8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Hm, já s Red Hatem 6.1 taky kdysi moc neuspěl. Po nějaké přestávce jsem pokračoval MDK 9.0 a teď jsem u MDK 10.1. Kdyby se nenainstaloval skoro sám, tak bych taky nebyl tak nadšenej. A kdyby nebylo Abc a kámoš guru, tak jsem sám sobě průkopníkem. Ovšem ptám se, až když už musím .
Pozoruji, že každý jede podle nějakých šablon a mimo ně se nechytá - jak je to u Gentoo? Zdá se mi, že všichni jedou podle mustru a když to tam není, že maj smůlu? (Fórum na webu jsem neprocházel).
Těšim se, že na škole jednou budu mít Teorii systémů nebo něco takového a tam se dozvim to, na co teď nemam čas to hledat.
make uninstall
.
Jinak aby v tom nebyl bordel, tak se defaultně instalují tyhle "ruční" věci do /usr/local, ne do /usr k ostatním.
./configure; make; make DESTDIR=foo install; cd foo; makepkg bar-0.1.1-1.tgz
). Nechápu, že jsi na to od roku 2000 taky nepřišel.
IMHO jde o největší současný problém Linuxu - a sice, že se nikam nevyvíjí, co se týká uživatelské přívětivostiA klik už jsi zkoušel? Na provozování posledních verzí aplikací je to imo ideální.
Opravdovou achillovu patou jsou dependencies - aneb co nainstaluješ a co ještě ne. Zase se to ale většinou u programu dočteš nebo to vykoumáš z jiných závislostí. Shrnuto: je prostě v neustálém překotném vývinu, tak trochu těch zmatků musíš přežít.
PS já instaloval tiskárnu dva dny, první den jsem si vygooglil ovladače a druhý jsem je nainstaloval, čistého času méně než dvě hoďky, neřekl bych že Windows tady mají nějaký náskok - ale už jsem věděl, že je linux kompatibilní
Ta programátorská taky...na MSDN je hodně okecu, ale v man je všechno jednoduché a stručné.Ostatně nedokumentovaný open source program je nesmysl. Vždyť zdrojový kód je jedna z forem dokumentace
Moc není, zkus is projet všechny many co jen na počítačí máš, snadno zjistíš, že některé chybí, vůbec nejsou nebo jsou z doby x. Takže celkově vzato není dobrá (i když je použitelná a dohledatelná a je to otázka distribuce)
man je navíc zastaralá koncepce zaměřená na programátory a ne koncové uživatele, je to prostě nepohodlné. Mimoto dnešním trendem je dokumentace v html (trendem linuxu je najdi si to na fóru, maillistu)
Vždyť zdrojový kód je jedna z forem dokumentace
...jo, jo, to je právě ono :))
--help
.
Pokud je nějaká stará, tak nejste up2date anebo nebyla potřeba ji měnit. U MS se možná věci mění den ze dne, ale tady věci drží roky.
Chcete mít man v HTML? Tak si otevřete man:/
v Konqueroru.
..když chybí tak na to autor asi neměl čas, tenhle důvod jsi nějak opomněl.
..nedrží viz. kernely, s takovou rychlostí se MS nechytá ( ...a není to jediný případ, že? Kvalitní dokumentace obvykle nenásleduje nové změny, co je z toho za problémů v mailing listech... nemožnost přenést konfiguraci při upgradech některých verzí kernelu etc. )
..zajímavý nápad.
..já bych to tak nechal, linux má svý mouchy. Já se přes to přenesu ale od většiny lidí to očekávat nemůžeš. Nakonec přenášet se přes problémy není ani můj cíl, radši je řeším.
man je navíc zastaralá koncepce zaměřená na programátory a ne koncové uživatele, ...Nesouhlasím, pro command-line záležitosti a konfiguráky je IMO
man
stále to nejlepší, co může být - je jednoduchý a má danou formu. Pro GUI molochy typu OOo je ideální hypertext, ale jednotlivé stránky nápovědy by stále měly mít jednotnou formu jako ten man...
Me cely spot pripada jako plac nad konkretnim distrem. Myslim ze uzivatel se znalosti kompilace a bashe by nemel mit takove problemy.
Suse je jiste kvalitni, mozna ale bezplatna openSUSE nema takovou zakladnu instalacnich balicku, ktere pokryje vyse popsane potreby.
Predpokladam ze vsechny velke distribuce jsou v poslednich verzich zhruba srovnatelne, vybral bych si tedy takovou, ktera obsahuje v RPM(DEB,*) vse co pozadujete.
A jakekoliv kompilaci se vyhybal, prestoze ji zvladate. Pokud je za kvalitu brano nakliknu, tim nainstaluji a jedu, tak si mozna prave timhle zivot komplikujete.
Ja mam Mandrivu2006 a myslim ze potreby 90% uzivatelu zcela pokryva (ale nepocitam hry, s nimi je linux vzdy slabsi). Zda existuje v balicich ve spotu pozadovany sw na hudbu netusim, v pripade ze ji budete zvazovat, doporucuji overit pres http://rpms.mandrivaclub.com
Pokrok v uzivatelske privetivosti naopak vidim obrovsky. HW se sam detekuje, nainstaluje, predkonfiguruje. Uzivatelska rozhrani se zjednodusuji.
Revoluce se kona. Stredne velke firmy jiz bezne nasazuji linux na desktopech, protoze se jim tam snizuji porizovaci naklady na jedno pc az o tretinu (licence win+antivir). Tam kde jsou windows se casto nasazuje OpenOffice.org (trebas i jako levnejsi a "mene dobra", ale pro daneho uzivatele dostacujici nahrada) nebo Firefix (bezpecnost, snazsi vyvoj intranetu). Pro domacnosti je nejvetsi prekazkou absence her, to rikam ac sam hraju tak malo, ze si s vyberem vystacim :)
lame
(jako kazdy spravy zvukar, ktery ma hodiny casu, aby se zabyval praci s nahravkami na urovni prikazoveho radku). Ulozi ho s uplne jinymi vlastnostmi, aniz by se me na ne zeptal a novy WAV ma ctyrnasobnou velikost. Audacity je parodie na WAV editor, software urceny k osobni masturbaci jeho vyvojaru. Ne k praci cloveka z oboru audia. Muj nazor.
ReZound nenainstaluju, protoze mezi jeho dependencies je knihovna, na kterou bych musel downgradovat a prestala by mi kvuli tomu fungovat pulka Fedory (on me ji system vlastne ani nedovoli downgradovat).
Tohle bylo hodne emotivni, ale ve skutecnosti me ve vetsine ostatnich oblasti Linux vyhovuje a to tak, ze i pres popsany problem bych se k MS Windows nevratil.
Nicmene jsem chvilema velmi silne pokousen investovat do technologie firmy Apple. Mame iMacy ve skole a jsou to absolutne spickove stroje, OS X je nabuseny system, ktery je unixovejsi, nez by si clovek mohl myslet. Da se na nem pouzivat tuny open-source veci, da se v tom pekne hrabat, kdyz clovek chce, kompilovat a tak...
jak te tak ctu, myslim, ze investice (nemala, pravda) do OS X by ti pomohla, pokud se v hudbe pohybujes opravdu dost. No, musel bys prekousnout, ze ne vsechno by bylo open-source...strasna predstava
Tiskni
Sdílej: