Literární okénko: Digitální pevnost

27.5.2013 21:06 | Přečteno: 1912× | Různé | poslední úprava: 27.5.2013 22:08

Když jsem asi tak před několika týdny (počet se neustále mění, jak dávám dohromady tento zápisek) kvůli nachlazení musel zůstat v posteli, sáhl jsem po knížce, která se zrovna povalovala doma - Digitální pevnost od Dana Browna. Pozor, zbytek zápisku je jeden velký spoiler.

Knížka vyšla v New Yorku v roce 1998, není tedy úplně nejmladší. Byla zamýšlena asi jako trochu detektivka, trochu thriller s přídavkem romantiky. Ovšem pro člověka znalého oboru (děj se točí kolem šifrování) z toho nakonec vyšla komedie, asi jako je Pat a Mat, romantika zůstala. Povídání vezmu v trošku jiném pořadí, než je v knížce, na spolier jsem už upozornil. Některé dílčí zápletky vynechám, aby neprodlužovaly už tak dlouhý zápisek.

Hlavní postavy

Hlavní hrdinkou je Susan Fletcher(ová), hlavní dešifrantka v NSA (National Security Agency, Úřad národní bezpečnosti). Výhodou knihy je, že si autor může nebetyčně vymýšlet. Susan je tedy krásná, velmi chytrá, hodně vydělává a přitom dokáže žít docela skromně a nekupuje si luxusní věci (tedy až na boty). Je jí 38 let a je stále svobodná.

Její šéf Trevor Strathmore je výkonný ředitel NSA a hlavně vedoucí šifrovacího oddělení. Docela rád by Susan sbalil, ale neví jako na to, krom toho je o trochu starší. Aspoň to zkouší tak, že Susan protežuje v její kariéře. Ovšem ironií osudu je, že právě jeho zásluhou se Susan seznámila se svým přítelem Davidem Beckerem.

David Becker je učitel na vysoké škole a je to výrazný jazykový talent. Právě kvůli jeho jazykovým schopnostem dostával od NSA občasné melouchy (plat na vysoké škole asi není ani v USA nijak slavný). Pokud si to pamatuji správně, tak je mu 35 let. Při jedné návštěvě úřadu se právě seznámil se Susan. V průběhu děje se z něj stane akční hrdina s pozorovacím talentem Sherlocka Holmese, přetvářet se umí líp, než Kevin Mitnick a v akčních scénách to je něco mezi Brucem Willisem a Chuckem Norrisem (ale nejsem si jistý, jestli aspoň jeden z nich jezdil ve filmu na motorce).

Dále se vyskytují další postavy, které dostávají už menší prostor. Největší smůlu má geniální programátor Ensei Tankado, který zemře už v prologu, dále je to portugalský zabiják, jehož jméno jsem úspěšně zapomněl, který zabil jak jeho, tak dalších asi 6 lidí a málem i Davida. Kvůli politické korektnosti tu pak dále máme černošského ředitele celé NSA. Aby nebyla Susan jediná žena v celé knize, máme tu starší sekretářku ředitele, která je proslulá svou bezchybnou intuicí.

Úvod do děje

Trevor je ambiciózní člověk, workoholik, šmírák a diletant. Má na sobě škraloup z minulosti, kdy se mu jedna akce ne moc povedla. Ono to bylo nějak takhle: minulost NSA byla kdysi docela poklidná. Korespondence se posílala na papíře, případě se telefonovalo po nešifrovaných linkách. Stačilo tak prohlížet poštu a poslouchat napíchnuté telefony a NSA věděla všechno. Pak přišel internet a ti zatracení uživatelé začali šifrovat, aby je vláda nešmírovala. NSA měla navrhnout nějaký standard pro šifrování. Trevor se toho ujal a něco navrhl, ale plány mu zhatil mladý programátor Greg Hale, který našel zadní vrátka (Greg byl poté zaměstnán a pro svou dobrotu na konci knihy zemře). Docela průšvih. Přesto to trevor nějak ustál a mohl pokračovat v práci.

Uživatelé šifrovali čím dál delšími šifrovacími klíči a NSA pomalu ztrácela dech. Naštěstí se podařilo získat peníze na nový superpočítač, který mohl i tyto šifry louskat hrubou silou. Dostal intuitivní jméno TRANSLTR. Byla to obluda se 3 miliony procesory. Já vím, je to velké číslo, tak jak ho přiblížit? Leží mi doma procesor Pentium III, který je zhruba z té doby (podle wikipedie z roku 1999). Má rozměry čtverce o straně asi 5cm (možná jen 49mm). Kdyby se naskládaly všechny 3 miliony procesorů za sebe, dostaneme řadu dlouhou 150 kilometrů, což je 1500 fotbalových hřišť, což je vzdálenost, kterou prvoligový fotbalista zdolá jenom autem. Kdyby se procesory naskládaly do plochy bez mezer, pokryjí plochu asi jednoho fotbalového hřiště (nejspíš i s plochou za bránou). Celá ta obluda byla z větší části zapuštěná do země a byla vybavena freonovým chlazením (asi na truc zeleným mozkům), ovšem blíže to vysvětleno nebylo. Průměrný čas na rozlousknutí jedné zašifrované zprávy byl 6 minut. Celé to stálo 2 miliardy dolarů (myslím, že i s budovou), pokud odečtu půl miliardy na budovu, chlazení apod., vychází mi jeden procesor na 500 dolarů, což je na státní zakázku docela levné. Existence tohoto počítače měla být tajná, aby programátoři z venkovního světa zase neprodloužili délky klíčů. Vybudováním TRANSLTRu se NSA opět uvedla do stavu klidu a spokojenosti a všichni (v NSA) byli šťastní.

Aby byl čtenář ještě více zmaten, dozvídá se něco o používání TRANSLTRu. Před vlastním louskáním zprávy musí zpráva projít antivirovou kontrolou a pokud je detekován virus, zpráva se nelouská (copak zavirované zprávy neobsahují konspirační údaje?). Na hlavu padlé, že. A už vůbec mi hlava nebere, jak by pokus o rozšifrování zprávy mohl cokoliv, pokud to nenavrhoval úplný diletant, aha on to byl Trevor.

A na závěr přijde to nejlepší. NSA provozuje i databázi tajných informací, ke kterým se přistupuje dálkově (například vojáci tam mají uložená nějaká špionážní data). A k té databází se přistupuje přes koho? Přes superpočítač TRANSLTR. Kromě hromady telefonních linek, které do něj vedou, je ještě napojený na veřejný internet, aby to crackeři měli jednodušší. Protože nejhorší, co by se mohlo stát, je , že oprávněná osoba se nedostane k datům, je TRANSLTR navržen tak, aby nebylo možné ho jen tak vypnout. Ochrana dat je v návrhu až na druhém místě (ale na konci se pěkně zapotili, když jim crackeři začali tahat data). Všechno je několikrát zajištěné a zálohované, takže odpojení počítače od světa trvá asi půl hodiny perné práce, to se čtenář dozví až na konci.

Všechno je kód

Nevím, jestli to vzniklo až překladem, nebo je to tak i v originále, ale všechno je kód. Zdrojový kód, šifrovací postup je taky kód, šifra je kód, počítačový program je kód. O šifru se zavadí asi jenom, když si postavy povídají o posunuté abecedě a podobných věcech, které jsou dnes vhodné akorát tak na táborovou hru.

Nejvíc se mi líbilo, jak autor prezentuje práci dešifrantů. Ačkoliv je v textu řeč o matematických šifrách (tuším, že tam padl název RSA, víc si nevzpomenu), Susan a David si posílají infantilní psaníčka šifrovaná posunutou abecedou nebo nějak podobně. Jenom na konci knížky se ve velkém finále použije supersložitá šifra, kdy se text zapisuje do matice po řádcích a pak se čte po sloupcích (nevím, jestli jsem se odvážil takovou šifru dát dětem na táboře, existují zábavnější šifry pro děti). V textu je nazývána Caesarova šifra, ale wikipedie tvrdí něco jiného.

Zápletka

Ensei Tankado byl kdysi zaměstnán v NSA. Byl ale propuštěn pro názorové neshody, chtěl totiž, aby veřejnost věděla o tom, že je vláda šmíruje a o existenci TRANSLTRu. Po nějaké době Ensei rozhlásí, že má kód (jak jsem napsal výše, všechno je kód), který je nedešifrovatelný. Tomu se právě říká Digitální pevnost. Zveřejní ho na internetu v zašifrované podobě a vypíše dražbu na klíč. Tady je trochu mezera v logice, není mi jasné, jak rozšifrovat něco pomocí klíče, ke kterému chybí algoritmus. Ale třeba v tom je ta genialita. Ve skutečnosti byl celý balík virus, který měl napadnout TRANSLTR a odstranit všechny ochrany, což by kromě zveřejnění tajných dat měl za následek i to, že se veřejnost dozví o NSA a její šmírovacím počítači.

Dají se očekávat nabídky v řádech desítek milionů $, protože šťastný vydražitel by se rázem stal monopolním dodavatelem řešení, které nemůže nikdo šmírovat. Ensi ještě pošle druhý klíč svému parťákovi s přezdívkou NDAKOTA (dešifrováno jako North Dakota), který ho má okamžitě zveřejnit, pokud se Enseimu něco stane. Jelikož jsem psal, že celý zápisek je spoiler, můžu říct, žádný NDAKOTA neexistuje, je to přesmyčka od TANKADO (přesmyčky bývaly taky oblíbené šifrovací metody) a ve skutečnosti je to jenom bouda na Trevora, aby ho nenechal zabít (hrozba zveřejnění klíče by Trevora měla zastavit). Je vidět, že Ensei je (byl) dobrák, který poskytoval dostatek indicií, ale to se čtenář dozví až ke konci knihy.

Ovšem Trevor pojal plán, jak otočit tuto hrozbu naruby. Rozšifruje Digitální pevnost, udělá do ní zadní vrátka. Nechá zabít jak Tankada, tak Dakotu a dešifrovací klíč prodá nějaké firmě, která ho protlačí na trh. Jelikož všichni vědí, že kód pochází od Tankada, nehrozí blamáž jako v předchozím případě, kdy se na zadní vrátka přišlo. Jenom mi není jasné, jak tu záměnu provede, když všichni mají staženou původní verzi a bojuje se jen o klíč.

Vlastní děj

Kniha začíná úmrtím Tankada ve Španělské Seville. Jak víme (ale nikoliv čtenář), dal ho zabít Trevor. Zabiják ho střelil gumovým projektilem do prsou a vrozená vada srdce udělala zbytek. (Není mi jasné, jestli to tak může fungovat v realitě, pokud někdo víte, tak to napište do komentáře.) Poté mu asi měl probrat věci a najít klíč k šifře. Bohužel to trochu zpackal a neobešlo se to beze svědků.

Protože zabiják je hluchý, asi by toho dál moc nevyřídil. Trevor tam proto poslal Davida, za prvé protože se domluví jako rodilý Španěl a za druhé, aby se ho zbavil. Po příletu do Seville (Trevor zajistil soukromé letadlo) se David vydá do márnice. Hned si všimne podlitinky na hrudníku a všimne si i chybějícího prstenu (světlejší místo na prstu, i když u programátora nevím, jestli může mít opálené prsty) .

David Trevorovi telefonem sděluje, co zjistil a dostane za úkol najít ten prsten za každou cenu. Rozjede se série akčních scén, během níž David hledá prsten a za patami mu šlape zabiják a kosí všechno živé, kdo prsten kdy viděl. Pokud dobře počítám, bylo to 6 lidí (z toho jeden byl omyl). Nakonec David prsten získal a zabiják ho měl taky odpravit, ale po velmi akční scéně nakonec David přežil a čelem k zemi skončil zabiják. Tohle zabralo tak půl knížky.

Mezitím v NSA je Susan mimořádně v práci, protože ji o to požádal Trevor. Blbec totiž i přes varování antiviru pustil Tankadův kód do TRANSLTRu (takže ho Tankado odhadl dobře) a ono to nějak nechtělo už 16 hodin skončit. Susan se na to měla podívat. Navíc byla naštvaná, protože měla jet někam na hory s Davidem. Nikdo ji neřekl, že David dělá na tom stejném případě v Seville.

Děj v centrále NSA je vcelku pitomý, jen se během něco dozvídáme něco dalšího o Trevorově diletantismu. Trevor hraje o všechno a docela mu vadí, že technici se zajímají o to, co běží na TRANSLTRu. Navíc se mu nelíbí, že Greg Hale ví docela dost. Tak se stane, že jednoho technika v zázemí shodí ze schodů tak nešťastně, že spadne na generátor (i když on to je spíš rozvaděč, co by dělal generátor pod zemí) a vyhodí elektriku v celé budově. TRANSLTR je navržen tak, že záložní zdroj v prvé řadě zásobuje vlastní počítač, pak trošku chlazení a na vlastní budovu nezbude nic. Budova nesplňuje bezpečnostní předpisy a při výpadku elektřiny se nejde jen tak dostat ven, jediné funkční dveře jsou z Trevorovy kanceláře a jsou napájeny zvenčí a otevřou se jen přes 5místný kód.

Shodou všech špatných okolností to chlazení nakonec vzdá, počítač shoří včetně budovy (čili 2 miliardy v p...) a Susan jen tak tak unikne soukromým Trevorovým vstupem, když uhodne heslo "SUSAN". Schyluje se k velkému finále.

Velké finále

Šťastně uniknuvší Susan si s přeživšími kolegy vyříká, kde je problém a dají se do práce. V prvé řadě zjistí, že virus přeinstalovává a odbourává jednotlivé vrstvy ochrany (je jich 5). Všichni se společně dívají na krásnou grafickou aplikaci, kde jsou vyznačeny jednotlivé ochranné bariéry a pozorují, jak se ztenčují a černými čarami jsou znázorněny útoky crackerů (nevím, jestli jim tam neříkají hackeři, ale to bych opravdu nenapsal).

Mezitím Davida v Seville najde záchranné jednotka v počtu 2 mužů (ani nevím, kdo ji tam poslal, nejspíš ředitel celé NSA) a naloží ho do dodávky. Hned navážou videokonferenci se základnou. Když se konečně probere David, tak je Susan šťastná, že to přežil a začnou pracovat na zastavení viru. Nejdřív vyzkoumají, co vlastně je na tom prstenu tak zvláštního. Nakonec přijdou na to, že nic, jenom je tam napsáno něco ve smyslu "Kdo bude hlídat hlídače?", což je narážka na to, že NSA nikdo nekontroluje.

Během celého velkého finále se dohadují, jestli už ten počítač shodí (potřebují na to 20 aspoň minut), nebo zvládnou zastavit virus. Po celou dobu mají na displeji krásnu grafickou aplikaci s 5 slupkami, ze kterých na konci na chviličku nezbude nic.

Při pokusu vypnout virus, se objeví dialog k zadání hesla. Na poprvé hádají špatně a rychlost ničení ochranných slupek se zdvojnásobí.

Susan pak najde v Tankadově kódu (který stále nerozšifrovali) 4písmenné komentáře a když společně našli všechny, Susan přišla na to, že to je zmiňovaná Caesarova šifra (zapsat po řádcích, číst po sloupcích). Po několika peripetiích dojdou k tomu, že správné heslo je číslo 3. Tak jim dojde, že při svém úmrtí Tankado nikomu nedával svůj prsten, ale ukazoval 3 prsty, aby dal vědět, jaké je heslo k zastavení viru. Prostě kladný hrdina.

Zajímavost

Jediná zajímavost, kterou se člověk v knize dozví je, že v katedrále v Seville mají uloženého Kolumbova pindíka (nebo šourek, trochu tam haproval překlad), jakožto svatý ostatek.

Kritika

Autor (nebo překladatel) se dopustil celé řady přehmatů, krátce je tady zopakuji.

1. Nedešifrovatelná šifra mi přijde jako nesmysl, co s ní asi udělá příjemnce?
2. Rozšifrování zašifrovaného algoritmu sama sebou je logický nesmysl.
3. Již dříve jsem zmiňoval, že autor nerozlišuje mezi kódem a šifrou.
4. TRANSLTR se 3 miliony procesorů by asi v reálu nikdo nevymyslel. Vhledem k tomu, že TRANSLTR pracoval hrubou silou, nemusely spolu procesory moc komunikovat, takže lepší bylo vybudovat distribuovanou síť výpočetních center. Minimálně by si ušetřili problémy s chlazením.
5. Jak mohla Susan číst něco ze zašifrovaného souboru (pravděpodobně zkompilovaného kódu) je mi také záhadou.
6. Když se počítají reporty nákladů na jednu lousklou zprávu, vezmou se náklady na jeden den provozu, dělenou počtem zpráv, které se ten den začaly louskat. V nepravděpodobném případě, že se ten den nezačalo louskat nic, nevypadne výjimka dělení nulou, ani NaN, ale vytiskne se největší číslo, které se vejde do sloupce v reportu, tj. 9 999 999 999 (dolarů).
7. Podstrčení cinklé verze Digitální pevnosti je taky logická blbost, protože všichni mají staženou původní verzi a nedají ji z ruky.
8. Moderní digitální šifrování je podáno čtenáři příliš primitivním způsobem, který je velmi zavádějící. Je to asi jako povídat o laserové technice na příkladu liščího ohonu s ebonitovou tyčí -- v obojím hrají roli elektrony.

Diskuse

Do diskuse si pište co chcete, stejně se to nakonec zvrtne mimo téma.

Pokud chcete nechat komentář typu "kolik to muselo dát práce, přitom je to taková blbost", tak vězte, že to dalo hodně práce.        

Komentáře

[=^..^= AmigaPower®]

To nemohlo dát žádnou práci a přitom je to tak zajímavý!

[stativ]

kolik to muselo dát práce, přitom je to taková blbost

[tom]

to je na tu knizku nebo na ten zapisek

[omm]

to je na "přečti si aspoň poslední větu voe :D"

[manasekp]

tl;dr

[Ovocníček]

Já jsem to četl skoro celý, teda kromě těch částí kde už se vyloženě převypravovala zápletka (ne že bych to chtěl číst).

Kdysi jsem měl v ikárii nejradši recenze na největší šunty, vždycky jsem se nejdřív podíval, co má nejmíň hvězdiček a k tomu jsem si přečetl článek :D

[Bystroushaak]

Zveřejní ho na internetu v zašifrované podobě a vypíše dražbu na klíč. Tady je trochu mezera v logice, není mi jasné, jak rozšifrovat něco pomocí klíče, ke kterému chybí algoritmus. Ale třeba v tom je ta genialita.

V tom právě imho tak nějak spočívala práce některých třípísmenných organizací za studené války, pokud se nepletu. Na základě různých charakteristik a znalosti původního a zašifrovaného textu zkoušeli zjistit, jak algoritmus funguje. Pravděpodobně se jim to i dařilo, vzhledem k tomu, že od určité doby se přišlo na to, že spoléhat na neznámost algoritmu prostě není dobrý nápad.

TRANSLTR se 3 miliony procesorů by asi v reálu nikdo nevymyslel.

Ehm; The NSA Is Building the Country’s Biggest Spy Center

---

Když už jsme u těch knih, Levné knihy mají nyní Daemona za 49kč, kdyby to náhodou někoho zajímalo.

[pc2005]

TRANSLTR se 3 miliony procesorů by asi v reálu nikdo nevymyslel.

No ve skutečnosti mám už pár let takový nápad...

BTW CM-1 mělo 64k procesorů

P.S. Moje patička! (variantu: "Hledám pašeráky" jsem radši zamítl )

[Bystroushaak]

P.S. Moje patička! (variantu: "Hledám pašeráky" jsem radši zamítl )

Wow. Škoda jen toho Ships within the US only

[pc2005]

Ono by bylo i jinam, ale :

Regrettably the European Union has tighter restrictions in place so we can’t send seeds there as a reward.

[Bystroushaak]

Kdybys náhodou našel pašeráky, tak dej vědět :)

[Tom.š Ze.le.in]

ale nejsem si jistý, jestli aspoň jeden z nich jezdil ve filmu na motorce

It's a chopper, baby :)

[Tomáš]

It's not a motorcycle baby, it's a chopper.

Takže na motorce nejel.

[Ovocníček]

Ano, i malé dítě ví, že chopper = helikoptéra.

[nyan]

Ja to kdysi cetl a velice me pobavilo jak tam zminovali, ze 3 miliony procesoru umi rozsifrovat jakykoliv kod... no a kravin tam bylo vic. Holt ma i lepsi knihy...

[Marv-CZ]

Jako které? Sice jsou čtivé, ale takových to nesmyslů jsou ve všech hromady. Akorát, když to není z tvého oboru, tak si toho třeba nevšimneš.

Jinak na na Oslovi pro změnu hezky rozebrali Brownovu knihu Andělé a démoni.

[Kvakor]

No, i když výroba antihmoty "ex nihilo" a její držení v plastove pixle s bateriií je stejná blbost jako olbřímý počítač, co louská šifry s desetikilobitovým klíčem hrubou silou*, tak mně osobně přišly Andělé a démoni o něco zábavnější než Digitální pevnost. Přitom zas Šifra mistra Leonarda mi zase přijde o něco horší, čert ví proč. Možná je to podobné jako třeba u filmů Armagedon versus Drtivý dopad - z fyzikálního, astronomického a pod. hlediska jsou blbost oba (ten první víc), ale první je mnohem větší zábava ...

Mimochodem, je tam ještě jeden přehmat, a to celkem bizarní - ten s uranem a plutoniem na konci, kde autor plácá dohormady uran 235, uran 238 a plutonium 239 (které se dělá z uranu 238), a mimo toho tvrdí, že bomba v Nagasaki nebyla plutoniová (byla). A přitom tam uvádí správnou odpověď, ale hned v dalším odstavci jí popře. Grrrr, jako by ten chudák Japonec nemohl mít čtyři prsty, v Simsonových je mají všichni** a nestěžujou si .

*Pokud nemá šifra slabé místo, tak od jisté délky klíče není možné použít brutální sílu, i kdyby měl počítač třeba bambilión procesorů, protože nastoupí fyzikální omezení toho, co vůbec lze vypočítat s omezeným množstvím hmoty/energie a času.

**Tedy s vyjímkou Boha, ten jediný má v seriálu pět prstů.

[Pavel Křivánek]

Digitální pevnost jsem kdysi četl, bylo to sice napsané celkem poutavě, ale ta míra nesmyslů byla do nebe volající. Už základní předpoklady, ze kterých vycházel, jsou naprosto zcestné. Je skutečně s podivem, že Vám stála za tak obsáhlý zápisek

[pc2005]

To tuhle jsem si zase přečetl mnohem lepší Město Permutací (už jsem ho dlouho tady nepropagoval) ... S každým dalším přečtením mám větší dojem, že autor Greg Egan má k dispozici stroj času .

[Bystroushaak]

Město permutací bylo fajn, ale jestli mám u někoho pocit, že má stroj času, tak je to Charles Stross. Jinak když už se tady řeší ty computer related sci-fi, zkus Avogadro corp.. Nedávno jsem to dočetl a přišlo mi to docela dobré.

[pavlix]

Jo, o hlouposti reálií digital fortress už jsem toho slyšel hodně. V podstatě mě to odradilo od čtení, navíc jsem už četl da vinci code, takže jsem věděl, na čem jsem v tom zbytku. Tu jsem přečetl za den a půl, četlo se to fakt dobře, ale zas mě zarazila míra plagiátorství (Valerio Massimo Manfredi: Oracle) a celková naivita příběhu.

