Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Zajímal jsem se o to, kolik lidí postoupilo do dalšího semestru. To není problém (jste-li FELák) zjistit přes KOS nebo přes udb.feld.cvut.cz. Teď pro mě bylo záhadou jak zjistit kolik lidí udělalo jednotlivý zkoušky. Včera večer jsem na to přišel a podělím se o to s vámi. V zápisku jsou ještě další zajímavé údaje...
Na anketě FELu se otvírá hodnocení předmětů lidem, kteří složili danou zkoušku. A na stránce s počtem lidí, kteří anketu pro daný předmět vyplnili, je také počet lidí, kteří tu zkoušku složili (a mají tedy právo hodnotit). Takže odsud mám zbývající údaje.
Zápis do letního semestru sice ještě není úplně u konce, ale už tam lidi nepřibývají. Teď je tam zapsaných 165 prváků, takže konečný číslo bude maximálně tak 170. Z výsledků přijímacího řízení 10/11 je vidět, že bylo zapsáno 348 lidí, což znamená že pokračuje pouze zhruba polovina z nich. Ovšem abych byl úplně fér, zjistil jsem, kolik lidí skutečně začalo chodit do školy, tj. mělo rozvrh a to je 302. To je první zajímavá informace.
Teď mi šlo ještě o zjištění průchodnosti jednotlivých předmětů, takže z ankety (mimochodem, číslo za lomítkem je počet lidí, kteří se na tu zkoušku zapsali - zbytek to vzdal v průběhu NEBO, jak podotýká Andrej, teprve půjdou, ovšem minimálně algebra už je uzavřená):
| Kód | Název předmětu | ús. / zaps. | % úsp. |
| A7B36ALG | Algoritmizace | 143 / 280 | 51,1 % |
| A7B31ELI | Elektrotechnika pro informatiky | 178 / 286 | 62,2 % |
| A7B38UOS | Úvod do operačních systémů | 194 / 287 | 67,6 % |
| A7B01MAA | Matematická analýza | 133 / 282 | 47,2 % |
| A7B01LAG | Lineární algebra | 75* / 282* | 26,6 % |
* Jak podotkl Saljack, tak lineární algebru hafo lidí opakovalo (podle udb jich bylo 124), takže algebru asi udělalo ještě míň prváků...
Závěr: když do školy začalo chodit 302 lidí a asi 170 jich jde dál, znamená to konec pro 43,7 % lidí. Ovšem: zhruba 20 lidí to vzdalo ještě před zkouškovým. Poslední zajímavá informace by bylo, kolik lidí touhle dobou má splněné všechny zkoušky. To se (pokud vím) zjistit (zatím) nedá, takže tu mám odhad. Jde-li dál 170 lidí a pouze 75 lidí udělalo algebru, znamená to, že teoretické maximum je tedy 75 lidí. Jenže musíme odečíst ty, kteří algebru udělali a přesto studium vzdali (těch asi bude málo) a dále ty, kteří selhali v jiných předmětech. Můj střízlivý odhad tedy je, že všechny zkoušky splnilo nějakých 30 až 35 lidí, což by byl zhruba každý desátý z původního osazenstva... Co vy na to?
PS: Původně psáno pro blog.watzke.cz. Zde si, zajímá-li vás to, můžete přečíst i to, jak jsem dopadl já.
Tiskni
Sdílej:
Vzdy ma fascinuje, kolko ludi vylietava na linearnej algebre (vo vseobecnosti, co tak pocuvam po skolach). A pritom je to vlastne este dost lahka matika.
Je to podlozene nejakou tou statistikou? Pokial viem, tak pre vacsinu studentov nie je zas az tak problem sa nieco naucit naspamat (tie tabulky, tahaky), ale skor to pochopit a vediet vypocitat (predpokladam, ze na testoch budu aj priklady). Takze by som sa moc necudoval, ak by ludia lietali aj na takychto testoch.
Oba testy byly čistě praktické, žádná teorie, jen čtyři přklady.
).
Jinak Kulhánek je borec! Asi nejlepší fyzikář, kterého jsem kdy potkal. Vše perfektně vysvětlí, nedělá mu problém případně rychlokurz potřebné matiky k danému výkladu a je s ním při hodinách legrace. Kromě fyziky s ním doporučuju astrofyziku a pak teoretickou fyziku (to už je docela mazec, když přijde na tenzorový počet, ale koho fyzika baví, tak teprve teoretická fyzika je opravdová fyzika).
Analýza u nás byla super, díky doc. Habalovi. Aspoň teda pro mě. Motivoval mě k tomu učit se i přes semestr a přestože jsem zkoušku udělal až na druhej pokus, tak si myslím, že to je předmět, kterej mi toho dal s přehledem nejvíc.
A co panove pan Zörnig... Moje nocni mura.Nějak jsem ho přežil. Vzpomínám akorát, že neměl příliš pochopení pro konzumaci jídla na přednáškách.
kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.
Za nás bylo nejdřív pět (samozřejmě plus algebra a logika), ale ještě jsem stihl zavedení šesté.Fakt? Kdy? Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6. Myslel jsem, že to je proto, že taková neexistuje, ale evidentně jsem to špatně pochopil
Fakt? Kdy?Předpokládám, že k tomu došlo někdy v roce 1999. Totiž v zimním semestru 1999/2000 jsem dělal Matematiku 5d (v indexu vidím datum zkoušky 3.3. - co z toho plyne? že jsem zkoušku dělal pro velký úspěch třikrát
) a v následujícím letním semestru Matematiku 6f. To písmenné označení nějak souviselo s oborem, první čtyři matematiky byly společné pro všechny obory.
Zrovna dneska jsem na STM-wiki.cz četl, že Chuck Norris udělal Matematiku 6.Já jsem ji udělal také. Co z toho plyne? S použitím metody podle Genyk-Berezovského je tím dokázáno, že jsem Chuck Norris
BTW: kolik je dnes matematik? Mel jsem jich pet a tu algebru a logiku (dalsi hruza) k tomu.My už nemáme ty číslovaný matematiky. Matematická analýza byla jako něco mezi MA1 a MA2, myslím. Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry. Ve druhém semestru nás čeká Logika a Pravděpodobnost a statistika. Ve třetím semestru (SI) Matematika pro informatiku (nahradila Diskrétní matematiku). No a to je k povinné matematice (v SI) vše.
My už nemáme ty číslovaný matematiky.To už možná není proto, že z toho šla hrůza
Lineární algebra byla asi stejná jako když se jmenovala Úvod do algebry.Zřejmě si Olšák prosadil svou, protože kdysi s názvem předmětu „Úvod do algebry“ silně nesouhlasil a pracovně tomu stejně říkal „Lineární algebra“.
Tak teraz to uz cele dava zmysel (po odoslani toho predchadzajuceho prispevku som sa este dost dlho cudoval preco uz nie je tucnym).
Jeden by asi ocakaval, ze po Uvode do algebry bude tematicky nasledovat Algebra.Spíš „Pokračování algebry“. Jinak moje zkušenost je taková, že jakmile se předmět jmenoval „Úvod do...“ nebo „Základy...“ tak byl z kategorie těch nejtěžších
Je to jako kdyby si z nás dělali srandu.
V prváku kdekoli bývá velký odpad a na těchhle předmětech studenti vypadávají.O tom snad nikdo nepochybuje.
Mám informace z kateder, které se standardně nezveřejňovaly, takže mám představu, které předměty dělaly studentům největší problémy, bez ohledu na fakultu. Nejde o nic tajného, ale nemám co odkázat. Je to jen obyčejný příspěvek do diskuze z mých zkušeností. Na škole už 2 roky nejsem, a ČVUT jsem nestudoval. Berte to jen jako další informaci odjinud.
Každopádně tomu původnímu číslu bych klidně věřil a časem třeba dojdu k něčemu podobnýmu a získám tak snad trochu zajímavější statistiku (i když to bude pořád jenom jeden ročník, ale na druhou stranu jsem si vyšší cíle ani nekladl – pro představu to stačí).
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru? Na MFF to takhle kdysi bylo, když jsem tam začal studovat. (Do 13. března jsem tenkrát musel mít alespoň N bodů z prvního semestru.) Ale velmi brzy taková omezení zrušili.
Pokud tedy zrovna na této konkrétní fakultě ČVUT není mimořádná registrace po prvním semestru, je celá tato úvaha založená na nesprávném předpokladu, že zkoušky ze zimního semestru je nutné splnit už v zimním zkouškovém období...
Na ČVUT je v prvním ročníku nějaká extra registrace hned po prvním semestru?Po prvnim semestru 15 kreditu nebo GTFO.
. Hustý, s těmi předměty, kdo dal všechny třeba v druháku, to totiž skoro každému něco chybí.
Ty výsledky u té algebry nejsou jenom prváci, ale spousta lidí co jí nedali předtím, kterých taky bylo dostOvěřoval jsem to a je to nejspíš pravda. Teda, to že tam byli opakovánci je evidentní, bylo jich 124
, ale mám na mysli to, že jsou v tom započítaní. V praxi by to znamenalo, že to udělalo ještě míň prváků a tomu se mi skoro ani nechce věřit
Ad algebra, dělal jsem ji jako dálkař, na zkoušce na prvnim termínu jsme udělali dva asi z 12, z mého pohledu to je o tom, že se musí umět počítat, být v tom zběhlý. Že něco vim mi je naprd, když to neprodam a nenapíšu. Takže mam tu samou zkušenost, že je algebra takovej černej kůň, kterej dost často rozhoduje.