Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Často se diskutuje o tom, z jakých důvodů lidé používají "alternativní" operační systémy, tedy jiné, než ten jeden mainstreamový. Nechávám stranou ty proprietární i neunixové a zaměřím se na ty svobodné unixové, tedy zejména distribuce GNU/Linuxu a rodinu systémů BSD. Předpokládám, že něco z tohoto výčtu používá většina z nynějších čtenářů tohoto blogu. Proč? Rozdělím důvody k používání svobodných unixových systémů na dvě hlavní skupiny: z přesvědčení, z idealismu a pro pohodlí, z pragmatismu.
Zajímá mě hlavně, jak je to mezi čtenáři těchto stránek a hlavním účelem tohoto příspěvku je zjištění situace podle reakcí na něj. Prosím vás tedy o vyjádření. Používáte váš oblíbený operační systém z přesvědčení, z idealismu? (Berete systém především jako svobodný?) Protože jste zastáncem/kyní myšlenky svobodného a otevřeného softwaru a spolupracující komunity? Jako vyjádření nesouhlasu s monopolem Microsoftu - popř. s přístupem a praktikami dalších velkých softwarových společností - a protestu proti němu?
Anebo je to pro pohodlí, z pragmatismu? (Berete systém především jako unixový?) Oceňujete efektivitu, logičnost, srozumitelnost a uživatelskou přívětivost unixové příkazové řádky a souvisejících nástrojů? Flexibilitu, bezpečnost, stabilitu a výkon unixových jader? Dostupnost zdrojových kódů a profesionální programátorské prostředí, neomezenou možnost maximální adaptace vašim potřebám, a to všechno zdarma?
Přiznávám, že u mě je to obojí. Začal jsem kvůli tomu druhému, ale od určité doby považuju to první za o něco důležitější. Nevím, do jaké míry u ostatních dominuje jeden ze dvou aspektů a do jaké míry se vyskytují oba a překrývají se. Existuje ten rozdíl vůbec, nebo je umělý? Na to se ptám vás a děkuju za reakce.
Tiskni
Sdílej:
Keď som navrhoval firemný systém pre moje terajšie pracovisko, chcel som niečo rýchle, odolné proti vírusom, bezpečné, flexibilné a ekonomicky nenáročné. A samozrejme sa mi páčila aj filozofia slobodného softwaru. Preto som si vybral FreeBSD.
S odstupom času musím uznať, že som urobil dobre. Systém beží k plnej spokojnosti užívateľov, manažmentu aj mňa ako admina, prevýchova doterajších zarytých Win userov prebehla vcelku bezbolestne, aj tí najtvrdohlavejší a najskeptickejší pochopili výhody Unixu a systém sa ukazuje veľmi životaschopnou záležitosťou. Teraz už len pridávam userov a nové X-terminály. čo si viac firemný admin môže priať, ako spokojných userov, ktorí nerušene a bez zbytočných problémov pracujú?
Oceňuji na linuxu přehlednost chodu, stabilitu většiny aplikací, bohatou nabídku programů, to, že si mohu vše přizpůsobit k obrazu svému, pocit, že to, co dělám, má smysl - že se učím něco trvalejšího. Z hraní jsem snad už vyrostl, baví mne tvořit.
U mě ty důvody byly zhruba v tomhle pořadí
Takže na můj první vlastní PC šel od začátku Linux (tehdy Red Hat 7.0). A tak nějak jsem si zvykl.
Profesionální programátorské prostředí? No nevím, všechno co za něco stojí existuje i pro Windows. Ale naopak to obvykle neplatí.