[Raduz]

Brown je diletant, který měl neskutečnou haluz když se mu zázrakem povedlo trefit jackpot s Da Vinci Code. Ten byl sice taky ptákovina, ale četl se celkem dobře, a měl dostatečně nosné hlavní téma, které se do jisté míry týkalo celé západní civilizace - proto se do něj na nějakou dobu celá západní civilizace zbláznila. Navíc to byla konspirační teorie jako lusk, a konspirační teorie jsou v kurzu.

ale zas mě zarazila míra plagiátorství (Valerio Massimo Manfredi: Oracle)

On myslím opisoval kde mohl. Oracle jsem nečetl, ale četl jsem Holy Blood, Holy Grail, který má stejnou základní premisu jako Da Vinci Code, akorát že jeho autoři byli přesvědčeni že odkrývají skutečné tajemství. Po celosvětovém úspěchu Brownovy knihy ho zažalovali za plagiátorství, ale prohráli. To dodnes tak úplně nechápu, protože že je Da Vinci Code z velké části postavený na jejich práci je jednoznačné - dokonce Brown zašel tak daleko, že jméno jedné z hlavních postav v knize je anagram ze jmen autorů Holy Blood, Holy Grail. Na začátku to byla z jeho strany asi určitá forma pocty, ale když se kolem Da Vinci Code rozpoutala celosvětová hysterie a roztočily se veliké prachy, začal se tvářit jako by všechno vymyslel sám.

Četl jsem Angels and Demons, což je knížka, o které rebelové kteří se chtěli vymezit vůči masové adoraci Da Vinci Code, říkali že "Leonardo je shit, ale Andělé, to je dobrá věc", a taky je to kravina, dle mého názoru horší než Da Vinci. Obojí se ale dalo jakž takž číst. To už se nedá říct o Ztraceném symbolu. To je blbost tak strašná, že jsem ji ke konci už aktivně nenáviděl, a to se mi stává u knížek jen velmi výjimečně. Na Digital Fortress jsem nikdy nenašel odvahu, právě kvůli tématu kterým se zabývá. Poněvadž o tom taky něco málo vím, představa nesmyslů, které v té knížce musí být mě děsí už teď.

A to teď ještě navíc vyšlo Inferno. Nevím jestli ho vůbec budu číst...asi si raději nejdřív přečtu recenze

[pavlix]

On myslím opisoval kde mohl. Oracle jsem nečetl, ale četl jsem Holy Blood, Holy Grail, který má stejnou základní premisu jako Da Vinci Code

Tebou uvedenou knihu alespoň neskrýval a bral si z ní otevřeně a k tématu. Manfrediho pokud vím nikde neuvádí a bere si z něj jednu z významných postav, jejíž jméno upravil jen jazykově. Když navíc srovnáš s kvalitou Manfrediho knih...

[Raduz]

Přiznám se že o Manfredim slyším poprvé. Stojí jeho knihy zato?

[pavlix]

To bude asi otázka osobní preference. Ne každý zkousne historický román proložený trochou mystiky a s notnou dávkou překvapení. Ale zatímco z Browna mám po přečtení pocit, že jsem právě spořádal čtivou komerční sračku, když dočtu něco od něj, tak se tím ještě nějakou dobu bavím :).

[Raduz]

Historické romány proložené trochou mystiky a notnou dávkou překvapení koušu celkem úspěšně Jsem například teď nedávno doposlouchal sérii audiobooků Warlord Chronicles od Bernarda Cornwella, a na krále Artuše a jeho rytíře se už nikdy nebudu dívat jako dřív. Na největšího z rytířů Lancelota obzvlášť.

Každopádně díky za tip, na Manfrediho se podívám.

[pavlix]

Narazil jsem na to v anglii v nějakém bookshopu, kdy jsem byl rozhodnutý koupit knihu, jenom jsem nevěděl jakou ;). Zatím mě nejvíc potěšila asi poslední legie. Všechno jsem četl v anglickém překladu a z papíru :D.

[bambas]

A co jsi cekal od patlala Dana Browna, kdyz se pusti do tematu kodu a sifer? Ja osobne slataninu, uz kdyz jsem bral knihu kdysi davno do ruky. Sice pise peknym slohem, ma to spad, je to ctive, atd..., ale co se tyce odbornych veci, tak to proste zesral. Stejne jako ostatni svoje knzky. Dan Brown uz mi zacina lizt krkem.

[sad]

Přidám nějaké typy na knihy, které mě v poslední době zaujaly.

Ve službách republiky - Bandžuch

Soudce z milosti - Klíma

Wool - Howey

[gtz]

Nechápu, že se někdo může bavit tímto. Totální ztráta času.

Takže JE to jen knížka, autor si do ní může psát co a jak chce. TY jsi vydavatel?

[Tomáš]

Já mám blog a píšu si do něj co chci.

[gtz]

Klidně si piš co chceš, jde jen o to, že si stěžuješ do blogu, že autor psal v roce XX to a to, že je to špatné apod. Je to jen knížka nic jiného a nic jiného to nebude.

[pavlix]

Mně přijde jeho parafráze na tvojí větu dostatečně zřejmá. Ale je fakt, že měl taky tučně zvýraznit některé části. Takže...

Nechápu, že se někdo může bavit tímto. Totální ztráta času.

Takže JE to jen knížka, autor si do ní může psát co a jak chce. TY jsi vydavatel?

Nechápu, že se někdo může bavit tímto. Totální ztráta času.

Takže JE to jen blogpost, autor si do něj může psát co a jak chce. TY jsi vydavatel?

I ty si piš, co chceš a klidně dál dělej to, co sám kritizuješ a pak se utápěj ve své vlastní ztrátě času ;).

[Tomáš]

Dík

[rADOn]

Klidně si piš co chceš, jde jen o to, že si stěžuješ do blogu, že autor psal v roce XX to a to, že je to špatné apod. Je to jen knížka nic jiného a nic jiného to nebude.

Však je dobře že to napsal, ušetřil mi spoustu času se čtením kraviny. Místo toho si raději znovu slousknu Cryptonomicon.

[Bystroushaak]

Místo toho si raději znovu slousknu Cryptonomicon.

Četl jsi od Stephensona Anatém?

[rADOn]

Jedním dechem… Konec trochu zklamal ale to spíš proto že zbytek knihy nastavil laťku hodně vysoko.

[Bystroushaak]

Jo. Včera mě tak napadlo, že by to byl ideální čtenářský deník, nebo čtení k maturitě, protože u Anatému prostě nejde přečíst si někde recenzi a pak to popsat na základě vyprávění někoho jiného :)

[JS]

v katedrále v Seville mají uloženého Kolumbova pindíka

Podle Wikipedie ho tam maji ulozeneho celeho (Kolumba), takze asi i s pindikem.

[Tomáš]

Pokud si to z knihy pamatuji správně, tak zaběhnutý postup je, že příslušný svatý (nebo i nesvatý) se rozřeže na kousky a ty se pošlou do jiných katedrál, aby i jinde měli kousek svatého. No a na Sevillu vyšel pindík.

Ale je to jenom kniha, nemusí souhlasit s realitou.

[pc2005]

Prostě takový středověký cloud...

[GeoRW]

jj, torrent dht je oproti tomu suviks

[kralyk z abclinuxu]

No jo, klasika. Při čtení zápisku jsem zavzpomínal na Swordfish, to byla po technické stránce taky hrozná blbost. Na začátku tam během 60 sekund cracknul RSA. To bylo asi jen tak na rozjezd. Následně vyvíjel nějakej hypersuper multivirus pomocí 3D modelovací aplikace (aby to mělo pěkný GUI - blýskavé a co možná názorné GUI je totiž zřejmě v tomhle žánru základ, bez toho nemůžete být "hacker"). No a na konci crackují Vernamovu šifru, ale pozor, ne "128-bitovou", ale dokonce "512-bitovou" (sic!)

[Bystroushaak]

aby to mělo pěkný GUI - blýskavé a co možná názorné GUI je totiž zřejmě v tomhle žánru základ, bez toho nemůžete být "hacker"

Plan X: Americká armáda dostane GUI pro kyberválku jsi viděl? :D

[Pavel Křivánek]

Stačí použít vhodný operační systém