Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
I když ta částka není zas tak hrozná, pro začínajícího učitele s hypotékou na krku je to zbytečný trest.Začínající učitel = nízký plat = nízké splátky. Kde je problém?
) Nebo spíš
Přemýšlíme taky s kámošema že bychom založili skutečnou levicovou stranu, abych nemusel pořád zvracet...
Doufám, že se tu nerozjede nějaký šíleny pravolevý flejm.Rozjede....
Nevzdělanec u pásu zaplatí na daních kulové, ne tak ředitel banky, kterého na studiích trápili funkcionální analýzou.To je právě problém. V praxi to tak není. Je sice pravda, že u pásu moc (nebo nic přímo) do daní neodvedeme, ale to neodvede ani veliké množství vysokoškoláků na které ty daně platíme. Je VŠ a VŠ. A VŠ zdaleka neznamená ochotu a schopnost pracovat a vydělávat. Na druhou stranu je stále ještě dost vyučených nebo středoškoláků, kteří ty daně odvádějí aniž by měli z VŠ (typu studia uměleckého sociálního tleskání) jakýkoliv užitek. Já jsem středoškolák a na daních zaplatím nesrovnatelně víc než většina VŠ vzdělaných jednotlivců v mém kraji (je to tu samý speciální pedagog (nemyslím tím praktikující učitele, kteří mají nešťastné podmínky), umělec, ekolog apod). Kdyby šlo jenom o doktory nebo jiné opravdové odborníky, jejichž studium je opravdu dobrou investicí, pak bych to neřešil. Ale tady v Ústeckém kraji se dotuje z velké časti šmejd, co nechce jít pracovat. Proto jsem jednoznačně pro školné, ať si někteří uvědomí, že "užívání si mládí" něco stojí.
myslím, že náklady školy jsou mnohem vyšší než ta tisícovka měsíčněV čem je tohle argument proti školnému?
spravedlivé přerozdělení pokud nechceš vytvářet ve společnosti nesouměřitelnost znamená brát peníze nahoře a dávat je dolů...Říkáš ty. Já např. přerozdělování vůbec nepovažuji za spravedlivé.
Hm, to na tom budou (jednou) vaše děti dost blbě. Protože vám asi bude připadat nespravedlivé, abyste jim přerozděloval vaše výdělky, a tak si budou muset vydělávat na živobytí samy. Přerozdělování funguje (dokonce bych si troufl postulovat, že je nutným předpokladem fungování) v každé jen trochu komplexnější společenské struktuře, rodinou počínaje. Asi by bylo zajímavé číst, co si vlastně představujete pod pojmem "spravedlivé".spravedlivé přerozdělení pokud nechceš vytvářet ve společnosti nesouměřitelnost znamená brát peníze nahoře a dávat je dolů...Říkáš ty. Já např. přerozdělování vůbec nepovažuji za spravedlivé.
Hm, to na tom budou (jednou) vaše děti dost blbě. Protože vám asi bude připadat nespravedlivé, abyste jim přerozděloval vaše výdělky, a tak si budou muset vydělávat na živobytí samy.Samozřejmě je řeč o přerozdělování, které provádí stát. Navíc tvé srovnání je zcela nepřiměřené, protože rodina a stát jsou diametrálně odlišné společenské skupiny a pravidla z jedné nelze aplikovat v druhé. A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.
A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé.Pokud povazujes statni prerozdelovani za prokazatelne nespravedlive, pak tedy zrejme predpokladas, ze takove rozdeleni produkce mezi lidi, ktere zajistuje trzni mechanismus, je apriori spravedlive. To me prijde dost dogmaticke. Lidstvo zdaleka nedosahlo takove urovne pochopeni ekonomie, sociologie a podstaty spravedlnosti, aby bylo schopno dokazat takove tvrzeni. Takze se spis jedna o slepou viru v jednu konkretni formalizaci spravedlnosti, ktera je ale realne nedokonala stejne tak jako jsou ty ostatni (napr. formalizace spravedlnosti od ruznych nabozenstvi, take mnoha jejich vericimi povazovany za apriori spravne). Myslim, ze tohle je podstata ideologicke, extremni pravice - chapat volny trh jako neco apriori spravedliveho a prosazovani trhu a boj proti statnim zasahum jako neco apriori moralniho. Oproti tomu normalni zapadni konzervativni pojeti je takove, ze volny trh je dobry nikoliv apriori, ale ze je to lety osvedceny spolecensky mechanismus, ktery je pozitivni proto, ze podporuje efektivni alokaci zdoju. Takove pojeti nevylucuje, ze v nekterych pripadech muze vest k nespravedlivym a/nebo neefektvnim vysledkum.
