Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
To samozřejmě BSD style licence negarantuje, ale jen proto, že je založena na svobodomyslnější filosofii: autor dává svůj kód k dispozici k volnému použití a nechává na příjemci, co s ním udělá. Při pohledu z druhé strany se nechává na uvážení příjemce, jestli dá (v diskutovaném případě) přednost open source nebo closed source verzi. Je dospělý, je to jeho volba, on ponese následky, až bude potřebovat něco upravit/opravit a autor nebude k dispozici nebo na něj nebude mít náladu.
Mne zase docela dostava, ze se na tohle tema porad dokola diskutuje. Nechci se nikoho dotknout, nemyslim to zle ani na jednu stranu, ale prijde mi nesmyslne resit, ktera licence je lepsi. Vsechny tyhle diskuse jsou obycejny flame, a to z toho prosteho duvodu, ze autor software (toho prvniho, originalniho kusu software) je svepravny a dokaze se sam rozhodnout, ktera licence jemu a jeho vytvoru prinese to, co si ten autor preje a co od toho ocekava a co splni jeho idealy a... Zalezi to jen a jen na autorovi samotnem.
Proc se vsichni navzajem presvedcuji o tom, jak je licence XXX skvela z toho a toho duvodu a ta druha je spatna, tudiz by tu spravnou (nejspis - dovozuji z tonu podobnych debat) meli pouzivat vsichni, nebo aspon vetsina a masa? Proc misto podobnych zbytecnych dohadu nikdo jeste nevytvoril prehled open-source licenci, ktery by umoznoval srovnani jednotlivych licenci podle zakladnich vlastnosti, aby si kazdy autor mohl vybrat tu nejvhodnejsi podle sveho gusta?
Nekonecne vzajemne hazeni spiny nic nevyresi a nedokazu si moc vysvetlit, proc se nekdo vubec zabyva takovymi myslenkami. Komu muze vadit, ze ja jsem se rozhodl svuj kus kodu uvolnit pod GPL? Ma s tim nekdo problem? At se mi ozve a svuj problem mi sdeli, licencovat se preci da i dualne, kdyz to bude mit smysl, nemusi plnit Internet zvasty o tom, jak je ta licence, kterou jsem si vybral, strasne spatna.
. Tyhle svaté války prostě k unixu a linuxu prostě patří. Vždyť (t)csh vs bash/ksh, BSD vs System V, vi(m) vs emacs, BSD licence vs GPL licence, Linux vs FreeBSD, NetBSD vs OpenBSD, Mozilla vs Opera, KDE vs Gnome, Qt vs Gtk, Perl vs Python, ogg vs mp3 ... myslím, že je zbytečné pokračovat. Diskuze budou pořád, pokud budeme mít na výběr.
K tomu dodám citát mého bývalého ředitele na průmyslovce, který pořád říkal Všechno má své výhody a nevýhody.
Asi jsme si moc nerozumeli, ale nejsem si jisty, co podle Tebe beru moc vazne, takze aby bylo jasno:
- Nemam nic proti normalni diskusi o vyhodach a nevyhodach, dokonce ani kdyz trosicku preroste a tu a tam v ni je nejake to napadeni - kdyz diskuteri po te debate budou respektovat nazor druhe strany. Rozumna hadka je ostatne skvely trenink argumentace, coz se hodi vzdy a vsude, nejen pri praci s Linuxem.
- Pojem "svata valka" (v kontextu tehle debaty) se podle meho s pojmem "respektovat nazor druhe strany" moc neslucuje. Mozna to bylo mysleno jinak (rad si necham vysvetlit), ale ja si pod pojmem svata valka predstavim neco ve smyslu "presvedcit o svem za kazdou cenu a za zadnou cenu nepripustit, ze ten druhy ma v necem taky pravdu."
- Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?
- Hacklese znam, tu a tam ho i ctu, kdyz mam zrovna volnou chvili. Srandu je potreba delat si ze vseho; to, ze se neco zesmesni, ale jeste neznamena, ze je to dobre - nekdy spis naopak (zrovna treba u zbytecnych flamewaru urcite naopak).
- I kdyz to tak mozna nevypada, opravdu tuhle debatu beru s nadhledem 
Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?Ani ne, mě přišlo, že tu diskuzi bereš moc vážně (asi jsem se spletl). Možná jsem naivní, ale já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
Ja jsem si tam ty uvozovky domyslel 
... já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
V tom s Tebou souhlasím. Až na to, že ve flamewarech uz kazdy to spravne reseni, ktere mu vyhovuje, davno vybrane ma. A jedine, co jsem napsal, by se dalo zkratit a zestrucnit na jednoduche: "Vykaslete se na dalsi uplne zbytecny flamewar, delejte neco uzitecneho."
Dále já jako uživatel FreeBSD mám opravdovou radost z toho, že byl její kód začleněn do operačního systému Mac OS XNo vidíš, já jsem rád, že si firma Apple vybrala KHTML do prohlížeče Safari. Jenže KHTML je pod GPL, proto vylepšení, která Apple provedlo jsou k dispozici i vývojářům z KDE, takže jsou teď dva prohlížeče, které zvláfají Acid2. Safari a Konqueror 3.5 a probíhá backportování změn do verze 3.4.2.
Tiskni
Sdílej: