Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Hlavním tématem celé konference bylo určení cílů pro další verze standardu LSB (aktuální verze je 3.1, připravuje se verze 3.2 a větší změny se chystají pro verzi 4.0) a stanovení konkrétních úkolů s tím souvisejících. Plány jsou poměrně rozsáhlé a o leckterých pasážích se strhla poměrně značná diskuse. Následuje stručný přehled toho, co bylo odsouhlaseno.
(Poznámka inspirovaná reakcemi na předchozí díl: Všechny údaje čerpám ze svých poznámek a paměti; ani jedno není dokonalé. Pokud něco z toho, co je tu psáno, vypadá jako úplná pitomost, pravděpodobně je to proto, že jsem něco nepochopil, překroutil nebo si to špatně pamatuji. Za všechny chyby se předem omlouvám.)Firmy vyvíjející software chtějí mít vlastní instalátor, nezávislý na balíčkovacím systému, fungující stejně jako ve Windows. Tedy malý program, který uživatel spustí, on všechno nainstaluje, během toho kreslí obrázky, animuje video, ptá se uživatele na různé věci, kontroluje licence a čert ví, co ještě. Leckdo (třeba já) to nepovažuje za moc dobrý nápad, ale oni to prostě chtějí. (Příčin, proč to chtějí, je pravděpodobně víc, od prostého lpění na starých postupech až po fakt, že každé distro má svůj balíčkovací systém a připravovat od každé verze programu dvacet různých typů balíčků by otrávilo i mrtvého.)
Na konferenci jsme se tedy zabývali tím, jak tento nápad umožnit tak, aby napáchal co nejméně škod. Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému. Jak konkrétně to bude vypadat a jak silná vrstva různých pomocných funkcí k tomu bude potřeba, není dosud jasné; v nejhorším případě vznikne druhý balíčkovací systém, zcela nezávislý na tom systémovém.
Zájemcům doporučuji k přečtení tento a tento blogpost Iana Murdocka (jeden z hlavních organizátorů LSB), kde se dosti detailně zamýšlí nad touto problematikou. Také si můžete prohlédnout webové stránky pracovní skupiny LSB pro řešení problému balíčků a instalátorů.
Do standardu LSB v 4.0 by měla přibýt Java. K tomu je třeba stanovit, jaké chování interpreteru Javy se bude považovat za standard a jaké funkce budou garantovány. To není jednoduché, neboť v dnešní době existuje několik různých implementací Javy, které v důsledku různých extenzí, které si každý výrobce sám za sebe přidělal, už nejsou kompatibilní. Tvůrci aplikací psaných v Javě proto raději ke svému produktu rovnou přiloží i celé běhové prostředí Javy. Tento uzel bude třeba nějakým způsobem rozplést, buď standardizací holého základu (který ale bude těžké používat), nebo tím, že si vybereme určitá rozšíření (pak ale nevím, jak to budeme prosazovat).
Součástí další verze LSB standardu bude interpreter Pythonu. Zde je situace trochu jasnější než u Javy, protože různých interpreterů není tolik. Bylo rozhodnuto, že standardizovat se bude originální interpret psaný v jazyce C (CPython), další alespoň prozatím ne. Bude jen třeba rozhodnout, které z mnoha rozšíření Pythonu jsou natolik profláknutá, aby se dala vložit do standardu. Zatím není zcela jasné, zda bude standard zahrnovat i binární rozhraní Pythonu směrem k C a zda by se měl standardizovat i jazyk jako takový (jeho syntaxe) nebo jen stanovit, že interpret musí být schopen bezchybně provádět nějaké konkrétní skripty.
Na konferenci bylo odsouhlaseno, že knihovna D-Bus, sloužící pro komunikaci mezi aplikacemi, je natolik rozšířená, že bude přidána do standardu LSB 3.2 jako volitelný standard.
V rámci obvyklých aktualizací standardu budou do LSB 3.2 začleněny nové funkce, které se objevily v glibc. Přesný soupis najdete zde. Nejzajímavější je patrně rozhodnutí o přidání funkcí *at() a funkcí týkajících se služby inotify, které jsou sice velmi nové, ale velmi žádané.
Tiskni
Sdílej:
Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému.Kam tohle API bude instalovat software? A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
Kam tohle API bude instalovat software?Přece do
/Program Files/Company Label/Version/.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?Přepíše. Nač vymýšlet něco nového, když tu máme osvědčené
/opt/third_party/Company Label/Version/.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).
/opt, jak stanovuje FHS.
No nevím, raději bych, aby se tyto third-party věci dávali do /opt, jak stanovuje FHS.
Nebojte, jistě si budete moci vybrat distribuci, která to bude dělat právě podle vašeho gusta
dpkg v takovém případě instalaci ukamžitě ukončí a NNF se tím pádem nenainstaluje.
A pokud ten soubor bude shodou okolností nějaká knihovna (.so) s nekompatibilní verzí, tak jste v háji, protože buď nebude fungovat NNF nebo zbytek systému. A už musíte buď dokopat výrobce ke změně umístění toho souboru (ale to vám dpkg taky nedovolí nebo aspoň bude nadávat) nebo k jeho přejmenování.
Máte v plánu, jak vyřešit tohle?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).A když to možné nebude?
rollback(), která automaticky všecko vrátí. To je ten nejměkčí způsob, spoléhající na to, že autor instalátoru bude slušný a všechny změny bude opravdu dělat skrze to API a ne mimo. (Což se do jisté míry dá staticky ověřit, například ujištěním, že binárka instalátoru se linkuje jen proti našemu API a proti ničemu jinému.)
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že?
), takže když instalátor neuspěje nebo se zhroutí, celý obsah karantény se zahodí a systém zůstane nezměněn.
Uvědomuji si, že "vrácení zpět" není jednoduchá úloha, ale řešit se to dá, například:Je to jednoduché.
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že?A přesně takhle to dělá Gentoo. Dokonce není potřeba žádný chroot, prostě instalační skript se na začátku zeptá na prefix cesty, kam má instalovat, a na konci se přesunou soubory na to samé umístění bez prefixu.), takže když instalátor neuspěje nebo se zhroutí, celý obsah karantény se zahodí a systém zůstane nezměněn.