OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Často se diskutuje o tom, z jakých důvodů lidé používají "alternativní" operační systémy, tedy jiné, než ten jeden mainstreamový. Nechávám stranou ty proprietární i neunixové a zaměřím se na ty svobodné unixové, tedy zejména distribuce GNU/Linuxu a rodinu systémů BSD. Předpokládám, že něco z tohoto výčtu používá většina z nynějších čtenářů tohoto blogu. Proč? Rozdělím důvody k používání svobodných unixových systémů na dvě hlavní skupiny: z přesvědčení, z idealismu a pro pohodlí, z pragmatismu.
Zajímá mě hlavně, jak je to mezi čtenáři těchto stránek a hlavním účelem tohoto příspěvku je zjištění situace podle reakcí na něj. Prosím vás tedy o vyjádření. Používáte váš oblíbený operační systém z přesvědčení, z idealismu? (Berete systém především jako svobodný?) Protože jste zastáncem/kyní myšlenky svobodného a otevřeného softwaru a spolupracující komunity? Jako vyjádření nesouhlasu s monopolem Microsoftu - popř. s přístupem a praktikami dalších velkých softwarových společností - a protestu proti němu?
Anebo je to pro pohodlí, z pragmatismu? (Berete systém především jako unixový?) Oceňujete efektivitu, logičnost, srozumitelnost a uživatelskou přívětivost unixové příkazové řádky a souvisejících nástrojů? Flexibilitu, bezpečnost, stabilitu a výkon unixových jader? Dostupnost zdrojových kódů a profesionální programátorské prostředí, neomezenou možnost maximální adaptace vašim potřebám, a to všechno zdarma?
Přiznávám, že u mě je to obojí. Začal jsem kvůli tomu druhému, ale od určité doby považuju to první za o něco důležitější. Nevím, do jaké míry u ostatních dominuje jeden ze dvou aspektů a do jaké míry se vyskytují oba a překrývají se. Existuje ten rozdíl vůbec, nebo je umělý? Na to se ptám vás a děkuju za reakce.
Tiskni Sdílej:
Keď som navrhoval firemný systém pre moje terajšie pracovisko, chcel som niečo rýchle, odolné proti vírusom, bezpečné, flexibilné a ekonomicky nenáročné. A samozrejme sa mi páčila aj filozofia slobodného softwaru. Preto som si vybral FreeBSD.
S odstupom času musím uznať, že som urobil dobre. Systém beží k plnej spokojnosti užívateľov, manažmentu aj mňa ako admina, prevýchova doterajších zarytých Win userov prebehla vcelku bezbolestne, aj tí najtvrdohlavejší a najskeptickejší pochopili výhody Unixu a systém sa ukazuje veľmi životaschopnou záležitosťou. Teraz už len pridávam userov a nové X-terminály. čo si viac firemný admin môže priať, ako spokojných userov, ktorí nerušene a bez zbytočných problémov pracujú?
Oceňuji na linuxu přehlednost chodu, stabilitu většiny aplikací, bohatou nabídku programů, to, že si mohu vše přizpůsobit k obrazu svému, pocit, že to, co dělám, má smysl - že se učím něco trvalejšího. Z hraní jsem snad už vyrostl, baví mne tvořit.
U mě ty důvody byly zhruba v tomhle pořadí
Takže na můj první vlastní PC šel od začátku Linux (tehdy Red Hat 7.0). A tak nějak jsem si zvykl.
Profesionální programátorské prostředí? No nevím, všechno co za něco stojí existuje i pro Windows. Ale naopak to obvykle neplatí.