Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Možná to napadlo i někoho dalšího z vás. Vidíte vedle sebe "hifi" věž, DVD přehrávač/nahrávadlo a televizi. Pak vyvstávají otázky typu:
Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi z toho vypadla ideální sestava v unixovém stylu, kdy každá součást dělá svou práci, součásti se vzájemně nedublují a celá sestava nežere zbytečně zdroje (elektřinu):

Tiskni
Sdílej:
Jelikož se u podobnejch mašinek založenejch na (relativně) běžnym PC místo vypínání používá spíš uspání do paměti, start během pár sekund možnej je (mimochodem, mám doma levnou minivěž a levnej DVD přehrávač a oboje startuje několik vteřin).U přehrávadla podle mě pár sekund nevadí, u nahrávadla ano. Mimochodem jak si počítač uspaný do paměti poradí s výpadkem proudu mezi nastavením nahrávání a začátkem?
Jinak samotný krabičky se určitě vyráběj (opět klíčový slovo HTPC), ale jejich cena je kapánek přemrštěná. A totéž bohužel vzhledem k morální životnosti platí i v případě, že by si to člověk sestavil sám.O existenci HTPC jsem už tušil, ale mám o nich pochybnosti, jestli to není overkill. Na přehrávání i HD filmů by snad měl stačit pouze jeden osekaný čip, který by uměl pouze dekódovat (možná překódovávat) a roztahovat video. Rozdíl ve výrobní ceně i spotřebě oproti plnohodnotnému x86(-64) procesoru a kompletní 3D grafice bude propastný a řeší se tak i problém s morální životností...
To mimochodem neni problém, v podstatě nejzásadnější je chlazení CPU, tichej zdroj a tichá optická mechanika. Grafika se dá chladit pasivně (a zas tak velký dělo to bejt nemusí). Ale nejlevnější strojek by se dal postavit plus mínus kolem deseti tisíc a na HD videu si vyláme zuby jak veverka na granátu. Otázka tedy je, jestli to za ušetřenej prostor, práci se zprovozněním a případný problémy stojí.Tak za deset tisíc se dá dnes už vytvořit něco, co by mělo HD video přehrát levou zadní (základ: deska, CPU, RAM - 2 ks, grafika; s diskem, mechanikou, skříní, zdrojem a DO se dostanu podle požadavků na 8 - 12 k). Stejně tam ale většina křemíku bude akorát dotovat ČEZ (E.on) a je to na konfiguraci OS zbytečně složité.