Pár poznámek ke školnému (diskuse)

[M-train]

S tvým přehledem dost souhlasím. Asi nejvíc se jako pragmatický ekonom hrozím toho paušalního argumentu, že školné zvedne kvalitu školy, platy učitelů, atd. Ty prachy zmizí v 'nikde', v administrativě. Určité poplatky bych navrhoval krýt formou půjčky, rozpočítané na x-let po ukončení studia, jako to maj třeba v Anglii.

[xxxxxxxxxxx]

Výsledek zavedení školného bude jednoznačný a to že VŠ si budou moci dovolit pouze bohatší vrstvy a ti co se zadluží si budou oddalovat z důvodu splacení školného tvorbu potomků, címž připějí k deformaci průběžného duchodového systému ještě více. Politici to budou jenom kvitovat protože tím si odůvodní privatizaci důchodového systému. Prostě dnešní mladí lidí si myslí že si budou užívat, vyplodí jedno dítě max tak ve 35-40 až splatí půjčky na školné a pořídí si bydlení, přičemž jim nedochází že to že pokud nebudeme plodit což je nejzákladnější princip přežití společnosti tak vyhynem...

[Dalibor Smolík]

Nevyhynem. Jen budeme více barevní, více šikmoocí a budeme mluvit různými přízvuky.

[xxxxxxxxxxx]

Asi tak... Jediné pozitivum které bude plynout ze snížení populace budou majetkové zisky. Akorát že jenom pro někoho kod nad tím přemýšlí a neutrácí peníze za nesmysly...

[Acci]

I když ta částka není zas tak hrozná, pro začínajícího učitele s hypotékou na krku je to zbytečný trest.

Začínající učitel = nízký plat = nízké splátky. Kde je problém?

[alblaho]

Když ten učitel zaplatí bance, nakrmí ženu a zaplatí odložené školné, tak je na nule. Programátor s dvojnásobným platem na nule není i když má větší splátku.

[Acci]

Opravdu si myslíš, že by ta pětistovka měsíčně v případě podprůměrného platu byla pro toho učitele likvidační?

[xxxxxxxxxxx]

Nalít peníze do státního vzdělávacího systému lze i jinými způsoby tak proč pořád utočíme na ty dole když se mají peníze brát nahoře. pořád nechápu primitivnost a stádovitost osob kteří mají v životě hovno statků, hovno peněz a přitom volí pravici a nechají se ještě více oškubat od těch kdo jsou skutečně nahoře... Fakt funny...

[Käyttäjä 11133]

Nemáš jedno jestli tě škubou z leva, nebo z prava? :)

[xxxxxxxxxxx]

Mě to štve z obou stran! ) Nebo spíš Přemýšlíme taky s kámošema že bychom založili skutečnou levicovou stranu, abych nemusel pořád zvracet...

[namenenezáleží]

a pričuchnete, chlapci, k bezpracne zarobeným peniažkom a pokrivíte si charakter)

[alblaho]

Doufám, že se tu nerozjede nějaký šíleny pravolevý flejm.

Já nejsem žádný velký pravičák. Vycházím z toho, že si raději odpustím jednu dovolenou než aby mi ledviny propíchnul nějaký hladový zoufalec kvůli tisícovce v mé peněžence. Nerovnováha ve společnosti nesmí překročit nějakou mez. Nicméně levice co byla k dispozici v těchto volbách je prostě... nevolitelná.

[qiRzT]

Doufám, že se tu nerozjede nějaký šíleny pravolevý flejm.

Rozjede....

[melkors]

Jak to? VV a ODS volilo docela dost lidi ...

[Jendа]

ODS je spíš ve středu než vpravo, VV nemůžu soudit (ještě se nepředvedly).

[hanoj]

OFF TOPIC: Stavění z lega má jednu dobrou vlastnost. Lze na něm snadno demonstrovat nejen topologii, ale i konstrukční zásady stěnové i skeletové stavby.

Na průmyslovce jsme měli něco podobného z 60. let, ale ze dřeva pro demonstraci jak se stavba formalizuje na výkres.

[krotitelODS]

chcete tim rici, ze se vysokoskolakum ukazuje pomoci lega, ze kdyz se stena postavi 'provazane', tak ze to lepe drzi?

Jestlize je to tak, pak nepomuze skolam zadne skolne.

[hanoj]

Vysoká škola mě naučila spočítat příčinkové čáry na nosníku nebo posudek deplanace ocelového průřezu nebo taky tření hlubinné piloty. Ani jedno jsem dosud nepoužil a nejspíše nepoužiji. Naopak jsem strávil hodiny v hospodě vysvětlování některým spolužákům z gymnázia základy stavebního řemesla, které popsal už Vitruvius. Tedy LEGO pro mne neznamená jen hračku, ale také vhodný model, některých konstrukčních principů a postupů ve výstavbě.

PS: Mykologie je na zemědělce s profilací botaniky normální předmět s titulem Ing.

[jozka]

A zamestnavatel? Bogl a Krysl?

[ground]

asi skor myslel nerovnomernu obtiaznost jednotlivych odborov na skolach. U nas na elektrofakulte je jeden odbor nazvany Multimedialne technologie. Prvak je rovnaky (matika, elektrika, uplne zaklady) a od druhaku na 3 predmetoch pozeranie dokumentov a inych filmov na DVD a zvysne 2 su asi rovnakej obtiaznosti, len bez toho pozerania :D

[neaktivni]

Nevzdělanec u pásu zaplatí na daních kulové, ne tak ředitel banky, kterého na studiích trápili funkcionální analýzou.

To je právě problém. V praxi to tak není. Je sice pravda, že u pásu moc (nebo nic přímo) do daní neodvedeme, ale to neodvede ani veliké množství vysokoškoláků na které ty daně platíme. Je VŠ a VŠ. A VŠ zdaleka neznamená ochotu a schopnost pracovat a vydělávat.

Na druhou stranu je stále ještě dost vyučených nebo středoškoláků, kteří ty daně odvádějí aniž by měli z VŠ (typu studia uměleckého sociálního tleskání) jakýkoliv užitek. Já jsem středoškolák a na daních zaplatím nesrovnatelně víc než většina VŠ vzdělaných jednotlivců v mém kraji (je to tu samý speciální pedagog (nemyslím tím praktikující učitele, kteří mají nešťastné podmínky), umělec, ekolog apod).

Kdyby šlo jenom o doktory nebo jiné opravdové odborníky, jejichž studium je opravdu dobrou investicí, pak bych to neřešil. Ale tady v Ústeckém kraji se dotuje z velké časti šmejd, co nechce jít pracovat. Proto jsem jednoznačně pro školné, ať si někteří uvědomí, že "užívání si mládí" něco stojí.

[krotitelODS]

..Ale tady v Ústeckém kraji se dotuje z velké časti šmejd, co nechce jít pracovat.

nejsem ze severu, takze nasinec vi jen co reknou v televizi, ale ze se nyni na vysoke skoly hlasi i 'etnikum' je pro me novinka.

[pan Klobouk]

Ten (neetnický) ústecký "šmejd" jsem měl to štěstí dva semestry učit než jsem zlomil hůl nad vidinou tří písmenek za jménem a vrátil se zpět vydělávat radši nějaké peníze na uživení rodiny. To co si ta sebranka dovolovala (ne)znalostmi a chováním k vyučujícím jsem dost nepobíral. Debaty na katedře kolik se nabere lidí aby se na nich nejvíc zahojil rozpočet a kvóty kolik by se jich mělo nebo nemělo vyhodit byly pro mne jako tehdy relativně čerstvého vysokoškoláka (naštěstí trochu prestižnějšího ústavu) docela demotivující. Od té doby dost rozlišuji váhu titulu podle toho na které alma mater si dotyčný titul vysloužil.

[Robert Krátký]

myslím, že náklady školy jsou mnohem vyšší než ta tisícovka měsíčně

V čem je tohle argument proti školnému?

[xxxxxxxxxxx]

Peníze jsou jen jedny. A jediné o co tu jde je o přerozdělení. A spravedlivé přerozdělení pokud nechceš vytvářet ve společnosti nesouměřitelnost znamená brát peníze nahoře a dávat je dolů... Pokud necháš děti, kteří pocházejí z chudších vrstev, platit školené tak jisto jistě zaručíš to že 1) někteří na vejšku vubec nepujdou protože by to zatížilo ohromě samotného studenta a jeho rodiče 2) pokud tam pujde a vezme si pujčku tak ho zase hnedka na startovní čáře zadlužíš takže místo toho aby student který přijde ze školy měl počáteční stav nula musí hnedka platit splátky a tím pádem on bude nejdřív splácet a potom bude přemýšlet o bydlení a rodinně, takže zas protipolulační krok jednoznačně. 3)Systém placení povede k vytváření nesouměřitelných tříd kdy třída bohatých bude mít na všechno a třída dělníků budou vždicky jenom dělníci, pěšáci... Přímé platby za služby které poskytuje stát je nemorální, naprosto asociální a bere moc lidem dávajíc ji nadnárodím korporacím...

[Robert Krátký]

spravedlivé přerozdělení pokud nechceš vytvářet ve společnosti nesouměřitelnost znamená brát peníze nahoře a dávat je dolů...

Říkáš ty. Já např. přerozdělování vůbec nepovažuji za spravedlivé.

[xkesh]

spravedlivé přerozdělení pokud nechceš vytvářet ve společnosti nesouměřitelnost znamená brát peníze nahoře a dávat je dolů...

Říkáš ty. Já např. přerozdělování vůbec nepovažuji za spravedlivé.

Hm, to na tom budou (jednou) vaše děti dost blbě. Protože vám asi bude připadat nespravedlivé, abyste jim přerozděloval vaše výdělky, a tak si budou muset vydělávat na živobytí samy.

Přerozdělování funguje (dokonce bych si troufl postulovat, že je nutným předpokladem fungování) v každé jen trochu komplexnější společenské struktuře, rodinou počínaje.

Asi by bylo zajímavé číst, co si vlastně představujete pod pojmem "spravedlivé".

[qiRzT]

To mi přijde jako hodně zjednodušný pohled na věc - stát není velká rodina na obojí nelze aplikovat stejná pravidla a postupy. V rodině je přerozdělování (obvzlášť směrem od rodičů k dětem, když jsou děti malé a obraceně když jsou rodiče staří) na úplně jiných principech. Především je dobrovolné a ne dané někým shora (tedy pokud neuvažujeme situace, kdy se rodiče na děti prostě vykašlou). Jsou mechanismy, které dobře fungují v malé skupině lidí, ale jak množství jedinců přesáhne určitou mez, tak fungovat přestanou. Proto vypadá spousta levicových myšlenek hezky, ale nemůžou pořádně fungovat - lidi jsou v principu sobci toužící po moci.

[potrto]

Jen doplnění předchozího příspěvku:

Kromě toho, že přerozdělování státem je nedobrovolné, je to taky velmi neefektivní. Spousta peněz se "ztratí" během přerozdělování.

[Robert Krátký]

Hm, to na tom budou (jednou) vaše děti dost blbě. Protože vám asi bude připadat nespravedlivé, abyste jim přerozděloval vaše výdělky, a tak si budou muset vydělávat na živobytí samy.

Samozřejmě je řeč o přerozdělování, které provádí stát. Navíc tvé srovnání je zcela nepřiměřené, protože rodina a stát jsou diametrálně odlišné společenské skupiny a pravidla z jedné nelze aplikovat v druhé.

A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.

[melkors]

Spravedlive, nespravedlive - jak si uvedomilo par chytrejsich lidi uz nekdy pred sto lety, je lacinejsi poskytnout chudym "vypalne" nez celit socialnim nepokojum.

[M-train]

Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.

Taky se tomu myslím říká menší zlo.

Já vidím největší problém u státu v tom, že zatím politici nemají žádnou zpětnou vazbu, odpovědnost, za svoje rozhodování. Nakrást a pak dvě varianty - ještě zůstat a krást dál, nebo důstojně odkráčet na předem vybudované pozice. Leví nebo praví, pro mne stejná pakáž - ostatně na menších městech můžou vyprávět, jak se levá s pravou rukou spojí za účelem společné zlodějny.

[Nicky726]

+1

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé.

Pokud povazujes statni prerozdelovani za prokazatelne nespravedlive, pak tedy zrejme predpokladas, ze takove rozdeleni produkce mezi lidi, ktere zajistuje trzni mechanismus, je apriori spravedlive.

To me prijde dost dogmaticke. Lidstvo zdaleka nedosahlo takove urovne pochopeni ekonomie, sociologie a podstaty spravedlnosti, aby bylo schopno dokazat takove tvrzeni. Takze se spis jedna o slepou viru v jednu konkretni formalizaci spravedlnosti, ktera je ale realne nedokonala stejne tak jako jsou ty ostatni (napr. formalizace spravedlnosti od ruznych nabozenstvi, take mnoha jejich vericimi povazovany za apriori spravne).

Myslim, ze tohle je podstata ideologicke, extremni pravice - chapat volny trh jako neco apriori spravedliveho a prosazovani trhu a boj proti statnim zasahum jako neco apriori moralniho. Oproti tomu normalni zapadni konzervativni pojeti je takove, ze volny trh je dobry nikoliv apriori, ale ze je to lety osvedceny spolecensky mechanismus, ktery je pozitivni proto, ze podporuje efektivni alokaci zdoju. Takove pojeti nevylucuje, ze v nekterych pripadech muze vest k nespravedlivym a/nebo neefektvnim vysledkum.

[alblaho]

To je moc pěkně napsáno.

Spravedlnost nikdy nebyla, není a nikdy nebude. V absolutním smyslu slova. Samozřejmě když mám dvojčata a každé dostane jeden bonbon, tak to spravedlivé je.

[Xerces]

Pokud jedno z nich nemá cukrovku

[JS]

Ano, Ondrej to napsal hezky. Ovsem ja bych k tomu doplnil. To ze neexistuje absolutni spravedlnost (ve smyslu nejake dokazatelne pravdy) neznamena, ze se nemuzeme jako spolecnost dohodnout na nejake definici "objektivni" spravedlnosti, napriklad pomoci rovneho demokratickeho hlasovani. Vetsina subjektivnich spravedlnosti ruznych lidi se totiz vzajemne prekryva. A podle teto spravedlnosti nemusi byt prerozdelovani nespravedlive.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

neznamena, ze se nemuzeme jako spolecnost dohodnout na nejake definici "objektivni" spravedlnosti,

Osobne si myslim, ze tohle je nesmysl. Spolecnost se nema shodnout na nejake abstraktni definici spravedlnosti, ale na konkretnich opatrenich ci konkretnich zakonech. Kazdy pak tyto opatreni a zakony hodnoti podle sveho subjektivniho vnimani spravedlnosti a tim opatruje systemu zpetnou vazbu. Nelze tedy rict, ze nejake opatreni je spravedlive apriori proto, ze se na nej shodla spolecnost pomoci rovneho demokratickeho hlasovani (treba proto, ze by to apriori predpokladalo, ze lide jsou schopni dopredu presne odhadnout vsechny dusledky danych opatreni [*]).

[*] coz je koneckoncu stejna chybna uvaha, kterou pouzivaji zastanci naprosto volneho trhu.

[JS]

No, podle me tu shodu na te "objektivni" definici vyjadruje ustava. Ta rika, jakym zpusobem budeme pak schvalovat dalsi zakony. Proste, podle me se muzeme i pres rozdilna subjektivni pojeti spravedlnosti shodnout na tom, jakym zpusobem tato pojeti slozit dohromady, a muzeme to povazovat za spravedlive, prestoze vysledek v tech specifickych otazkach z naseho subjektivniho pohledu spravedlivy nebude.

Ale mas pravdu, ze tato "objektivni" definice ma vlastnost, ze jeji konkretni chovani (podobne jako u trhu) vlastne nezname, protoze zavisi na tech subjektivnich pohledech.

[Robert Krátký]

pak tedy zrejme predpokladas, ze takove rozdeleni produkce mezi lidi, ktere zajistuje trzni mechanismus, je apriori spravedlive.

Nevím, jak jsi k takovému závěru došel. Nezmínil jsem nic, co bych považoval za apriori spravedlivé, protože o ničem takovém nevím. Zatímco nespravedlnost se dá velmi jasně podchytit, u spravedlnosti je to podle mě nemožné. Tam se můžeme pouze snažit přibližovat ideálu, který je navíc ovlivněný danou dobou, společností atd.

Celý zbytek tvého komentáře je postavený na vyvracení něčeho, co jsem neřekl, ani nenaznačil. Také si všimni, že jsem sice státní přerozdělování označil za principiálně nespravedlivé, ale v určitých případech společensky vhodné. Chceme-li udržovat funkční společnost, která bere ohled na to, že svět je také z principu nespravedlivý, musíme se občas k tomu přerozdělování uchýlit.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nevím, jak jsi k takovému závěru došel. Nezmínil jsem nic, co bych považoval za apriori spravedlivé

Logickou uvahou - pokud ohodnotim ruzne 'konfigurace sveta' mirou 'spravedlnosti', pak tve tvrzeni, ze statni prerozdelovani je principialne nespravedlive, interpretuju tak, ze vzdy zmeni konfiguraci sveta ze stavu s vyssi spravedlnosti na stav s nizsi spravedlnosti. Tedy ze vzdy nepomaha priblizovat se idealu, ale naopak se od nej vzdalovat. Z toho tedy plyne, ze pak by nejbliz onomu spravedlivemu idealu byl stav bez jakychkoliv statnich zasahu. To jsem oznacil nepresne za 'spravedlive', presnejsi by bylo reinterpretovat muj prispevek tak, ze misto 'spravedlive' je 'nejblize spravedlivemu idealu, jak je to mozne'.

[Robert Krátký]

tve tvrzeni, ze statni prerozdelovani je principialne nespravedlive, interpretuju tak, ze vzdy zmeni konfiguraci sveta ze stavu s vyssi spravedlnosti na stav s nizsi spravedlnosti

To je ovšem chybná úvaha, protože spravedlnost nelze kvantifikovat. Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná. Takže jeden nespravedlivý čin může velmi dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější než dříve.

Z toho tedy plyne, ze pak by nejbliz onomu spravedlivemu idealu byl stav bez jakychkoliv statnich zasahu.

Ne. Nezačal jsem od premisy, že 'žádný stát=nejblíže ideálu spravedlnosti'. Již jsem zmínil, že svět, život, bytí či jak by se tomu mělo říkat, je samo o sobě nespravedlivé. Svět se řídí náhodou, která není nijak spravedlivá. Pokud do toho zamotáme jinou nespravedlnost (státní přerozdělování), můžeme dopadnout hůře, či lépe - v závislosti na celé řadě faktorů - ale nejde to logicky vyvozovat.

Počáteční stav je nespravedlivý. A my máme možnost/úkol vybírat z nám dostupných více či méně (ne)spravedlivých opatření taková a v takové míře, abychom se pokud možno pokusili situaci zlepšit, tj. změnit směrem, který daná společnost v daný okamžik považuje za bližší ideálu spravedlnosti.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To je ovšem chybná úvaha, protože spravedlnost nelze kvantifikovat.

Pro mou uvahu neni treba kvantifikovat spravedlnost, staci byt schopen porovnavat dve mozne konfigurace. Samozrejme, realne to nebude ani porovnavatelne, ale v nejake hrube aproximaci pro ucely diskuse to tak brat muzeme.

Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná.

To nevadi, ta uvaha plati i kdyz vezmu ciste subjektivni spravedlnost z pohledu jednoho pevneho cloveka.

Počáteční stav je nespravedlivý. A my máme možnost/úkol vybírat z nám dostupných více či méně (ne)spravedlivých opatření taková a v takové míře, abychom se pokud možno pokusili situaci zlepšit, tj. změnit směrem, který daná společnost v daný okamžik považuje za bližší ideálu spravedlnosti.

Mam pocit, ze tady jde o jazykovy spor - ja vnimam vyraz 'nespravedlivy' negativne (nikoliv jenom jako nepritomnost spravedlnosti) a zda je nejake opatreni spravedlive ci nespravedlive bych oznacoval podle toho, zda situaci zlepsi, ci zhorsi (pokud ani nezlepsi ci ani nezhorsi, pak bych ho povazoval za indiferentni ke spravedlnosti, nikoliv za nespravedlive).

Oproti tomu mam pocit, ze ty povazujes pojmy spravedlive jako dosahujici onoho idealu a vse ostatni jako nespravedlive. To je jiste mozna definice pojmu, ale prijde me jako jazykove neprakticka - pak vyrazy jako 'X je nespravedlive' nemaji moc smysl, nebot vse realne je nespravedlive. To bych take mohl tvrdit, ze nic na svete nema bilou barvu, protoze kazdy material alespon cast fotonu pohlti, pragmaticky ale od urcite urovne danou barvu povazuju za bilou a ne za sedou.

[JS]

Ja myslim, ze tvrzeni, ze spravedlnost nelze kvantifikovat je nesmysl. Mozna je to v ruznych detailech fuzzy. Ale asi se shodneme, ze dnes jsou zapadni demokracie spravedlivejsi nez byly spolecnosti pred 100 nebo 1000 lety.

[Nicky726]

Jedna věc je kvantifikovat, druhá je být schopen říct, že je něco lepší, nebo horší, a třetí je někdy být schopen o něčem říct, že je to lepší, nebo horší.

[jaro]

Svět se řídí náhodou, která není nijak spravedlivá

A nebo právě naopak. Náhoda nebere ohledy a nikomu nestraní, takže se jedná o spravedlivost absolutní. Absolutní, strojovou a naprosto nelidsky krutou :)

[xxxxxxxxxxx]

Roberte co to meleš za nesmysly? vždiť ty sedíš na vozejku!!! Víš co by to znamenalo když by stát nepřerozděloval??? ty by jsi neměl ani na vozejk, nikdo by se s tebou nebavil protože proč by stát přerozděloval peníze na bezbarierový přístup třebas do škol? Vždit by jsi nedostal ani základní vzdělání!!! Teďka jsem si vzpoměl že jsem zažil jednoho roma co se cítil býti pravicovým extremistou, vzpoměl jsem si hnedka na tebe... Bože to je nesmysl...

[Robert Krátký]

Ty jsi ale kretén. O mé situaci nic nevíš, tak se zdrž soudů o tom, co můžu a nemůžu. Navíc jsi nečetl můj komentář důkladně.

[xxxxxxxxxxx]

Ano teďka jsem si ho ještě jednou přečl a oprav mě pokud jsem to nepochopil... ty tvrdíš že státní přerozdělování je z principu špatné, ju? Takže jestli chápu dobře tvoji logiku tak ty nechceš aby stát cokoli přerozděloval, ju? Takže stát nebude minimálně dle tvého soudu podporovat dementy, duchodce, studenty, nezaměstnané, lidé s fyzickým postižením, Ju? pokud souhlasíš se všema body co jsem tu napsal tak nehledě na to jestli seš na vozejku nebo ne tak ti řikám že máš v hlavě nasráno a to dost...

[Robert Krátký]

ty tvrdíš že státní přerozdělování je z principu špatné,

Nauč se číst, než začneš říkat, kdo má v hlavě nasráno.

A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.

[xkesh]

A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.

"Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná. Takže jeden nespravedlivý čin může velmi dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější než dříve."

Jsem rád, že se shodneme na tom, že jsou případy, kdy velmi kluzce definovaná nespravedlnost může dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější.

Ovšem uniká mi smysl takovéto slovní ekvilibristiky.

[Jendа]

Neříká se takové jedné věci zdravotní pojištění? Nebo pojištění (které může být i soukromé) také zahrnuješ pod státní přerozdělování?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

pojištění (které může být i soukromé)

Doporucuju se podivat, jak funguje soukrome zdravotni pojisteni v USA. Zejmena co se tyka 'preexisting conditions'. Zjednodusene receno, pokud menis pojistovnu (napr. proto, ze jsi vyrostl a prestala se na tebe vztahovat pojistka rodicu, nebo mas pojisteni placene z prace a menis praci), tak nova pojistka se nebude vztahovat na lecbu stavajicich zdravotnich problemu a z nich vypyvajicich komplikaci, nebo te rovnou vubec nepojisti.

Z hlediska zdravotnich pojistoven perfektne racionalni pristup. statni regulace (a tedy vynucene prerozdelovani) pak spociva v zakonech ruzne omezujicich tuto praxi. Viz treba http://healthinsurance.about.com/od/healthinsurancebasics/a/preexisting_conditions_overview.htm .

[Jendа]

Ale můžeš pojistit dítě ještě před narozením, kdy se neví, jestli mu něco bude.

[Robert Krátký]

tak nova pojistka se nebude vztahovat na lecbu stavajicich zdravotnich problemu a z nich vypyvajicich komplikaci, nebo te rovnou vubec nepojisti.

Ovšem samozřejmě to neznamená, že tě nepojistí vůbec - akorát to bude stát víc, což je zcela logické.

[otasomil]

>>> cena toho Ph.D. za jménem bude hodně přes milion

Vase naklady na studium cini vic jak 16 000,- mesicne ?

Duvody pro zavedeni skolneho jsou v podstate dva:

Skolstvi je na tom cimdal hure s financema a proto je treba k udrzeni podpory od studentu. Castka od studentu je samozrejme symbolicka a ma tentyz prinos jako poplatky ve zdravotnictvi.

Pokud ze skolstvi se stal byznys tak taky muze zkrachovat jako kazdy jiny podnik na toceni penez. Budiz mu zeme lehka.

 

Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny,  lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.

Paklize nekomu vyhovuje udelat strojarnu a makat na soustruhu vedle vyuceneho strejdy pred duchodem, nechaje se od neho peskovat jaky ze je lempl neumet delat na soustruhu tak prosim.

Na Jesenicku je hafo kamenolomu, i s titulem Ing tak clovek horkotezko najde praci jako stipac kamene.

Nastesti studenti chodej na brigady treba do hospod pinklovat a tak si zvyknou na ruznorodou praci nacez po absolvovani fakulty mohou skoncit v nejakem podniku, kde pracovali a mohou byt radi za nejake zamestnani.

 

>>> Nemůžu si odpustit srovnání s poplatky ve zdravotnictví (jichž jsem zastáncem), tam jde o naprosto směšných 30 korun a ještě k tomu mají tyto poplatky nějaký roční strop (kolik že to bylo, 3000?).

Uvaha lekaru: lekari jsou na tom zle a to tak ze je onech 30,- od pacienta vytrhne.

Uvaha pacientu: tech 30,- je tak smesna castka ze ji tem chudakum lekarum daji.

 

Tohle svedci o nizke (opravdu velmi nizke ekonomicke) urovni zdravotnictvi.

[Mrkva]

No tyvole...

Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny, lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.

Já jsem dělník, kdo je víc!?

Ono potřebujeme zároveň lidi, co pracují v továrnách (ale za pár desítek let už snad nebudou potřebovat) ale potřebujeme i lidi, co budou vymýšlet co a jak se v těch továrních bude vyrábět.

[Jendа]

ale za pár desítek let už snad nebudou potřebovat

S tím se pojí problém, že pak bude o dost méně pracovních míst, než lidí. Zajímalo by mě, jak se to bude řešit.

[potrto]

Předpokládám, že alblaho nemluvil o nákladech na studium, ale o tom, že během těch let, kdy pilně studoval na doktorát, si mohl vydělat pěkné peníze.

Nicméně bych oponoval v tom, že když už ten doktorát bude mít, tak během pár let ty peníze dostane zpátky. Alespoň teoreticky by to tak mělo být.

[alblaho]

Nemyslím si, že by se mi to mělo někdy vrátit v penězích.

Komerční úspěšnost je dána šikovností a talentem. Když se kouknu po kolezích ve firmě, tak si v žádném případě nepřipadám výjimečně. Akorát oni na phd nešli, já z různých důvodů jo.

Ten titul otevírá dveře třeba k práci na univerzitě, což by mě mohlo někdy zajímat. Možná by se hodil kdybych se chtěl dostat třeba do ESA, ale to je zase o nějakém hecu, ne o penězích.

[Marek 'marx' Grác]

Pri PhD ti náklady zaplatí štipendium, rozdiel je hlavne v ušlom zisku. Na druhej strane, ak človek chce tak sa tam dostane aj k nejakým peniazom naviac a aj k tomu, že si pozrie svet a má dovolenku kedy chce - to sú veci, ktoré sa ťažko prehadzujú na peniaze.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny, lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.

Jenze tolik lidi studuje na VS proto, ze stat nastavil takove parametry pro financovani VS od ministerstva, ze pro VS je vyhodne nabrat co nejvic lidi a nejak je tam drzet. Pokud by stat chtel omezit pocet takto vystudovanych lidi, pak nejjednodussi je poladit pravidla pro financovani VS ze statniho rozpoctu.

Oproti tomu zavedeni skolneho bude mit IMHO spis obacny ucinek - navrhovane skolne neni zas tak vysoke relativne vuci uslym prilezitostem a zivotnim nakladum, ktere studentum tak jako tak v mnoha pripadech plati rodice a prijmy za studenta pro VS budou pevne, podle oducenych roku - tedy budou mit stejny strukturalni problem jako soucasne platby od ministerstva.

[Platonix]

Mně koncept, že z flákačů budou platící flákači, nepřijde vůbec marný. Takto získané peníze mohou formou stipendia zajistit studium sociálně slabším studentům nebo mohou zvýšit Ph.D. stipendium, které je výsměchem nadšeným lidem. Aneb, jak se také říká Ph.D. = poor hungry doctor.

Jak jsem psal ve svém zápisku, školné je dobrý nápad, ale je zde skutečně mnoho potenciálních ďáblíků skrytých v detailu, kteří mohou z dobré věci udělat naprostou zrůdnost. V tomto se asi shodneme.

[alblaho]

Jenže školné nebude tak vysoké aby pokrylo skutečné náklady na studium. Můžeme se hádat o tom, jaké jsou skutečné náklady na člověka, který studuje jenom formálně, ale jasné je, že z deseti tisíc na semestr těch sociálně slabých a doktorandů moc neuživíš.

[Premil]

Nejsem nějaký skalní příznivce školeného, nicméně současný systém financování (od kusu) je naprosto perverzní, a školné už to nemůže moc pokazit

Financování se prostě musí nějak změnit. Zohlednil bych počet absolventů (nejen počet studentů), kvalitu školy (včetně třeba výzkumu), kvalitu absolventů (připravenost na trh práce).

Řádově víc lidí, než je poptáváno, studuje různé filosofie, teologie, antropologie, regionalistiky a religionistiky A není důvod aby to stát do této míry podporoval. A právě odložené školné má ten krásný efekt, že škola dostává peníze úměrně tomu, jak své absolventy připraví na budoucí povolání. Bez toho, aby někdo musel vymýšlet nějaké kvóty, kolik potřebujeme knězů a antropologů.

A že učitel s podprůměrným platem by to neutáhl :) No jednak by s podprůměrným platem neplatil odložené školné žádné (dle původního návrhu ODS), a kdyby ty školy měly víc peněz, tak by třeba učitelé měli víc (i když se asi myslí učitelé na středních a základních školách).

[alblaho]

Jsem docela pesimista co se týče hodnocení škol, můžeš ještě srovnávat v rámci jednoho oboru (i když o systému hodnocení výzkumu ministerstva si myslím své - nejlukrativnější jsou vyšlechtěná plemena, pak patenty...), ale mezi obory těžko.

Dokonce si nemyslím, že má valný smysl přesměrovat část příjmů absolventa na alma mater. Tento autoregulační princip tam už je - že si inženýr vydělá víc než filozof, musí být jasné každému maturantovi. Ale peníze nejsou všechno, takový právník nikdy nic nevytvoří, jenom přerozděluje, musí nutně mít 10x lepší životní úroveň než antropolog, co pomáhá rozumět nám samým?-)

Co se týče kvality škol, tak kvalitní škole se může k penězům dostat třeba soutěžením o granty. Navíc granty mohou vycházet z tržních požadavků což favorizuje technické obory nad humanitními. Opět není potřeba do toho tahat školné.

Zkrátka zatím mě nikdo nepřesvědčil, že školné způsobí víc užitku než škod.

[Premil]

Dobře srovnání je problematické, já taky neříkal jak, asi by to muselo vycházet z toho, jak si fakulta stojí v oboru...

To že ten filosof stejně nepůjde na matfyz je mi jasné, jen nevím proč bych mu měl to "dobrodružství" platit ze svých daní. Ani "výpalné" chudině v tomto není.

Spravedlnost neexistuje (je jen Smrť . Nicméně za to, že jsou potřeba právnící a že hodně vydělávají může jedině a pouze stát (a federace), a to složitostí, nejednoznačností a rozsahem právního řádu (včetně toho evropského). Jinak právničina je služba, stejně jako čistírna oděvů nebo restaurace, že nikdy nic nevytvoří není argument. Třeba doktoři studují deset let a mají za to almužnu (a za to může taky stát).

Takový nápad na "méně stresující školné" (ve srovnání se školným kompenzovaným stipendiem): Škola má [na daném oboru] peníze na cca 100 studentů (od státu nebo třeba z grantů), teoretickou kapacitu 120. Udělá příjimací řízení (možno zohlednit různá kritéria), ze kterého vypadne pořadí, a podle pořadí bude odpouštět školné: * prvních 10 dostane slevu 90% * dalších 10 dostane slevu 80% * 21. až 100. (až do počtu na které má škola prachy) dostane slevu 70 % * 101. až 120. nedostane žádnou slevu

Student by měl tuto slevu *garantovánu po celou dobu studia*, aby ho nemuselo stresovat, že na to najednou přestane mít. Podle prospěchu by mohla škola slevu upravovat, ale nikdy by nesměla klesnout pod tu slevu stanovenou u přijímaček.

Školy, které mají problémy s financováním (třeba kvůli velkému počtu oborů a tím pádem vysokému podílu učitel/žák), by dávaly menší slevu nebo menšímu počtu studentů.

Neříkám, že školné je spása, ale myslím, že stát by neměl bezhlavě (a neomezeně) financovat všechno, jen proto, že to lidí chtějí studovat. To není veřejný zájem, IMHO, a ty školy, co by byly tímto zasaženy, by si mohly pomoci školným...

Na druhou stranu stát by určitě měl vysoké školy podporovat... v tomto jsem oproti Svobodným trochu levicový

[Premil]

Hmm, mohlo by se to tu naučit wiki notaci (a já používat náhledy) .-)

Takový nápad na "méně stresující školné" (ve srovnání se školným kompenzovaným stipendiem): Škola má [na daném oboru] peníze na cca 100 studentů (od státu nebo třeba z grantů), teoretickou kapacitu 120. Udělá příjimací řízení (možno zohlednit různá kritéria), ze kterého vypadne pořadí, a podle pořadí bude odpouštět školné:

• prvních 10 dostane slevu 90%
• dalších 10 dostane slevu 80%
• 21. až 100. (až do počtu, na které má škola prachy) dostane slevu 70 %
• 101. až 120. nedostane žádnou slevu

Student by měl tuto slevu garantovánu po celou dobu studia, aby ho nemuselo stresovat, že na to najednou přestane mít. Podle prospěchu by mohla škola slevu upravovat, ale nikdy by nesměla klesnout pod tu slevu stanovenou u přijímaček. Školy, které mají problémy s financováním (třeba kvůli velkému počtu oborů a tím pádem vysokému podílu učitel/žák), by dávaly menší slevu nebo menšímu počtu studentů.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To je nesmysl zejmena proto, ze prijimacky jsou extremne hruby filtr, ktery jen malo vypovida o budoucich studijnich vysledcich. Zvlaste pak v tech prvnich nekolika mistech.

[jaro]

+1