V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Mam zadan Semestralni Projekt ktery se tyka preemptivniho kernelu do Linuxu. Mam sehnat nejake informace (a neco o tom sepsat) o RTLinuxu a RTAI a provest hlubsi analyzu patchu od Ingo Molnara.
Tyto patche pridavaji nove modely preeptivity (od verze jadra 2.6.13 pridavaji jenom Real-Time, predchazejici modely byly do jadra 2.6.13 prevzaty prave odsud). Pridava take nekolik dalsich veci, jako treba Thread HardIRQ a SoftIRQ a Preemptible RCU.
Mam otestovat latence a jitter. Na otestovani jsem taky nasel program interbench. Uz mam nejake vysledky tohoto testu.
Ja osobne testuju verzi jadra 2.6.13 a patch verze 14. Tyto mam zkompilovane pro vsechny modely preemptivity dvema prekladaci - gcc 4 a gcc 3.4. Tak muzu srovnat i vliv prekladace na jadro (asi moc velky nebude, ale zajima me to). Taky mam zvlast zkompilovane jadro 2.6.13 s verzi patche 5 se zapnutymi moznostmi v debuggingu umoznujici sledovat jitter a latency.
Chtel bych poprosit, pokud nekdo mate nejake materialy (zejmena tykajici se RTLinuxu a RTAI), vysledky benchmarkovych testu apod. tykajici se tematu, jestli byste se mi nemohli ozvat a nejaky ten material mi poslat. Pochopitelne nepredpokladam, ze to nekdo udela za me, ale jakoukoliv pomoc uvitam.
Nezastiram, ze to potrebuji na sem. projekt.
Chtel bych taky tuto praci publikovat na netu, pripadneho honorare se vzdam ve prospech komunity. Chtel bych to eventuelne publikovat i na jinych strankach nez zde.
Za jakykoliv ohlas predem dekuji.
Tiskni
Sdílej: