MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Vzdy ma fascinuje, kolko ludi vylietava na linearnej algebre (vo vseobecnosti, co tak pocuvam po skolach). A pritom je to vlastne este dost lahka matika.
Je to podlozene nejakou tou statistikou? Pokial viem, tak pre vacsinu studentov nie je zas az tak problem sa nieco naucit naspamat (tie tabulky, tahaky), ale skor to pochopit a vediet vypocitat (predpokladam, ze na testoch budu aj priklady). Takze by som sa moc necudoval, ak by ludia lietali aj na takychto testoch.
Oba testy byly čistě praktické, žádná teorie, jen čtyři přklady.
).
Jinak Kulhánek je borec! Asi nejlepší fyzikář, kterého jsem kdy potkal. Vše perfektně vysvětlí, nedělá mu problém případně rychlokurz potřebné matiky k danému výkladu a je s ním při hodinách legrace. Kromě fyziky s ním doporučuju astrofyziku a pak teoretickou fyziku (to už je docela mazec, když přijde na tenzorový počet, ale koho fyzika baví, tak teprve teoretická fyzika je opravdová fyzika).
Analýza u nás byla super, díky doc. Habalovi. Aspoň teda pro mě. Motivoval mě k tomu učit se i přes semestr a přestože jsem zkoušku udělal až na druhej pokus, tak si myslím, že to je předmět, kterej mi toho dal s přehledem nejvíc.
A co panove pan Zörnig... Moje nocni mura.Nějak jsem ho přežil. Vzpomínám akorát, že neměl příliš pochopení pro konzumaci jídla na přednáškách.
kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.
Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.Fakt? Kdy? Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6. Myslel jsem, že to je proto, že taková neexistuje, ale evidentně jsem to špatně pochopil
Fakt? Kdy?Předpokládám, že k tomu došlo někdy v roce 1999. Totiž v zimním semestru 1999/2000 jsem dělal Matematiku 5d (v indexu vidím datum zkoušky 3.3. - co z toho plyne? že jsem zkoušku dělal pro velký úspěch třikrát
) a v následujícím letním semestru Matematiku 6f. To písmenné označení nějak souviselo s oborem, první čtyři matematiky byly společné pro všechny obory.
Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6.Já jsem ji udělal také. Co z toho plyne? S použitím metody podle Genyk-Berezovského je tím dokázáno, že jsem Chuck Norris
BTW: kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.My už nemáme ty číslovaný matematiky. Matematická analýza byla jako něco mezi MA1 a MA2, myslím. Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry. Ve druhém semestru nás čeká Logika a Pravděpodobnost a statistika. Ve třetím semestru (SI) Matematika pro informatiku (nahradila Diskrétní matematiku). No a to je k povinné matematice (v SI) vše.
My už nemáme ty číslovaný matematiky.To už možná není proto, že z toho šla hrůza
Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry.Zřejmě si Olšák prosadil svou, protože kdysi s názvem předmětu „Úvod do algebry“ silně nesouhlasil a pracovně tomu stejně říkal „Lineární algebra“.
Tak teraz to uz cele dava zmysel (po odoslani toho predchadzajuceho prispevku som sa este dost dlho cudoval preco uz nie je tucnym).
Jeden by asi ocakaval, ze po Uvode do algebry bude tematicky nasledovat Algebra.Spíš „Pokračování algebry“. Jinak moje zkušenost je taková, že jakmile se předmět jmenoval „Úvod do...“ nebo „Základy...“ tak byl z kategorie těch nejtěžších
Je to jako kdyby si z nás dělali srandu.
V prváku kdekoli bývá velký odpad a na těchhle předmětech studenti vypadávají.O tom snad nikdo nepochybuje.
Mám informace z kateder, které se standardně nezveřejňovaly, takže mám představu, které předměty dělaly studentům největší problémy, bez ohledu na fakultu. Nejde o nic tajného, ale nemám co odkázat. Je to jen obyčejný příspěvek do diskuze z mých zkušeností. Na škole už 2 roky nejsem, a ČVUT jsem nestudoval. Berte to jen jako další informaci odjinud.
Každopádně tomu původnímu číslu bych klidně věřil a časem třeba dojdu k něčemu podobnýmu a získám tak snad trochu zajímavější statistiku (i když to bude pořád jenom jeden ročník, ale na druhou stranu jsem si vyšší cíle ani nekladl – pro představu to stačí).
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru? Na MFF to takhle kdysi bylo, když jsem tam začal studovat. (Do 13. března jsem tenkrát musel mít alespoň N bodů z prvního semestru.) Ale velmi brzy taková omezení zrušili.
Pokud tedy zrovna na této konkrétní fakultě ČVUT není mimořádná registrace po prvním semestru, je celá tato úvaha založená na nesprávném předpokladu, že zkoušky ze zimního semestru je nutné splnit už v zimním zkouškovém období...
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru?Po prvnim semestru 15 kreditu nebo GTFO.
. Hustý, s těmi předměty, kdo dal všechny třeba v druháku, to totiž skoro každému něco chybí.
Ty výsledky u té algebry nejsou jenom prváci, ale spousta lidí co jí nedali předtím, kterých taky bylo dostOvěřoval jsem to a je to nejspíš pravda. Teda, to že tam byli opakovánci je evidentní, bylo jich 124
, ale mám na mysli to, že jsou v tom započítaní. V praxi by to znamenalo, že to udělalo ještě míň prváků a tomu se mi skoro ani nechce věřit
Ad algebra, dělal jsem ji jako dálkař, na zkoušce na prvnim termínu jsme udělali dva asi z 12, z mého pohledu to je o tom, že se musí umět počítat, být v tom zběhlý. Že něco vim mi je naprd, když to neprodam a nenapíšu. Takže mam tu samou zkušenost, že je algebra takovej černej kůň, kterej dost často rozhoduje.
Tiskni
Sdílej: