Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zkusit přetáhnout Trefného z LE. Jeho články mají překvapivě velkou odezvu. Nebo Tišnovského z Rootu. Vychvalovaný autor.Takový pokus jednou proběhl, nicméně se Pavel zase vrátil na root.cz.
Tak ci tak to bude chtit pridat na honorarich.
Je skutečně problém právě v tomto? IMHO to akorát přitahuje "profesionální pisálky", čehož důsledky už jsme viděli (např. Mušketýr).
Myslím, že kdo chce psát, bude psát tak jako tak, když ale psát nechce, tak ho několik stovek zase tak moc nenamotivuje. Navrhoval bych kontaktovat autory blogů...
Nejen to. Na to, abyste něco v praxi rozchodil, stačí často jen rámcová představa, jak to vlastně funguje, a spoustě věcí často nemusíte rozumět skoro vůbec. Na sepsání článku potřebujete podstatně hlubší porozumění. Tedy aspoň má-li ten článek za něco stát.A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde
A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde :-)
To mi připomíná, že se už několik let chystám na seriál o síťování v Linuxu… :-)
Otázka je, co by mělo být tou motivací, která pomůže překonat lenost, resp. ukousnout čas, který bych jinak věnoval koníčkům nebo lépe placené práci. Peníze trochu pomůžou, ale psaní článků nikdy nebude tak výnosné jako třeba programování, takže to chce i něco jiného.
Napíšu, co mě dokonale odrazuje od publikace článků na portálech. Ne od psaní.
Napsal jsem pro jistý portál jistý seriál na odbornější téma. Honorář byl malý, ale byl pořád větší, než kdybych to vystavil jen u sebe na blogu (primárně vše píši pro svůj blog). Reakce čtenářů byla sice malá, ale vesměs pozitivní. Potud je všechno v pořádku.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Každý portál by se měl zamyslet nad tím, jestli chce mít čtenost v milionech, což nutně vede na bulvár nebo jestli chce mít především odborné články se čteností třeba v desítkách. Osobně beru to druhé.
Z tohoto důvodu si myslím, že ani Flatter nebude fungovat. Opět by to vedlo vesměs na bulvární témata, která přiláká hodně lidé a ne na vysoce odborné články.
Co mi chybí je systém kontroly a vracení článků z redakce zpět k autorovi. Chybí odborná diskuse nad článkem a vůbec celá role odborného redaktora a korektora.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Šmarja, to se děje? Já myslel, že honoráře bývají konstantní v rámci dané úrovně kvality/rozsahu/hloubky atp. Aspoň tady to tak je/bývalo a jinde jsem to viděl taky (i na webech, kde se valí kvanta blbostí, které jsou především aktuální).
A o větu dál:
To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci.
Dále pak:
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce.
Honorář se stanovuje podle kvality, délky a úrovně zpracování.
Tiskni
Sdílej: