Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
priklad.ui je stejný jako minule.
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<ui version="4.0">
<class>MainWindow</class>
<widget class="QMainWindow" name="MainWindow">
<property name="geometry">
<rect>
<x>0</x>
<y>0</y>
<width>98</width>
<height>46</height>
</rect>
</property>
<property name="windowTitle">
<string>MainWindow</string>
</property>
<widget class="QWidget" name="centralwidget">
<widget class="QPushButton" name="pushButton">
<property name="geometry">
<rect>
<x>9</x>
<y>9</y>
<width>75</width>
<height>23</height>
</rect>
</property>
<property name="text">
<string>PushButton</string>
</property>
<property name="checkable">
<bool>true</bool>
</property>
</widget>
</widget>
</widget>
<resources/>
<connections/>
</ui>
Příklad bude trochu jiný, než minule. Za prvé jsem přešel na Python 3.2 (takže musím psát print jako funkci, ale to je jen kosmetická změna kódu), za druhé jsem na objekt jsem přidal jednu vlastnost (property).
#!/usr/bin/env python
import sys
from PyQt4 import QtGui, QtCore, uic
class MyApplication(QtGui.QMainWindow):
def __init__(self):
QtGui.QMainWindow.__init__(self)
uic.loadUi("priklad.ui", self)
def run(self):
self.show()
self.app.exec_()
@QtCore.pyqtSlot(bool, name="on_pushButton_clicked")
def method_with_some_weird_name(self, value):
print ("Clicked {}".format(value))
@QtCore.pyqtSlot(bool) # without this line the slot catches two signals: clicked() and clicked(bool)
def on_pushButton_clicked(self, value):
print ("Clicked2 {}".format(value))
def closeEvent(self, event):
print ("Close event")
event.accept()
@property
def something(self):
print("Property get something called")
@something.setter
def something(self, value ):
print("Property set something called with value {}".format(value))
def main():
app = QtGui.QApplication(sys.argv)
MyApp = MyApplication()
MyApp.app = app
MyApp.run()
if __name__ == '__main__':
main()
Property get something calledcož není úplně to, co by člověk chtěl. V tomto případě je to neškodné, ale pokud se za vyčtením vlastnosti skrývá něco jiného, než přeposlání atributu (
attribute) objektu, může to způsobit potíže. Toto chování nezáleží na tom, jestli je vlastnost zapsaná pomocí dekorátoru nebo pomocí funkce property().
Pokud bude vyčtení vlastnosti například zahrnovat delší výpočet, máme na krku výkonostní problémy. Pokud vyčtení vlastnosti mění stav objektu, může to působit velké potíže v aplikaci a mnoho šedin programátorovi (kdybyste si třeba chtěli počítat, kolikrát byla vyčtena vlastnost, falírovala by tam jednička). Pokud by nedej Bože vyčtení vyžadovalo výpočet s něčím, co není v tu chvíli inicializované (například nastavení něčeho, co se nastavuje z venku přes setter), máme na krku velký problém.
QtCore.QMetaObject.connectSlotsByName, která se volá ve funkci createConnections v souboru uicparser.py (v mé verzi Pyqt 4.8.5 to je řádek 861). Dokumentace k tomu píše:
Searches recursively for all child objects of the given object, and connects matching signals from them to slots of object that follow the following form ...
Nezkoumal jsem to až tak do podrobna, ale myslím si, že to rekurzivní hledání způsobí zavolání všech vlastností.
Tiskni
Sdílej:
... PS / 2 konektor pro vytvoření rovnováhy dědictví s nadstandardními funkcemi.PS/2 je technicky lepší než USB, teda aspoň pro klávesnice.
PyQt4.uic.loadUi. Takže v tomto případě nemá smysl obě knihovny porovnávat.
I ten původní problém je způsoben Pythonem samotným. V C++ se nedá za vyčtění atributu schovat volání funkce, takže tam to problémy neudělá. Ale je možné, že PyQt tam dělá něco, co by mělo být programátorovi skryto.