O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Tak jsem si upgradoval počítač (z Athlonu XP 1700+ na Athlon 64 3000+) a chtěl bych se tady podělit s pár postřehy, zejména s výběrem grafické karty nVidia ze středního segmentu trhu. Zaměření je zejména na tichý provoz a rozumný výkon v moderních hrách.
Začalo to tak, že se mi naskytla možnost zbavit se AGP karty a když jsem ji vymontovával z PC, tak jsem zjistil, že mi pomalu a jistě do křemíkového nebe odchází i základní deska - kondenzátory nafouknuté jak ropucha v říji a některé už i vyteklé. Takže upgrade motherboardu, procesoru a grafiky, OK.
Vzhledem k současné pozici na trhu s procesory je situace celkem jasná, bude to AMD. Moje preferované jistoty jsou chipset VIA (žádné proprietární ovladače pro Linux, pasivní chlazení a bezproblémový chod), grafický chip nVidia (oproti ATI bezprobémový chod v Linuxu s ovladačem výrobce, což už je dnes možná ale jenom předsudek), sběrnice PCIe. S deskou a procesorem jsem byl rychle hotov, potřebuju chipset VIA KT890 a poslední dvě desky v nabídce mého dodavatele jsou Asus A8V-E SE a Gigabyte K8VT890-9, což je prakticky prašť jak uhoď a Gigabyte je o 300 lenvější (za 1500 bez DPH :). Nevýhodu VIA je, že neumí NCQ a SLI, ale já po žádně s těchto technologií netoužím. Všechny dále uvedené ceny budou bez DPH. Procesor Athlon 64 3000+ je za 2900, 3200+ za 3700, takže tady je taky rychle jasno.
Teď k jádru věci - grafická karta. Tady musí být člověk trochu pečlivější, protože GPU ani paměť na grafice nejde přidat nebo vyměnit za lepší. Zpočátku jsem se díval na GF6600 a 6600GT. Rozdíl mezi nimi je ve frekvenci (6600 jede na 300MHz a 6600GT na 500) a v pamětech (6600 má DDR, 6600GT má GDDR3). Výkonově je rozdíl pěkně měřitelný, protože GPU je stejné. 6600GT je výrazně rychlejší (o cca 70 - 80%), než 6600. Přitom většinu práce u 6600GT odvádějí rychlejší paměti - GPU u 6600 jde celkem jedoduše přetaktovat i na těch 500MHz, ale dostaneme tak jenom o cca 30% víc výkonu, takže 6600GT si pořád udržuje znatelný náskok. Na 6600 je každopádně příjemná cena okolo 2200 a taky to, že se dá sehnat s pasivním chladičem, 6600GT už stojí okolo 3000. Dále popíšu, proč není GT6600 best buy, ale zatím odbočka k chlazení.
Karty s pasivním chlazením jsou pro tiché PC celkem zásadní věc, protože větráčky na grafikách jsou většinou nevalné kvality. Sice přicházíme o možnost výraznějšího přetaktování, ale výkon z velké části závisí na pamětech, které se stejně taktují velice špatně, takže to až taková výkonová ztráta není. Nejpěknější pasivní chlazení má asi Gigabyte v podobě technologie Silent-Pipe II. Jedinou nevýhodou je to, že to zabere dva sloty, ale na druhou stranu to vypadá, že to fakt chladí a grafiky jsou za stejnou cenu, jako aktivně chlazené. Takto je možné sehnat zejména 6600GT a 7600GT, které se normálně pasivem nechladí. Pomalejší grafiky mají taky pasivní chlazení, ale už to není Silent-Pipe II, u Gigabyte se dá sehnat zejména 6600, 7600GS a 6800 pro AGP(!). Pak jsou pasivně chlazené grafiky od Asusu z řady Silent, kde bych vypíchnul pasivně chlazený model s čipem 7800GT, který jinde v pasivu AFAIK nenajdete, ale to je spíš pro někoho bohatšího.
Takže teď se vraťme k jednotlivým chipům a výkonům. Dolů jsme položili 6600 za nějaké 2200, což v této cenové hladině doporučuju. Pak máme zhruba stejně výkonný trojlístek chipů 6600GT, 6800 a (pozor) novinku 7600GS, pohybujeme se cenově v rozmezí 3000 - 3500. 6600GT a 6800 jsou různé chipy, 6800 má dvojnásobnou paměťovou sběrnici (256bit), kterou ale zdaleka nenaplní použité (zpravidla) DDR2 paměti, má nižší takt a víc pixel shaderů, konkrétně 12. 6600GT kontruje vyššími frekvencemi a GDDR3 pamětí, takže aplikační výkon je tedy přibližně stejný, pixel shaderů má jen 8. Pro 6800 hovoří víc osazené paměti (většinou 256MB) a možnost při troše štěstí odemknout další 4 pixel shadery a dostat tak dražší model 6800GS, který se prodává okolo 5000, pro 6600GT zase pasivní chlazení v PCIe a celkově míň vydaného tepla. Nakonec tady toto rozjímání rozseknu trochu jiným způsobem. Vítězem je třetí uvedený chip, to jest 7600GS. V testech nechává 6600GT i 6800 kousek za sebou a jakoby kombinuje výhody obou karet - tedy více paměti a méně tepla. Má 12 pixel shaderů (původně se počítalo s osmi, ale 90nm výroba se nVidii asi povedla, takže neměli dostatek těchto "zmetků"), frekvenci 400MHz, je vyráběn 90nm technologií a už referenční design od nVidie je s pasivním chladičem. Dále má podporu všech 7xxx vychytávek, což je ve vztahu na Linux zejména OpenGL 2.0, takže celkově se bude u nových aplikací výkon oproti 6800 spíše vzdalovat směrem nahoru. Cena je příjemných cca 3300, dá se sehnat buď MSI s 2xDVI, nebo Asus s D-SUB + DVI, Gigabyte v ČR ještě nejsou. Nevýhodou je použití pomalých DDR2 pamětí, ale zase dostanete prakticky všude 256MB. Já jsem koupil Asus EN7600GS Silent, samozřejmě s pasivem.
Co výkonnějšího? Okolo 5000 je jednoznačně nejlepší koupě 7600GT, což je 7600GS s vyšší frekvencí (560MHz oproti 400MHz u GS) a hlavně GDDR3 pamětí na 1400MHz. Výkon je v podobném poměru jako u 6600 vs. 6600GT - 7600GT ze sebe vymáčkne zase o cca 60 - 80% víc a opět zejména díky paměti. Gigabyte má (resp. v ČR teprve bude mít) pasivně chlazenou variantu se Silent-Pipe II. No a pak jsou výkonově výš už 7900 a 7800, ale to jsem opravdu nezkoumal.
A jak to šlape? Mazec. Všechny hry jedou 1280x960 na plné detaily, včetně NFSMW2, což je nejnáročnější věc, co mám. Dokonce si můžu někde hrát i s FSAA. Celá sestava je krásně tichá. V Linuxu jsem potřeboval použít jádro 2.6.16.1, aby mi detekoval síťovku (Marvell Yukon, ovladač sky2), ve 2.6.14 to ještě nejelo. Všechny USB, PCIe a další věci se detekovaly správně. Zvukovku jsem nezkoušel, mám vlastní PCI, na SATA zase nemám disk.
Tiskni
Sdílej:
, ale top modely už prostě do AGP nejsou...
aktivně chlazené GF6800U). Maximum je 115°C, teplota v klidu je 52-56° - při maximální zátěži až 74°C.
Zdravim, mel bych pri te spouste dotazu taky jeden a nebude to na vyber neceho kremikoveho ;o)
Pises, ze z toho delas tichou sestavu. Na chipsetu a na grafice pasivni chlazeni (100% ticho), zdroj asi taky nejak ztiseny, ale o cem uz tu neni ani slovo jsou disky (s tema se ani nic moc delat neda - ty tisici obaly bud daji dost prace, nebo jsou docela drahe) a chlazeni CPU - a to me zajima nejvic. Muzes prosim nejak rozvest jaky chladic CPU sis tam dal a jake s tim mas obecne zkusenosti? Protoze to je prave to, co mi na pocitaci dela nejvetsi kraval (svuj jsem si vybiral kdysi pred lety a od te doby je trh plny zas neceho noveho)...
Myslím, že už ho nepoužívají a shánělo se to tehdy přes THD, nevím kde to brali. Každopádně na odhlučnění právě disků je super a má skoro 100% účinnost.
No a ještě jednu fintu jsem odkoukal od Silent-Pipe II. Nechal jsem pod grafikou volný slot a nemám tam krytku, takže je tam díra do case. Tím tam proudí vzduch dovnitř a chladí grafiku. Rozdíl je asi 5˚C. A je to zadarmo.
Ještě lepší by bylo dát tam nějakou děravou krytku, aby to líp vypadalo, ale i tak se to dá přežít.
Takže abych to shrnul - mám dva zdroje hluku. Větrák na CPU a ve zdroji. Zdroj už neztiším, mám pasivní grafiku a nějaký vzduch tam proudit musí. S tím CPU by šlo ještě něco dělat, ale na to teď nemám chuť ani peníze. Celkově je to velmi tiché už teď, mohl bych to stáhnout ještě na polovinu a dostat se na úroveň vodníka, což je taky dobrý způsob.
No nic, jdu mrknout na Červeného trpaslíka šup do postele.