Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Vzdy ma fascinuje, kolko ludi vylietava na linearnej algebre (vo vseobecnosti, co tak pocuvam po skolach). A pritom je to vlastne este dost lahka matika.
Je to podlozene nejakou tou statistikou? Pokial viem, tak pre vacsinu studentov nie je zas az tak problem sa nieco naucit naspamat (tie tabulky, tahaky), ale skor to pochopit a vediet vypocitat (predpokladam, ze na testoch budu aj priklady). Takze by som sa moc necudoval, ak by ludia lietali aj na takychto testoch.
Oba testy byly čistě praktické, žádná teorie, jen čtyři přklady.
).
Jinak Kulhánek je borec! Asi nejlepší fyzikář, kterého jsem kdy potkal. Vše perfektně vysvětlí, nedělá mu problém případně rychlokurz potřebné matiky k danému výkladu a je s ním při hodinách legrace. Kromě fyziky s ním doporučuju astrofyziku a pak teoretickou fyziku (to už je docela mazec, když přijde na tenzorový počet, ale koho fyzika baví, tak teprve teoretická fyzika je opravdová fyzika).
Analýza u nás byla super, díky doc. Habalovi. Aspoň teda pro mě. Motivoval mě k tomu učit se i přes semestr a přestože jsem zkoušku udělal až na druhej pokus, tak si myslím, že to je předmět, kterej mi toho dal s přehledem nejvíc.
A co panove pan Zörnig... Moje nocni mura.Nějak jsem ho přežil. Vzpomínám akorát, že neměl příliš pochopení pro konzumaci jídla na přednáškách.
kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.
Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.Fakt? Kdy? Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6. Myslel jsem, že to je proto, že taková neexistuje, ale evidentně jsem to špatně pochopil
Fakt? Kdy?Předpokládám, že k tomu došlo někdy v roce 1999. Totiž v zimním semestru 1999/2000 jsem dělal Matematiku 5d (v indexu vidím datum zkoušky 3.3. - co z toho plyne? že jsem zkoušku dělal pro velký úspěch třikrát
) a v následujícím letním semestru Matematiku 6f. To písmenné označení nějak souviselo s oborem, první čtyři matematiky byly společné pro všechny obory.
Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6.Já jsem ji udělal také. Co z toho plyne? S použitím metody podle Genyk-Berezovského je tím dokázáno, že jsem Chuck Norris
BTW: kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.My už nemáme ty číslovaný matematiky. Matematická analýza byla jako něco mezi MA1 a MA2, myslím. Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry. Ve druhém semestru nás čeká Logika a Pravděpodobnost a statistika. Ve třetím semestru (SI) Matematika pro informatiku (nahradila Diskrétní matematiku). No a to je k povinné matematice (v SI) vše.
My už nemáme ty číslovaný matematiky.To už možná není proto, že z toho šla hrůza
Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry.Zřejmě si Olšák prosadil svou, protože kdysi s názvem předmětu „Úvod do algebry“ silně nesouhlasil a pracovně tomu stejně říkal „Lineární algebra“.
Tak teraz to uz cele dava zmysel (po odoslani toho predchadzajuceho prispevku som sa este dost dlho cudoval preco uz nie je tucnym).
Jeden by asi ocakaval, ze po Uvode do algebry bude tematicky nasledovat Algebra.Spíš „Pokračování algebry“. Jinak moje zkušenost je taková, že jakmile se předmět jmenoval „Úvod do...“ nebo „Základy...“ tak byl z kategorie těch nejtěžších
Je to jako kdyby si z nás dělali srandu.
V prváku kdekoli bývá velký odpad a na těchhle předmětech studenti vypadávají.O tom snad nikdo nepochybuje.
Mám informace z kateder, které se standardně nezveřejňovaly, takže mám představu, které předměty dělaly studentům největší problémy, bez ohledu na fakultu. Nejde o nic tajného, ale nemám co odkázat. Je to jen obyčejný příspěvek do diskuze z mých zkušeností. Na škole už 2 roky nejsem, a ČVUT jsem nestudoval. Berte to jen jako další informaci odjinud.
Každopádně tomu původnímu číslu bych klidně věřil a časem třeba dojdu k něčemu podobnýmu a získám tak snad trochu zajímavější statistiku (i když to bude pořád jenom jeden ročník, ale na druhou stranu jsem si vyšší cíle ani nekladl – pro představu to stačí).
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru? Na MFF to takhle kdysi bylo, když jsem tam začal studovat. (Do 13. března jsem tenkrát musel mít alespoň N bodů z prvního semestru.) Ale velmi brzy taková omezení zrušili.
Pokud tedy zrovna na této konkrétní fakultě ČVUT není mimořádná registrace po prvním semestru, je celá tato úvaha založená na nesprávném předpokladu, že zkoušky ze zimního semestru je nutné splnit už v zimním zkouškovém období...
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru?Po prvnim semestru 15 kreditu nebo GTFO.
. Hustý, s těmi předměty, kdo dal všechny třeba v druháku, to totiž skoro každému něco chybí.
Ty výsledky u té algebry nejsou jenom prváci, ale spousta lidí co jí nedali předtím, kterých taky bylo dostOvěřoval jsem to a je to nejspíš pravda. Teda, to že tam byli opakovánci je evidentní, bylo jich 124
, ale mám na mysli to, že jsou v tom započítaní. V praxi by to znamenalo, že to udělalo ještě míň prváků a tomu se mi skoro ani nechce věřit
Ad algebra, dělal jsem ji jako dálkař, na zkoušce na prvnim termínu jsme udělali dva asi z 12, z mého pohledu to je o tom, že se musí umět počítat, být v tom zběhlý. Že něco vim mi je naprd, když to neprodam a nenapíšu. Takže mam tu samou zkušenost, že je algebra takovej černej kůň, kterej dost často rozhoduje.
Tiskni
Sdílej: