Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Hlavním tématem celé konference bylo určení cílů pro další verze standardu LSB (aktuální verze je 3.1, připravuje se verze 3.2 a větší změny se chystají pro verzi 4.0) a stanovení konkrétních úkolů s tím souvisejících. Plány jsou poměrně rozsáhlé a o leckterých pasážích se strhla poměrně značná diskuse. Následuje stručný přehled toho, co bylo odsouhlaseno.
(Poznámka inspirovaná reakcemi na předchozí díl: Všechny údaje čerpám ze svých poznámek a paměti; ani jedno není dokonalé. Pokud něco z toho, co je tu psáno, vypadá jako úplná pitomost, pravděpodobně je to proto, že jsem něco nepochopil, překroutil nebo si to špatně pamatuji. Za všechny chyby se předem omlouvám.)Firmy vyvíjející software chtějí mít vlastní instalátor, nezávislý na balíčkovacím systému, fungující stejně jako ve Windows. Tedy malý program, který uživatel spustí, on všechno nainstaluje, během toho kreslí obrázky, animuje video, ptá se uživatele na různé věci, kontroluje licence a čert ví, co ještě. Leckdo (třeba já) to nepovažuje za moc dobrý nápad, ale oni to prostě chtějí. (Příčin, proč to chtějí, je pravděpodobně víc, od prostého lpění na starých postupech až po fakt, že každé distro má svůj balíčkovací systém a připravovat od každé verze programu dvacet různých typů balíčků by otrávilo i mrtvého.)
Na konferenci jsme se tedy zabývali tím, jak tento nápad umožnit tak, aby napáchal co nejméně škod. Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému. Jak konkrétně to bude vypadat a jak silná vrstva různých pomocných funkcí k tomu bude potřeba, není dosud jasné; v nejhorším případě vznikne druhý balíčkovací systém, zcela nezávislý na tom systémovém.
Zájemcům doporučuji k přečtení tento a tento blogpost Iana Murdocka (jeden z hlavních organizátorů LSB), kde se dosti detailně zamýšlí nad touto problematikou. Také si můžete prohlédnout webové stránky pracovní skupiny LSB pro řešení problému balíčků a instalátorů.
Do standardu LSB v 4.0 by měla přibýt Java. K tomu je třeba stanovit, jaké chování interpreteru Javy se bude považovat za standard a jaké funkce budou garantovány. To není jednoduché, neboť v dnešní době existuje několik různých implementací Javy, které v důsledku různých extenzí, které si každý výrobce sám za sebe přidělal, už nejsou kompatibilní. Tvůrci aplikací psaných v Javě proto raději ke svému produktu rovnou přiloží i celé běhové prostředí Javy. Tento uzel bude třeba nějakým způsobem rozplést, buď standardizací holého základu (který ale bude těžké používat), nebo tím, že si vybereme určitá rozšíření (pak ale nevím, jak to budeme prosazovat).
Součástí další verze LSB standardu bude interpreter Pythonu. Zde je situace trochu jasnější než u Javy, protože různých interpreterů není tolik. Bylo rozhodnuto, že standardizovat se bude originální interpret psaný v jazyce C (CPython), další alespoň prozatím ne. Bude jen třeba rozhodnout, které z mnoha rozšíření Pythonu jsou natolik profláknutá, aby se dala vložit do standardu. Zatím není zcela jasné, zda bude standard zahrnovat i binární rozhraní Pythonu směrem k C a zda by se měl standardizovat i jazyk jako takový (jeho syntaxe) nebo jen stanovit, že interpret musí být schopen bezchybně provádět nějaké konkrétní skripty.
Na konferenci bylo odsouhlaseno, že knihovna D-Bus, sloužící pro komunikaci mezi aplikacemi, je natolik rozšířená, že bude přidána do standardu LSB 3.2 jako volitelný standard.
V rámci obvyklých aktualizací standardu budou do LSB 3.2 začleněny nové funkce, které se objevily v glibc. Přesný soupis najdete zde. Nejzajímavější je patrně rozhodnutí o přidání funkcí *at() a funkcí týkajících se služby inotify, které jsou sice velmi nové, ale velmi žádané.
Tiskni
Sdílej:
Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému.Kam tohle API bude instalovat software? A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
Kam tohle API bude instalovat software?Přece do
/Program Files/Company Label/Version/.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?Přepíše. Nač vymýšlet něco nového, když tu máme osvědčené
/opt/third_party/Company Label/Version/.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).
/opt, jak stanovuje FHS.
No nevím, raději bych, aby se tyto third-party věci dávali do /opt, jak stanovuje FHS.
Nebojte, jistě si budete moci vybrat distribuci, která to bude dělat právě podle vašeho gusta
dpkg v takovém případě instalaci ukamžitě ukončí a NNF se tím pádem nenainstaluje.
A pokud ten soubor bude shodou okolností nějaká knihovna (.so) s nekompatibilní verzí, tak jste v háji, protože buď nebude fungovat NNF nebo zbytek systému. A už musíte buď dokopat výrobce ke změně umístění toho souboru (ale to vám dpkg taky nedovolí nebo aspoň bude nadávat) nebo k jeho přejmenování.
Máte v plánu, jak vyřešit tohle?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).A když to možné nebude?
rollback(), která automaticky všecko vrátí. To je ten nejměkčí způsob, spoléhající na to, že autor instalátoru bude slušný a všechny změny bude opravdu dělat skrze to API a ne mimo. (Což se do jisté míry dá staticky ověřit, například ujištěním, že binárka instalátoru se linkuje jen proti našemu API a proti ničemu jinému.)
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že?
), takže když instalátor neuspěje nebo se zhroutí, celý obsah karantény se zahodí a systém zůstane nezměněn.
Uvědomuji si, že "vrácení zpět" není jednoduchá úloha, ale řešit se to dá, například:Je to jednoduché.
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že?A přesně takhle to dělá Gentoo. Dokonce není potřeba žádný chroot, prostě instalační skript se na začátku zeptá na prefix cesty, kam má instalovat, a na konci se přesunou soubory na to samé umístění bez prefixu.), takže když instalátor neuspěje nebo se zhroutí, celý obsah karantény se zahodí a systém zůstane nezměněn.