Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Tiskni
Sdílej:
Zaslechnuto od okolí: jednoho šneka tam nechat klidně můžeš, ač hermafrodit, sám sobě si nepomůže.
Osobně v této fintě vidím jistou paralelu s lidskou populací - pokud člověk žije v blahobytu, tak se špatně množí.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.DIY: http://www.abclinuxu.cz/blog/hajma/2006/2/biosfera-2
Snídajíce jogurt nejmenované značky...
Snídaje jogurt nejmenované značky...
Ale pokud se to opakovalo, tak asi snídaje
code cleanup a vyhazet vsechno co je obsolete a deprecated
Takový jazyk, který je osekán o veškerou historii a umělecké prostředky, je mrtvý.
Ale přesně takový jazyk je angličtina.
Pokud jde o osekávání, rozhodně je ve světovém měřítku na prvním místě. Nejhorší katastrofa v historii toho jazyka přišla tenkrát, kdy nějaký chytrolín násilně nahradil původní písmo latinskou abecedou, která je pro angličtinu krajně nevhodná.
Latinka je pro angličtinu o poznání vhodnější než pro východoasijské jazyky, takže tak dramaticky bych to neviděl.
Tohle mi nepřipadá jako nějaký argument. Východoasijské jazyky nepoužívají latinku jako základní písmo. Angličtina ano.
dej pokoj
Čeština už přišla o souslednost časů i pluskvamperfektum, což dělá problémy nejen při studiu cizích jazyků,
ale občas i při běžné každodenní komunikaci. Přechodníky už taktéž oficiálně neexistují, pokud vím, a považují se za archaismy. Ani tato změna podle mě není pozitivní.
Někdo si neustále stěžuje, že vyjadřovací schopnosti Čechů jsou (v důsledku komunistického školství) naprosto ubohé. Možná právě proto se v českém Kocourkově tak často preferuje řešení většiny sousedských sporů řevem nebo ranou do držky místo diskuse, které většina lidí není schopna.
Jedno je jisté: Snížením úrovně a vyjadřovací schopnosti jazyka se rozhodně nezvýší celková úroveň vyjadřování a komunikace. Co získám tím, když každý přechodník nahradím vedlejší větou? Víc keců a méně elegance. To je celé.
Kdo se někdy podrobněji zabýval například francouzštinou, ten velmi dobře ví, jak citelně některé části gramatiky v českém jazyce chybí. Lojza Jirásek by byl jistě smutný, kdyby zna stav dnešní češtiny.
A chybí mi tam l.
(To jen aby si někdo nemyslel, že ten patvar považuji za přechodník.)
Němčina má několik jevů, o které čeština přišla (důsledně odlišený 1., 2. a 3. kondicionál, včetně podmiňovacího způsobu (což asi nejtěžší kousek německé gramatiky) a příslušných slovesných časů), ale navíc obsahuje i záležitosti, které do češtiny a slovanských jazyků nepatří (Konjunktiv I, „onikání“ a podobně).
Pokud jde o blízkost Jiráskově češtině, z jazyků, které znám, je podle mého názoru na prvním místě francouzština a hned poté angličtina. Němčina mi připadá příliš rozdílná, přestože počet rčení a přísloví, která lze doslovně přeložit, i počet idiomů, které mají v češtině a v němčině stejnou strukturu, je občas zarážející. Ale to je dáno spíš historickými souvislostmi než nějakým blízkým vztahem těch jazyků.
Skutečně? Myslel jsem, že se (v první polovině 19. století) kladl důraz především na hledání původních českých slov a přejímání neexistujících (nebo zapomenutých) pojmů z ostatních slovanských jazyků.
Nezpochybňuji silný vliv němčiny, ale že by česká gramatika byla přímo založená na té německé, s tím rozhodně nesouhlasím.
Když to někdo neumí používat, proč to používá? Neumím-li používat motorovou pilu nebo dělo, raději se obojímu vyhnu, že jo...
Já bych teda napsal Snídajíc jogurt...
Kdybys psal o dámě, pak by to bylo správně.