Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Řešíme tady, aspoň někteří z nás řeší, která distribuce je v čem lepší, zda je efektivnější práce v konzoli nebo v grafice, řešíme etické a politické aspekty svobodných licencí, zda přejít k našemu oblíbenému systému úplně a konkurenci zcela zavrhnout, zda chceme v komunitě podporu velkých firem a nové nezkušené uživatele, nebo zda chceme zůstat určitou elitou a undergroundem atd. atd. Podobné otázky jsou léta probírané v diskuzích na těchto a podobných stránkách. Ale koho to všechno zajímá?
Jestliže přijmeme statistický údaj, že distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy běží asi na nějakých třech nebo čtyřech procentech desktopů, z jejichž uživatelů ne každý si je této skutečnosti vědom (někomu je to třeba úplně jedno a dal mu to tam známý apod. - navíc samozřejmě nepočítám uživatele Mac OS X, z nichž 99% nemá o FreeBSD pod kapotou ani tušení), zůstává nám sotva tak jeden ze sta uživatelů běžných počítačů - omezme se na x86 - který do naší problematiky vidí, má zde přehled a může se účastnit diskuzí. Není to žalostně málo?
Takže my se tady můžeme bavit na témata jako GNU/Linux versus Linux nebo Linux vs. FreeBSD, popř. GPL vs. BSD licence, proprietární vs. free software, free software vs. open source, KDE vs. GNOME (popř. velký desktop vs. skromný správce oken), Mandriva vs. Gentoo vs. Debian, Xine vs. MPlayer atd. atd. Ale můžeme se o tom bavit jenom v našich diskuzních fórech, nikoliv na ulicích nebo v hospodách s lidmi, které jsme předtím neviděli. Protože pro drtivou a mnohonásobnou většinu z nich, kteří o nějakém Linuxu možná slyšeli, možná ne, ačkoliv je to veliká škoda, jsme jen sekta magorů.
Když to budeme doma instalovat někomu, kdo to chce, prostě proto, že ho už unavují Windows, ale jinak tomu nerozumí, řekneme mu vůbec o těchto věcech? Zasvětíme ho do sporů, o nichž komunita diskutuje, nebo ho jich radši ušetříme?
Tiskni
Sdílej:
set nocompatible
nějak nezabíralo. On je ten vim poměrně velký bumbrlíček. Ale základní příkazy hjkl, d, y, ... a podobně fungují i ve vimu.
2)Začátečníka je nejlepší navnadit nějakým bonbónkem. Ukázat mu KDE(popřípadě Gnome) a nechat ho ať si nastaví svojí grafiku a další serepetičky.No jasně, tohle ovšem nedostane od komunity na ABC Linuxu, ale od vendora své distribuce...
Hmm, není nás více než homosexuálů. Ta známá "4 procenta" pocházejí z kdovíjak starých studií a omílá se to furt dokola. Modernější čísla říkají, že cca 10% populace má (dobrovolnou) homosexuální zkušenost. Samozřejmě je něco trochu jiného "mít zkušenost" a "být", ale suma sumárum jsem z toho pochopil, že 4% jsou prostě dost podhodnocené číslo.
PS: Někde jsem to četl, a nebylo to v Blesku. Byl to nějaký seriózní pramen. Akorát to teď nějak neumím dohledat...