Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Hlavním tématem celé konference bylo určení cílů pro další verze standardu LSB (aktuální verze je 3.1, připravuje se verze 3.2 a větší změny se chystají pro verzi 4.0) a stanovení konkrétních úkolů s tím souvisejících. Plány jsou poměrně rozsáhlé a o leckterých pasážích se strhla poměrně značná diskuse. Následuje stručný přehled toho, co bylo odsouhlaseno.
(Poznámka inspirovaná reakcemi na předchozí díl: Všechny údaje čerpám ze svých poznámek a paměti; ani jedno není dokonalé. Pokud něco z toho, co je tu psáno, vypadá jako úplná pitomost, pravděpodobně je to proto, že jsem něco nepochopil, překroutil nebo si to špatně pamatuji. Za všechny chyby se předem omlouvám.)Firmy vyvíjející software chtějí mít vlastní instalátor, nezávislý na balíčkovacím systému, fungující stejně jako ve Windows. Tedy malý program, který uživatel spustí, on všechno nainstaluje, během toho kreslí obrázky, animuje video, ptá se uživatele na různé věci, kontroluje licence a čert ví, co ještě. Leckdo (třeba já) to nepovažuje za moc dobrý nápad, ale oni to prostě chtějí. (Příčin, proč to chtějí, je pravděpodobně víc, od prostého lpění na starých postupech až po fakt, že každé distro má svůj balíčkovací systém a připravovat od každé verze programu dvacet různých typů balíčků by otrávilo i mrtvého.)
Na konferenci jsme se tedy zabývali tím, jak tento nápad umožnit tak, aby napáchal co nejméně škod. Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému. Jak konkrétně to bude vypadat a jak silná vrstva různých pomocných funkcí k tomu bude potřeba, není dosud jasné; v nejhorším případě vznikne druhý balíčkovací systém, zcela nezávislý na tom systémovém.
Zájemcům doporučuji k přečtení tento a tento blogpost Iana Murdocka (jeden z hlavních organizátorů LSB), kde se dosti detailně zamýšlí nad touto problematikou. Také si můžete prohlédnout webové stránky pracovní skupiny LSB pro řešení problému balíčků a instalátorů.
Do standardu LSB v 4.0 by měla přibýt Java. K tomu je třeba stanovit, jaké chování interpreteru Javy se bude považovat za standard a jaké funkce budou garantovány. To není jednoduché, neboť v dnešní době existuje několik různých implementací Javy, které v důsledku různých extenzí, které si každý výrobce sám za sebe přidělal, už nejsou kompatibilní. Tvůrci aplikací psaných v Javě proto raději ke svému produktu rovnou přiloží i celé běhové prostředí Javy. Tento uzel bude třeba nějakým způsobem rozplést, buď standardizací holého základu (který ale bude těžké používat), nebo tím, že si vybereme určitá rozšíření (pak ale nevím, jak to budeme prosazovat).
Součástí další verze LSB standardu bude interpreter Pythonu. Zde je situace trochu jasnější než u Javy, protože různých interpreterů není tolik. Bylo rozhodnuto, že standardizovat se bude originální interpret psaný v jazyce C (CPython), další alespoň prozatím ne. Bude jen třeba rozhodnout, které z mnoha rozšíření Pythonu jsou natolik profláknutá, aby se dala vložit do standardu. Zatím není zcela jasné, zda bude standard zahrnovat i binární rozhraní Pythonu směrem k C a zda by se měl standardizovat i jazyk jako takový (jeho syntaxe) nebo jen stanovit, že interpret musí být schopen bezchybně provádět nějaké konkrétní skripty.
Na konferenci bylo odsouhlaseno, že knihovna D-Bus, sloužící pro komunikaci mezi aplikacemi, je natolik rozšířená, že bude přidána do standardu LSB 3.2 jako volitelný standard.
V rámci obvyklých aktualizací standardu budou do LSB 3.2 začleněny nové funkce, které se objevily v glibc. Přesný soupis najdete zde. Nejzajímavější je patrně rozhodnutí o přidání funkcí *at()
a funkcí týkajících se služby inotify, které jsou sice velmi nové, ale velmi žádané.
Tiskni
Sdílej:
Bylo rozhodnuto, že sestavíme oficiální API, které bude nezávislé na balíčkovacím systému.Kam tohle API bude instalovat software? A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
Kam tohle API bude instalovat software?Přece do
/Program Files/Company Label/Version/
.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?Přepíše. Nač vymýšlet něco nového, když tu máme osvědčené
/opt/third_party/Company Label/Version/
.
A co udělá, když soubor, který se má nainstalovat, již existuje?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).
/opt
, jak stanovuje FHS.
No nevím, raději bych, aby se tyto third-party věci dávali do /opt
, jak stanovuje FHS.
Nebojte, jistě si budete moci vybrat distribuci, která to bude dělat právě podle vašeho gusta dpkg
v takovém případě instalaci ukamžitě ukončí a NNF se tím pádem nenainstaluje.
A pokud ten soubor bude shodou okolností nějaká knihovna (.so) s nekompatibilní verzí, tak jste v háji, protože buď nebude fungovat NNF nebo zbytek systému. A už musíte buď dokopat výrobce ke změně umístění toho souboru (ale to vám dpkg
taky nedovolí nebo aspoň bude nadávat) nebo k jeho přejmenování.
Máte v plánu, jak vyřešit tohle?
To by se při takové organizaci nemělo nikdy stát, a pokud přece, API by mělo odmítnout ten soubor přepsat, případně umožnit uživateli volbu (pokud je to možné).A když to možné nebude?
rollback()
, která automaticky všecko vrátí. To je ten nejměkčí způsob, spoléhající na to, že autor instalátoru bude slušný a všechny změny bude opravdu dělat skrze to API a ne mimo. (Což se do jisté míry dá staticky ověřit, například ujištěním, že binárka instalátoru se linkuje jen proti našemu API a proti ničemu jinému.)
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že? Uvědomuji si, že "vrácení zpět" není jednoduchá úloha, ale řešit se to dá, například:Je to jednoduché.
2. Celá instalace bude probíhat v nějakém druhu karantény (sandboxu), například pomocí chrootu nebo vrstveného filesystému (nemůžu si vzpomenout, jak se ten nástroj jmenuje, ale vy mi rozumíte, že?A přesně takhle to dělá Gentoo. Dokonce není potřeba žádný chroot, prostě instalační skript se na začátku zeptá na prefix cesty, kam má instalovat, a na konci se přesunou soubory na to samé umístění bez prefixu.), takže když instalátor neuspěje nebo se zhroutí, celý obsah karantény se zahodí a systém zůstane nezměněn.