Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Po havarii s Ubuntu tentokrat prekvapive nekonfliktni zacatek instalacni procedury.
Po nabootovani nabizi CD dodatecne rucni natazeni potrebnych modulu, rucni upravu site apod. - nastesti jsem se bez toho obesel. Instrukce na obrazovce jsou jasne, aspon pro nekoho, kdo jiz parkrat nejaky linux instaloval (a samozrejme, umi anglicky), takze je nasleduji a zadavam do prikazoveho radku /arch/setup.
Jasne a prehledne menu ukaze vsechny kroky jeden za druhym, pripravit harddisk, upravit mountpointy, vybrat balicky, nainstalovat balicky atd. Pod pripravou harddisku se v pripade, ze chcete upravit disky rucne (coz pri instalaci vedle jinych operacnich systemu urcite chcete), skryva primy vstup do neceho podobneho programu cfdisk, takze ani zacatecnik by nemel mit vyraznejsi problemy, zvlast kdyz bude nasledovat dokumentaci. Na tu jsem trochu povysene, trochu z lenosti spise rezignoval a zamanul si, ze dokud to pujde, vystacim s vlastnimi zkusenostmi a intuici.
Pozor jsem daval pri konfiguraci pripojnych bodu (mountpoints), hlavne abych si omylem nesmazal nejaky diskovy oddil. Tady by mohl byt ArchLinux ponekud nebezpecny nepozornym zacatecnikum: nabidne vsechny dostupne diskove oddily ve vlastnim oznaceni (napr. dev/5disc0/part6) a zepta se, kam chcete swap. Pak uz jen varuje, ze na zvolenem disku budou vsechna data prepsana a provede. Moznost data neprepisovat nenabizi, ani v pripade, ze se chcete pripojit na jiz hotovy oddil, ktery nejaka data obsahuje, nebo neni tato moznost na prvni (ani na druhy) pohled zrejma (v tom bylo Ubuntu lepsi).
Mam dojem, ze kdyz jsem zvolil odpoved NE (neprovadet prepsani dat), nebyl zvoleny ani prislusny mountpoint a bylo treba celou proceduru opakovat. Nemel jsem chut testovat to na nejakem oddilu s daty, i kdyz jsem zamyslel napr. spolecny oddil /boot pro vice distribuci. Radeji jsem zvolil standardni variantu, vse krome swapu na jeden oddil, pripojne body /home a /boot si presunu na prislusne oddily rucne pozdeji.
Pak je treba zvolit, zda instalovat z FTP ci CD. Nejdriv jsem zvedave zvolil FTP, abych videl. Instalator me upozornil, ze nemam konfigurovany net, ani natazeny modul sitove karty a nabidl natazeni automaticke. To take provedl, nasledovalo par otazek ke konfiguraci, nastesti mam DHCP, takze bylo brzy hotovo, bravo ArchLinux.
Podle doporuceni jsem vybral pouze BASE system (ostatne na CD ani vic nebylo), a ze zvedavosti ponechal volbu instalace z netu. Zacala... Bravo podruhe, neni treba zadnych konfiguracnich kouzel. Mam dojem, ze na ArchLinuxu se muze skvele demonstrovat, jak se inteligentne instaluje Linux.
Na dokonceni stahovani jsem ale necekal, nakonec uz jsem si jednou stahl CD, takze ukoncit a zpet do instalacni procedury, kde jsem tentokrat vybral jako zdroj CD. Za par (hodne malo) minut bylo hotovo. Jeste instalace jadra, taky automaticka, varovani, abych nainstaloval bootloader, nez si rebootuju (to zrovna :) a fajn, zrejme mam system.
Na case byly rucni upravy /etc/fstab (definice vlastnich mountpointu /boot a /home), kopirovani jadra do stareho /boot, uprava /boot/grub/menu.lst a v rc.conf nastavit eth0 na dhcp. Pri uprave bootovaciho prikazu v GRUB se mi povedla hezka bota, initrd se v ArchLinuxu jmenoval diag1.img a hadejte, co jsem nadatlil do GRUBu: jiste, diagl.img.
Timto protestuji proti tomu, aby se v neznamych souborech se zkratkovitymi jmeny vyskytovaly znaky "l-1". Protest mi asi nebude nic platny, takze priste budu davat lepsi pozor. Nastesti GRUB i v pripade chyby umoznuje editaci prikazu rovnou v menu, takze oprava (nekolikera, nez jsem prisel na tu spravnou kombinaci, nebot jsem tusil, ze pujde o preklep) a hura, system startuje! Do prikazove radky zatim, pochopitelne. Cestou nenatahl nejaky modul, ale cert to vem, prijde na radu pozdeji.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Ale abych nebyl zase TAK velka sfine, nakopnu te: Arch nepouziva SysV Init, ale modifikovany BSD styl (podobne jako Slackware, ale jednodussi)... Takze v /etc/rc.d najdes jednotlive skripty ke sluzbam a daemonum a spousteci skripty jsou /etc/rc.sysinit|single|multi|local|shutdown a konfigurace je v /etc/conf.d pro daemony a v /etc/rc.conf pro spousteni... Nicmene opakuju, precti si dokumentaci, jinak budes mit nemaly problem...
arch (nebo arch-noscsi) root=/dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root) ro noinitrd
a po nabootovani a opraveni /boot/grub/menu.lst jenom spustit
install-grub /dev/discs/disc0/disc (=MBR prvniho disku) /dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root...)
It's all folks