Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Posledních cca 20 let jsem "ajťákem" a padaj na mne občas taky +- depresivní myšlenky.To nejsou depresivní myšlenky, ale realita.
Teprve SpaceX a plány na lítání do kosmu mi připomněly nějakou vizi, že se dá dělat víc, než jen fňukat ....Tak tohle je naopak zkreslená realita, protože to neřeší vůbec nic a naopak to nestydatě plýtvá ten malý zbytek přírodních zdrojů, který ještě máme. Věda nezná, opakuji nezná, způsob, jak se v trochu rozumném čase pohybovat alespoň mezi všemi planetami sluneční soustavy, natož pak cestovat mimo ni. Přitom dosud nikde nebyly nalezeny podmínky alespoň vzdáleně připomínající ty, které máme tady na Zemi. Je zcela naivní domnívat se, že vůbec musí existovat. Ani Země neměla takové podmínky okamžitě, ale trvalo to miliony let. Může trvat další miliony let než se objeví jinde. A rozhodně to nemusí být v této galaxii. Interplanetární doprava je neekonomická. Do 40 let je to naprosto nereálné, naopak se do té doby životní podmínky zde na Zemi (i s přispěním nesmyslných komerečních showoffů v podobě cest do vesmíru) velmi výrazně zhorší.
Beneš byl podle mne pěkně sebestředný, když už to slovo používáte.To slovo používam proto, že z plození dětí máte užitek jen vy, nikoliv děti, které před zplozením neexistují, a tedy se nemohou svým nezplozením cítit nijak poškozeni. To vy s partnerkou podlehnete svým pudům a začnete se rozmnožovat. Ten párek fracků vás pak občas pěkně sere, ale protože vás endokrinní systém odměňuje pravidelnými dávkami hormonů za splnění svojí úlohy ve Velké skvělé evoluci, cítíte se natolik šťastni, že přesto uvažujete nad třetím potomkem. Jste vlastně feťáci.
V tom, co jsem tu na AbcL kdy napsal, jsem popsal nějaké pozitivní hodnoty, přijde mi, že se jich pořád držím. A i proto jsem zde zmínil tenhle poslední zápisek.Žádné pozitivní hodnoty nejsou a nebudou. Bude jen kašel, rozedma plic, a žízeň. Povrch planety se promění v živoucí peklo a děti budou proklínat své rodiče, že jim kdy dali spatřit světlo světa.
Takže mám co dětem předat a snad to přijmou a k něčemu jim to bude.Leda tak dětem předat nulovou morálku, aby neměly zlý pocit, až budou pod krutovládou hladu nuceni pojídat své vrstevníky.
Mimochodem sledoval jsem poslední ročník Forbese a možná se to ani nezdá, kolik je v zemích Koruny České šikovných lidí ... třeba byste pak nepsal takový pindy, kdybyste se lépe rozhlédl.Hipsteři a ajtíčkové s mobilníma aplikacema tenhle svět nespasí. Statistika je neúprosná. O tradiční inženýrské disciplíny je zoufalý nezájem. Ale ajtíčkové umí elektřinu akorát pálit, ne ji výrabět, a na to potřebujeme schopné elektroinženýry, chemiky, fyziky. Možná kdybyste nebyl posledních 20 let ajtíkem a místo toho si doplnil znalosti přirodních věd, měl byste lepší představu, jak plozením dalších fracků přispívate ke společné záhubě.
Lítání do kosmu? Mohl by to být motiv, úniková cesta ke kolonizaci Sluneční soustavySnažil jsem se vysvětlit, že tohle má k praxi opravdu daleko, ale vidím, že je to marné. Víte, mezi nám doposud známou fyzikální realitou a lacinou filmovou fikcí je velký rozdíl.
Obě děti jsou supr, větší dělá radost, co je na světě.Jen potvrzujete to, co jsem psal.
A když už, tak můj oblíbenec R.A.Heinlein píše o tom, že reprodukce by mohla být jedním ze smyslů vesmíru.A Däniken zas věří tomu, že na stavbě pyramid se podílela mimozemská civilizace. Vysvětlení může být mnohem prostší – vesmír je neřízená fyzikální reakce. Na počátku byla sada pravidel a parametrů, které dnes známe jako fyzikální zákony, a hmoty, a vše ostatní je jen výsledkem probíhání stále stejných reakcí. Podobně jako je tomu u fraktálů, či Conwayovy slavné Game of Life. Život je prostě jedním z vedlejších produktů. Jsme jenom hmota, která reaguje podle – a zatím spolehlivě nevíme, nakolik deterministických – fyzikálních zákonů.
Nulová morálka? I morálka se mění v čase a okolnosti občas dokáží donutit lidi dělat takové kompromisy a rozhodnutí, až ostatní nechápou. Tak proč by nemohli lidi dostat rozum.Patrně jste vůbec neporozuměl obsahu příspěvku, na který reagujete.
Pokud o něčem nic nevíte, tak byste to neměl komentovat, ve Forbesu vyšel mj. skvělý článek o Jarkovi Nohavicovi, o tom Italovi co "naučil Čechy běhat", o Jardovi Jágrovi apod. ...To zřejmě žertujete. Jak je vrcholový sportovec přínosný pro společnost? A jak nám pomůže kolonizovat nové planety, nebo vyřešit environmentální problémy na té, kterou aktuálně obýváme? To opět ukazujete svůj chorobný optimismus, ale nereagujete na tvrdá fakta. Zájem o vědy, jejichž znalost je pro řešení zmiňovaných problémů klíčová, dlouhodobě klesá. Veřejně známá osobnost dokáže leda prohlásit: „Bylo by hezké to vyřešit. Je to naše planeta. Buďme ekologičtí.“. Za to sklidí ovace publika a objeví se na obálce časopisu, ale skutečný přínos je zanedbatelný. A kam myslíte, že směřuje většina darů a finančních příspěvků? Do konkrétních ústavů a laboratoří na nákup vybavení, vzdělávání nových vědců a realizaci náročných experimentů? Nikoliv. Dary zpravidla putují do institucí, které jsou více politické než vědecké, a peníze jsou utráceny za veřejné meetingy, tisky letáčků, platy mluvčích a předsedů a dalších papalášů. Skutečný výzkum je těžce podfinancovaný.
Ajťáctví mi přijde jako věc, co jde v Čechách nejvíc dělat, na rozdíl od fyziky či chemie.Chápu, zřejmě o tom nepsali ve Forbesu, což je ten pravý zdroj motivačních optimistických informací.
jak moc se snižuje v pozdním věku výkonnost a schopnost člověkaRekl bych, ze se snizuje pomaleji nez ziskavani zkusenosti a dovednosti.. Mozna budes mene vykonny, ale zase budes delat veci efektivneji (ze zkusenosti s predchozimi potomky, v tomto pripade).
Vše lze objasnit rozumem? Při nedokonalém poznání?Reagoval jsem hlavne na ty "cykly".. Tedy pokud temi cykly nemyslis to, ze treba lidstvo vyhyne, pak asi jo. Ale ja bych radsi, aby ne.
Ať si říká kdo chce co chce, každý živý tvor má jen jeden životní úkol – pomnožit se.Tohle mě teda připadá jako strašně malej cíl. Nechápejte mě špatně, já mám ohromnou úctu k lidem, kteří na sebe vezmou tu odpovědnost a přivedou na svět potomky a vychovávají je, to je dřina, čas, nervy a všechno. (Mě se to kecá, že jo.) Ale vždy mě přišlo, že cíl se "jen rozmnožit" je prostě málo. To umí i krysy. I bakterie. Dokonce mnohem líp jak lidi. Podle mě by každý člověk měl mít něco, co ho přežije. Potomek je jistě dobré splnění tohoto úkolu, ale mám na mysli nějaké dílo. "Postavit katedrálu", dílo, které jeden člověk nedokončí a musí jej předat dál. Může to být cokoliv, věděcký výzkum, umělecké dílo, cokoliv. Prostě aby tady po něm něco zbylo, až umře.
Já tedy nevím jak na tom jsi z hlediska potomstvaNo úplně jednoduše. S partnerem dítě neuděláme a o adopci neuvažujeme.
Nevím, jestli jsi o tom někdy přemýšlel, ale člověk a jeho odkaz je tak dlouho živý, dokud na něj někdo vzpomíná.Jo, přemýšlel. Ano, proto jsem psal o nějakém díle, které člověka překoná.
Myslím, že potomstvo za které se nemusíš stydět je "katedrála" co má mnohem větší cenu než jakékoliv jiné dílo hmotné povahy.Já bych neviděl až tak silnou vazbu na potomstvo. Podle mě člověk, který sice vlastní potomky nemá, ale vzpomínají na něj generace lidí (pro ilustrační příklad: třeba skvělý učitel) není nijak znevýhodněn v tom hodnocení. Nebo vědec. Kolik z nás ví, kolik potomků měl Maxwell?
My o adopci uvažujeme, ale také to nebude snadné…Jo, to nebude. Vlastně ani nevím, v jakém stavu (po "kreativním" zapůsobení parlamentu) ten zákon jen. Nějak jsem to přestal sledovat.
jako potomka vychovatNo to rozhodně, to je bez debat. Vidím to kolem sebe, kámoši mají první, někdo i druhé a někdo uvažuje i o třetím dítěti, a mají můj naprostej obdiv. (Já jsem teda rád, že se mě to netýká, já k tomu nemám vztah a když se někde na rodinné sešlosti řeší kdo má jaké děti a ukazují si fotky, tak raději takticky zmizím.)
Bez zaběhnutí do ezoterie.Ano
Tedy, v tomhle pořád trochu nezávidím Heronovi, na nás se společnost vždycky dívala tak trochu líp...Nestěžuju si a neměnil bych. A ani nevidím žádný problém, v Česku se prostě žije dobře.
Tak to chci vidět jak vědecky vysvětlíš mechanismy které k takové reakci přírody vedou. Bez zaběhnutí do ezoterie.Psychosociologií a psychosexuálním vývojem. Předpokládá se, že za vznikem homosexuality stojí jak biologické vlivy, tak okolní prostředí. Zda je přímá úměra mezi podílem homosexuálů a velikostí společnosti mohu jen spekulovat. Dostupná data totiž budou zatížena kulturními rozdíly – třebaže je otázka, zda tyto rovněž nejsou součástí adaptací a změn přímo vyplývajících z přelidnění.
Navíc, mateřský pud nemá se sexualitou nic společného, což tvou teorii také krapet rozbíjí :)To je přitom dost zvláštní, protože reprodukce – ponecháme-li stranou umělé oplodnění – není bez heterosexuálního sexuálního chování možná. Je patrně nutné odlišovat sexuální orientaci a úchylky či deviace. Kupříkladu fetišismus se přitom považuje za druh sexuální orientace, ale pak lze říci, že objekty sexuálního zájmu heterosexuálního mužského fetišisty jsou podmnožinou všech žen, které by byly předměty jeho sexuálního zájmu, kdyby nebyl fetišistou (svádělo by se říci, že by se jednalo o podmnožinu všech žen; to je však nešťastné, protože např. sexuální preference podobně starých žen není považována za formu fetišismu, ale normální chování).
Nějaká prevalence homosexuality je nesmysl. Vidíš jich kolem sebe možná víc, ale hlavní důvod je, že už to není společenské tabu a lidi můžou konečně relativně rozumně žít a ne se schovávat.Ano, tohoto vlivu jsem si vědom, viz výše.
Tedy, v tomhle pořád trochu nezávidím Heronovi, na nás se společnost vždycky dívala tak trochu líp...Homosexuálové jsou zlí.
Předpokládá se, že za vznikem homosexuality stojí jak biologické vlivy, tak okolní prostředí.Někde jsem relativně nedávno četl o studii, která vysvětlovala častý výskyt homosexuality u mnoha různých živočišných druhů tím, že jedinec, který nemá vlastní potomky, pomáhá lépe přežít svým ostatním příbuzným. Tím zvyšuje šance na přežití u jejich potomků, tedy svých příbuzných. Geneticky se pak homosexualita přenáší po částech právě přes ty vzdálené potomky (synovec s ním sdílí cca 25% genetického kódu) a celkově to prý pak vychází, že nějaké přiměřeně malé procento homosexuálních jedinců je pro daný druh prospěšné.
Mateřský pud a sexualita jsou dvě naprosto odlišné věci.A nejenom to, dokonce i sexualni pritazlivost a romanticky cit jsou dve odlisne veci.
Domnívám se, že zvyšující prevalence homosexuality může být přirozená reakce přírody na přelidnění. Je však zvláštní, že spolu s homosexuálním jednáním nemizí i otcovský, resp. mateřský pud. Tvá partnerka jej také pociťuje?Ale blbost. Takoví jedinci byli, jsou a budou. To akorát zpitomělá populace, která tupě přejala názory blízkého východu s tím má pořád problém. Populace národů, co měly k přírodě blíž, než zemědělci a pastevci, v tom neviděly nic nepřirozeného. Pokud se někdo cítil jako ženská, tak fungoval jako ženská a naopak. Ono už se to pak vždycky nějak uklepalo. Děcka se stejně vychovávala kolektivně, takže to bylo jedno, jestli má někdo vlastního potomka, nebo ne. Dětská úmrtnost byla tak vysoká že si nemohli dovolit ten luxus děcka nemít, pokud chtěli přežít. Většina lidí velice rychle zapoměla, že novorozenecká mortalita prudce klesla až v průběhu poloviny minulého století. Jinak pokud jde o přelidnění – ano, lidí je jak sraček, ale ne ve střední evropě. Je to dané schopností se uživit a samozřejmě také populační strategií. U nás se dá říct, že se to drží celkem v rovnováze. To jen někteří idioti mají neustálou potřebu sem naimportovat za každou cenu levnou pracovní sílu. Ovšem jsou země, kde populační strategii odkoukali od kobylek – množíme se, dokud je co žrát. Až nebude, tak se uvidí. Proto je absolutní kravina uklidňovat si svědomí tím, že je budu sponzorovat. Nechápu proč bych měl přispívat na indické děti, když jeden z nejbohatších lidí na světě je ind. To mi přijde zvrácené. A pokud jde o Afriku – doporučuji všem přečíst si knihu od Alberta Schweitzera "Lidé v pralesích". Ostatně, není to zase tak dávno, co byly i některé evropské země v takových sračkách. Jen pro zajímavost zde ocituji dva odstavce z knihy kterou teď čtu:
"Polsko , to byla země, v níž jsme se měli zatraceně mizerně i po čertech dobře. Bídu i luxus tu potkáváte na každém kroku. Vesnice jsou příšerně špinavé, v každém venkovském domě najdete světnici, přesněji stáj, kde se spí společně s kravami, koňmi a slepicemi; čtvrtinu místnosti zabírá obrovská pec, která slouží celé rodině jako postel. Otec, matka, děti, švagr, všichni spí pohromadě, pod sebou mají podestláno slámou a žijí dosti podobni prasečímu stádu. Vyjdete z té chýše a za sebou jste nechal lidskou podstatu na nejprimitivnějším stupni, načež jdete do zámku a tam se setkáte s veškerou rafinovaností i civilizací: dobře poskládaná bibliotéka, všechna zdvořilost dobře vycovaných lidí a konečně komfort, jaký jen lze v Polsku mít. Cesta tou zemí je soustavným střídáním protikladů. V kvartýrech, v nich se francouzská armáda usadí, jsou obyvatelé nuceni čistit ulice a je to největší potupa, jakou jim můžete uštědřit. Přesto se ze špinavých a netečných rolníků stávají velice čistí a stateční vojáci. Ve venkovských šatech vypadají jako zvěř, tupě, neotesaně, jakmile obléknou uniformu, nejsou k poznání. Ze zvířat se stanou hrdí lidé, čistotní, inteligentní a nikterak si nezadají s vojáky těch nejcivilizovanějších národů"Takhle zažil Polsko v zimě 1807 francouzský kapitán Elzéar Blaze. Podobné zprávy z Polska se ovšem můžete dočíst i ve vzpomínkách pamětníků první a druhé světové války. Takže ať se to někomu líbí nebo ne, tím co pozvedlo velkou část národů, co byly pod vládou bývalého carského Ruska, byla revoluce 1917, která odstranila ty propastné majetkové rozdíly a během následujících let budování socializmu pozvedla životní úroveň drtivé většiny jejich populace. Jinak by to tam nejspíš vypadalo jako v té Indii – dodnes.
Tohle mě teda připadá jako strašně malej cílnezlob se, ale o tomhle fakt platí že zkušenost je nepřenositelná - většina lidí co znám (a u ženskejch je to o dost výraznější) v určitém věku zjistí, že jim něco chybí - a pak pokud mají štěstí a mají na to ještě věk, tak si to dítě udělají ať se děje co se děje a je jim putna s kým, nebo se s tím horko těžko smiřují (hrají si na to, že jim stačí pes/věda/jóga/charita/politika/náboženství a tváří se že jim to vlastně vůbec nevadí a že vlastně jsou něco víc než Ti dole se pachtící jedinci s přízemními cíli nechápající vyšší pravdy...) mimochodem - proč myslíš že LGBT tak prahne po tom aby mohli vychovávat/adoptovat děti když je to tak strašně malej cíl?
nezlob se, ale o tomhle fakt platí že zkušenost je nepřenositelnáOk, tohle beru.
mimochodem - proč myslíš že LGBT tak prahne po tom aby mohli vychovávat/adoptovat děti když je to tak strašně malej cíl?To, že něco chce moc lidí, ještě neznamená, že je to velkej cíl. A tyhle dvě témata spolu docela souvisej, protože v kdejaké diskusi ještě před 15 a více lety se jako hlavní argument proti LGBT zmiňovalo to "že oni jsou méněcenní, protože nemůžou mít děti - v homo svazku". No, jenže vážit cenu člověka jen podle toho, jestli má nebo nemá potomky, to mě prostě připadá takový ... Já vím, že se pohybuju na dost tenkým ledě, ale jako opravdu, množit se umí i ty krysy. A jde jim to. (A tenhle argument fakt nepíšu rád.) A já jsem vždy vnímal, že cíl člověka má být prostě vyšší. Já fakt nevím, kolik dětí měl Maxwell, ale z hlediska historie je to fakt jedno. Nevím, kolik měla dětí Sklodowska a je to fakt jedno. Nevím, kolik měl dětí Mendel a je to fakt jedno. Tihle a mnoho dalších lidí by světu nedali tolik, co dali, ani kdyby se umnožili k smrti. Doktor, kterej zachrání tisíc životů stejně nikdy mít tisíc potomků nebude. Pochopitelně, kdyby se nikdo nerozmnožoval a všichni by jen zkoumali atomy a elmag. pole, tak ten doktor nemá koho zachraňovat, protože by tady prostě nikdo nebyl. Takže je samozřejmě dobře, že máte a vychováváte skvělé potomstvo, protože bez toho by tady prostě lidstvo nebylo. (Jak jsem psal, já k tomu mám nesmírnou úctu.) Ale jako nějak to nepovažuju za cíl života. Dalo by se to napsat i jinak, množit se je podmínka nutná, ale nikoliv dostačující. Aby civilizace fungovala a rozvíjela se, je kromě rozmnožování taky nutné udržovat a rozvíjet technologie, vědu, umění, historii. A moje myšlenka mířila spíš tímto směrem.
Nejsme jen pudový zvířátka.I jen si nemysli. Důkazů pro to že se lidé řídí pudy stejně jako každé jiné zvíře je víc než dost. Samoúčelné.. To je asi tak, jako by si měla klást existencionální otázky obyčejná pivní kvasinka. A co my víme? Třeba si je taky klade…
V současné době jsou okolo naší lokality pro potomky nejlepší přírodně / politicky / ekonomické podmínky za posledních minimálně několik milionů let.Definuj „nejlepší“.
A i když to bylo v minulosti vlastně (dle mého) vždycky horší, přesto lidi měli děti a přesto ty jejich děti při zhodnocování toho, jestli ještě dál žít, nebo je to tady vlastně už úplně na hovno, volily v drtivé většině varinatu "žít".Definuj „horší“. V některých ohledech to bylo horší, v jiných výrazně lepší. Ano, lidé se vždycky (iracionálně) rozmnožovali. Ostatně jsem psal, že jste vlastně takoví feťáci, kteří se nechávají kontrolovat svým endokrinním systémem. Rozdíl však byl v tom, že historicky vždy existoval nějaký, alespoň omezený prostor pro optimismus. Dnes je doba jiná.
I na sobě si můžeš provést jednoduchý test - myslíš, že je to tady už úplně na hovno a nemá to cenu? Pak ten problém má celkem jednoduché řešení v tvé vlastní osobní terminaci. Takže buď toto řešení akceptuj a proveď, nebo pokračuj dál tady v této diskusi a potvrď tím, že vlastně nemáš pravdu, protože tady pořád jsi a tím bylo dokázáno, že to tady ještě pořád úplně na hovno není. (Nebo jsi oligarcha.)Chápu, že pro optimistického otce, navíc patrně ajťáka, tohle může být problém pochopit, ale já jsem jiná generace než aktuálně rozené děti, tedy jsem již značnou část života prožil a v době, kdy bude podle odhadů docházet ropa, já patrně budu na sklonku života. Když se podíváš, jak se změnily environmentální podmínky za posledních 50 let, a jednoduchou lineární regresí to promítneš 50 let do budoucnosti, tak ti prostě musí být jasné, o čem debatuji. A ne, neexistuje optimistický scénář, kdy by se znečišťování zpomalilo. Naopak bude třeba vynaložit značné úsilí, aby se podařilo zabránit jeho neustálému zrychlování.
ale velkou p. Jen katastrofy prodavaji noviny.
Realita je takova ze se mame nejlepe za dobu existence teto planety a nic nenasvedcuje tomu ze se nase deti budou mit hur.
A jak bylo resceno vice .. pokud je to tak blbe vis kam mas jit
-kde
a -gnome
ještě glasses
, popř. brain
.
v době, kdy bude podle odhadů docházet ropa, já patrně budu na sklonku životatakze to, ze tebe se pripadne problemy nebudou tykat je jako argument pro to, aby jsi dal konzumoval zdroje a prispival k devastaci sveta? TOHLE je podle me ukazkovy pristup sebestredneho hovada ...
Tyjo, akvárka, plyny, zvířátka. Na takový trolling (?) se dá reagovat pouze citací z Červeného Trpaslíka:
LISTER: Já budu mít dva syny! Není to fantastický?
RIMMER: Ale jeden z nich umře.
LISTER: Každej jednou umře. Narodíš se a umřeš. Chvilka mezi tím se nazývá život a ten je pořád přede mnou!
Myslím, že to má Lister celkem srovnané. Já taky jednou umřu. Nepočítám s tím, že to bude úplně nejlepší zážitek mého života, počítám případně i s nějakou tou dobou skomírání a finální smrtelnou křečí. Ale život mi vůči tomu přijde jako přijatelná kompenzace tady té drobné nepříjemnosti. Myslím, že to takto má většina z nás a nechápu, kde se u tebe bere ta myšlenka, že by to naše děti měly mít jiné do té míry, že by se raději neměly vůbec narodit.
navíc patrně ajťákaTo už je nějaká fóbie?
kdy bude podle odhadů docházet ropaPodle kterých odhadů? Ropa dochází už minimálně 50let a pořád ne na ne dojít. A mezitím se objevují hypotézy, že ropa vzniká možná zcela jinak, než z biologického původu (nebo alespoň ne celý podíl) - tedy, že se neustále tvoří nová. A to by mohl být skutečný průser, protože nekonečné zásoby ropy by znamenaly její nekončené použití se všemi důsledky na atmosféru. Takže z určitého hlediska by bylo dobré, kdyby už dávno došla.
a jednoduchou lineární regresíA v přírodě funguje něco co lze zjednodušit lineárně? Já, kromě toho, že jsem "patrně ajťák", tak jsem též fyzik (vlastně jiné vzdělání ani nemám) a nenapadá mě jediný proces, který by šel linearizovat na nějaké větší škále než je pár % rozsahu. Většina věcí v přírodě je složitý propletenec zpětných vazeb (kladných i záporných) a spíše než lineární to vykazuje chování čistě chaotické (včetně takových srand jako jsou fázové přechody). Takže odhady na 50let dopředu jsou dobré akorát tak na to, aby potom někdo řekl "hle, podívejte se, jak se ti naši předci mýlili".
To už je nějaká fóbie?Ano, smíšená s praktickou zkušeností. Já jsem totiž rovněž fyzik, ovšem v aktivním výzkumu, ale poslední léta trávím více hodin děláním práce za ajťáky než skutečným výzkumem. Ostatně, ti nejlepší programátoři, které znám, se rekrutují z řad inženýrů v původně jiných disciplínách.
Podle kterých odhadů?Podle všeobecně citovaných odhadů – tedy ne méně, ale ani ne výrazně více než 40 let (ať už to je jakkoliv přesné nebo nepřesné). Bylo to jen přiblížení časového bodu pomocí přirovnání bez další souvislosti (tj. nezáleží mi nutně na tom, abych zemřel přesně ve chvíli, kdy spotřebujeme poslední kapičky ropy; to je absurdní).
A v přírodě funguje něco co lze zjednodušit lineárně?To není o tom, jestli to jde zjednodušit lineárně, ale o tom, že když se nějaké parametry zhoršují výrazně rychleji než lineárně, a my přitom víme, že i čistě lineární růst by byl velmi nežádoucí, tak to poukazuje na obrovský problém, který před sebou máme.
Podle kterých odhadů? Ropa dochází už minimálně 50let a pořád ne na ne dojít. A mezitím se objevují hypotézy, že ropa vzniká možná zcela jinak, než z biologického původu (nebo alespoň ne celý podíl) - tedy, že se neustále tvoří nová.
A navíc tu bude zemní plyn. Ložisek (ať už jakéhokoli typu) je na planetě dost na nejmíň 100 let.
No vida… Když jsem chodil na ZŠ, odborníci předpovídali, že zemní plyn dojde jako první, kolem roku 2020, po něm ropa (~2030) a nakonec uhlí (~2040). A pak věřte nějakým předpovědím…
k ten problém má celkem jednoduché řešení v tvé vlastní osobní terminaci. Takže buď toto řešení akceptuj a proveď, nebo pokračuj dál tady v této diskusi a potvrď tím, že vlastně nemáš pravdutak to je ultimatni argument, to si musim zapomatovat :P
Jinak se neboj toho něco jim nedát...jo, tomu rozumím - ale myslel jsem, že se spíš nechci dostat do stavu "hele - na vejšku prostě nepůjdeš, protože jsme už jednu platili bráchovi a ségra zrovna potřebuje pomoc s bytem" - ne že jim chci dát co si řeknou se zbytkem souhlasím a sám jsem zvědavý jaký to bude :)
Teď už máme 9 místné Ducatonechapu, jak si muze koupit nekdo takovy kram? To ti manzelka trpi?
Tiskni
Sdílej: