Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »
Takže v tom určitě nehledejte úmysl.
). Toť provozní stránka.
Uživatelská stránka je ale ještě větší problém. Naprosto všechny drupalovské weby, co jsem zažil, měly vždy neskutečně složité zadávání článků a dalších věcí. Prostě všude je hromada obecných položek na obtíž a i když si to člověk nechá od Drupalisty ohnout na míru, pořád je to celé až moc univerzální. To je asi hlavní důvod, proč si mnou připravený odchod od Drupalu vždycky všude chválili.
Tím se dostáváme k tomu, že v Drupalu si já sám nic nenaprogramuju. To znamená obrovské náklady na vývoj nových funkcí (protože to nemůžu udělat takzvaně "in house"), které se navíc opakují, pokud je třeba udělat upgrade Drupalu a něco se (vždycky) rozsype.
Poslední věc jsou fajn kejkle, co s webem nad Hibernate/EHCache můžu velice snadno dělat. Můžu si web server rozhodit na několik nodes a bude mezi nimi fungovat distribuovaná cache, což umožňuje snadné škálování. Musím ale přiznat, že pokud se nezestonásobí návštěvnost našich webů (jakože už teď je ten traffic docela solidní), tak na Javě nám bude stačit jediný stroj ještě hodně dlouho.
. Jinak v minulosti měl seriály i o OpenGL apod.
P.S. Je ovšem otázka zda by přetáhnutí z roota bylo kolegiální.
Zkusit přetáhnout Trefného z LE. Jeho články mají překvapivě velkou odezvu. Nebo Tišnovského z Rootu. Vychvalovaný autor.Takový pokus jednou proběhl, nicméně se Pavel zase vrátil na root.cz.
Tak ci tak to bude chtit pridat na honorarich.
Je skutečně problém právě v tomto? IMHO to akorát přitahuje "profesionální pisálky", čehož důsledky už jsme viděli (např. Mušketýr).
Myslím, že kdo chce psát, bude psát tak jako tak, když ale psát nechce, tak ho několik stovek zase tak moc nenamotivuje. Navrhoval bych kontaktovat autory blogů...
A to je podle meho nazoru problem vice lidi, co by jinak i neco napsali...
Zvyseni honorare mi cas nekoupi
Nejen to. Na to, abyste něco v praxi rozchodil, stačí často jen rámcová představa, jak to vlastně funguje, a spoustě věcí často nemusíte rozumět skoro vůbec. Na sepsání článku potřebujete podstatně hlubší porozumění. Tedy aspoň má-li ten článek za něco stát.A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde
A nakonec člověk zjistí, že jeho nejčtenější věcí je VNC - používáme vzdálený desktop. A ten rozhodně nejde do žádné hloubky, je to spíše takové HOWTO.
A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde :-)
To mi připomíná, že se už několik let chystám na seriál o síťování v Linuxu… :-)
To jsou obecna temata, ja jsem narazel na "dobre technologie". Pokud se objevi neco zajimaveho, mozna by stalo za to explicitne vypsat novinku jako tema pro clanek, a sance, ze se nekdo najde, je urcite vyssi nez u obecnych temat...
Otázka je, co by mělo být tou motivací, která pomůže překonat lenost, resp. ukousnout čas, který bych jinak věnoval koníčkům nebo lépe placené práci. Peníze trochu pomůžou, ale psaní článků nikdy nebude tak výnosné jako třeba programování, takže to chce i něco jiného.
Napíšu, co mě dokonale odrazuje od publikace článků na portálech. Ne od psaní.
Napsal jsem pro jistý portál jistý seriál na odbornější téma. Honorář byl malý, ale byl pořád větší, než kdybych to vystavil jen u sebe na blogu (primárně vše píši pro svůj blog). Reakce čtenářů byla sice malá, ale vesměs pozitivní. Potud je všechno v pořádku.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Každý portál by se měl zamyslet nad tím, jestli chce mít čtenost v milionech, což nutně vede na bulvár nebo jestli chce mít především odborné články se čteností třeba v desítkách. Osobně beru to druhé.
Z tohoto důvodu si myslím, že ani Flatter nebude fungovat. Opět by to vedlo vesměs na bulvární témata, která přiláká hodně lidé a ne na vysoce odborné články.
Co mi chybí je systém kontroly a vracení článků z redakce zpět k autorovi. Chybí odborná diskuse nad článkem a vůbec celá role odborného redaktora a korektora.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Šmarja, to se děje? Já myslel, že honoráře bývají konstantní v rámci dané úrovně kvality/rozsahu/hloubky atp. Aspoň tady to tak je/bývalo a jinde jsem to viděl taky (i na webech, kde se valí kvanta blbostí, které jsou především aktuální).
A o větu dál:
To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci.
Dále pak:
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce.
Honorář se stanovuje podle kvality, délky a úrovně zpracování.
"
I když to je asi spíš do blogu…
Tiskni
Sdílej: