Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Možná to napadlo i někoho dalšího z vás. Vidíte vedle sebe "hifi" věž, DVD přehrávač/nahrávadlo a televizi. Pak vyvstávají otázky typu:
Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi z toho vypadla ideální sestava v unixovém stylu, kdy každá součást dělá svou práci, součásti se vzájemně nedublují a celá sestava nežere zbytečně zdroje (elektřinu):
Tiskni
Sdílej:
Jelikož se u podobnejch mašinek založenejch na (relativně) běžnym PC místo vypínání používá spíš uspání do paměti, start během pár sekund možnej je (mimochodem, mám doma levnou minivěž a levnej DVD přehrávač a oboje startuje několik vteřin).U přehrávadla podle mě pár sekund nevadí, u nahrávadla ano. Mimochodem jak si počítač uspaný do paměti poradí s výpadkem proudu mezi nastavením nahrávání a začátkem?
Jinak samotný krabičky se určitě vyráběj (opět klíčový slovo HTPC), ale jejich cena je kapánek přemrštěná. A totéž bohužel vzhledem k morální životnosti platí i v případě, že by si to člověk sestavil sám.O existenci HTPC jsem už tušil, ale mám o nich pochybnosti, jestli to není overkill. Na přehrávání i HD filmů by snad měl stačit pouze jeden osekaný čip, který by uměl pouze dekódovat (možná překódovávat) a roztahovat video. Rozdíl ve výrobní ceně i spotřebě oproti plnohodnotnému x86(-64) procesoru a kompletní 3D grafice bude propastný a řeší se tak i problém s morální životností...
To mimochodem neni problém, v podstatě nejzásadnější je chlazení CPU, tichej zdroj a tichá optická mechanika. Grafika se dá chladit pasivně (a zas tak velký dělo to bejt nemusí). Ale nejlevnější strojek by se dal postavit plus mínus kolem deseti tisíc a na HD videu si vyláme zuby jak veverka na granátu. Otázka tedy je, jestli to za ušetřenej prostor, práci se zprovozněním a případný problémy stojí.Tak za deset tisíc se dá dnes už vytvořit něco, co by mělo HD video přehrát levou zadní (základ: deska, CPU, RAM - 2 ks, grafika; s diskem, mechanikou, skříní, zdrojem a DO se dostanu podle požadavků na 8 - 12 k). Stejně tam ale většina křemíku bude akorát dotovat ČEZ (E.on) a je to na konfiguraci OS zbytečně složité.