Literární okénko: Bernard Minier - Mráz, Kruh, Tma

21.8.2020 11:58 | Přečteno: 1377× | Různé

Chci se podělit o zážitek z ojedinělé thrillerové trilogie z pera Bernarda Miniera. Spojuje je zaprvé postava ústředního hrdiny Martina Servaze a hlavně ponurá až mrazivá atmosféra.

Hned se přiznám, že už v prvím odstavci jsem se dopustil lži, protože trilogie dostala čtvrtý díl, ale ten jsem ještě nedoposlouchal.

Na úvod faktografické údaje. Tři (čtyři) romány, o kterých píšu:

• Mráz (2011, česky 2015, audiokniha 2016)
• Kruh (2012, česky 2015, audiokniha 2016)
• Tma (2014, česky 2016) - nepleťte si s Tmou (také skvělou) od Ondřeje Neffa
• Noc (2017, česky 2018) - to je ten, který jsem ještě nedoposlouchal

České vydání má na svědomí nakladatelství XYZ, přeložil Jiří Žák.

O autorovi a překladateli

Autor, Bernard Minier, prožil dětství v Pyrenejích na jihu Francie. Zajisté to na něj mělo velký vliv, protože Pyreneje jsou v trilogii o Martinu Servazovi všude. Není to kulisa, je to součást děje. Zajisté výborný materiál pro áčkový thriller.

Teď sice žije někde u Paříže, ale na Pyreneje nezapomněl.

Než začal psát, pracoval jako úředník, takže se trochu vymyká klasické kombinaci učitel/novinář/nakladatel. První román napsal "až" v padesáti letech (ročník 1960) a hned to byla senzace.

Překladatel díla, Jiří Žák, má také zajímavé osudy. Vystudoval DAMU a začal hrát v divadle. Když ve 40 letech prodělal infrakt, hrozilo mu, že už nikdy nebude hrát, tak se naučil francouzsky a začal překládat a dokonce psát knížky o Francii. (pokud počítám správně, tak to bylo ještě za bolševika; zdroje: wiki, megaknihy, rozhlas). Tak se nějakou dobu živil, ale nakonec se zase oklikou vrátil k divadlu a teď nejspíš dělá obojí. Bohužel pro nás se asi nenaučil anglicky, k čemuž dojedeme dále.

Hlavní postava

Hlavní postavou díla je major Martin Servaz. Šéfuje oddělení vražd v Toulouse. V podstatě je to elitní policista, jenom ten plat asi nemá elitní. Když se zakousne do případu, tak ho ke smůle pachatele vždycky rozplete. Bohužel si to bere moc k srdci, což má neblahý vliv jak na osobní život, tak na tělesnou schránku. Zatímco před první knihou to dotáhl na majora, tak před třetí knihou to dotáhl až do sanatoria pro vyhořelé policisty.

Je mu něco přes 40 let, má velmi dobré vzdělání, na policajta až moc. Je docela sympaťák, ale v lásce nemá moc štěstí. Ve druhé knize (Kruh) se můžeme dozvědět, proč se s ním rozešla jeho studentská láska a dala přednost mnohem nudnějšímu spolužákovi.

Styl psaní

Hory

Jak bylo uvedeno výše, Bernard Minier miluje Pyreneje. Věnuje tak nemalé úsilí popisu skalních velikánů, jak se v údolí převaluje mlha, havran do něčeho klove apod. Kupodivu mně to nijak nevadilo, prostě to patří k atmosféře.

Hudba

Bernard Minier je posedlý hudbou. V knize nikdy nezapomene zmínit, jaká hudba zrovna zněla v baru, co Martin poslouchal v rádiu, co jeho dcera poslouchala ve sluchátkách atd. Také Martin má své oblíbené skladby a je věnována velká péče tomu, aby se i čtenář dozvěděl, co si Martin zrovna pustil na CD přehrávači.

Reálie románů

Romány se odehrávají na jihu Francie, blízko Pyrenejí nebo přímo v nich. Občas jsou nějaké výstřelky např. výlet do Španělska (tj. přes kopec). Pokud jde o zeměpisné reálie, autor se docela drží reality, jenom některá místa trochu přejmenoval (dalo mi práci najít Saint-Martin) nebo kousek posunul. Ve druhém díle si pak vymyslel městečko Marsac (co mi to dalo práce ...), které je vymyšlené od základu.

Ve třetím díle se projevil jako patriot a Francii zobrazuje jako světovou mocnost kosmonautiky (hned po Rusku a USA), ale používá známé události z oblasti kosmonautiky, jen některé kosmonauty/astronauty nahradil Francouzy.

Pokud jde o čas, jsou romány většinou zasazeny do blízké minulosti, začíná se tuším v roce 2008.

Seriál Mráz

Podle prvního románu byl natočen 6-dílný seriál stejného jména. (viz třeba na ČSFD, česky běžel na TV Prima Krimi.) Ohlasy na něj jsou různé. Někdo to vychvaluje, že odstranil nelogičnosti, jiný zase píše, že úplně pokazil atmosféru románu. Tak si z toho vyberte. Já se kloním k tomu druhému.

Seriál rozhodně nevytěžil dostatek z těch Pyrenejí. V podstatě vznikla normální detektivka a občas do toho šoupnou záběr na majestátní hory (aspoň doufám, že to jsou Pyreneje a ne Alpy).

Podle mě typově dobře vybrali herce pro postavu Martina. Ten odpovídá románu zcela přesně.

Další postavy už jsou s kompromisy. Kolegyně ze Saint-Martin Irène je v románu překrásná blondýnka, v seriálu sice není ošklivá, ale spíš průměr. A je to brunetka.

Jenom mě mrzí, že v seriálu není zobrazena Martinova podřízená Samira, která má podle románu "dokonalé tělo, ale ten nejošklivější obličej, jaký kdy Servaz viděl". Rád bych viděl, jak se popasovali s výběrem herečky.

Samozřejmě do 6 dílů po 45 minutách se nemůže vejít všechno, tak se děj musel zjednodušit. Část děje se úplně vyhodila, část pak zjednodušila a pozměnila.

Audioknihy

Všechny 4 romány vyšly jako audiokniha. Všechny si je čte Jiří Žák osobně. Je to taková trošku dramatická četba. Opravdu se vyžívá v popisech napínavých a strašidelných scén. Zpočátku mě ten styl zarazil, ale pak jsem si na něj zvykl.

Je pravda, že pan Žák by se uživil jako uspávač hadů. Jeho nízko posazený hlas a do jisté míry monotónní přednes je náročný na pozornost. Pokud si pouštíte knihy do sluchátek např. při cestování, asi by bylo na místě mít nějaká dobře izolující sluchátka, jinak sebemenší hluk přehluší pan Žáka.

Častá a oprávněná výtka je, že pan Žák poněkud osobitě čte anglické výrazy (většinou názvy kapel a písní, to je pak lepší podívat se do tištěné knihy). To je pravda. Asi neumí ani slovo anglicky. Naštěstí to na děj nemá vliv. Jenom si říkám, že pan Žák ty knihy asi nenahrával doma v obýváku, tak mu třeba režisér mohl něco říct. Nebo je to úplně jinak a má to zdůraznit francouzský odpor k anglickému jazyku.

Taky je pravda, že v audioknize se nedodržují pauzy mezi odstavci. Pokud se děj přenáší jinam, je to v knize graficky zvýrazněno, ale v audioknize to chybí.

Jména čte pan Žák francouzsky, takže Martin se čte Marten.

Chyby

Každý dělá chyby, i Bernard Minier. Sem tam se v knihách nějaká chyba nebo nelogičnost, na pár jsem přišel, ale asi jsem nedohalil všechny. Berte to tak, že žádné dílo není dokonalé. Následující příklady by mohly působit jako spolier.

Obzvlášť v prvním díle mi přišly některé věci trošku ... nepravděpodobné. Když například našli mrtvolu daleko od městečka, ve špatně přípustném terénu a kolem nebyla ani podupaná tráva. To se adpet na nebožtíka nebránil? Řekl snad: "tak jo, pověste mě"?

Autor sice píše, že spoustu věcí konzultoval s odborníky. Myslel tím především policisty. Ale asi nediskutoval se svou ženou a dcerami problém antikoncepce. Jinak by se nemohl v knize objevit text, že astronautka asi tak 2 měsíce před plánovaným startem marně čeká menstruaci a že otěhotněla, protože 2 dny po sobě vynechala pilulku.

Pro vysvětlení: když se antikoncepce bere bez přestávky, tak menstruace není vůbec. Určitě to tak berou sportovkyně, astronautky zcela jistě také. Už tak mají na ISS (a dříve na MIRu) problém se "specifickým odérem", a do toho ještě tampony ... Když už se antikoncepce vysadí, tak se určitě nedá otěhotnět hned, většinou se početí za 2-3 měsíce považuje za úspěch (tedy pokud bylo záměrem otěhotnět). Ale to se zeptejte třeba gynekologa.        

Komentáře

[bigBRAMBOR]

když se antikoncepce bere bez přestávky, tak menstruace není vůbec

uplne takhle jednoduche to taky neni - je vice druhu antikoncepce, podle hormonu ktere obsahuji, se berou bud nepretrzite i kdyz zena muze nekdy pravidelne, nekdy nahodile tzv. špinit, ale nemenstruuje, to berou jak pises urcite spostovkyne, urcite i astronautky ale je i bezne dostupna, pak je druha, kdy se hormon behem brani meni, zena zube pilule 21 dni a pak prestane, tím se ji rozjede mentruace a za tyden zase zobe. Ale jak pises, i po vysazeni je otazka otehotneni vetsinou doba v mesicich.

To se nekdo s nekym neoc konzultoval je mozne, ale pak nastoupi literarni tvorba a nakonec jeste prekladatel a nestacite se divit. V knize Histori včel se taky autorka prsí jak to konzultovala se včelaři a přitom piše blbosti a překladatel pak jeste asi vše konzultoval s mateřídouškou, protoze nesedi překlady základních včelarských pojmů. Nebo ted jsem dočel Jejich Moře a tam se vyřádili všichni, autor, překadatelka i korektor.

[Blaazen]

Kdysi do časopisu Ikarie posílali čtenáři "povedené" překlady a jiné perly. V paměti mi uvízla kniha o Aktech X, kde překladatelka postavu 'Kuřáka' (v orig. 'Cancer man') nazývala 'Račí muž'. Je to nejspíš tohle.

[BigBrambor]

Už to bude nějaký rok kdy jedna sestra Williamsová řekla o druhé že na kurt vletla jako juggernaut, což novinář neváhal bez podivení přeložit jako džbánovka, a sám upozornil že je to dle anglického jug, džbán.

[Tomáš]

Ono těch překladatelských přehmatů byla spousta i v celoplošném vysílání, obzvlášť v 90. letech. Tehdy byl takový nedostatek překladatelů, že stačilo umět trošku anglicky, mít drzé čelo a neštěstí bylo na světě. František Fuka o tom měl nějaké články, nevím, jestli se ještě dají najít.

A připojím klasické "vtipy" z počítačové branže:

• Žádné místo vlevo na zařízení (no space left on device)
• Generál Failure čte disk (general failure reading disc)

Ale myslím že toto se v oficiálních překladech nikdy neobjevilo, jsou to jen vtípky.

[Radovan]

"Kdo je to Generál Failure a proč sakra čte můj disk?"

To je vtip původem z USA. Ono se to to ani nemusí překládat, stačí třeba jen nevědět že General Calculus nebyl římský válečný hrdina.

Z těch překladů pamatuji například Hlasitost C:, a legendární Fukův "To chtělo hodně míčů, přijít sem" z Ricochetu.

Jenže dnešní překlady, se kterými se setkávám třeba v technické domumentaci nebo servisních manuálech jsou ještě horší, občas pomůže jenom přeložit to zpátky do angličtiny, jinak se vůbec nedá pochopit co to vlastně mělo znamenat. Tuhle práci dnes snad dělají úplná jelita!

[...]

Jestli čteš dokumentaci v češtině, tak ti to patří...

[Radovan]

Od českého výrobce s italskými komponenty. A to ještě můžu být rád že vůbec nějakou mám.