Syndrom polévky Gazpacho

19.12.2014 19:26 | Přečteno: 1962×

“RIMMER: Teď, když jsem odsouzen, tak ti to řeknu. Polévka gazpacho. Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi „Arnolde“. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! (Brečí) A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.”

Vyrůstal jsem v devadesátých letech v malém českém městečku daleko od moderní západní civilizace. I když jsem cítil, že mám na víc, tak jsem žil pod tlakem okolí, že si tu najdu práci, ženu, barák, děcka a pak v klidu chcípnu. Celou dobu jsem byl obklopen typickými čecháčkovskými brouky pytlíky a bylo mi jasné, že abych měl klid, tak se jím taky stanu.

Jelikož jsem byl se svým nastaveným osudem smířen, tak jsem na všechno sral, maturitu jsem odflákal, z vysoké mě vyhodily pro lenost. Teď je mi přes 30 a nevím co se svým životem. Logické by bylo dostudovat a opustit tuhle zasiflenou díru. Jenže to mi bude 35 a za chvíli chcípnu. To jsem měl řešit před 10 lety.

A teď odstavec, který vysvětluje moji teorii o syndromu polévky gaspačo: Nechci se vymlouvat, ale NIKDY NIKDO mi neřekl, že mám celý svět pro sebe a že mohu vykonávat profesi jakou budu chtít tam, kde se mi bude líbit. Kdyby mi tohle alespoň jednou někdo řekl, tak bych se mlátil do hlavy za to, že jsem si svůj život posral. Ale já o tom ani nevěděl, nikdy mě to nenapadlo natož abych o tom uvažoval.

Našel jsem si čtyřikrát lépe placenou práci v našem hlavním městě. Už to považuji za pokrok. Nyní když se vrátím do své rodné prdele, tak jsem zhnusen vším. Smrad z komínů, hnusní hloupí divní lidé, nahovno silnice, žádné upravené okolí. Nechápejte mě špatně, střední čechy a cajzlov jsou taky pěknej kentus, čehož si všimnu vždy, když se vracím po týdnu z Belgie, kam sem tam jezdím na dlouhé služebky.

Jak už jsem psal, je mi třicet, nikde jsem nebyl, nic jsem neviděl, nic jsem nezažil a od svých 30. narozenin zažívám neustálé pocity deprese, střídané agresí a smutkem. Chtěl bych to vše změnit a jako jedinou výhodu svého zasraného života vnímám jen to, že můj jediný závazek zde je paušál na mobil a pracovní smlouva.

Mám možnost změnit působiště u zaměstnavatele, mohu jít do západní evropy. Nebo se na to tu mám kompletně vysrat a jít na vlastní pěst někam do Argentiny, Austrálie, Kanady??? Nebo navštívit psychologa, koupit basu gambáčů a zůstat tady?        

Komentáře

[vlastikroot]

Jestli muzes, zustan u zamestnavatele a odjed pryc. Az budes tam doma, muzes si najit jinou praci

K psychologovi nechod, tvy myslenky jsou zalozeny na realite. Nebo se nauc kourit marihuanu, to pomaha

[Brfula]

Pokud si chceš ujasnit, co máš dělat, měl bys zkusit houby. Doba je na to optimální.

[Josef Kufner]

Jestli muzes, zustan u zamestnavatele a odjed pryc.

Přesně tak. Jak se cítíš po návratu ze zahraničí je zcela normální. Prostě cítíš ten smrad, protože jsi se nadýchal čerstvého vzduchu.

Co se týče dostudování, uvažoval jsi o studiu v zahraničí? Třeba poblíž zahraniční pobočky tvého zaměstnavatele? Případně si můžeš vyjet na Erasmus.

[vidlák venkovskej]

Já bych asi doporučil především toho psychologa. Podle toho, co řekne, se uvidí co dál.

[Jix0]

Psychologove jsou na houby. BLEK mel taky psycholozku a k nicemu to nevedlo. Ani ho nenaucila soulozit :D

[Heron]

Nechci se vymlouvat, ale NIKDY NIKDO mi neřekl, že mám celý svět pro sebe a že mohu vykonávat profesi jakou budu chtít tam, kde se mi bude líbit.

No já nevím, ale jestli ti tohle někdo musí říkat, tak je něco hodně špatně. A nejen to, je hromada věcí, které se říkat nemusejí, protože říkat to by bylo stejně zbytečné (buď na to člověk přijde sám nebo ne, pokud ne, tak to stejně nepochopí).

[Dreit]

Myslím, že to autor vidí spíš takhle: "Celá ta léta mi říkali, že na nic nemám. Nikam se nežeň, tady máš jistoty, co kdyby ti to nevyšlo? Buď rád za to co máš, drž hubu a krok!"

Prosím autora aby odpověděl jestli jsem to vystihnul správně.

[ds7]

Ano, tak to je.

[Dreit]

Tak to na tom jsme podobně, za život jsem měl už několik období, kdy mě někteří podporovali, pak zatracovali,...a když jsem podporu potřeboval, tak se radši vůbec nezajímali. Já vím, je mi jen 22 let, ale sebevědomí mám nahlodaný tak, že mě to v některých ohledech dost omezuje a ze dne na den se to opravdu nesrovná. Myslím že to bude trvat ještě několik let, než se to srovná úplně...a jsme u ty třicítky.

Ale dělám pokroky. Včera mi přišla krabice součástek na projekt, co jsem se roky neodhodlal zrealizovat. A pokud to všechno klapne, tak to možná bude i fungovat. Teď jen doufám, že se dostaví úspěch a nakopne mě tak, že se konečně odhodlám zrealizovat i zbytek toho, o čem jsem snil. Už by bylo na čase.

[Michal Kubeček]

Připadá mi krajně nepravděpodobné, že by to byla jediná (nebo první) věc, kterou mu říkali a která se ukázala jako hloupost.

Já mám taky problém odhodlat se k nějaké větší změně. Ale beru to jako svůj problém a nevymlouvám se na to, co mi říkali.

[pavlix]

+1

[MMMMMMMMM]

Pod to se mohu také podepsat. Je to můj problém a vymlouvat se na jiné nehodlám. V mém případě mi nikdy nikdo neříkal, co a jak mám dělat, byla to vždy jen má lenost (nebo bázeň?) něco změnit. ;)

[Josef Kufner]

To jo, odhodlat se ke změně je osobní záležitost. Ale překonat odpor/tlak okolí už nikoliv.

Tady jde v první řadě o to, aby si člověk uvědomil, že má možnosti mnohem širší než jen to, co vidí v okolí. A pokud má smůlu a v okolí nemá nikoho, kdo by mu obzory rozšířil, může toto uvědomění si trvat docela dlouho.

[Michal Kubeček]

To už jsme se ale dost posunuli od původního "nikdo mi neřekl, že můžu zkusit cokoli" k hodně odlišnému "všichni mne odrazovali od toho, abych něco zkusil". V celém postu není o nějakém odrazování ani slovo, naopak, autor píše, že ho to ani nenapadlo, a vyčítá okolí, že mu to neřekli - viz odstavec začínající slovy "A teď odstavec…"

[lqw]

+1

Trefne vystizeno. Svadet osobni frustrace na vnejsi priciny a ty si racionalozvat je velmi casty zpusob jak se ego brani.

Vedle zduvodnovani pricin se autor dopousti i stejne zcestneho klasifikovani moznych vychodisek. Nejsem si jisty, ale jeho problem rozhodne nebude v tom ze "nikde nebyl, nic neviděl, nic nezažil", ktere je mimochodem trochu v rozporu se zbytkem textu.

Obavam se ze tohle psycholog nevyresi. Obvykle predepsani antidepresiv resenim jiste neni. Odhodlat se k maximalni uprimnosti sam k sobe a svym nejblizsim, nevyhledavat zbytecne osamelost a precist si neco treba od Eckharta Tolleho o moci pritomneho okamziku. Musi ale existovat aspon mala trhlina v naucenem myslenkovem paradigmatu, jinak se z vlastniho vezeni bohuzel nedostane.

[Kvakor]

Nechci se vymlouvat, ale NIKDY NIKDO mi neřekl, že mám celý svět pro sebe a že mohu vykonávat profesi jakou budu chtít tam, kde se mi bude líbit.

No já nevím, ale jestli ti tohle někdo musí říkat, tak je něco hodně špatně. ...

Kdysi jsem si myslel, že tento typ svobody je tak nějak automatický, tedy snad s vyjímkou těch, kteří byli vychováváni v mentalitě otroků (protože nejtěžší je rozbít okovy, které člověk nosí ve své vlastní hlavě), nicméněně už jsem se setkal s několika případy, kdy jinak normálně chovající se lidé byli přesvědčeni, že musí dělat věci, které sami nechtějí, jen z toho důvodu, že se to "od nich čeká". V některých případech dokonce i kritizovali to, že jsem si "dovolil" jejich hodnoty zpochybnit a byl jsem dokonce nazván "rouhačem"

PS: Trochu mě to přípomělo tolhe ... brrr [mráz běhající po zádech].

[JS1]

Podle vseho existuje asi 5 nebo 6 vrozenych kategorii moralky (no harm, fairness, community, authority, purity), pricemz liberalismus uznava jen prvni dve. Ale hodne lidi (typicky konzervativne zalozenych) ma prave vrozene zrejme i ty dalsi, coz muze pak pusobit divne.

[Hanz]

Spíš syndrom polévky Posralsto, ve třiceti už je fakt pozdě

[Michal Kubeček]

Pro člověka, který k tomu přistupuje takhle, je pozdě i v patnácti. Pro jiného nemusí být pozdě ani v šedesáti.

[Milan]

Si mas na co stezovat. Kdyz budes chtit muzes vzit kramle a odjet kamkoliv budes chtit. Ale ty nejspis chtit nebudes.

Zkus se porovnat s nekym kdo ma podobny pocity jako ty ale narozdil od tebe si stacil udelat hypoteku, manzeklu a dite / deti...

[odin]

Kazdy sveho stesti strujce.

[Aleš Kapica]

Klid příteli.. Mozek ti slouží, takže vyhlídky ok.

[Bystroushaak]

Kanada. Taky jí mám v dlouhodobém plánu.

[petr]

Tam už máš server, ne?

[Bystroushaak]

Jeden. Proč?

[petr]

Nic, jen je dobré mít potvrzení

[Bystroushaak]

Potvrzení čeho? Že cloudatcost je v kanadě?

[petr]

že jsi to ty, kdo Stworovi účtuje takové nehorázné ceny za provoz

[Bystroushaak]

Kdo je to Stwor? Proč bych mu účtoval ceny za provoz, když si tam každý může koupit virtuální server za 30 dolarů na dobu neomezenou, bez nutnosti dalších plateb?

[petr]

aha a proto dělá sázku?

[Bystroushaak]

Jakou sázku zase?

[Mrkva]

Vladimir Stwora, cechokanadan, zvedavec.org.

[Bystroushaak]

Ah tak. Mi ani nedošlo, že je to můj osobní troll, on už se dlouho neozval.

[pavlix]

A jeje, jubilejní zúčtování. Znám lidi, co podstatně změnili svůj život v mnohem pozdějším věku, ať už se jedná o změnu profese, rodinných poměrů, bydliště třeba i na větší vzdálenost. Pokud máš pocit, že je to jinde lepší, tak je nejlepší si to dojet osobně ověřit.

[Ovoce]

Vždyť to nemáte nějak extra zlý, ne? Job je z toho co čtu ok, žádné velké problémy, magor nejste, rakovinu ste taky ještě nedostal... Tak jestli chcete něco měnit, klidně, ale nehrnul bych se do žádnejch dobrodružství jenom pro nic za nic.

[pavlix]

Vždyť je zcela zjevně nespokojený. Jediná možnost jak to změnit je právě hrnout se do těch dobrodružství a buď se v něčem najít, nebo si uvědomit, co člověk vlastně má.

[XYZ]

Seber se zmiz co odsud nejdále a máš klid pokud ti tady nic nedrží.....

[Ovoce]

Vždyť je zcela zjevně nespokojený. Jediná možnost jak to změnit je právě hrnout se do těch dobrodružství a buď se v něčem najít, nebo si uvědomit, co člověk vlastně má.

Možná, nevím - důvodem nespokojenosti klidně může být (někdy aniž by si to člověk uvědomil) spíš nedostatek kontaktu s kamarádama, nebo touha mít vlastní rodinu (pokud už není založená...), nebo nedostatek koníčků/kreativního vyžití, které by člověku poskytovaly zábavu.

Já bych teda spíš čekal tyhle prosté věci, spíš než "musím jet do Argentiny a holýma rukama tam lovit piraně" :)

[odin]

Je nespokojeny. Zivot se nesmi zit pri zdi, musi se zit naplno. Good enough princip rozhodne neplati u lidskeho zivota.

ale nehrnul bych se do žádnejch dobrodružství jenom pro nic za nic.

Clovek, ktery toto navrhuje ostatnim, asi bude pekne nudny a zazitkove plochy.

[mkmm]

Sam jsi prisel na to, ze jsi svobodny, To je moc dobre, spouste lidi se to nepodari. Zkus jit dal. Neuvazuj o studiu, uz nejsi mlady a perspektivni clen dynamickeho tymu. Prace v zaibacu te deprimuje. Nechas to vyhnit a najednou ti bude 40, nic se nezmeni, porad budes ve stejnem stereotypu, mozna vys na kariernim zebricku, ale uz budes mit mnohem mene energie a budes rad za socialni jistoty a pozitiva. Ted nemas zavazky, coz je idealni situace pro zmenu. Zkus si vzit volno a nekam vyjet, vypadnout z toho kola. Hlavne to nenech byt, to zhnuseni te muze postrcit dal (stejne ti to neda pokoj). Mozna ti bude vyhovovat prace na vlastni triko, zjevne neco umis. A pokud se usadis, tak si praci v IT vzdycky najdes.

Jestli te oslovuje Red Dwarf, mozna ocenis i Star Trek, zkus zkouknout epizodu Tapestry z TNG.

[odin]

a budes rad za socialni jistoty a pozitiva.

Vite, u devadesatileteho bych pochopil, ze bude rad za jistotu, ze obdrzi kazdy mesic od potomku apanaz (statni starobni penze nepovazuji za moralni a existence schopne), ale rikat toto ctyricetiletemu cloveku??? Jakmile clovek neni s tim, co dela, spokojeny, ma jit delat neco jineho. Zivot je od toho, aby byl clovek stastny. Je treba si najit spoustu konicku a bavit se a bavit se (a take mit prijmy na financovani techto konicku, samozrejme)

[jarin]

Hlavně máš dost velkej problém sám se sebou. Je úplně jedno kam pojedeš, před tímhle neutečeš spíš si to vezmeš sebou.

[Grunt]

Dobrý, takže Korea má Sampo generation, Japonci Satori no Sedai, Řekové 700€ generaci a my, my budem mít Gazpacho.

[1]

Proste nebud posera. Ja sem na tom uplne stejne jako ty. Maturu na gymplu mam za dva, z vejsky mne vyhodili 3x, byl sem tam celkem asi 8 let, pokud se nepletu. Chvili sem se placal doma v Cechach, delal sem ruzny prace, i u compu i rukama a kolem triceti se mi naskytla moznost zkusit zas uplne neco jinyho v zahranici. Ted tu mam zenu a dite a muzu bejt spokojenej. Samozrejme, ze ne vzdycky sem, mohl sem bejt daleko dal, to mne bude tlacit uz na porad, ale na druhou stranu vim, ze sem udelal aspon neco a stalo to zato. Na vic, 30 neni zadnej vek a obzvlast, pokud clovek nema zavazky a ma aspon uchazejici zdravotni stav, tak muze zacit opravdu kdykoliv - takovejch prikladu jsou spousty.

Drzim palce, seber se a prestan brecet, po ctyricitce nas ceka jeste kryze _stredniho_ veku - to si teprve uzijem;)

[Odin]

+1

Nebyt srab a vzit zivot do svych rukou!

[RM]

znám - kdysi stejný věk, příjezdy ze služebek, pocit zhnusení po návratu do té naší zamindrákované malé šedivé díry. Východiska máte asi dvě, pokud se v tom nechcete utopit -- oženit se a rychle založit rodinu nebo se dát na cestu řehole. Ostatní cesty vedou většinou do pekel. Tady žádná velká svobodná volba není...
Ještě k té adoraci dalekých krajů: to časem přejde. Tedy pokud si nevyberete z množiny nespraváných cest, kdy budete v mizérii pořád blouznit a snít. Teprve pak pochopíte, že dobře je všude tam, kde nemusíte platit daně, nemáte závazky, neznáte lidi co vám pijou krev -- prostě kde nemáte svůj životní kříž. Jenže před tím můžete prchnout akorát tak na pár dní. Onen pomyslnej těžkej kříž na Golgotu stejně donesete a nikdo vám s ním nepomůže. Vy máte jen na výběr, jestli u toho budete dělak kurvárny, nebo půjdete se vzpřímenou hlavou a s ochotou podepřít bližního, když to bude potřebovat.

[JiK]

Ještě k té adoraci dalekých krajů: to časem přejde. Tedy pokud si nevyberete z množiny nespraváných cest, kdy budete v mizérii pořád blouznit a snít.

jeste tu je Aliyah. Pokud vas vsechny zahranicni zeme tak nejak serou, mozna jsi jeste nezil v te spravne. Ja o tom cim dal vic uvazuju.

[Honz]

Ještě k té adoraci dalekých krajů: to časem přejde. Tedy pokud si nevyberete z množiny nespraváných cest, kdy budete v mizérii pořád blouznit a snít.

jeste tu je Aliyah. Pokud vas vsechny zahranicni zeme tak nejak serou, mozna jsi jeste nezil v te spravne. Ja o tom cim dal vic uvazuju.

Ještě je tu Allah... Pokud vás všechny ty zahraniční země nějak serou, v Sýrii vás bratři přivítají...

[Fluttershy, yay!]

Málo existenciální.

Stejně všichni chcípnem.

[marek_hb]

hlavně si nic nedělej z machrů typu "můžeš si za to sám" a "to Já Já Já nikdy neměl páč jsem v pohodě" (a že jich tady v diskuzi je) - kdo nezažil nepochopí ...

... změna práce je dobrej začátek, pokračuj a dělej co tě fakt baví a zbytek přijde tak nějak skoro sám. A přijdou jiný trable, ale už aspoň nebudeš litovat toho co si neudělal...

[odin]

hlavně si nic nedělej z machrů typu "můžeš si za to sám"

Ale on si za to muze sam. Kazdy je sveho stesti strujce.

[marek_hb]

no to jo - ale podle toho co si psal bych čekal že zrovna ty pochopíš jak jsem to myslel - dokud je bude poslouchat, tak mu bude spíš hůř ... - teprve až na to přijde sám (a myslím, že tou změnou práce už mu trochu dochází) tak se mu uleví...

jen aby vydržel ...

[odin]

Necim podobnym jsem si prosel. Delal jsem praci, byl jsem v ni celkem dobry, ale nestastny. Postupne mne to prestavalo bavit. Pak jsem vzal zivot do svych rukou, vystudoval obor, ktery mne zajimal jiz dlouho, a nyni se timto oborem jiz nekolik let zivim. Myslim, ze na zmenu neni nikdy pozde. Je jedno, zda je cloveku 30 nebo 50.

[fany]

Kniha koncepce kontinua.

[Bedňa]

Že ty sa len chváliš

[=^..^= AmigaPower®]

Je mi 37 a v žitě už sem byl...

[Aleš Kapica]

No vidíš. A teď jsi v prdeli. A za pár let budeš v popelnici.

[Bedňa]

Čo mi pripomenulo. Čo je ďalej Brno, alebo mesiac? Pozri sa z okna, vidíš Mesiac? Vidím. A čo Brno?

[=^..^= AmigaPower®]

Co mi připomělo:

- Musíš se furt tak cpát?! Takhle uvidíš píču a né zlatý prasátko...
- Nemusím! Já už Jí vidím! 

[Bedňa]

Čo mi pripomenulo, že za chvíľu príde svokra.

[=^..^= AmigaPower®]

[=^..^= AmigaPower®]

Na to sem moc chytrej a vychcanej, ale je fakt že sem otálenim a přizdisráčstvim prosral šanci co už se neopakuje... :/

[xxxxx]

Jak už jsem psal, je mi třicet, nikde jsem nebyl, nic jsem neviděl, nic jsem nezažil a od svých 30. narozenin zažívám neustálé pocity deprese, střídané agresí a smutkem.

bipolarni porucha?

[odin]

Vezmi auto a nekam vypadni. Ja, kdyz mne stvou socialiste, vezmu auto a proste jedu na zapad. Spim po hotelich. Zastavim se, kde chci. Obcas se projdu, obcas nekoho poznam, obcas na ceste navstivim par pratel. Doporucuji pro zacatek Berlin a Mnichov. Je to kousek a jsou to krasna mesta, kde je toho spousta, co clovek muze objevovat.

[=^..^= AmigaPower®]

ale než vodjedeš, tak vykouříš kalouska co? ty velkej kapitalisto...

[Odin]

Nac ten vypad? Kalousek je imho tez socialista, jen se snazi tvarit jinak. Poradit nekomu nekam jet a vycistit si hlavu si vyzadalo takovouto reakci? Proc? Co je na tom spatneho?

[Odin]

Nebo vnimas to, ze nekdo nekomu doporuci dovolenou po evrope, jako to, ze se vytahuje jaky je kapitalista? Neni prece spatne, kdyz clovek utrati par korun za to, aby si vycistil hlavu a bylo mu lepe..

[=^..^= AmigaPower®]

Dovolená v evropě je fajn, v červnu jedu do Kubinky.

[JiK]

lepsi do Kubinky nez do Lubjanky, ne?

[Bluebear]

Logické by bylo dostudovat a opustit tuhle zasiflenou díru. Jenže to mi bude 35 a za chvíli chcípnu.

Ano, ale teď jsi stále ještě živý!

Dokud žiješ, můžeš se učit, stále můžeš něco změnit. Udělej to. Jdi za svými sny. Možná to skončí katastrofou (dost možná), ale uvaž alternativy: pověsit se, nebo strávit zbytek života v žalu a sebeobviňování - a ten zbytek může být taky dalších 35 let! A vzhledem k tomu, že oběsit se můžeš kdykoli, je logické si to nechat v záloze jako poslední řešení a radši zkusit dostudovat školu, jet do zahraničí, cokoliv.

Našel jsem si čtyřikrát lépe placenou práci v našem hlavním městě. Už to považuji za pokrok.

Správně.

Nechápejte mě špatně, střední čechy a cajzlov jsou taky pěknej kentus, čehož si všimnu vždy, když se vracím po týdnu z Belgie, kam sem tam jezdím na dlouhé služebky.

Máš pravdu (bohužel). Když jsem se vracel z první zahraniční cesty, uviděl jsem v plné nahotě, že tato země zamrzla někdy v roce 1995.

Mám možnost změnit působiště u zaměstnavatele, mohu jít do západní evropy. Nebo se na to tu mám kompletně vysrat a jít na vlastní pěst někam do Argentiny, Austrálie, Kanady???

Udělej to bez váhání, udělej cokoli z toho, co ti přijde jako dobrý nápad. Když z toho bude průser, pořád si můžeš říkat "zkusil jsem to" a spousta lidí ti i tak bude závidět to dobrodružství. Když to neuděláš, budeš až do smrti smutný.

[Aleš Kapica]

Když jsem se vracel z první zahraniční cesty, uviděl jsem v plné nahotě, že tato země zamrzla někdy v roce 1995.

Jó kdyby tomu tak skutečně bylo. To by bylo hej. Ve skutečnosti tahle země zamrzla v roce 2009

[Grunt]

Když jsem se vracel z první zahraniční cesty, uviděl jsem v plné nahotě, že tato země zamrzla někdy v roce 1995.

Hele, zkus to rozebrat…