Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Poslední dobou intenzivně využívám p2p sítě. Ta z nich, kterou používám nejvíce, téměř výhradně, je optimalizovaná pro přenos větších souborů. Data, která nám chce někdo dát k dispozici ke stažení najednou, protože spolu tematicky souvisí, nicméně z nějakého důvodu jsou původně obsažena v mnoha souborech, tím pádem můžeme často najít v podobě archivů.
V říjnu si polští voliči vybrali nového prezidenta, ultrakonzervativce Lecha Kaczyńského. Je to představitel myšlenkového proudu, vymezujícího se proti homosexualitě, proti potratům, proti drogám, proti všem anarchistickým a levicovým organizacím, proti kontrolní roli evropských institucí, proti současnému obecnému chápání občanských svobod. Myšlenkového proudu, otevřeně se hlásícího k ideologii katolické církve, orientujícího se na spolupráci s Bushovými USA a prosazujícího obnovení trestu smrti. Viz tady a tady.
Předem bych chtěl upozornit, že si jsem vědom, že tento příspěvek svým charakterem nejpravděpodobněji vyvolá reakce říkající, že si nemám na co stěžovat, že jsem na tom ještě hodně dobře, a můžu být rád, že jsem nedopadl tak a tak, že jsou mnohem důležitější problémy, na které je třeba upozorňovat apod. Chci se s čtenáři jen podělit o svoji zkušenost a především, bude-li to možné, srovnat ji s jejich zkušenostmi, abych věděl, jak jsou mé nářky časté nebo naopak vzácné.
Asi před půl rokem jsem rozhodl, že nemaje doma teploměr, nebudu odhadovat venkovní teplotu podle oblečení lidí za oknem, nýbrž si ji budu zjišťovat na Internetu. Narazil jsem na stránky Meteopress.cz a záhy také na zásadní problém s nimi: krátce po jejich načtení zahynul Firefox na segmentation fault. Vzhledem k tomu, že se to podezřele často stávalo i jiným programům za jiných okolností i na jiných jádrech, přikládal jsem to stárnoucímu, odcházejícímu, starožitnému hw. Teď mám úplně jiný stroj, ale k témuž problému na těch stejných stránkách dochází stále. Děje se to někomu dalšímu? Nebo mám pod stolem křižovatku geopatogenních zón?
Pět let jsem skoro denně, tedy úplně denně, pokud jsem měl čas, poslouchal vysílání české redakce BBC. Přišlo mi, že jako veřejnoprávní médium (i když nikoliv financované českými koncesionáři) je co do objektivity a kritičnosti o hodně vpředu před Českou televizí a rozhlasem. Toto médium bylo, řekl bych, nezastupitelnou součástí mého každodenního života :) tak mi teď bude dost smutno.
Píšu teď takovou krátkou esej o alkoholismu. V úvodu se zmiňuju o tom, že se konzumací kazícího se ovoce opíjí i třeba takový hmyz (především společenský, vosy a mravenci apod.). Pro potřeby jednoho mého logického argumentu jsem konstatoval, že signální soustava hmyzu je jednodušší, než mikroprocesory v dnešních mobilních telefonech. Následně jsem se samozřejmě zamyslel nad tím, jestli neříkám úplnou blbost, jak mívám ve zvyku, když mluvím o něčem, čemu vůbec nerozumím. Jak to tedy je s relativní složitostí hmyzí signální soustavy? Jsou čipy v mobilním telefonu logicky složitější, nebo ne? A dává to srovnání vůbec smysl, nebo se snažím srovnávat nesrovnatelné?
Často se diskutuje o tom, z jakých důvodů lidé používají "alternativní" operační systémy, tedy jiné, než ten jeden mainstreamový. Nechávám stranou ty proprietární i neunixové a zaměřím se na ty svobodné unixové, tedy zejména distribuce GNU/Linuxu a rodinu systémů BSD. Předpokládám, že něco z tohoto výčtu používá většina z nynějších čtenářů tohoto blogu. Proč? Rozdělím důvody k používání svobodných unixových systémů na dvě hlavní skupiny: z přesvědčení, z idealismu a pro pohodlí, z pragmatismu.
Nedávno jsem se tady trapně zamyslel nad tím, kolik nás vlastně je, jaká část populace vlastně vidí do problémů, které tady řešíme, popř. se o ně zajímá. A zda jsme pro drtivou většinu zbytku bandou magorů. S tím souvisí další otázka: kolik z nás je u našeho oblíbeného operačního systému z přesvědčení a kolik z nás kvůli pohodlí, z praktických důvodů? A na to mě napadá, ještě konkrétněji: kolik lidí by třeba bylo ochotných popdořit svobodný a otevřený software např. na demonstracích, kdyby byl v existenčním ohrožení? Jaká je míra občanské statečnosti naší komunity?
Řešíme tady, aspoň někteří z nás řeší, která distribuce je v čem lepší, zda je efektivnější práce v konzoli nebo v grafice, řešíme etické a politické aspekty svobodných licencí, zda přejít k našemu oblíbenému systému úplně a konkurenci zcela zavrhnout, zda chceme v komunitě podporu velkých firem a nové nezkušené uživatele, nebo zda chceme zůstat určitou elitou a undergroundem atd. atd. Podobné otázky jsou léta probírané v diskuzích na těchto a podobných stránkách. Ale koho to všechno zajímá?
V nedávno publikovaném rozhovoru s RMS padla i otázka, zda by porušení GPL mělo být odsouzeno jako neetické, nebo i právně postihováno. RMS odpověděl odkazem na svoji esej Pragmatic Idealism. Chápu, že cílem reakce na porušení GPL je dosáhnout jejího dodatečného dodržení a to i třeba pod pohružkou soudního sporu. Strana, která GPL porušila, potom svůj software buď stáhne nebo zveřejní pod GPL, aby se podřídila jejím podmínkám.
Ale co když se z nějakého důvodu ten, kdo GPL porušuje, rozhodne v tom pokračovat i přes upozornění, že by to neměl dělat, a svůj software ani nezveřejní pod GPL ani ho nepřestane šířit? Mělo by se za porušení GPL jít do vězení?
Ve většině států má autor díla právo přesně určit pravidla, na jejichž základě se s jeho dílem smí nakládat, at už se jedná o literaturu, hudbu, film, výtvarné umění nebo software. Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu, pod podmínkou zaplacení tolika a tolika peněz. Zamyslel jsem se nad tím, zda má k tomu autor kromě práva zákonného i právo morální, zda je oprávněné a etické takto šíření svého díla omezovat.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz