Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
Zaslechnuto od okolí: jednoho šneka tam nechat klidně můžeš, ač hermafrodit, sám sobě si nepomůže.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.DIY: http://www.abclinuxu.cz/blog/hajma/2006/2/biosfera-2
Snídajíce jogurt nejmenované značky...
Snídaje jogurt nejmenované značky...
code cleanup
a vyhazet vsechno co je obsolete
a deprecated
Takový jazyk, který je osekán o veškerou historii a umělecké prostředky, je mrtvý.
Ale přesně takový jazyk je angličtina. Pokud jde o osekávání, rozhodně je ve světovém měřítku na prvním místě. Nejhorší katastrofa v historii toho jazyka přišla tenkrát, kdy nějaký chytrolín násilně nahradil původní písmo latinskou abecedou, která je pro angličtinu krajně nevhodná.
Latinka je pro angličtinu o poznání vhodnější než pro východoasijské jazyky, takže tak dramaticky bych to neviděl.
Tohle mi nepřipadá jako nějaký argument. Východoasijské jazyky nepoužívají latinku jako základní písmo. Angličtina ano.
Čeština už přišla o souslednost časů i pluskvamperfektum, což dělá problémy nejen při studiu cizích jazyků, ale občas i při běžné každodenní komunikaci. Přechodníky už taktéž oficiálně neexistují, pokud vím, a považují se za archaismy. Ani tato změna podle mě není pozitivní.
Někdo si neustále stěžuje, že vyjadřovací schopnosti Čechů jsou (v důsledku komunistického školství) naprosto ubohé. Možná právě proto se v českém Kocourkově tak často preferuje řešení většiny sousedských sporů řevem nebo ranou do držky místo diskuse, které většina lidí není schopna.
Jedno je jisté: Snížením úrovně a vyjadřovací schopnosti jazyka se rozhodně nezvýší celková úroveň vyjadřování a komunikace. Co získám tím, když každý přechodník nahradím vedlejší větou? Víc keců a méně elegance. To je celé.
Kdo se někdy podrobněji zabýval například francouzštinou, ten velmi dobře ví, jak citelně některé části gramatiky v českém jazyce chybí. Lojza Jirásek by byl jistě smutný, kdyby zna stav dnešní češtiny.
A chybí mi tam l. (To jen aby si někdo nemyslel, že ten patvar považuji za přechodník.)
Němčina má několik jevů, o které čeština přišla (důsledně odlišený 1., 2. a 3. kondicionál, včetně podmiňovacího způsobu (což asi nejtěžší kousek německé gramatiky) a příslušných slovesných časů), ale navíc obsahuje i záležitosti, které do češtiny a slovanských jazyků nepatří (Konjunktiv I, „onikání“ a podobně).
Pokud jde o blízkost Jiráskově češtině, z jazyků, které znám, je podle mého názoru na prvním místě francouzština a hned poté angličtina. Němčina mi připadá příliš rozdílná, přestože počet rčení a přísloví, která lze doslovně přeložit, i počet idiomů, které mají v češtině a v němčině stejnou strukturu, je občas zarážející. Ale to je dáno spíš historickými souvislostmi než nějakým blízkým vztahem těch jazyků.
Skutečně? Myslel jsem, že se (v první polovině 19. století) kladl důraz především na hledání původních českých slov a přejímání neexistujících (nebo zapomenutých) pojmů z ostatních slovanských jazyků.
Nezpochybňuji silný vliv němčiny, ale že by česká gramatika byla přímo založená na té německé, s tím rozhodně nesouhlasím.
Když to někdo neumí používat, proč to používá? Neumím-li používat motorovou pilu nebo dělo, raději se obojímu vyhnu, že jo...
Já bych teda napsal Snídajíc jogurt...
Kdybys psal o dámě, pak by to bylo správně.