MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Správcovský tým repozitáře F-Droid pro Android sdílí doporučení, jak řešit žádosti o odstranění nelegálního obsahu. Základem je mít nastavené formální procesy, vyhrazenou e-mailovou adresu a být transparentní. Zdůrazňují také důležitost volby jurisdikce (F-Droid je v Nizozemsku).
Byly publikovány informace o další zranitelnosti v procesorech. Nejnovější zranitelnost byla pojmenována VMScape (CVE-2025-40300, GitHub) a v upstream Linuxech je již opravena. Jedná se o variantu Spectre. KVM host může číst data z uživatelského prostoru hypervizoru, např. QEMU.
V červenci loňského roku organizace Apache Software Foundation (ASF) oznámila, že se částečně přestane dopouštět kulturní apropriace a změní své logo. Dnes bylo nové logo představeno. "Indiánské pírko" bylo nahrazeno dubovým listem a text Apache Software Foundation zkratkou ASF. Slovo Apache se bude "zatím" dál používat. Oficiální název organizace zůstává Apache Software Foundation, stejně jako názvy projektů, například Apache HTTP Server.
Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
SuSE Linux bola moja prvá distribúcia ktorú som si skúsil, vtedy vo verzii 9.3. Za pomoci internetu som vyriešil všetky problémy ktoré ma počas bežnej práce pri domácom počítači stretli. Spokojnosť sa však skončila s príchodom najnovšej verzie 10.1. Toľko chýb a neustále čakanie na odozvu systému ma prinútili poohliadnuť sa po inej distribúcii. Môj počítač už nie je najmladší a 256MB RAM už nie je to pravé orechové.
Tak som si povedal že skúsim toľko ospevovaný Ubuntu. Vraj Beta verzia 6.06 je stabilnejšia a rýchlejšia ako môj pôvodný systém tvrdili mi na fóre SuSE portálu. Stiahol som DVD a dal sa do inštalácie. Zľakol som sa hneď v prvom kroku - žiaden grafický inštalátor, iba čistý text. Ako si otestujem či mi nabehnú X-ká? Či mám správne nastavené rozlíšenie monitoru? SuSE mi totiž v každej verzii nesprávne nastavilo rozlíšenie monitoru a na konci inštalácie som bol zvyknutý všetko ručne ponastavovať. Inštalácia v „desivom“ textovom režime prebehla hladko a nezvyklo rýchlo! O to väčší bol môj strach keď som potvrdil prvý poinštalačný reset.
Ďalej už išlo všetko hladko. Až na ten textový režim. Zvyknutý zo SuSE na jeho grafický Grub som neveriacky pozeral na textové menu ktoré som mal pri štarte počítača na monitori naposledy za čias DOS-u a Windows 95. Gnome nabehlo rýchlo ale hlavne nabehlo! A keby len to, rozlíšenie bolo nielen že v poriadku ale 1600x1200 na 85Hz! To som na mojom 21“ Siemense nerozbehal ani pod XP! A tá svižná práca, hotová báseň. Hľadal som v čom bude pes zakopaný a čo zlé ma ešte čaká ked zatiaľ to ide až podozrivo hladko. Rovno vám poviem že nič. Všetko funguje ako má, na Synaptic a apt som bol zvyknutý už zo SuSE kde som si ho doinštaloval lebo cez YAST i keď to je výborný nástroj čo sa funkčnosti týka nešlo všetko hladko a už vôbec nie stabilne.
Inštalácia balíčkov s non-free repozitárov bola až extrémne jednoduchá. Stačilo vymazať niekoľko znakov „#“ v súbore kde sú uložené adresy repozitárov a zaraz som mal Operu, Mplayer s kodekmi, Nvidia driver a iné potrebné-nepotrebné aplikácie. Oproti zdĺhavému a nespoľahlivému pridávaniu repozitárov v SuSE je to fakt hračka. Počas pátrania na českom fóre Ubuntu som navyše narazil na generátor zdrojov a nechal ši ušiť repozitáre na mieru. O takom niečom som predtým mohol iba snívať. Keď som pri tej inštalácii – v SuSE som mal častý problém s proprietárnymi ovládačmi mojej starej (ale plne vyhovujúcej) grafickej karte NVidia GeForce MX440. Po inštalácii nového kernelu cez YAST v lepšom prípade mi nabehli X-ká so starým open source ovládačom v horšom vôbec a bolo treba to ručne opraviť. A hádajte ako to ide v Ubuntu cez Synaptic? Rýchlo a bez problémov. Štart, vypínanie a celková odozva systému je výrazne rýchlejšia ako pri SuSE a nezbadal som zatiaľ žiaden závan nestability. A to je iba beta verzia! Dokonca som ani nedúfal a len tak stlačil na klávesnici „Power“ a čuduj sa svete – ono to funguje!
Nechcem SuSE haniť, je to vyspelá distribúcia a ako sa vraví darovanému koňovi na zuby nehľaď. Ale na druhej strane - keby vám niekto ponúkal na výber krívajúceho poníka alebo zdravého tátoša koho by ste si vybrali?
Tiskni
Sdílej:
Ale je fakt, že každý den tahat novou verzi openoffice..Jo, už by konečně mohla vyjít finální verze ... to už je třetí RC co jsem stahoval ...
Smůla je, že Ubuntu zabíjí Debian (lépe řečeno, stále slibují že cosi backportují a ... kde nic, tu nic).To se mi taky moc nelíbí. :-/
Tvrdím, že to nemají šanci utáhnout, protože při půlročním release cyklu x 5 distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Edubuntu, Xubuntu a Ubuntu Server) po pěti letech dává 3x2x5+5x2 = 40 distribucí. Absolutně bez šance udržet jakous takous kvalitu nových distribucí a zároveň backporty.Ono je fajn si občas zjistit fakta: * Ubuntu je jedna jediná distribuce, která má 5 základních skupin balíčků (ty vámi vyjmenované), které při instalaci nemíchá. Vy ovšem můžete přiinstalovávat, co je libo. Rozdíl oproti jiným distribucím je ten, že si nevybíráte KDE/GNOME/základ atd. při instalaci, ale už při stahování ISO obrazu
SW | podporovaný nepodporovaný -----------+----------------------------- svobodný | main universe nesvobodný | restricted multiverseu těch nepodporovaných negarantuje nikdo nic (je to komunitní záležitost podobně jako třeba u Debianu) a s tím podporovaným jádrem distribuce IMO nebude mít Canonical žádné problémy
Keep Slackin a na servery Red HatKdepak, Ubuntu a na servery Debian.
Fakta znám. Těch pět distribucí spolu utvoří minimálně čtvrtku Debianu, což je krásných 2G software. Ale vzhledem k tomu, že jednotlivé *buntu rostou jak houby po dešti, tak to za chvíli obsáhne celý Debian.Pokud se povolí
universe
a multiverse
, tak se to od Debianu liší minimálně. Vlastně jenom v tom, že se to zmrazí jednou za půl roku.
O tom, že LTS bude jen jednou za dva roky jsem nevěděl, tím se to docela radikálně zmenší, ale přece jen je to furt celkem dost (8+2). Navíc je tu ten faktor růstu. Debian je jiný, backporty sice jsou, ale obsahují celkem minimum software. Při každé další verzi se doporučuje upgrade.Nějak nepočítáte v úvahu s oficální nepodporou větví {uni|multi}verse. Už to dost zmenší počet balíčků. Potom zbyde jeden dobíhající LTS (tzn. pouze "serverové" balíčky z main a restricted), dva LTS (jeden aktuální a jeden na konci podpory na desktopech) a tři "normální" vydání s krátkou podporou. Furt je to dost, ale daleko méně, než naznačujete. Backporty nejsou přímo aktivita Ubuntu, to je komunitní záležitost (podobně jako universe a multiverse). Ubuntu samotné se drží politiky "pouze bezpečnostní opravy".
Prostě Ubuntu moc rád nemám a vidím v něm jen další módní vlnu, typu Gentoo. To je vše.To, že ho rád nemáte vám neberu, jenom se mu snažím trochu narovnat image.
Smůla je, že Ubuntu zabíjí Debian (lépe řečeno, stále slibují že cosi backportují a ... kde nic, tu nic).zobraz si changelog napr. od glibc nebo gcc-4.0 a hledej slovicko ubuntu nebo
cd /usr/share/doc && find -name changelog.Debian.gz | xargs gzip -dc | grep -i ubuntu...taky je tam toho dost ;)