Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Ackoliv prisaham na Gentoo a jsem s nim docela spokojeny, prece jen je Gentoo obcas nevhodne doporucit druhym. Hlavne tem, kteri hledaji v Linuxu neco, co je omraci ve srovnani s MS Windows - jedinym systemem, ktery dosud poznali. Nasledujici zapis se venuje nejprve neuspesnemu pokusu s Ubuntu. Psano behem instalace ArchLinuxu v dosud nelokalizovanem prostredi, proto bez diakritiky.
Gentoo je specificke svym resenim source-based distribuce: nativni reseni je kompilovat (ci lepe: nechat kompilovat) vsechny aplikace ze zdrojovych kodu. Tohle se nehodi pro kazdeho, prece jen to nejakou dobu trva. Je tedy dobre mit v zaloze nejakou alternativni distribuci, kvuli doporuceni, kdyz potrebujete nejakou rychlou instalaci nebo kdyz vite, ze pro dotycneho nebude Gentoo to prave orechove.
Vedel jsem uz z drivejsi zkusenosti, ze bych mohl doporucit Mandrake, resp. Mandrivu, ale tezko bych asi vysvetloval, proc jsem od tehle distribuce odesel ke Gentoo. Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Prvnim vaznym kandidatem se tedy stalo Ubuntu.
Distribuce momentalne nadsene oslavovana, jeji instalace vsak nedopadla dobre. Treba rict, ze pricinou neuspechu byl nekvalitni cesky instalator verze 5.04, castecne mozna chyba vypaleni na CD. Bohuzel se Ubuntu instaluje bez varovani, zda vsechny potrebne procedury probehly.
Chyba v prekladu ceskeho instalatoru zapricini, ze se instalace pred koncem zadrhne ve smycce a nedovoli vlastne instalacni proceduru korektne ukoncit. Moje chyba, nemel jsem pro zacatek experimentovat s lokalizovanou verzi. Reboot funguje, ovsem otazka hloda, je vsechno v poradku? Pravdepodobne ne, coz se ukaze, kdyz pri startu grafickeho prostredi hlasi monitor Out of range - jesteze vim, ze treba hledat v xorg.conf. Soubor jsem nasel, ale byl cely podivne prazdny. Po rucnich opravach se podarilo nastartovat do Gnome (prichazi standardne s Ubuntu).
Kdyz jsem nakonec zjistil, ze diky nejakym zavislostem mi Ubuntu stale dokola a zcela bez meho vedomi pod grafickym prostredim taha z netu a pokousi se instalovat baliky jako mozilla-firefox nebo OpenOffice.org (1.1.3), otravilo me to nadobro. Verim, ze se daji chyby opravit, ze zacatecnik by si patrne jak Firefox tak OpenOffice nainstaloval a ze ten, kdo touzi prave po Ubuntu, snad kvuli zakladu v Debianu, muze byt nakonec po nejakem tom boji spokojen.
Na druhou stranu, pokud me neco privita takovymto cirkusem, tezko se zamilovat na prvni pohled. Tohle se mi mimochodem stalo uz kdysi s Debianem, kdyz me vysplouchla jakasi bugova beta instalatoru. Diky tomu jsem nasel Gentoo :) Konkurence na sebe nenechala cekat ani v tomto pripade, a tak, nez bych se snazil domlouvat rucne Ubuntu, nasel jsem si taktez momentalne do nebes vychvalovany ArchLinux.
Na rozdil od Ubuntu neni treba stahovat kompletni CD, staci BASE system, nebo dokonce jen img diskety. Pokracuje se pres net. Prvni sympaticka vec: pujde nainstalovat i tam, kde neni CD-ROM, napr. na starsim notebooku. Pripomnelo mi to Gentoo: Arch zabodoval. Nicmene jsem si zakladni BASE instalacni CD stahl (do sbirky cedecek :), zhruba 200M neni nijak extremni velikost, a autodetekce systemu mi mozna usetri rucni nastavovani a roztahanou instalaci zakladu.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Sam sem na Arch presel take z Gentoo a vubec si nestezuji, co se me na nem hlavne libi ze stejne jako Gentoo se drzi filosofie rolling-updatu a je vzdy maximalne aktualni (to dokonce vic nez Gentoo). Je to krasne cisty system a pacman spolu s ABS je skoro stejne tak dobry jako portage
Nicmene nekdy v budoucnu se planuju k Gentoo vratit, porad je to ma nejoblibenejsi distribuce... Arch je sice super (rozhodne dle meho nazoru nejlepsi binarni distribuce s jakou sem se kdy setkal - a ze sem jich vyzkousel hodne), ale mam moc rad ideu source-based distribuce (a Gentoo je proste skvele
). Mozna nekdy v blogu sepisu duvody proc sem z Gentoo presel na Arch (i kdyz uz jsem to psal nekde v diskuzich) a za jakych okolnosti se k nemu chci vratit (az pokud se zmeni k lepsimu par veci co mi na Gentoo v posledni dobe zacali vadit).
Ja porad nedokazu pochopit duvod vetsiny gentoockaru, proc tuto distribuci pouzivaji je, ze jim dava sanci rucni konfigurace systemu.Ja to myslel opravdu takhle (kazde slovo je tam zamerne): Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Protoze jsem lenivej od prirody, po roce Mandrake jsem netusil, co to takovej konfiguracni soubor je. Jeste jsem ani nenainstaloval Gentoo a uz jsem jich musel par upravovat :) Pro nekoho zbytecna lecba sokem, pro nekoho vitana skola.