Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Čím déle pracuji s Linuxem (dohromady asi 6 měsíců) tím snáze a častěji se obracím k manuálovým stránkám, howto atpd. Ale v počátcích jsem to nedělal o to víc jsem otravoval lidi okolo s dotazy které se dají snadno vyčíst v manuálech.
Až teď mě v jedné diskuzi tady na abíčku přivedli k tomu proč vlastně jsem měl takovou nechuť ke čtení dokumentace. Vše bylo způsobeno roky práce s Windows. Nápovědy ve windows jsou úplně k ničemu, akorát ve mě vypěstovala odpor ke čtení slepého textu :) Ale recept jak přesvědčit přeběhlíka od windows jako jsem já, že číst dokumentaci v Linuxu má smysl neznám, asi si na to musí každý přijít sám.
Tiskni
Sdílej:
Bez PDA bych tohl přečet v pdf velice málo.
Od jakéhokoli programu mne zajímá help (půpdně na příkazové řádce), bohužel jsem nabyl takové zkušenosti, že v něm nebývá obsaženo vše. Kdysi jsem přečet od Grady knížku o DOSu (5.0?) a dost mi to pomohlo pro logický rozhled a souvislosti. K Pascalu jsem dost ocenil ještě silnější bichli od té samé firmy, byly tam i příklady.
Drobnost: vím, že existoval (existuje) sysman, netman a další programy s nápovědami - je takový popis i v linuxu? Zatím jsem ho ještě hledat nemusel.
Nevlastním, ale mám přečtené - protože jsem 90% toho textu překládal do češtiny. Ve 3. vydání jsme po dohodě s vydavatelem zařadili pár (alespoň podle mě) zajímavějších a aktuálnějších kapitol, než byly v 1. a 2. vydání. Ale i tak musím říct, že mě ta kniha nijak zvlášť nepřesvědčuje, a že bych si ji nekoupil. Sice se mi mnohem líp čte text na papíře než na monitoru, ale pokud si mám vybrat mezi kdovíjak zpraseným českým překladem na papíře a anglickým originálem na www.tldp.org, vítězí originál. 
LDP jsem nikdy nečetl, stejně jako žádnou jinou Linuxovou knihu. Vlastně jsem skoro nečetl ani žádnou jinou, ale to je vedlejší. 
PS: Bomba věc je kio_man. V Konqueroru prostě man:bash. 
Navíc existuje ještě jedna zásadní poučka, kterou musí začátečník přišedší z Windows vstřebat: má smysl (a je potřeba) číst chybová hlášení.