Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Jen takový nesmysl - jak to vypadá, když se přižene bouřkový mrak.
Dnes tu byla taková rychlobouřka. Před úderem blesku velice blízko našeho domu jsem čistě náhodou měl puštěný femon -H, který každou sekundu vypíše informaci o odstupu signálu od šumu a chybovosti signálu. V mém případě jde o satelitní příjem přes DVB-S.
Parabola míří kamsi dopředu do nebe, takže postupně se zhoršující odstup signálu se podle mě nedá přiřknout tomu, že by se parabole ve výhledu hromadilo mračno. Na nebi míří na oblaka, která jsou kilometry daleko od mého místa. Začalo se to zhoršovat půl minuty před úderem a hned po resetu karty (která je za bleskojistkou, ale i tak byla mimo) po úderu byl signál opět na původních hodnotách.
Čím to může být? Rostoucí ionizací vzduchu?
Tiskni
Sdílej:
.
nejen u satelitu, ale ještě častěji u terestrického vysíláníJo, to potvrzuji. Do míst mezi anténou a Pálavou dost často zasahují blesky a úplně nejlíp to bylo vidět na klasickém analogovém vysílání. Těsně před úderem blesku začal narůstat bílý šum v obraze (řekl bych exponenciálně) do doby než prolétl blesk, což v obraze znamenalo velice silné čárkování. A pak zas klid jak po bouřce.
, kdy se zde začali objevovat první FET tranzistory TESLA řady KF520, jsem si dle nějakého návodu vyrobil "detektor bouřky". Celé to bylo založeno právě na zvýšení elektrického pole při bouřce v prostoru a na citlivost MOSFET tranzistoru, který i takové změny reagoval. Toto se projevovalo i při příjmu slabších rádiových signálů na VKV, kde se zhoršila jejich kvalita.
Potíže s příjmem analogového satelitního signálu jsem zaznamenal i v případě vyskytu mraku, nacucaného vodou. Na obrazovce se objevovaly tzv. dropouty. Po přechodu mraku byl opět příjem vpořádku. Dnes, díky kvalitním parabolám a nízkošumovým LNB konvertorům již situace není tak kritická. Díky digitalizaci satelitního příjmu máme dnes dva binární výstupy: 0 - není obraz 1 - je obraz.
Mezitím již nic není.
"detektor bouřky"nápodobně, vyšlo to před lety v nějakém amáru a já jsem místo našich KF použil tehdy dostupnější ruské a fungovalo to také.
jsem si dle nějakého návodu vyrobil "detektor bouřky"O tomhle psal v jedné ze svých knih Malina, taky tam měl návod na takový udělátko. Psal tam, že nejvíc se bouřeka projeví někde na středních vlnách, ale už teď přesně z hlavy nevím, jakej byl ten konkrétní rozsah.
. O úderu do elektrické sítě radši ani nemluvit.
).
. Podle mě toho ty bleskojistky stejně moc neochrání.
. V telefonním kabelu se něco naindukovat může, ale z jedný strany je v rozvodné skříni a z druhý v mým modemu. Vedení v modemu je odděleno trafem a je tam přepěťová ochrana.
Jinak spousta bouřek je v noci, mnohdy ani nevím, že nějaká byla. S takovou bych musel vytahovat všechny kabely před spaním
.
Ze zásuvky vypínám taky, ale kvůli tomu, že se ATX opotřebovává ve standby režimu (viz jedna diskuze, stabilizák na 2A bez větráku).
) a byla by z toho parádní přepěťová ochrana. Teda ještě by mohl být problém nastavit rezistor, ale jinak docela fajn.
relátko nebo stykačrelátko nebo stykač by se dal ovládat bezpečným napětím, to z toho drátu by šlo řešit přes nějaký odpojovač apod., ale na co toto řešit? Přepěťová ochrana? Proč? Na tyto věci se instaluje normální přepěťovka mezi anténu a svod dolů (F to F) a stojí to pár korun. Nehledě na to, že vzduchové jiskřiště celkem hodně zaruší signály TV/Rádia v okolí.
relátko nebo stykač by se dal ovládat bezpečným napětím, to z toho drátu by šlo řešit přes nějaký odpojovač apodNo jo, ale v případě zásahem vedlejší proudnicí (o hlavní snad ani nemluvě) nebo dostatečné elektromagnetické indukci by tam takové prvky byly spíš na okrasu.
Přepěťová ochrana? Proč? Na tyto věci se instaluje normální přepěťovka mezi anténu a svod dolů (F to F) a stojí to pár korun.Takové ty těžítka? No já nevím. Už do toho někdo zkusil pustit blesk? Když by se to před úderem kompletně odpojilo místo uzemnění, asi bych byl klidnější. Jinak jsou tu ještě jiné důvody:

Nehledě na to, že vzduchové jiskřiště celkem hodně zaruší signály TV/Rádia v okolí.Proto říkám, že by se to muselo ještě nějak vyřešit časově aby když bude napětí kolísat kolem prahu to furt nespínalo.
Takové ty těžítka? No já nevím.Úspěšně jsem to použil na chatě u rodičů, minulý rok při nějaké bouřce to bouchlo vedle a nic se u nás nestalo. Náš soused musel vyměnit jak předzes. v sítu tak i slučovač co byl dole.
Nevím co v těch ochranách je, ale skoro šest stováků za kus blbého drátuodkaz jsem sem dával, dělá to omko a stojí to cca 130 Kč.
Úspěšně jsem to použil na chatě u rodičů, minulý rok při nějaké bouřce to bouchlo vedle a nic se u nás nestalo.Dědovi praštilo přímo do baráku, a "bleskojistky" jak kdyby tam nebyly... Krom toho to kompletně odbarvilo/odrezavilo hromosvod, vypadal jak včera nainstalovanej
a ta bleskojistka opravdu funguje.No, tak umím si představit, že nějaké (menší než blesk) statické výboje tvořící se poblíž bouřek to uzemnit dovede, ale přímej zásah bleskem nevěřim, že to vydrží. Alespoň teda u mýho dědy to nevydrželo. Už ti do teho narval blesk přímo?
V této diskuzi odkazovaný článekJe to odsud a tam je novější revidovaná verze článku.
Díky digitalizaci satelitního příjmu máme dnes dva binární výstupy: 0 - není obraz 1 - je obraz. Mezitím již nic není.Není úplně pravda. Pravda je že ten práh kdy je a není signál je docela malý a bylo by právě lepší vymyslet nějaký váhovaný kód který by to pořešil (pokud už vymyšlen není).