neznamena, ze se nemuzeme jako spolecnost dohodnout na nejake definici "objektivni" spravedlnosti,Osobne si myslim, ze tohle je nesmysl. Spolecnost se nema shodnout na nejake abstraktni definici spravedlnosti, ale na konkretnich opatrenich ci konkretnich zakonech. Kazdy pak tyto opatreni a zakony hodnoti podle sveho subjektivniho vnimani spravedlnosti a tim opatruje systemu zpetnou vazbu. Nelze tedy rict, ze nejake opatreni je spravedlive apriori proto, ze se na nej shodla spolecnost pomoci rovneho demokratickeho hlasovani (treba proto, ze by to apriori predpokladalo, ze lide jsou schopni dopredu presne odhadnout vsechny dusledky danych opatreni [*]). [*] coz je koneckoncu stejna chybna uvaha, kterou pouzivaji zastanci naprosto volneho trhu.
pak tedy zrejme predpokladas, ze takove rozdeleni produkce mezi lidi, ktere zajistuje trzni mechanismus, je apriori spravedlive.Nevím, jak jsi k takovému závěru došel. Nezmínil jsem nic, co bych považoval za apriori spravedlivé, protože o ničem takovém nevím. Zatímco nespravedlnost se dá velmi jasně podchytit, u spravedlnosti je to podle mě nemožné. Tam se můžeme pouze snažit přibližovat ideálu, který je navíc ovlivněný danou dobou, společností atd. Celý zbytek tvého komentáře je postavený na vyvracení něčeho, co jsem neřekl, ani nenaznačil. Také si všimni, že jsem sice státní přerozdělování označil za principiálně nespravedlivé, ale v určitých případech společensky vhodné. Chceme-li udržovat funkční společnost, která bere ohled na to, že svět je také z principu nespravedlivý, musíme se občas k tomu přerozdělování uchýlit.
Nevím, jak jsi k takovému závěru došel. Nezmínil jsem nic, co bych považoval za apriori spravedlivéLogickou uvahou - pokud ohodnotim ruzne 'konfigurace sveta' mirou 'spravedlnosti', pak tve tvrzeni, ze statni prerozdelovani je principialne nespravedlive, interpretuju tak, ze vzdy zmeni konfiguraci sveta ze stavu s vyssi spravedlnosti na stav s nizsi spravedlnosti. Tedy ze vzdy nepomaha priblizovat se idealu, ale naopak se od nej vzdalovat. Z toho tedy plyne, ze pak by nejbliz onomu spravedlivemu idealu byl stav bez jakychkoliv statnich zasahu. To jsem oznacil nepresne za 'spravedlive', presnejsi by bylo reinterpretovat muj prispevek tak, ze misto 'spravedlive' je 'nejblize spravedlivemu idealu, jak je to mozne'.
tve tvrzeni, ze statni prerozdelovani je principialne nespravedlive, interpretuju tak, ze vzdy zmeni konfiguraci sveta ze stavu s vyssi spravedlnosti na stav s nizsi spravedlnostiTo je ovšem chybná úvaha, protože spravedlnost nelze kvantifikovat. Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná. Takže jeden nespravedlivý čin může velmi dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější než dříve.
Z toho tedy plyne, ze pak by nejbliz onomu spravedlivemu idealu byl stav bez jakychkoliv statnich zasahu.Ne. Nezačal jsem od premisy, že 'žádný stát=nejblíže ideálu spravedlnosti'. Již jsem zmínil, že svět, život, bytí či jak by se tomu mělo říkat, je samo o sobě nespravedlivé. Svět se řídí náhodou, která není nijak spravedlivá. Pokud do toho zamotáme jinou nespravedlnost (státní přerozdělování), můžeme dopadnout hůře, či lépe - v závislosti na celé řadě faktorů - ale nejde to logicky vyvozovat. Počáteční stav je nespravedlivý. A my máme možnost/úkol vybírat z nám dostupných více či méně (ne)spravedlivých opatření taková a v takové míře, abychom se pokud možno pokusili situaci zlepšit, tj. změnit směrem, který daná společnost v daný okamžik považuje za bližší ideálu spravedlnosti.
To je ovšem chybná úvaha, protože spravedlnost nelze kvantifikovat.Pro mou uvahu neni treba kvantifikovat spravedlnost, staci byt schopen porovnavat dve mozne konfigurace. Samozrejme, realne to nebude ani porovnavatelne, ale v nejake hrube aproximaci pro ucely diskuse to tak brat muzeme.
Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná.To nevadi, ta uvaha plati i kdyz vezmu ciste subjektivni spravedlnost z pohledu jednoho pevneho cloveka.
Počáteční stav je nespravedlivý. A my máme možnost/úkol vybírat z nám dostupných více či méně (ne)spravedlivých opatření taková a v takové míře, abychom se pokud možno pokusili situaci zlepšit, tj. změnit směrem, který daná společnost v daný okamžik považuje za bližší ideálu spravedlnosti.Mam pocit, ze tady jde o jazykovy spor - ja vnimam vyraz 'nespravedlivy' negativne (nikoliv jenom jako nepritomnost spravedlnosti) a zda je nejake opatreni spravedlive ci nespravedlive bych oznacoval podle toho, zda situaci zlepsi, ci zhorsi (pokud ani nezlepsi ci ani nezhorsi, pak bych ho povazoval za indiferentni ke spravedlnosti, nikoliv za nespravedlive). Oproti tomu mam pocit, ze ty povazujes pojmy spravedlive jako dosahujici onoho idealu a vse ostatni jako nespravedlive. To je jiste mozna definice pojmu, ale prijde me jako jazykove neprakticka - pak vyrazy jako 'X je nespravedlive' nemaji moc smysl, nebot vse realne je nespravedlive. To bych take mohl tvrdit, ze nic na svete nema bilou barvu, protoze kazdy material alespon cast fotonu pohlti, pragmaticky ale od urcite urovne danou barvu povazuju za bilou a ne za sedou.
ty tvrdíš že státní přerozdělování je z principu špatné,Nauč se číst, než začneš říkat, kdo má v hlavě nasráno. A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé.
A v případě státu je přerozdělování skutečně z definice nespravedlivé. Existují případy, kdy je to podle současných konvencí zároveň společensky vhodné, ale to nic nemění na tom, že je to nespravedlivé."Definice spravedlnosti je velmi kluzká a pro každého jiná. Takže jeden nespravedlivý čin může velmi dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější než dříve." Jsem rád, že se shodneme na tom, že jsou případy, kdy velmi kluzce definovaná nespravedlnost může dobře vést ke stavu, který bude v důsledku spravedlivější.
Ovšem uniká mi smysl takovéto slovní ekvilibristiky.
pojištění (které může být i soukromé)Doporucuju se podivat, jak funguje soukrome zdravotni pojisteni v USA. Zejmena co se tyka 'preexisting conditions'. Zjednodusene receno, pokud menis pojistovnu (napr. proto, ze jsi vyrostl a prestala se na tebe vztahovat pojistka rodicu, nebo mas pojisteni placene z prace a menis praci), tak nova pojistka se nebude vztahovat na lecbu stavajicich zdravotnich problemu a z nich vypyvajicich komplikaci, nebo te rovnou vubec nepojisti. Z hlediska zdravotnich pojistoven perfektne racionalni pristup. statni regulace (a tedy vynucene prerozdelovani) pak spociva v zakonech ruzne omezujicich tuto praxi. Viz treba http://healthinsurance.about.com/od/healthinsurancebasics/a/preexisting_conditions_overview.htm .
tak nova pojistka se nebude vztahovat na lecbu stavajicich zdravotnich problemu a z nich vypyvajicich komplikaci, nebo te rovnou vubec nepojisti.Ovšem samozřejmě to neznamená, že tě nepojistí vůbec - akorát to bude stát víc, což je zcela logické.
>>> cena toho Ph.D. za jménem bude hodně přes milion
Vase naklady na studium cini vic jak 16 000,- mesicne ?
Duvody pro zavedeni skolneho jsou v podstate dva:
Skolstvi je na tom cimdal hure s financema a proto je treba k udrzeni podpory od studentu. Castka od studentu je samozrejme symbolicka a ma tentyz prinos jako poplatky ve zdravotnictvi.
Pokud ze skolstvi se stal byznys tak taky muze zkrachovat jako kazdy jiny podnik na toceni penez. Budiz mu zeme lehka.
Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny, lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.
Paklize nekomu vyhovuje udelat strojarnu a makat na soustruhu vedle vyuceneho strejdy pred duchodem, nechaje se od neho peskovat jaky ze je lempl neumet delat na soustruhu tak prosim.
Na Jesenicku je hafo kamenolomu, i s titulem Ing tak clovek horkotezko najde praci jako stipac kamene.
Nastesti studenti chodej na brigady treba do hospod pinklovat a tak si zvyknou na ruznorodou praci nacez po absolvovani fakulty mohou skoncit v nejakem podniku, kde pracovali a mohou byt radi za nejake zamestnani.
>>> Nemůžu si odpustit srovnání s poplatky ve zdravotnictví (jichž jsem zastáncem), tam jde o naprosto směšných 30 korun a ještě k tomu mají tyto poplatky nějaký roční strop (kolik že to bylo, 3000?).
Uvaha lekaru: lekari jsou na tom zle a to tak ze je onech 30,- od pacienta vytrhne.
Uvaha pacientu: tech 30,- je tak smesna castka ze ji tem chudakum lekarum daji.
Tohle svedci o nizke (opravdu velmi nizke ekonomicke) urovni zdravotnictvi.
Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny, lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.Já jsem dělník, kdo je víc!? Ono potřebujeme zároveň lidi, co pracují v továrnách (ale za pár desítek let už snad nebudou potřebovat) ale potřebujeme i lidi, co budou vymýšlet co a jak se v těch továrních bude vyrábět.
ale za pár desítek let už snad nebudou potřebovatS tím se pojí problém, že pak bude o dost méně pracovních míst, než lidí. Zajímalo by mě, jak se to bude řešit.
Mnozstvi lidi hlasicich se na VS je pomerne vysoke a je treba je redukovat pac spolecnost nepotrebuje nemako - potrebujeme tovarny, lidi do tovaren, rozjet vyroby ... jinak skoncime na dlazbe vsichni.Jenze tolik lidi studuje na VS proto, ze stat nastavil takove parametry pro financovani VS od ministerstva, ze pro VS je vyhodne nabrat co nejvic lidi a nejak je tam drzet. Pokud by stat chtel omezit pocet takto vystudovanych lidi, pak nejjednodussi je poladit pravidla pro financovani VS ze statniho rozpoctu. Oproti tomu zavedeni skolneho bude mit IMHO spis obacny ucinek - navrhovane skolne neni zas tak vysoke relativne vuci uslym prilezitostem a zivotnim nakladum, ktere studentum tak jako tak v mnoha pripadech plati rodice a prijmy za studenta pro VS budou pevne, podle oducenych roku - tedy budou mit stejny strukturalni problem jako soucasne platby od ministerstva.
Financování se prostě musí nějak změnit. Zohlednil bych počet absolventů (nejen počet studentů), kvalitu školy (včetně třeba výzkumu), kvalitu absolventů (připravenost na trh práce).
Řádově víc lidí, než je poptáváno, studuje různé filosofie, teologie, antropologie, regionalistiky a religionistiky
A není důvod aby to stát do této míry podporoval. A právě odložené školné má ten krásný efekt, že škola dostává peníze úměrně tomu, jak své absolventy připraví na budoucí povolání. Bez toho, aby někdo musel vymýšlet nějaké kvóty, kolik potřebujeme knězů a antropologů.
A že učitel s podprůměrným platem by to neutáhl :) No jednak by s podprůměrným platem neplatil odložené školné žádné (dle původního návrhu ODS), a kdyby ty školy měly víc peněz, tak by třeba učitelé měli víc (i když se asi myslí učitelé na středních a základních školách).
. Nicméně za to, že jsou potřeba právnící a že hodně vydělávají může jedině a pouze stát (a federace), a to složitostí, nejednoznačností a rozsahem právního řádu (včetně toho evropského). Jinak právničina je služba, stejně jako čistírna oděvů nebo restaurace, že nikdy nic nevytvoří není argument. Třeba doktoři studují deset let a mají za to almužnu (a za to může taky stát).
Takový nápad na "méně stresující školné" (ve srovnání se školným kompenzovaným stipendiem): Škola má [na daném oboru] peníze na cca 100 studentů (od státu nebo třeba z grantů), teoretickou kapacitu 120. Udělá příjimací řízení (možno zohlednit různá kritéria), ze kterého vypadne pořadí, a podle pořadí bude odpouštět školné:
* prvních 10 dostane slevu 90%
* dalších 10 dostane slevu 80%
* 21. až 100. (až do počtu na které má škola prachy) dostane slevu 70 %
* 101. až 120. nedostane žádnou slevu
Student by měl tuto slevu *garantovánu po celou dobu studia*, aby ho nemuselo stresovat, že na to najednou přestane mít. Podle prospěchu by mohla škola slevu upravovat, ale nikdy by nesměla klesnout pod tu slevu stanovenou u přijímaček.
Školy, které mají problémy s financováním (třeba kvůli velkému počtu oborů a tím pádem vysokému podílu učitel/žák), by dávaly menší slevu nebo menšímu počtu studentů.
Neříkám, že školné je spása, ale myslím, že stát by neměl bezhlavě (a neomezeně) financovat všechno, jen proto, že to lidí chtějí studovat. To není veřejný zájem, IMHO, a ty školy, co by byly tímto zasaženy, by si mohly pomoci školným...
Na druhou stranu stát by určitě měl vysoké školy podporovat... v tomto jsem oproti Svobodným trochu levicový
Tiskni
Sdílej: