Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Vývoj jde dopředu velmi rychlým tempem, viz teď třeba kernel mode-setting. Napsat komplexní ovladače pro moderní grafické karty, to nejde jen tak ze dne na den, stačí se podívat jak rozsáhlé jsou ty uvolněné specifikace (a to přitom ještě nebyly uvolně specifikace pro 3D část u karet R600 a novějších).
A zveřejňuje se kromě videoakcelerace (dekódování HD videa) úplně všechno, takže nic chybět nebude. Ke kartám do R600 je zveřejněno již kompletně vše, pro R600 a výše ještě nebyla zveřejněna dokumentace k 3D části, ale má být zveřejněna někdy v nejbližší době (měla být už dříve, ale objevily se nějaké problémy okolo IP, takže to právníci bohužel pozdrželi).
Jinak vyvíjeny jsou opravdu 2 opensource drivery - driver v X.Org (xf86-video-ati) a driver RadeonHD vyvíjený Novellem (jehož vývoj je sponzorován přímo AMD/ATI). RadeonHD je určen pro karty R500 a výše a je vyvíjen tak říkajíc "na zelené louce" s důrazem na čistotu kódu. Driver xf86-video-ati podporuje i mnohem starší karty od ATI a podpora pro R300 v něm vznikla ještě před uvolněním specifikací reverzním inženýrstvím. Takže původní idea byla, že pro starší karty (do R500) by tu byl xf86-video-ati a pro novější karty by tu byl RadeonHD.
Jenže vývojáři pracující na xf86-video-ati poměrně rychle přidali podporu i pro R500 a novější karty (díky využití AtomBIOSu), kdežto vývojáři RadeonHD původně AtomBIOS nechtěli používat (nýbrž přistupovat přímo k registrům karty). Díky využití AtomBIOSu navíc vývojáři xf86-video-ati (jeden z nich je mimochodem zaměstnancem ATI jestli se nepletu) byli schopni přidat podporu pro nejnovější karty rychleji než vývojáři RadeonHD. Ti nakonec trošku ustoupili od svého superčistého přístupu a odmítání AtomBIOSu a na některé věci začli používat AtomBIOS také. Takže nyní se (pro karty s čipem R500 a výše) schopnosti ovladačů xf86-video-ati a RadeonHD překrývají.
Není to sice uplně ideální situace, nicméně nejedná se zas až tak o duplikaci kódu, velká část (podpora v Mesa, DRI / DRI2, atp.) kódu je společná.
Btw. já tomu nijak extra nerozumím, moje vědomostí pramení prakticky jen z pravidelného čtení článků a novinek na Phoronixu (a občas pročítání diskuzního fóra mna Phoronixu, kam přispívají i přímo lidé z AMD/ATI).
Byť není situace zcela ideální (ono roztříštění vývoje na xf86-video-ati a RadeonHD), vývoj je velmi aktivní a jde dopředu mílovými kroky.
Výkon ve 3D je už nyní (u karet s čipem R500) na polovině výkonu proprietárních ovladačů a to přesto, že chybí reálná podpora VBO. Poté co bude do X.Org a kernelu zařazen správce grafické paměti (aby mohla být přidána reálná podpora VBO a nejen to) by se mělo podařit 3D výkon dostat přibližně na stejnou úroveň jakou mají proprietární ovladače (ale samozřejmě to nebude hned).
AMD/ATI naprosto bezprecedentně vede, uvolnilo otevřené specifikace, vývoj svobodných ovladačů je přímo podporován ATI a je velmi aktivní (např. kernel mode-setting už je de facto funkční, 3D akcelerace se stále zlepšuje, atp.). Situace s NVidií je přesně opačná - ta vývoj svobodných ovladačů nepodporuje a dle různých vyjádření na webu asi ani nikdy nebude. Otevření specifikací NVidia čipů je bohužel holá utopie. Existuje projekt Nouveau, který se snaží o implementaci svobodných NVidia ovladačů reverzním inženýrstvím, ale v poslední době nějak zkomírá (a tak jako tak je to boj s větrnými mlýny).
jde např. o GPGPU a SLI.zeptám se, bo nevím: kolik lidí tyto věci skutečně prakticky pod linuxem využije?
