V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
V minulém díle jsem rozepsal jak vypadají moje bajtkódy. Jak se k nim ale dostat? Přes moje původní obavy se ukázalo, že neoptimalizující kompilátor je v případě, že existuje abstraktní syntaktický strom krásně jednoduchý.
Ke každému prvku AST stromu jsem přidal metodu .compile(code_context)
, která do code_context
objektu zkompiluje sebe sama, tedy vloží do něj patřičné literály a do bajtkódu vloží instrukce pro jejich použití.
Například pro objekt Self to vypadá takto:
def compile(self, context): context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_SELF) return context
Pro objekt představující čísla už je to trochu složitější, neboť je třeba prvně číslo vložit do seznamu literálů:
def compile(self, context): index = context.add_literal_int(self.value) context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_LITERAL) context.add_bytecode(LITERAL_TYPE_INT) context.add_bytecode(index) return context
V bajtkódu je vložená instrukce PUSH_LITERAL
, poté typ literálu a jeho index.
U binární zprávy je krásně vidět, jak se prvně zkompiluje čemu se má zpráva poslat a poté teprve samotná zpráva:
def compile(self, context): context.add_literal_str_push_bytecode(self.name) self.parameter.compile(context) context.add_bytecode(BYTECODE_SEND) context.add_bytecode(SEND_TYPE_BINARY) context.add_bytecode(1) return context
Prvně se resolvne název, poté se zkompiluje obsah parametru a poté se tento obsah pošle objektu na názvu. Poslední řádek context.add_bytecode(1)
určuje počet parametrů, což je u binárních zpráv vždy jeden.
Krásně se to kombinuje s objektem Send
, který specifikuje fakt že se má něco něčemu poslat:
def compile(self, context): self.obj.compile(context) self.msg.compile(context) return context
Prvně zkompiluj objekt kterému bude něco posílat, což muže být třeba Self
, poté samotnou zprávu, což může být třeba výše uvedená BinaryMessage
.
Asi nejzajímavějším a nejsložitějším na zkompilování se ukázal Object
:
def _add_slot_to_bytecode(self, context, name, value): boxed_name = String(name) boxed_name.compile(context) value.compile(context) context.add_bytecode(BYTECODE_ADD_SLOT) def compile(self, context): obj = ObjectRepresentation() obj.meta_set_ast(self) obj.meta_set_parameters(self.params) index = context.add_literal_obj(obj) context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_LITERAL) context.add_bytecode(LITERAL_TYPE_OBJ) context.add_bytecode(index) for name, value in self.slots.iteritems(): self._add_slot_to_bytecode(context, name, value) context.add_bytecode(SLOT_NORMAL) for name, value in self.parents.iteritems(): self._add_slot_to_bytecode(context, name, value) context.add_bytecode(SLOT_PARENT) if self.code: new_context = CodeContext() obj.meta_set_code_context(new_context) for item in self.code: item.compile(new_context) obj.map.code_context = new_context return context
Složitost je do velké míry dána tím, že jsem se rozhodl, že objektové literály budu vkládat mezi literály jako poměrně jednoduché objekty, které nemají nic moc kromě parametrů předvyplněno. Vyplnění probíhá ve chvíli, kdy je objekt vytvořen.
Výše je možné vidět, že je nejdřív vytvořen prázdný objekt, do kterého je uložena jen AST reprezentace pro pozdější referenci a seznam parametrů, které přijímá. Celý zbytek je pak dodán až dynamicky za běhu - všechny sloty, všechny parent sloty a samozřejmě když obsahuje kód, tak je vše rekurzivně provedeno i pro kód.
Když už jsem měl hotový triviální kompilátor, rozhodl jsem se také napsat si k němu jednoduchý disassembler (ehm, disbytecoder), tedy něco co mi čitelněji zobrazí zkompilovaný kód. V podstatě to funguje inverzně ke kompilátoru; postupně bere instrukce a jejich parametry a překládá je na mnemotechnické zkratky instrukcí:
Napsal jsem to celé maximálně triviálně:
def _compute_index(bytecodes_len, bytecodes): return str(bytecodes_len - len(bytecodes)) def disassemble(bytecodes_bytearray): disassembled = [] bytecodes = [ord(c) for c in bytecodes_bytearray] bytecodes_len = len(bytecodes) while bytecodes: index = _compute_index(bytecodes_len, bytecodes) bytecode = bytecodes.pop(0) if bytecode == BYTECODE_SEND: send_type = bytecodes.pop(0) send_type_str = { SEND_TYPE_UNARY: "UNARY", SEND_TYPE_BINARY: "BINARY", SEND_TYPE_KEYWORD: "KEYWORD", SEND_TYPE_UNARY_RESEND: "UNARY_RESEND", SEND_TYPE_KEYWORD_RESEND: "KEYWORD_RESEND", }[send_type] number_of_params = bytecodes.pop(0) disassembled.append([ index, "SEND", "type:" + send_type_str, "params:" + str(number_of_params) ]) continue elif bytecode == BYTECODE_PUSH_SELF: disassembled.append([ index, "PUSH_SELF" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_PUSH_LITERAL: literal_type = bytecodes.pop(0) literal_index = bytecodes.pop(0) literal_type_str = { LITERAL_TYPE_NIL: "NIL", LITERAL_TYPE_INT: "INT", LITERAL_TYPE_STR: "STR", LITERAL_TYPE_OBJ: "OBJ", LITERAL_TYPE_FLOAT: "FLOAT", LITERAL_TYPE_BLOCK: "BLOCK", LITERAL_TYPE_ASSIGNMENT: "ASSIGNMENT", }[literal_type] disassembled.append([ index, "PUSH_LITERAL", "type:" + literal_type_str, "index:" + str(literal_index) ]) continue elif bytecode == BYTECODE_RETURN_TOP: disassembled.append([ index, "RETURN_TOP" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_RETURN_IMPLICIT: disassembled.append([ index, "RETURN_IMPLICIT" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_ADD_SLOT: slot_type = bytecodes.pop(0) slot_type_str = { SLOT_NORMAL: "SLOT_NORMAL", SLOT_PARENT: "SLOT_PARENT", }[slot_type] disassembled.append([ index, "ADD_SLOT", "type:" + slot_type_str, ]) continue return disassembled
Pokud se někomu zdá ten kód trochu divný a říká si proč jsem třeba nepoužil tuple místo listů, nebo proč tam šaším s přetypováváním na stringy, tak odpověď je RPython magie. Výsledek vypadá zabalený v samotné Selfové syntaxi například takto:
(| literals = (| l <- dict clone. | l at: 0 Put: "ObjBox(Object(slots={benchmark: Object(slots={i: IntNumber(0), i:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Block(code=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=<, parameter=IntNumber(1000000)))]), msg=KeywordMessage(name=whileTrue:, parameters=[Block(code=[Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=i:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=IntNumber(1)))]))])]))]), run_benchmark: Object(slots={start_time: Nil(), start_time:: AssignmentPrimitive(), end_time: Nil(), end_time:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(interpreter)), msg=KeywordMessage( name=runScript:, parameters=['objects/stdlib.tself'])), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=start_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Self(), msg=Message(benchmark)), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=end_time: , parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Send(obj=Send( obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(end_time)), msg=BinaryMessage( name=-, parameter=Send(obj=Self(), msg=Message(start_time)))), msg=Message(asString)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=' ')), msg=Message(print))])}))"; at: 1 Put: "StrBox(benchmark)"; at: 2 Put: "ObjBox(Object(slots={i: IntNumber(0), i:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Block(code=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=<, parameter=IntNumber(1000000)))]), msg=KeywordMessage( name=whileTrue:, parameters=[Block(code=[Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=i:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage( name=+, parameter=IntNumber(1)))]))])]))]))"; at: 3 Put: "StrBox(i)"; at: 4 Put: "IntBox(0)"; at: 5 Put: "StrBox(i:)"; at: 6 Put: "StrBox(run_benchmark)"; at: 7 Put: "ObjBox(Object(slots={start_time: Nil(), start_time:: AssignmentPrimitive(), end_time: Nil(), end_time:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message( interpreter)), msg=KeywordMessage(name=runScript:, parameters=[ 'objects/stdlib.tself'])), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=start_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Self(), msg=Message(benchmark)), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=end_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message( primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Send( obj=Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(end_time)), msg=BinaryMessage( name=-, parameter=Send(obj=Self(), msg=Message(start_time)))), msg=Message(asString)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=' ')), msg=Message(print))]))"; at: 8 Put: "StrBox(start_time)"; at: 9 Put: "StrBox(start_time:)"; at: 10 Put: "StrBox(end_time)"; at: 11 Put: "StrBox(end_time:)". ). disassembled = (|| ("0", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:0"), ("3", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:1"), ("6", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:2"), ("9", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:3"), ("12", "PUSH_LITERAL", "type:INT", "index:4"), ("15", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("17", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:5"), ("20", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("23", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("25", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("27", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:6"), ("30", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:7"), ("33", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:8"), ("36", "PUSH_LITERAL", "type:NIL", "index:0"), ("39", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("41", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:9"), ("44", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("47", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("49", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:10"), ("52", "PUSH_LITERAL", "type:NIL", "index:0"), ("55", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("57", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:11"), ("60", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("63", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("65", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("67", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:6"), ("70", "SEND", "type:UNARY", "params:0"), ("73", "RETURN_TOP"), ("74", "RETURN_TOP"), ("75", "RETURN_TOP"), ("76", "RETURN_TOP") ). bytecodes = (|| 3, 3, 0, 3, 2, 1, 3, 3, 2, 3, 2, 3, 3, 1, 4, 6, 0, 3, 2, 5, 3, 6, 0, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 6, 3, 3, 7, 3, 2, 8, 3, 0, 0, 6, 0, 3, 2, 9, 3, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 10, 3, 0, 0, 6, 0, 3, 2, 11, 3, 6, 0, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 6, 0, 0, 0, 4, 4, 4, 4 ).
(Kód byl pro větší přehlednost zalomen)
Původně jsem měl výsledek obalen v JSONu, ale nakonec mi kamarád připoměl, že součástí experimentu s tinySelfem je vyzkoušet používat jeho objektové literály, čehož je výsledkem výše uvedený výpis.
Tedy interpreter vypisuje jako debug věci v syntaxi sama sebe. Nutno dodat, že je to celé zatím neotestované, neboť ve chvíli kdy byl tento blog napsán nebyly v tinySelfu podporovány ani pole, ani slovníky a jedná se tedy spíš jen o takový experimentální nástřel. Tomu taky odpovídají ty AST stringy na začátku, které jsou silně nepřehledné, a které to bude chtít časem určitě vylepšit.
Příště se už konečně podíváme jak vlastně uvnitř vypadá interpreter a smyčka vykonávání příkazů.
Tiskni
Sdílej: