Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Jen takový nesmysl - jak to vypadá, když se přižene bouřkový mrak.
Dnes tu byla taková rychlobouřka. Před úderem blesku velice blízko našeho domu jsem čistě náhodou měl puštěný femon -H, který každou sekundu vypíše informaci o odstupu signálu od šumu a chybovosti signálu. V mém případě jde o satelitní příjem přes DVB-S.
Parabola míří kamsi dopředu do nebe, takže postupně se zhoršující odstup signálu se podle mě nedá přiřknout tomu, že by se parabole ve výhledu hromadilo mračno. Na nebi míří na oblaka, která jsou kilometry daleko od mého místa. Začalo se to zhoršovat půl minuty před úderem a hned po resetu karty (která je za bleskojistkou, ale i tak byla mimo) po úderu byl signál opět na původních hodnotách.
Čím to může být? Rostoucí ionizací vzduchu?
Tiskni
Sdílej:
.
nejen u satelitu, ale ještě častěji u terestrického vysíláníJo, to potvrzuji. Do míst mezi anténou a Pálavou dost často zasahují blesky a úplně nejlíp to bylo vidět na klasickém analogovém vysílání. Těsně před úderem blesku začal narůstat bílý šum v obraze (řekl bych exponenciálně) do doby než prolétl blesk, což v obraze znamenalo velice silné čárkování. A pak zas klid jak po bouřce.
, kdy se zde začali objevovat první FET tranzistory TESLA řady KF520, jsem si dle nějakého návodu vyrobil "detektor bouřky". Celé to bylo založeno právě na zvýšení elektrického pole při bouřce v prostoru a na citlivost MOSFET tranzistoru, který i takové změny reagoval. Toto se projevovalo i při příjmu slabších rádiových signálů na VKV, kde se zhoršila jejich kvalita.
Potíže s příjmem analogového satelitního signálu jsem zaznamenal i v případě vyskytu mraku, nacucaného vodou. Na obrazovce se objevovaly tzv. dropouty. Po přechodu mraku byl opět příjem vpořádku. Dnes, díky kvalitním parabolám a nízkošumovým LNB konvertorům již situace není tak kritická. Díky digitalizaci satelitního příjmu máme dnes dva binární výstupy: 0 - není obraz 1 - je obraz.
Mezitím již nic není.
"detektor bouřky"nápodobně, vyšlo to před lety v nějakém amáru a já jsem místo našich KF použil tehdy dostupnější ruské a fungovalo to také.
jsem si dle nějakého návodu vyrobil "detektor bouřky"O tomhle psal v jedné ze svých knih Malina, taky tam měl návod na takový udělátko. Psal tam, že nejvíc se bouřeka projeví někde na středních vlnách, ale už teď přesně z hlavy nevím, jakej byl ten konkrétní rozsah.
. O úderu do elektrické sítě radši ani nemluvit.
).
. Podle mě toho ty bleskojistky stejně moc neochrání.
. V telefonním kabelu se něco naindukovat může, ale z jedný strany je v rozvodné skříni a z druhý v mým modemu. Vedení v modemu je odděleno trafem a je tam přepěťová ochrana.
Jinak spousta bouřek je v noci, mnohdy ani nevím, že nějaká byla. S takovou bych musel vytahovat všechny kabely před spaním
.
Ze zásuvky vypínám taky, ale kvůli tomu, že se ATX opotřebovává ve standby režimu (viz jedna diskuze, stabilizák na 2A bez větráku).
) a byla by z toho parádní přepěťová ochrana. Teda ještě by mohl být problém nastavit rezistor, ale jinak docela fajn.
relátko nebo stykačrelátko nebo stykač by se dal ovládat bezpečným napětím, to z toho drátu by šlo řešit přes nějaký odpojovač apod., ale na co toto řešit? Přepěťová ochrana? Proč? Na tyto věci se instaluje normální přepěťovka mezi anténu a svod dolů (F to F) a stojí to pár korun. Nehledě na to, že vzduchové jiskřiště celkem hodně zaruší signály TV/Rádia v okolí.
relátko nebo stykač by se dal ovládat bezpečným napětím, to z toho drátu by šlo řešit přes nějaký odpojovač apodNo jo, ale v případě zásahem vedlejší proudnicí (o hlavní snad ani nemluvě) nebo dostatečné elektromagnetické indukci by tam takové prvky byly spíš na okrasu.
Přepěťová ochrana? Proč? Na tyto věci se instaluje normální přepěťovka mezi anténu a svod dolů (F to F) a stojí to pár korun.Takové ty těžítka? No já nevím. Už do toho někdo zkusil pustit blesk? Když by se to před úderem kompletně odpojilo místo uzemnění, asi bych byl klidnější. Jinak jsou tu ještě jiné důvody:

Nehledě na to, že vzduchové jiskřiště celkem hodně zaruší signály TV/Rádia v okolí.Proto říkám, že by se to muselo ještě nějak vyřešit časově aby když bude napětí kolísat kolem prahu to furt nespínalo.
Takové ty těžítka? No já nevím.Úspěšně jsem to použil na chatě u rodičů, minulý rok při nějaké bouřce to bouchlo vedle a nic se u nás nestalo. Náš soused musel vyměnit jak předzes. v sítu tak i slučovač co byl dole.
Nevím co v těch ochranách je, ale skoro šest stováků za kus blbého drátuodkaz jsem sem dával, dělá to omko a stojí to cca 130 Kč.
Úspěšně jsem to použil na chatě u rodičů, minulý rok při nějaké bouřce to bouchlo vedle a nic se u nás nestalo.Dědovi praštilo přímo do baráku, a "bleskojistky" jak kdyby tam nebyly... Krom toho to kompletně odbarvilo/odrezavilo hromosvod, vypadal jak včera nainstalovanej
a ta bleskojistka opravdu funguje.No, tak umím si představit, že nějaké (menší než blesk) statické výboje tvořící se poblíž bouřek to uzemnit dovede, ale přímej zásah bleskem nevěřim, že to vydrží. Alespoň teda u mýho dědy to nevydrželo. Už ti do teho narval blesk přímo?
V této diskuzi odkazovaný článekJe to odsud a tam je novější revidovaná verze článku.
Díky digitalizaci satelitního příjmu máme dnes dva binární výstupy: 0 - není obraz 1 - je obraz. Mezitím již nic není.Není úplně pravda. Pravda je že ten práh kdy je a není signál je docela malý a bylo by právě lepší vymyslet nějaký váhovaný kód který by to pořešil (pokud už vymyšlen není).