Na druhé grafice, která bude počítat fyziku. Takže nechám procesor za 4 tis. v klidu spát a koupím si grafiku za 12tis na grafiku a za 6 tis. na fyziku, aby mi jelo to, co CPU zvládne s nohou za uchem.Už jsme se o tom bavili jednou - nezvládne. CPU prostě nemá tak velký výpočetní výkon jako GPU. Ano, havok na CPU zvládne "položím cihlu na prkno a to se překlopí", ale tam taky končí.
Už jsme se o tom bavili jednou - nezvládne. CPU prostě nemá tak velký výpočetní výkon jako GPU. Ano, havok na CPU zvládne "položím cihlu na prkno a to se překlopí", ale tam taky končí.Mícháte jabka s hruškama. GPU je mnohem silnější jen ve specifických výpočtech, afaik hlavně FPU, vektory, matice apod... Havok možná neumí spočítat corriolisovu sílu na 20 desetinejch míst s 50 FPS (teď si vymejšlim), ale alespoň narozdíl od PhysX funguje v praxi.
Déšť tam představují nejaké kuličky, které se odrážejí od podlahy a stěn (a dají se hrabat tou gravi zbraní). Tisíc kuliček ve 2D v plné interakci vzládl už AthlonXP.Jestliže se odrážejí od podlahy a stěn, není to náhodou 3D? (Neznám UT3, takže nevím, co si pod tím představit) Další háček - a tam bych hledal ten propad výkonu - je v tom, že karta může počítat buď náročnou grafiku, nebo náročnou fyziku, ale těžko obojí naráz.
Jestliže se odrážejí od podlahy a stěn, není to náhodou 3D? (Neznám UT3, takže nevím, co si pod tím představit)
Ano, je to tak. Jenže máme k disposici 4 jádra, sama o sobě výrazně výkonnější než Athlon, + pro tento účel použitelné nové instrukce. Ale jak jsem psal, on ten procesor ani nevyužije.
Další háček - a tam bych hledal ten propad výkonu - je v tom, že karta může počítat buď náročnou grafiku, nebo náročnou fyziku, ale těžko obojí naráz.
Na 8600 možná ano. Na ATI mi PhysX neběží, takže je to IMHO softwarové. Píšu to asi po třetí. Dvě další jádra mu byla plně k disposici (takže pokud to teď jelo na 50% jednoho jádra, tak při plném vytížení CPU jsme na +/-fps bez PhysX). SW PhysX je prostě nepoužil. Proč? Buď to to bude až v nějaké další versi (jestli jede "nějak" herní logika a fyzika v jednom herním threadu, tak už se vůbec nedivím) a nebo je to záměr, jak prodat víc třeba slabších grafik na fyziku.
Situace s NVidií je přesně opačná - ta vývoj svobodných ovladačů nepodporuje a dle různých vyjádření na webu asi ani nikdy nebude. Otevření specifikací NVidia čipů je bohužel holá utopie.A nechápu tenhle tvůj tón. Já vím, že pliveš na všechno, co není 100% free software, ale Phoronix má naopak informace, že se nVidia rozmýšlí. Takže bych s tou utopií brzdil...
před pár lety bys to samé říkal o ATI.to bezesporu, však mezi firmou ATI a firmou AMD byl/je zatraceně velký rozdíl v přístupu k opensource.
Vážně mě to zajímá...
Ano, o ATI bych říkal to samé (a měl bych pravdu). Jenže co se nestalo - ATI bylo odkoupeno AMD a AMD následně oficiálně prohlásila, že otevře dokumentaci (čemuž mnozí ještě dlouho nevěřili, dokud se tak opravdu nestalo). Šlo o oficiální prohlášení. S NVidií je situace naprosto odlišná a žádné oficiální prohlášení nikde nebyl, právě naopak veškeré rozhovory s představiteli NVidie vždy jen utvrdili v tom, že to NVidia nemá ani v nejmenším v plánu. Ale rád bych se mýlil, opravdu...
Ale bojím se, že Intel to nemá zapotřebí, vyrábí svoje vlastní grafiky a do budoucna má v plánu vydat se trochu jinou cestou (dohledejte si Intel Larrabee).
Ano, o ATI bych říkal to samé (a měl bych pravdu).Neměl bys pravdu, pokud bys prohlašoval, že je to utopie. Nic utopického na tom není. V situaci, kdy ovladače otevírají / dokumentaci uvolňují všichni ostatní významní hráči, je to jen otázkou času.
Tiskni
Sdílej: