Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Po havarii s Ubuntu tentokrat prekvapive nekonfliktni zacatek instalacni procedury.
Po nabootovani nabizi CD dodatecne rucni natazeni potrebnych modulu, rucni upravu site apod. - nastesti jsem se bez toho obesel. Instrukce na obrazovce jsou jasne, aspon pro nekoho, kdo jiz parkrat nejaky linux instaloval (a samozrejme, umi anglicky), takze je nasleduji a zadavam do prikazoveho radku /arch/setup.
Jasne a prehledne menu ukaze vsechny kroky jeden za druhym, pripravit harddisk, upravit mountpointy, vybrat balicky, nainstalovat balicky atd. Pod pripravou harddisku se v pripade, ze chcete upravit disky rucne (coz pri instalaci vedle jinych operacnich systemu urcite chcete), skryva primy vstup do neceho podobneho programu cfdisk, takze ani zacatecnik by nemel mit vyraznejsi problemy, zvlast kdyz bude nasledovat dokumentaci. Na tu jsem trochu povysene, trochu z lenosti spise rezignoval a zamanul si, ze dokud to pujde, vystacim s vlastnimi zkusenostmi a intuici.
Pozor jsem daval pri konfiguraci pripojnych bodu (mountpoints), hlavne abych si omylem nesmazal nejaky diskovy oddil. Tady by mohl byt ArchLinux ponekud nebezpecny nepozornym zacatecnikum: nabidne vsechny dostupne diskove oddily ve vlastnim oznaceni (napr. dev/5disc0/part6) a zepta se, kam chcete swap. Pak uz jen varuje, ze na zvolenem disku budou vsechna data prepsana a provede. Moznost data neprepisovat nenabizi, ani v pripade, ze se chcete pripojit na jiz hotovy oddil, ktery nejaka data obsahuje, nebo neni tato moznost na prvni (ani na druhy) pohled zrejma (v tom bylo Ubuntu lepsi).
Mam dojem, ze kdyz jsem zvolil odpoved NE (neprovadet prepsani dat), nebyl zvoleny ani prislusny mountpoint a bylo treba celou proceduru opakovat. Nemel jsem chut testovat to na nejakem oddilu s daty, i kdyz jsem zamyslel napr. spolecny oddil /boot pro vice distribuci. Radeji jsem zvolil standardni variantu, vse krome swapu na jeden oddil, pripojne body /home a /boot si presunu na prislusne oddily rucne pozdeji.
Pak je treba zvolit, zda instalovat z FTP ci CD. Nejdriv jsem zvedave zvolil FTP, abych videl. Instalator me upozornil, ze nemam konfigurovany net, ani natazeny modul sitove karty a nabidl natazeni automaticke. To take provedl, nasledovalo par otazek ke konfiguraci, nastesti mam DHCP, takze bylo brzy hotovo, bravo ArchLinux.
Podle doporuceni jsem vybral pouze BASE system (ostatne na CD ani vic nebylo), a ze zvedavosti ponechal volbu instalace z netu. Zacala... Bravo podruhe, neni treba zadnych konfiguracnich kouzel. Mam dojem, ze na ArchLinuxu se muze skvele demonstrovat, jak se inteligentne instaluje Linux.
Na dokonceni stahovani jsem ale necekal, nakonec uz jsem si jednou stahl CD, takze ukoncit a zpet do instalacni procedury, kde jsem tentokrat vybral jako zdroj CD. Za par (hodne malo) minut bylo hotovo. Jeste instalace jadra, taky automaticka, varovani, abych nainstaloval bootloader, nez si rebootuju (to zrovna :) a fajn, zrejme mam system.
Na case byly rucni upravy /etc/fstab (definice vlastnich mountpointu /boot a /home), kopirovani jadra do stareho /boot, uprava /boot/grub/menu.lst a v rc.conf nastavit eth0 na dhcp. Pri uprave bootovaciho prikazu v GRUB se mi povedla hezka bota, initrd se v ArchLinuxu jmenoval diag1.img a hadejte, co jsem nadatlil do GRUBu: jiste, diagl.img.
Timto protestuji proti tomu, aby se v neznamych souborech se zkratkovitymi jmeny vyskytovaly znaky "l-1". Protest mi asi nebude nic platny, takze priste budu davat lepsi pozor. Nastesti GRUB i v pripade chyby umoznuje editaci prikazu rovnou v menu, takze oprava (nekolikera, nez jsem prisel na tu spravnou kombinaci, nebot jsem tusil, ze pujde o preklep) a hura, system startuje! Do prikazove radky zatim, pochopitelne. Cestou nenatahl nejaky modul, ale cert to vem, prijde na radu pozdeji.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Ale abych nebyl zase TAK velka sfine, nakopnu te: Arch nepouziva SysV Init, ale modifikovany BSD styl (podobne jako Slackware, ale jednodussi)... Takze v /etc/rc.d najdes jednotlive skripty ke sluzbam a daemonum a spousteci skripty jsou /etc/rc.sysinit|single|multi|local|shutdown a konfigurace je v /etc/conf.d pro daemony a v /etc/rc.conf pro spousteni... Nicmene opakuju, precti si dokumentaci, jinak budes mit nemaly problem...
arch (nebo arch-noscsi) root=/dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root) ro noinitrd
a po nabootovani a opraveni /boot/grub/menu.lst jenom spustit
install-grub /dev/discs/disc0/disc (=MBR prvniho disku) /dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root...)
It's all folks