Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
To samozřejmě BSD style licence negarantuje, ale jen proto, že je založena na svobodomyslnější filosofii: autor dává svůj kód k dispozici k volnému použití a nechává na příjemci, co s ním udělá. Při pohledu z druhé strany se nechává na uvážení příjemce, jestli dá (v diskutovaném případě) přednost open source nebo closed source verzi. Je dospělý, je to jeho volba, on ponese následky, až bude potřebovat něco upravit/opravit a autor nebude k dispozici nebo na něj nebude mít náladu.
Mne zase docela dostava, ze se na tohle tema porad dokola diskutuje. Nechci se nikoho dotknout, nemyslim to zle ani na jednu stranu, ale prijde mi nesmyslne resit, ktera licence je lepsi. Vsechny tyhle diskuse jsou obycejny flame, a to z toho prosteho duvodu, ze autor software (toho prvniho, originalniho kusu software) je svepravny a dokaze se sam rozhodnout, ktera licence jemu a jeho vytvoru prinese to, co si ten autor preje a co od toho ocekava a co splni jeho idealy a... Zalezi to jen a jen na autorovi samotnem.
Proc se vsichni navzajem presvedcuji o tom, jak je licence XXX skvela z toho a toho duvodu a ta druha je spatna, tudiz by tu spravnou (nejspis - dovozuji z tonu podobnych debat) meli pouzivat vsichni, nebo aspon vetsina a masa? Proc misto podobnych zbytecnych dohadu nikdo jeste nevytvoril prehled open-source licenci, ktery by umoznoval srovnani jednotlivych licenci podle zakladnich vlastnosti, aby si kazdy autor mohl vybrat tu nejvhodnejsi podle sveho gusta?
Nekonecne vzajemne hazeni spiny nic nevyresi a nedokazu si moc vysvetlit, proc se nekdo vubec zabyva takovymi myslenkami. Komu muze vadit, ze ja jsem se rozhodl svuj kus kodu uvolnit pod GPL? Ma s tim nekdo problem? At se mi ozve a svuj problem mi sdeli, licencovat se preci da i dualne, kdyz to bude mit smysl, nemusi plnit Internet zvasty o tom, jak je ta licence, kterou jsem si vybral, strasne spatna.
Asi jsme si moc nerozumeli, ale nejsem si jisty, co podle Tebe beru moc vazne, takze aby bylo jasno:
- Nemam nic proti normalni diskusi o vyhodach a nevyhodach, dokonce ani kdyz trosicku preroste a tu a tam v ni je nejake to napadeni - kdyz diskuteri po te debate budou respektovat nazor druhe strany. Rozumna hadka je ostatne skvely trenink argumentace, coz se hodi vzdy a vsude, nejen pri praci s Linuxem.
- Pojem "svata valka" (v kontextu tehle debaty) se podle meho s pojmem "respektovat nazor druhe strany" moc neslucuje. Mozna to bylo mysleno jinak (rad si necham vysvetlit), ale ja si pod pojmem svata valka predstavim neco ve smyslu "presvedcit o svem za kazdou cenu a za zadnou cenu nepripustit, ze ten druhy ma v necem taky pravdu."
- Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?
- Hacklese znam, tu a tam ho i ctu, kdyz mam zrovna volnou chvili. Srandu je potreba delat si ze vseho; to, ze se neco zesmesni, ale jeste neznamena, ze je to dobre - nekdy spis naopak (zrovna treba u zbytecnych flamewaru urcite naopak).
- I kdyz to tak mozna nevypada, opravdu tuhle debatu beru s nadhledem
Opravdu nechapu, jak nekdo, kdo mluvi o svatych valkach, muze rict, ze to bere moc vazne, nekomu, kdo prohlasi, ze se nema nikomu nic vnucovat. Nemelo by to byt trochu naopak?Ani ne, mě přišlo, že tu diskuzi bereš moc vážně (asi jsem se spletl). Možná jsem naivní, ale já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
Ja jsem si tam ty uvozovky domyslel
... já jsem přesvědčený, že většina lidí nakonec dokáže jednat pragmaticky a vybrat si správné řešení.
V tom s Tebou souhlasím. Až na to, že ve flamewarech uz kazdy to spravne reseni, ktere mu vyhovuje, davno vybrane ma. A jedine, co jsem napsal, by se dalo zkratit a zestrucnit na jednoduche: "Vykaslete se na dalsi uplne zbytecny flamewar, delejte neco uzitecneho."
Dále já jako uživatel FreeBSD mám opravdovou radost z toho, že byl její kód začleněn do operačního systému Mac OS XNo vidíš, já jsem rád, že si firma Apple vybrala KHTML do prohlížeče Safari. Jenže KHTML je pod GPL, proto vylepšení, která Apple provedlo jsou k dispozici i vývojářům z KDE, takže jsou teď dva prohlížeče, které zvláfají Acid2. Safari a Konqueror 3.5 a probíhá backportování změn do verze 3.4.2.