Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Skoro před rokem jsem sem hodil povídání o světě ve flašce.
Stručné shrnutí: Jde o uzavřený ekosystém, pouze světlo je dodáváno zvenčí. Ze světla a živin rostou řasy, které zároveň produkují kyslík. Kyslík a řasy konzumují šneci, jejichž hovínka rozkládají mikroorganismy na živiny. Někde mezi tím se ještě pohybuje pár kousků vodního planktonu (buchanek?).
Ta původní láhev je tedy uzavřená už asi rok a čtvrt, od posledního zápisu žádný šnek neumřel, naopak vyrostli. Řasa se mi zdá bledší, než byla, to je ale možná i mizerným zimním světlem. Láhev jsem pojmenoval "Věčná pastvina".
Před měsícem jsem založil láhev novou, do které jsem přidal větvičku z pámelníku, takže řasa na ní může růst a efektivněji využívat sluneční energii. Řasa i šneci pocházejí z akvária, kde už víc než půl roku nejsou ryby a nejsou dodávány žádné živiny. Jsou tedy zvyklí na drsnější podmínky a zatím nepozoruji žádné úhyny aj. Kromě šneků a planktonu jsem zahlédl i několik 2-3 mm dlouhých ploštěnek. Láhev původně obsahovala Ryzlink rýnský, pozdní sběr, 2003, z Rakvic.
Tiskni
Sdílej:
Izolovaná soběstačná biosgféra v láhvi, takový malý zázrak vlastně
5.2.2006 17:03
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Až tak izolovaná není, teplo a světlo dostává z venku.
) vypadl, ale myslím, že výše uvedené platí i pro umělý korek, který se v poslední době tak rozmáhá.
Navrhuju experiment zpřesnit třeba přelitím nějakého neprodyšného plastu přes hrdlo láhve.
Každopádně mi to, co tady prezentuješ, připadá moc zajímavé.
5.2.2006 17:02
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Snad i vosk lze použít? Lepsí jednoduché řešení mne nenapadá.
)
To je pozoruhodné a velmi inspirující :). Zajímalo by mě, kolik ty řasy vyprodukují kyslíku, jaké je složení (jak se mění) toho vzduchu v lahvi (obsah kyslíku, dusíku, či dalších), jak se mění složení vody, jestli nějak vzrůstá nebo klesá tlak, apod. :).
Jak by to šlo (z)měřit aniž by člověk zasáhl do onoho systému? Napadá mě jen snad nějaká forma spektrální analýzy nebo semtam zatavené čidlo (na ten tlak)...
Tohle se i prodava, tady: http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm
Takze jeste jednou je to tady:http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.2.2006 15:52
6.2.2006 09:23
5.2.2006 17:25
5.2.2006 20:11
5.2.2006 17:36