Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Na jednom blogu jsem četl názor na špatný vliv reklamy na děti, konkrétně se probírala reklama na brambůrky kdy dědek podrazí holí babce nohy aby mu nesebrala pytlík. I přes to že mu už předtím vzala zuby (nebo si je půjčujou).
Čím déle pracuji s Linuxem (dohromady asi 6 měsíců) tím snáze a častěji se obracím k manuálovým stránkám, howto atpd. Ale v počátcích jsem to nedělal o to víc jsem otravoval lidi okolo s dotazy které se dají snadno vyčíst v manuálech.
Nesčetněkrát se tu probíralo, desítky důvodů a různé způsoby odůvodnění proč není zase tak špatné krást software. Nebo že si za to výrobci můžou sami cenovou politikou. To je na morálce jednotlivců jak se stím poperou. A stovky teenagerů skladující software za milióny? Ať ho mají beztak jim je to k ničemu. Co mě leží v žaludku jsou grafici, webdesignéři atd. prodávající svoji vlastní práci za desetitisíce, zcela logicky. Vložili do ní svůj um a spoustu hodin práce, ale vše je vytvořeno v kradených programech. Jen jim zkuste nezaplatit fakturu (vystavenou v kradeným účetnictvím samozřejmě) a budou se rozčilovat. Tohle bych tu chtěl vidět jako anketu, ale asi by neměla smysl.
Úplnou náhodou jsem zavítal na http://kompost.wz.cz/ kde je docela slušná sbírka starých dosáckých her. Netvdím že to sem zrovna patří, ale docela slušně jsem si zavzpomínal na staré časy (i slza ukápla) Na dny a noci strávené nad Monkey Island, na můj první DA převodník díky kterému měli Goblins naprosto omračující zvuk, na sérii Moral Kombat u které jsme na základní škole strávili mládí (hlavně tím nošením na disketách). Těch her které jsem s úžasem kdysi dávno pařil je docela dost, a když si to uvědomím tak dnešní produkce nesahá těm starým ani po kotníky. Co byli vaše hry v těch letech? Nezasloužila by si Dune 2 pomník?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz