Mé první programátorské blognutí.

4.2.2005 23:00 | Přečteno: 1480× | Java | poslední úprava: 5.2.2005 09:11

I když to nebude slibovaný Linux přes NFS (možná se překonám a napíšu o tom raději článek,... tedy pokud by ho vůbec někdo chtěl ). Ale zpět k tématu. Tím bude Java a Swing. Lépe řečeno popis dvou komponent, které se mi opravdu líbí a silně vylepší standardní (už jsem byl opraven a je tam d ) komponenty.

JComboBox

s autokompletací

Opravdu moc hezké vylepšení. Umí do standardního ComboBoxu přidat vlastnost autokompletace. V praxi to vypadá asi tak, že kliknete na combobox, začnete psát, v té chvíli se otevře popup okno comba a jak píšete, automaticky přeskakuje na nejbližší tvar, vámi zadaného slova... Vysvětluje se to špatně. Toto víceméně umí i standardní JComboBox, ale bohužel jen pro první písmeno. Toto rozšíření podporuje libovnolný počet písmen. Najdete jej na Inside JComboBox: adding automatic completion. Je tam celkem přehledná teorie, jak to funguje, ale pro ty co se tím nechtějí prokousávat, tak stačí do kódu uvést asi toto AutoCompletion.enable(mujComboBox); a je to. Jen pozor, má to takovou vychytávku, nad kterou jsem se dneska trápil asi 2 hodiny. Nepříliš dobře to funguje ve spojení s Threadem.

Pruhovaná tabulka

Taková, jako je například v Apple iTunes, nebo Konqueroru (tedy sudé a liché řádky se liší barvou). Najdete zde. Sice je to potřeba ještě trošičku upravit, ale funguje skvěle.

Toť konec mého programátorského blognutí. Doufám, že se líbílo

Protože nevím rozdíl mezi standartou a standardem, napíšu stokrát spojení STANDARDNÍ KOMPONENTA.

for ((i=0;i<100;i++));do echo "STANDARDNÍ KOMPONENTA";done

       

Komentáře

[VícNežNic]

Má tam být d a není to jedno. Standart neexistuje, je pouze standarta nebo standard. A standarta je něco maličko jiného

(říkám to pouze proto, žes projevil zdravou známku nejistoty, jinak už nad tím jen víceméně mávám rukou )

[Honza "tux" Friesse]

Děkuji, už je to opraveno. Pořád si to pletu. Je to asi tím, že normálně člověk v mluveném projevu prostě slovo stanDardní neřekne (místo D řekne T), pokud si nedává opravdu veliký pozor.

[VícNežNic]

Už jsem celkem zvyklý, že nejsem normální

[©]

Asi tomu nebudeš věřit, ale řekně...

[Tomáš Bláha]

I když to nebude slibovaný Linux přes NFS (možná se překonám a napíšu o tom raději článek,... tedy pokud by ho vůbec někdo chtěl ).

No proč ne, sám něco takového provozuji, takže by mě zajímaly zkušenosti ostatních lidí.

[Lolek]

No já o tom nevím skoro nic, tak bych také nějaký ten článek bral :o)

[Honza "tux" Friesse]

Opravdu rád se o ty zkušenosti podělím. Zatím my to jede na dvou školách, kde prostě nechtěli Linux na klientské stanici, ale tohle řešení se jim líbilo. Zkušenost je taková, že s QVWM a Mozillou, si studentíci nevšimli rozdílu, a protože zjistili že "ono to nabíhá rychleji než windows" (Win98 na disku X NFS Linux (slackware) po síti!!!!), tak ho používají častěji než Windows Tak snad jsem pár dušiček zachránil od zla jménem M$.

[Tomáš Bláha]

"ono to nabíhá rychleji než windows"

Hm to mě až překvapuje. To provozujete nějakou hodně minimalizovanou instalaci, že Vám to nabíhá tak rychle? (Nebo jsou ty windows tak pomalé?) Používáte to jako regulární instalaci, nebo jen jako vzdáleně bootující tenký klient?

Řešil jste síťové swapování? Já jsem nejdříve swapoval do souboru připojeného přes NFS, ale to nebylo spolehlivé, když vzniknul náhlý požadavek na velké množství paměťi, došlo k záseku. Snad existuje na to i nějaký patch, který to zfunkční, ale patchovat jádro se mi nechtělo. Teď mi tedy swap běží přes NBD (Network Block Devices) a to už tento problém nemá. Také je mnohem výkonnější.

[Honza "tux" Friesse]

Ne je to v podstatě normální Slackware 10 (samozřejmě že úpravy jsou...). Je tam server připojený ke gigovému switchi a na ten jsou připojené další 100megové switche a na nich jsou jednotliví uživatelé. Nevím co myslíte regulární instalací, a vzdáleným tenkým klientem. Na disku není nainstalované kromě jádra nic, ale zároveň to není X-Terminál. Prostě ROOT se připojí přes NFS (je read-only). A všechny programy už pak jedou ze sítě. Přičemž narozdíl od X-Terminálu jedou na procesoru toho dotyčného počítače. Potom se připojí domovský adresář a nakonec se spustí X-ka. Takže zřejmě ano, je to tenký klient (já tomu spíš říkam bezdisková stanice, ale to je v podstatě jedno).

SWAP jsem díky tomu, že jsou tam win98, mohl dát do souboru na FAT32. I když se to stále může "seknout" (vysvětlení tohoto jevu bylo popsáno na ROOTovy v článcích od Mikuláše Patočky (mimochodem jeden z nejkvalitnějších seriálů co jsem kdy četl)). Jinak jádro 2.6.x by to snad už dělat nemělo. Ale já jedu stále na 2.4.

Další zajímavá věc je, že pokud spustím X-ka, XDM a po přihlášení QVWM a Mozillu, tak ani na stroji s 64MB Ram ten swap nepotřebuji a vše funguje bezproblémů (odskoušeno opravdu bez toho swapu ).

[Tomáš Bláha]

Já provozuju Gentoo (dříve jsem to měl rozchozené na SuSE, ale to se strašně špatně aktualizovalo). Sice spouštím jen nejnutnější služby, ale přeci jen bootování mi trvá o poznání déle, než třeba Windows 98.

Fakt je, že bezdiskový Linux proti tenkým klientům má výhodu v tom, že se na něm dají bez problému provozovat graficky náročné aplikace, jako třeba přehrávání videa, gimp, hry apod. No a když se spustí na dvanácti počítačích Enemy Territory, tak to potřebuje swapovat celkem dost Po síti swapuji proto, že na lokálech na to není dost místa. Navíc člověk pak může harddisky uspat a hned je méně hluku.

[Honza "tux" Friesse]

mohu se zeptat? Co považujete za tenkého klienta a co za bezdiskový Linux? Abych měl jasněji v terminologii. Podle mě tenký klient = XTerminál, Bezdiskový Linux = ... Bezdiskový Linux (tedy to, co jsem se snažil popsat). A pak je tu samozřejmě možnost mít na stanici Linux (na disku) a připojovat např /usr přes NFS.

[Tomáš Bláha]

Oba to chápeme stejně, jenom jsem do toho asi vnesl zmatky. Za bezdiskový linux považuji cokoliv, co má celý kořen připojený přes NFS ze serveru a na počítači využívá harddisk maximálně ke swapování nebo harddisk mašina vůbec nemá.

Za tenkého klienta považuji zařízení, na kterém běží jen X server a aplikace na něm zobrazují svůj textový nebo grafický výstup, přičemž fyzicky běží na nějakém aplikačním serveru.

Tenký klient s Xkama ale může být udělán více způsoby. Může to být lokální instalace na harddisk nějaké očesané distribuce, nebo to může být právě bezdiskový linux kde jsou jenom samotná Xka (toto řešení používá LTSP.org) a dokonce existují i hardwarové X terminály.

My se ale bavíme o bezdiskovém linuxu, kde běhají všechny aplikace lokálně na stanici, akorát mají souborový systém uložen na serveru, což je řešení velmi odlišné od LTSP (byť obě jsou bezdisková).