Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Nedávno jsem se tady trapně zamyslel nad tím, kolik nás vlastně je, jaká část populace vlastně vidí do problémů, které tady řešíme, popř. se o ně zajímá. A zda jsme pro drtivou většinu zbytku bandou magorů. S tím souvisí další otázka: kolik z nás je u našeho oblíbeného operačního systému z přesvědčení a kolik z nás kvůli pohodlí, z praktických důvodů? A na to mě napadá, ještě konkrétněji: kolik lidí by třeba bylo ochotných popdořit svobodný a otevřený software např. na demonstracích, kdyby byl v existenčním ohrožení? Jaká je míra občanské statečnosti naší komunity?
Představme si, a za pár let k tomu klidně může dojít, že každý dostupný počítač bude obsahovat digitálního správce práv, zabudovaného napevno k procesoru. Ten bude umožnovat spouštět na daném stroji jen certifikovaný software, a ten bude samozřejmě výhradně proprietární. Pro svobodný software by to byl definitivní konec z dílny korporací držících autorská práva. Vyšli bychom potom do ulic? Kolik že nás to je? Jedno procento uživatelů počítačů? A to jsme tak nesourodá skupina, že se, jak je vidět nejen zde v diskuzních fórech, neshodneme vůbec na ničem, ani na jediném názoru.
Mnou popsaná situace by očividně byla nestravitelnou nejen pro ty, kdo jsou u svobodného softwaru z přesvědčení, ale i pro ty, kdo ho používají pro pohodlí, z praktických důvodů. Důvod k protestům by měli všichni. Kdyby tedy na tomto a dalších serverech, píšících o této tématice, byla na další den svolaná, dejme tomu, na nějaké pražské nebo jiné české náměstí na čtyři odpoledne demonstrace proti potlačování svobodného softwaru, kolik lidí by tam přišlo, kolik by nás bylo?
Tiskni
Sdílej:
Linux jsem začal používat z přesvědčení, ale postupně se to mění na praktické pohodí. Nevím, jestli se neshodneme na ničem, na jednom se ale shodneme skoro všichni: na svobodě.
Třeba se konečně schyluje k dělení pc počítačů, na ty herní/multimediální a ty pracovní, na některých půjde pouštět jen něco. Takže jde o to, abychom zůstali pro tvůrce programů zajímaví nebo aspoň konkurentem, ať nás neignorují.
V širším měřítku to bude o tom, zda nakrást či namamonit nebo spolupracovat a dělit se dobrovolně o intelektuální vlastnictví.