Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
To samozřejmě BSD style licence negarantuje, ale jen proto, že je založena na svobodomyslnější filosofii: autor dává svůj kód k dispozici k volnému použití a nechává na příjemci, co s ním udělá. Při pohledu z druhé strany se nechává na uvážení příjemce, jestli dá (v diskutovaném případě) přednost open source nebo closed source verzi. Je dospělý, je to jeho volba, on ponese následky, až bude potřebovat něco upravit/opravit a autor nebude k dispozici nebo na něj nebude mít náladu.
Mne zase docela dostava, ze se na tohle tema porad dokola diskutuje. Nechci se nikoho dotknout, nemyslim to zle ani na jednu stranu, ale prijde mi nesmyslne resit, ktera licence je lepsi. Vsechny tyhle diskuse jsou obycejny flame, a to z toho prosteho duvodu, ze autor software (toho prvniho, originalniho kusu software) je svepravny a dokaze se sam rozhodnout, ktera licence jemu a jeho vytvoru prinese to, co si ten autor preje a co od toho ocekava a co splni jeho idealy a... Zalezi to jen a jen na autorovi samotnem.
Proc se vsichni navzajem presvedcuji o tom, jak je licence XXX skvela z toho a toho duvodu a ta druha je spatna, tudiz by tu spravnou (nejspis - dovozuji z tonu podobnych debat) meli pouzivat vsichni, nebo aspon vetsina a masa? Proc misto podobnych zbytecnych dohadu nikdo jeste nevytvoril prehled open-source licenci, ktery by umoznoval srovnani jednotlivych licenci podle zakladnich vlastnosti, aby si kazdy autor mohl vybrat tu nejvhodnejsi podle sveho gusta?
Nekonecne vzajemne hazeni spiny nic nevyresi a nedokazu si moc vysvetlit, proc se nekdo vubec zabyva takovymi myslenkami. Komu muze vadit, ze ja jsem se rozhodl svuj kus kodu uvolnit pod GPL? Ma s tim nekdo problem? At se mi ozve a svuj problem mi sdeli, licencovat se preci da i dualne, kdyz to bude mit smysl, nemusi plnit Internet zvasty o tom, jak je ta licence, kterou jsem si vybral, strasne spatna.
. Tyhle svaté války prostě k unixu a linuxu prostě patří. Vždyť (t)csh vs bash/ksh, BSD vs System V, vi(m) vs emacs, BSD licence vs GPL licence, Linux vs FreeBSD, NetBSD vs OpenBSD, Mozilla vs Opera, KDE vs Gnome, Qt vs Gtk, Perl vs Python, ogg vs mp3 ... myslím, že je zbytečné pokračovat. Diskuze budou pořád, pokud budeme mít na výběr.
K tomu dodám citát mého bývalého ředitele na průmyslovce, který pořád říkal Všechno má své výhody a nevýhody.
Asi jsme si moc nerozumeli, ale nejsem si jisty, co podle Tebe beru moc vazne, takze aby bylo jasno:
- Nemam nic proti normalni diskusi o vyhodach a nevyhodach, dokonce ani kdyz trosicku preroste a tu a tam v ni je nejake to napadeni - kdyz diskuteri po te debate budou respektovat nazor druhe strany. Rozumna hadka je ostatne skvely trenink argumentace, coz se hodi vzdy a vsude, nejen pri praci s Linuxem.
- Pojem "svata valka" (v kontextu tehle debaty) se podle meho s pojmem "respektovat nazor druhe strany" moc neslucuje. Mozna to bylo mysleno jinak (rad si necham vysvetlit), ale ja si pod pojmem svata valka predstavim neco ve smyslu "presvedcit o svem za kazdou cenu a za zadnou cenu nepripustit, ze ten druhy ma v necem taky pravdu."
- Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?
- Hacklese znam, tu a tam ho i ctu, kdyz mam zrovna volnou chvili. Srandu je potreba delat si ze vseho; to, ze se neco zesmesni, ale jeste neznamena, ze je to dobre - nekdy spis naopak (zrovna treba u zbytecnych flamewaru urcite naopak).
- I kdyz to tak mozna nevypada, opravdu tuhle debatu beru s nadhledem 
Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?Ani ne, mě přišlo, že tu diskuzi bereš moc vážně (asi jsem se spletl). Možná jsem naivní, ale já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
Ja jsem si tam ty uvozovky domyslel 
... já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
V tom s Tebou souhlasím. Až na to, že ve flamewarech uz kazdy to spravne reseni, ktere mu vyhovuje, davno vybrane ma. A jedine, co jsem napsal, by se dalo zkratit a zestrucnit na jednoduche: "Vykaslete se na dalsi uplne zbytecny flamewar, delejte neco uzitecneho."
Dále já jako uživatel FreeBSD mám opravdovou radost z toho, že byl její kód začleněn do operačního systému Mac OS XNo vidíš, já jsem rád, že si firma Apple vybrala KHTML do prohlížeče Safari. Jenže KHTML je pod GPL, proto vylepšení, která Apple provedlo jsou k dispozici i vývojářům z KDE, takže jsou teď dva prohlížeče, které zvláfají Acid2. Safari a Konqueror 3.5 a probíhá backportování změn do verze 3.4.2.
Tiskni
Sdílej: