Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Zkusit přetáhnout Trefného z LE. Jeho články mají překvapivě velkou odezvu. Nebo Tišnovského z Rootu. Vychvalovaný autor.Takový pokus jednou proběhl, nicméně se Pavel zase vrátil na root.cz.
Tak ci tak to bude chtit pridat na honorarich.
Je skutečně problém právě v tomto? IMHO to akorát přitahuje "profesionální pisálky", čehož důsledky už jsme viděli (např. Mušketýr).
Myslím, že kdo chce psát, bude psát tak jako tak, když ale psát nechce, tak ho několik stovek zase tak moc nenamotivuje. Navrhoval bych kontaktovat autory blogů...
Nejen to. Na to, abyste něco v praxi rozchodil, stačí často jen rámcová představa, jak to vlastně funguje, a spoustě věcí často nemusíte rozumět skoro vůbec. Na sepsání článku potřebujete podstatně hlubší porozumění. Tedy aspoň má-li ten článek za něco stát.A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde
A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde :-)
To mi připomíná, že se už několik let chystám na seriál o síťování v Linuxu… :-)
Otázka je, co by mělo být tou motivací, která pomůže překonat lenost, resp. ukousnout čas, který bych jinak věnoval koníčkům nebo lépe placené práci. Peníze trochu pomůžou, ale psaní článků nikdy nebude tak výnosné jako třeba programování, takže to chce i něco jiného.
Napíšu, co mě dokonale odrazuje od publikace článků na portálech. Ne od psaní.
Napsal jsem pro jistý portál jistý seriál na odbornější téma. Honorář byl malý, ale byl pořád větší, než kdybych to vystavil jen u sebe na blogu (primárně vše píši pro svůj blog). Reakce čtenářů byla sice malá, ale vesměs pozitivní. Potud je všechno v pořádku.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Každý portál by se měl zamyslet nad tím, jestli chce mít čtenost v milionech, což nutně vede na bulvár nebo jestli chce mít především odborné články se čteností třeba v desítkách. Osobně beru to druhé.
Z tohoto důvodu si myslím, že ani Flatter nebude fungovat. Opět by to vedlo vesměs na bulvární témata, která přiláká hodně lidé a ne na vysoce odborné články.
Co mi chybí je systém kontroly a vracení článků z redakce zpět k autorovi. Chybí odborná diskuse nad článkem a vůbec celá role odborného redaktora a korektora.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Šmarja, to se děje? Já myslel, že honoráře bývají konstantní v rámci dané úrovně kvality/rozsahu/hloubky atp. Aspoň tady to tak je/bývalo a jinde jsem to viděl taky (i na webech, kde se valí kvanta blbostí, které jsou především aktuální).
A o větu dál:
To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci.
Dále pak:
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce.
Honorář se stanovuje podle kvality, délky a úrovně zpracování.
Tiskni
Sdílej: