Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Skoro před rokem jsem sem hodil povídání o světě ve flašce.
Stručné shrnutí: Jde o uzavřený ekosystém, pouze světlo je dodáváno zvenčí. Ze světla a živin rostou řasy, které zároveň produkují kyslík. Kyslík a řasy konzumují šneci, jejichž hovínka rozkládají mikroorganismy na živiny. Někde mezi tím se ještě pohybuje pár kousků vodního planktonu (buchanek?).
Ta původní láhev je tedy uzavřená už asi rok a čtvrt, od posledního zápisu žádný šnek neumřel, naopak vyrostli. Řasa se mi zdá bledší, než byla, to je ale možná i mizerným zimním světlem. Láhev jsem pojmenoval "Věčná pastvina".
Před měsícem jsem založil láhev novou, do které jsem přidal větvičku z pámelníku, takže řasa na ní může růst a efektivněji využívat sluneční energii. Řasa i šneci pocházejí z akvária, kde už víc než půl roku nejsou ryby a nejsou dodávány žádné živiny. Jsou tedy zvyklí na drsnější podmínky a zatím nepozoruji žádné úhyny aj. Kromě šneků a planktonu jsem zahlédl i několik 2-3 mm dlouhých ploštěnek. Láhev původně obsahovala Ryzlink rýnský, pozdní sběr, 2003, z Rakvic.
Tiskni
Sdílej:
Izolovaná soběstačná biosgféra v láhvi, takový malý zázrak vlastně
Až tak izolovaná není, teplo a světlo dostává z venku.
) vypadl, ale myslím, že výše uvedené platí i pro umělý korek, který se v poslední době tak rozmáhá.
Navrhuju experiment zpřesnit třeba přelitím nějakého neprodyšného plastu přes hrdlo láhve.
Každopádně mi to, co tady prezentuješ, připadá moc zajímavé.
Snad i vosk lze použít? Lepsí jednoduché řešení mne nenapadá.
)
To je pozoruhodné a velmi inspirující :). Zajímalo by mě, kolik ty řasy vyprodukují kyslíku, jaké je složení (jak se mění) toho vzduchu v lahvi (obsah kyslíku, dusíku, či dalších), jak se mění složení vody, jestli nějak vzrůstá nebo klesá tlak, apod. :).
Jak by to šlo (z)měřit aniž by člověk zasáhl do onoho systému? Napadá mě jen snad nějaká forma spektrální analýzy nebo semtam zatavené čidlo (na ten tlak)...
Tohle se i prodava, tady: http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm
Takze jeste jednou je to tady:http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm