Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Po havarii s Ubuntu tentokrat prekvapive nekonfliktni zacatek instalacni procedury.
Po nabootovani nabizi CD dodatecne rucni natazeni potrebnych modulu, rucni upravu site apod. - nastesti jsem se bez toho obesel. Instrukce na obrazovce jsou jasne, aspon pro nekoho, kdo jiz parkrat nejaky linux instaloval (a samozrejme, umi anglicky), takze je nasleduji a zadavam do prikazoveho radku /arch/setup.
Jasne a prehledne menu ukaze vsechny kroky jeden za druhym, pripravit harddisk, upravit mountpointy, vybrat balicky, nainstalovat balicky atd. Pod pripravou harddisku se v pripade, ze chcete upravit disky rucne (coz pri instalaci vedle jinych operacnich systemu urcite chcete), skryva primy vstup do neceho podobneho programu cfdisk, takze ani zacatecnik by nemel mit vyraznejsi problemy, zvlast kdyz bude nasledovat dokumentaci. Na tu jsem trochu povysene, trochu z lenosti spise rezignoval a zamanul si, ze dokud to pujde, vystacim s vlastnimi zkusenostmi a intuici.
Pozor jsem daval pri konfiguraci pripojnych bodu (mountpoints), hlavne abych si omylem nesmazal nejaky diskovy oddil. Tady by mohl byt ArchLinux ponekud nebezpecny nepozornym zacatecnikum: nabidne vsechny dostupne diskove oddily ve vlastnim oznaceni (napr. dev/5disc0/part6) a zepta se, kam chcete swap. Pak uz jen varuje, ze na zvolenem disku budou vsechna data prepsana a provede. Moznost data neprepisovat nenabizi, ani v pripade, ze se chcete pripojit na jiz hotovy oddil, ktery nejaka data obsahuje, nebo neni tato moznost na prvni (ani na druhy) pohled zrejma (v tom bylo Ubuntu lepsi).
Mam dojem, ze kdyz jsem zvolil odpoved NE (neprovadet prepsani dat), nebyl zvoleny ani prislusny mountpoint a bylo treba celou proceduru opakovat. Nemel jsem chut testovat to na nejakem oddilu s daty, i kdyz jsem zamyslel napr. spolecny oddil /boot pro vice distribuci. Radeji jsem zvolil standardni variantu, vse krome swapu na jeden oddil, pripojne body /home a /boot si presunu na prislusne oddily rucne pozdeji.
Pak je treba zvolit, zda instalovat z FTP ci CD. Nejdriv jsem zvedave zvolil FTP, abych videl. Instalator me upozornil, ze nemam konfigurovany net, ani natazeny modul sitove karty a nabidl natazeni automaticke. To take provedl, nasledovalo par otazek ke konfiguraci, nastesti mam DHCP, takze bylo brzy hotovo, bravo ArchLinux.
Podle doporuceni jsem vybral pouze BASE system (ostatne na CD ani vic nebylo), a ze zvedavosti ponechal volbu instalace z netu. Zacala... Bravo podruhe, neni treba zadnych konfiguracnich kouzel. Mam dojem, ze na ArchLinuxu se muze skvele demonstrovat, jak se inteligentne instaluje Linux.
Na dokonceni stahovani jsem ale necekal, nakonec uz jsem si jednou stahl CD, takze ukoncit a zpet do instalacni procedury, kde jsem tentokrat vybral jako zdroj CD. Za par (hodne malo) minut bylo hotovo. Jeste instalace jadra, taky automaticka, varovani, abych nainstaloval bootloader, nez si rebootuju (to zrovna :) a fajn, zrejme mam system.
Na case byly rucni upravy /etc/fstab (definice vlastnich mountpointu /boot a /home), kopirovani jadra do stareho /boot, uprava /boot/grub/menu.lst a v rc.conf nastavit eth0 na dhcp. Pri uprave bootovaciho prikazu v GRUB se mi povedla hezka bota, initrd se v ArchLinuxu jmenoval diag1.img a hadejte, co jsem nadatlil do GRUBu: jiste, diagl.img.
Timto protestuji proti tomu, aby se v neznamych souborech se zkratkovitymi jmeny vyskytovaly znaky "l-1". Protest mi asi nebude nic platny, takze priste budu davat lepsi pozor. Nastesti GRUB i v pripade chyby umoznuje editaci prikazu rovnou v menu, takze oprava (nekolikera, nez jsem prisel na tu spravnou kombinaci, nebot jsem tusil, ze pujde o preklep) a hura, system startuje! Do prikazove radky zatim, pochopitelne. Cestou nenatahl nejaky modul, ale cert to vem, prijde na radu pozdeji.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Ale abych nebyl zase TAK velka sfine, nakopnu te: Arch nepouziva SysV Init, ale modifikovany BSD styl (podobne jako Slackware, ale jednodussi)... Takze v /etc/rc.d najdes jednotlive skripty ke sluzbam a daemonum a spousteci skripty jsou /etc/rc.sysinit|single|multi|local|shutdown a konfigurace je v /etc/conf.d pro daemony a v /etc/rc.conf pro spousteni... Nicmene opakuju, precti si dokumentaci, jinak budes mit nemaly problem...
arch (nebo arch-noscsi) root=/dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root) ro noinitrd
a po nabootovani a opraveni /boot/grub/menu.lst jenom spustit
install-grub /dev/discs/disc0/disc (=MBR prvniho disku) /dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root...)
It's all folks