Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Ackoliv prisaham na Gentoo a jsem s nim docela spokojeny, prece jen je Gentoo obcas nevhodne doporucit druhym. Hlavne tem, kteri hledaji v Linuxu neco, co je omraci ve srovnani s MS Windows - jedinym systemem, ktery dosud poznali. Nasledujici zapis se venuje nejprve neuspesnemu pokusu s Ubuntu. Psano behem instalace ArchLinuxu v dosud nelokalizovanem prostredi, proto bez diakritiky.
Gentoo je specificke svym resenim source-based distribuce: nativni reseni je kompilovat (ci lepe: nechat kompilovat) vsechny aplikace ze zdrojovych kodu. Tohle se nehodi pro kazdeho, prece jen to nejakou dobu trva. Je tedy dobre mit v zaloze nejakou alternativni distribuci, kvuli doporuceni, kdyz potrebujete nejakou rychlou instalaci nebo kdyz vite, ze pro dotycneho nebude Gentoo to prave orechove.
Vedel jsem uz z drivejsi zkusenosti, ze bych mohl doporucit Mandrake, resp. Mandrivu, ale tezko bych asi vysvetloval, proc jsem od tehle distribuce odesel ke Gentoo. Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Prvnim vaznym kandidatem se tedy stalo Ubuntu.
Distribuce momentalne nadsene oslavovana, jeji instalace vsak nedopadla dobre. Treba rict, ze pricinou neuspechu byl nekvalitni cesky instalator verze 5.04, castecne mozna chyba vypaleni na CD. Bohuzel se Ubuntu instaluje bez varovani, zda vsechny potrebne procedury probehly.
Chyba v prekladu ceskeho instalatoru zapricini, ze se instalace pred koncem zadrhne ve smycce a nedovoli vlastne instalacni proceduru korektne ukoncit. Moje chyba, nemel jsem pro zacatek experimentovat s lokalizovanou verzi. Reboot funguje, ovsem otazka hloda, je vsechno v poradku? Pravdepodobne ne, coz se ukaze, kdyz pri startu grafickeho prostredi hlasi monitor Out of range - jesteze vim, ze treba hledat v xorg.conf. Soubor jsem nasel, ale byl cely podivne prazdny. Po rucnich opravach se podarilo nastartovat do Gnome (prichazi standardne s Ubuntu).
Kdyz jsem nakonec zjistil, ze diky nejakym zavislostem mi Ubuntu stale dokola a zcela bez meho vedomi pod grafickym prostredim taha z netu a pokousi se instalovat baliky jako mozilla-firefox nebo OpenOffice.org (1.1.3), otravilo me to nadobro. Verim, ze se daji chyby opravit, ze zacatecnik by si patrne jak Firefox tak OpenOffice nainstaloval a ze ten, kdo touzi prave po Ubuntu, snad kvuli zakladu v Debianu, muze byt nakonec po nejakem tom boji spokojen.
Na druhou stranu, pokud me neco privita takovymto cirkusem, tezko se zamilovat na prvni pohled. Tohle se mi mimochodem stalo uz kdysi s Debianem, kdyz me vysplouchla jakasi bugova beta instalatoru. Diky tomu jsem nasel Gentoo :) Konkurence na sebe nenechala cekat ani v tomto pripade, a tak, nez bych se snazil domlouvat rucne Ubuntu, nasel jsem si taktez momentalne do nebes vychvalovany ArchLinux.
Na rozdil od Ubuntu neni treba stahovat kompletni CD, staci BASE system, nebo dokonce jen img diskety. Pokracuje se pres net. Prvni sympaticka vec: pujde nainstalovat i tam, kde neni CD-ROM, napr. na starsim notebooku. Pripomnelo mi to Gentoo: Arch zabodoval. Nicmene jsem si zakladni BASE instalacni CD stahl (do sbirky cedecek :), zhruba 200M neni nijak extremni velikost, a autodetekce systemu mi mozna usetri rucni nastavovani a roztahanou instalaci zakladu.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Sam sem na Arch presel take z Gentoo a vubec si nestezuji, co se me na nem hlavne libi ze stejne jako Gentoo se drzi filosofie rolling-updatu a je vzdy maximalne aktualni (to dokonce vic nez Gentoo). Je to krasne cisty system a pacman spolu s ABS je skoro stejne tak dobry jako portage 
Nicmene nekdy v budoucnu se planuju k Gentoo vratit, porad je to ma nejoblibenejsi distribuce... Arch je sice super (rozhodne dle meho nazoru nejlepsi binarni distribuce s jakou sem se kdy setkal - a ze sem jich vyzkousel hodne), ale mam moc rad ideu source-based distribuce (a Gentoo je proste skvele ). Mozna nekdy v blogu sepisu duvody proc sem z Gentoo presel na Arch (i kdyz uz jsem to psal nekde v diskuzich) a za jakych okolnosti se k nemu chci vratit (az pokud se zmeni k lepsimu par veci co mi na Gentoo v posledni dobe zacali vadit).
Ja porad nedokazu pochopit duvod vetsiny gentoockaru, proc tuto distribuci pouzivaji je, ze jim dava sanci rucni konfigurace systemu.Ja to myslel opravdu takhle (kazde slovo je tam zamerne): Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Protoze jsem lenivej od prirody, po roce Mandrake jsem netusil, co to takovej konfiguracni soubor je. Jeste jsem ani nenainstaloval Gentoo a uz jsem jich musel par upravovat :) Pro nekoho zbytecna lecba sokem, pro nekoho vitana skola.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.6.2005 22:55