdo se někdy podrobněji zabýval například francouzštinou, ten velmi dobře ví, jak citelně některé části gramatiky v českém jazyce chybí. Lojza Jirásek by byl jistě smutný, kdyby zna stav dnešní češtiny.
A chybí mi tam l.
(To jen aby si někdo nemyslel, že ten patvar považuji za přechodník.)
Němčina má několik jevů, o které čeština přišla (důsledně odlišený 1., 2. a 3. kondicionál, včetně podmiňovacího způsobu (což asi nejtěžší kousek německé gramatiky) a příslušných slovesných časů), ale navíc obsahuje i záležitosti, které do češtiny a slovanských jazyků nepatří (Konjunktiv I, „onikání“ a podobně).
Pokud jde o blízkost Jiráskově češtině, z jazyků, které znám, je podle mého názoru na prvním místě francouzština a hned poté angličtina. Němčina mi připadá příliš rozdílná, přestože počet rčení a přísloví, která lze doslovně přeložit, i počet idiomů, které mají v češtině a v němčině stejnou strukturu, je občas zarážející. Ale to je dáno spíš historickými souvislostmi než nějakým blízkým vztahem těch jazyků.
Skutečně? Myslel jsem, že se (v první polovině 19. století) kladl důraz především na hledání původních českých slov a přejímání neexistujících (nebo zapomenutých) pojmů z ostatních slovanských jazyků.
Nezpochybňuji silný vliv němčiny, ale že by česká gramatika byla přímo založená na té německé, s tím rozhodně nesouhlasím.
Když to někdo neumí používat, proč to používá? Neumím-li používat motorovou pilu nebo dělo, raději se obojímu vyhnu, že jo...
Já bych teda napsal Snídajíc jogurt...
Kdybys psal o dámě, pak by to bylo správně.