Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Čím déle pracuji s Linuxem (dohromady asi 6 měsíců) tím snáze a častěji se obracím k manuálovým stránkám, howto atpd. Ale v počátcích jsem to nedělal o to víc jsem otravoval lidi okolo s dotazy které se dají snadno vyčíst v manuálech.
Až teď mě v jedné diskuzi tady na abíčku přivedli k tomu proč vlastně jsem měl takovou nechuť ke čtení dokumentace. Vše bylo způsobeno roky práce s Windows. Nápovědy ve windows jsou úplně k ničemu, akorát ve mě vypěstovala odpor ke čtení slepého textu :) Ale recept jak přesvědčit přeběhlíka od windows jako jsem já, že číst dokumentaci v Linuxu má smysl neznám, asi si na to musí každý přijít sám.
Tiskni
Sdílej:
Bez PDA bych tohl přečet v pdf velice málo.
Od jakéhokoli programu mne zajímá help (půpdně na příkazové řádce), bohužel jsem nabyl takové zkušenosti, že v něm nebývá obsaženo vše. Kdysi jsem přečet od Grady knížku o DOSu (5.0?) a dost mi to pomohlo pro logický rozhled a souvislosti. K Pascalu jsem dost ocenil ještě silnější bichli od té samé firmy, byly tam i příklady.
Drobnost: vím, že existoval (existuje) sysman, netman a další programy s nápovědami - je takový popis i v linuxu? Zatím jsem ho ještě hledat nemusel.
Nevlastním, ale mám přečtené - protože jsem 90% toho textu překládal do češtiny. Ve 3. vydání jsme po dohodě s vydavatelem zařadili pár (alespoň podle mě) zajímavějších a aktuálnějších kapitol, než byly v 1. a 2. vydání. Ale i tak musím říct, že mě ta kniha nijak zvlášť nepřesvědčuje, a že bych si ji nekoupil. Sice se mi mnohem líp čte text na papíře než na monitoru, ale pokud si mám vybrat mezi kdovíjak zpraseným českým překladem na papíře a anglickým originálem na www.tldp.org, vítězí originál.
LDP jsem nikdy nečetl, stejně jako žádnou jinou Linuxovou knihu. Vlastně jsem skoro nečetl ani žádnou jinou, ale to je vedlejší.
PS: Bomba věc je kio_man. V Konqueroru prostě man:bash.
Navíc existuje ještě jedna zásadní poučka, kterou musí začátečník přišedší z Windows vstřebat: má smysl (a je potřeba) číst chybová hlášení.