Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Řešíme tady, aspoň někteří z nás řeší, která distribuce je v čem lepší, zda je efektivnější práce v konzoli nebo v grafice, řešíme etické a politické aspekty svobodných licencí, zda přejít k našemu oblíbenému systému úplně a konkurenci zcela zavrhnout, zda chceme v komunitě podporu velkých firem a nové nezkušené uživatele, nebo zda chceme zůstat určitou elitou a undergroundem atd. atd. Podobné otázky jsou léta probírané v diskuzích na těchto a podobných stránkách. Ale koho to všechno zajímá?
Jestliže přijmeme statistický údaj, že distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy běží asi na nějakých třech nebo čtyřech procentech desktopů, z jejichž uživatelů ne každý si je této skutečnosti vědom (někomu je to třeba úplně jedno a dal mu to tam známý apod. - navíc samozřejmě nepočítám uživatele Mac OS X, z nichž 99% nemá o FreeBSD pod kapotou ani tušení), zůstává nám sotva tak jeden ze sta uživatelů běžných počítačů - omezme se na x86 - který do naší problematiky vidí, má zde přehled a může se účastnit diskuzí. Není to žalostně málo?
Takže my se tady můžeme bavit na témata jako GNU/Linux versus Linux nebo Linux vs. FreeBSD, popř. GPL vs. BSD licence, proprietární vs. free software, free software vs. open source, KDE vs. GNOME (popř. velký desktop vs. skromný správce oken), Mandriva vs. Gentoo vs. Debian, Xine vs. MPlayer atd. atd. Ale můžeme se o tom bavit jenom v našich diskuzních fórech, nikoliv na ulicích nebo v hospodách s lidmi, které jsme předtím neviděli. Protože pro drtivou a mnohonásobnou většinu z nich, kteří o nějakém Linuxu možná slyšeli, možná ne, ačkoliv je to veliká škoda, jsme jen sekta magorů.
Když to budeme doma instalovat někomu, kdo to chce, prostě proto, že ho už unavují Windows, ale jinak tomu nerozumí, řekneme mu vůbec o těchto věcech? Zasvětíme ho do sporů, o nichž komunita diskutuje, nebo ho jich radši ušetříme?
Tiskni
Sdílej:
Jinak bych jen tak na okraj podoknul, že nemám rád lidi, co blogu píší v 1. osobě množného čísla...
(sakryš, já jsem nedával ve škole pozor, jak být dostatečně fanatickej a úderně odpovědět na flambait...)
set nocompatible nějak nezabíralo. On je ten vim poměrně velký bumbrlíček. Ale základní příkazy hjkl, d, y, ... a podobně fungují i ve vimu.
2)Začátečníka je nejlepší navnadit nějakým bonbónkem. Ukázat mu KDE(popřípadě Gnome) a nechat ho ať si nastaví svojí grafiku a další serepetičky.No jasně, tohle ovšem nedostane od komunity na ABC Linuxu, ale od vendora své distribuce...
Hmm, není nás více než homosexuálů. Ta známá "4 procenta" pocházejí z kdovíjak starých studií a omílá se to furt dokola. Modernější čísla říkají, že cca 10% populace má (dobrovolnou) homosexuální zkušenost. Samozřejmě je něco trochu jiného "mít zkušenost" a "být", ale suma sumárum jsem z toho pochopil, že 4% jsou prostě dost podhodnocené číslo.
PS: Někde jsem to četl, a nebylo to v Blesku. Byl to nějaký seriózní pramen. Akorát to teď nějak neumím dohledat...


)
))
(necertete se)