Multiplatformní open source počítačová hra Minetest byla vydána ve verzi 5.4.0. Přehled změn v changelogu. Jedná se o hru inspirovanou Minecraftem.
Byla vydána (Twitter) nová verze 3.18 svobodného multiplatformního geografického informačního systému QGIS (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify ve visuálním changelogu a také na YouTube.
Byla vydána nová verze 4.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.12. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.7.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.10.13. Tor byl aktualizován na verzi 0.4.5.5.
Dokumentační tým projektu LibreOffice vydává příručku Getting Started Guide 7.0. Příručka je určena pro každého, kdo se chce seznámit s programem LibreOffice a představuje hlavní komponenty LibreOffice: textový procesor Writer, tabulkový procesor Calc, prezentační program Impress, vektorový grafický program Draw, databázový program Base a editor rovnic Math. Příručka je ke stažení na stránce LibreOffice, kde lze stáhnout i české překlady dalších příruček.
Byl vydán Mozilla Firefox 86.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Novinkou je Total Cookie Protection aneb "každý web má vlastní dózu na sušenky". Nově lze používat funkci obraz v obraze současně pro několik videí. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Unix na jednočipovém počítači Raspberry Pi Pico? Příspěvek na blogu Raspberry Pi ukazuje, jak na něm rozchodit Fuzix OS (GitHub). Alan Cox představil (png) Fuzix OS v říjnu 2014 jako Unix pro osmibitový mikroprocesor Zilog Z80.
Byla vydána nová stabilní verze 21 open source cloudového systému Nextcloud (Wikipedie). Dle oznámení může být nejnovější verze tohoto forku ownCloudu až 10krát výkonnější než předchozí verze. Podrobnosti i s náhledy a videi v příspěvku na blogu. Vyzkoušet lze online demo.
PhotoPrism je open source alternativa k Fotkám Google. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU AGPL 3.0. Přehled změn v poznámkách k vydání. K vyzkoušení je online demo.
Byla vydána nová verze 6.6 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.
Byla vydána nová verze 13.9 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v příspěvku na blogu.
Už mě nebavilo x86, tak jsem si domů pořídil Talose 2 a začal to používat jako hlavní desktop/pracovní stanici.
Před nějakou dobou IBM uvedlo iniciativu OpenPower a začalo otevírat věci kolem jejich Power architektury. Pamatujete PowerPC Macy? To byly odvozeniny POWER4, dnes už existuje POWER9. Primárně konkuruje Xeonům v serverech, a na POWER9 běží momentálně nějvýkonnější superpočítač světa, Summit.
Nějakou dobu později, celkem nedávno, americká firma Raptor Computing Systems uvedla na crowdfundingovém portálu svoji desku založenou na POWER8. Kampaň neměla úspěech a první verze Talose nikdy nespatřila světlo světa. Nicméně chvíli potom byla uvedena platforma Talos 2, založená na modernějším a nejaktuálnějším POWER9.
Talos 2 je základní deska pro POWER9 procesory s jednou unikátní vlastností - je v podstatě kompletně otevřená, tzn. neběží na ní v podstatě žádné uzavřené firmwarové bloby. POWER byla dobrá volba, protože díky OpenPOWER iniciativě jde o de facto otevřenou architekturu - všechen firmware je dostupný a open source. Zároveň POWER9, resp. IBM Sforza konkuruje výkonem Xeonům E5.
Standardní Talos 2 je EATX-compatible dvojsocketová deska. Do každého socketu lze dát několik variant procesoru IBM Sforza, Raptor je nabízí ve 4, 8, 18 a 22 jádrových verzích. Čtyřjádro stojí nějakých 375 dolarů, osmnáctijádro něco přes 1400 dolarů, 22 jádro asi 2600 dolarů. Deska samotná stojí nějakých 2500 dolarů. To je celkem suma, a dává to smysl, jde o malovýrobu; procesory mají oproti tomu velice kompetitivní cenu.
Později byla uvedena deska Talos 2 Lite, která cenovku sráží na nějakých 1100 dolarů s tím, že nabízí jen jeden socket a PCIe sloty jen pro první CPU. Jedná se o stejný PCB, akorát napůl neosazený. Já se rozhodl jít do této verze, s osmnáctijádrovým procesorem.
Před asi třemi týdny byla uvedena ještě jedna nová deska, Blackbird, s cenovkou pod 900 dolarů a formátem Micro ATX. Bohužel má pouze dva paměťové sloty (takže dva kanály se nevyužijí) a kvůli použitému regulátoru podporuje s plným výkonem pouze 4 a 8 jádrové procesory, vícejádrové běží se sníženým výkonem.
Takže jsem objednal, zaplatil Revolutem pro výhodný kurz CZK-USD, a čekal. Mezitím jsem si ještě u celní pošty zařídil emailovou komunikaci. Nějakou dobu trvalo odeslání, pak to cestovalo po světě, až mi jednoho dne přišelo avízo z celní pošty Praha 120, jak to mám proclít. Bydlím v Brně, takže jsem myslel, že to nechám poslat poštu, ale on už byl čtvrtek, tak jsem se rozhodl vyrazit na dobrodružství a proclít si to v Praze sám. Nasedl jsem na FlixBus a jel.
Nějak jsem se dostal na celní poštu v Praze a překvapivě celý proces byl celkem v pohodě a trvalo to celkem asi 30 minut. První jsem šel na podatelnu vyzvednout si složku, tu pak zanesl na celnici ve stejné budově, počkal si, dostal papíry, ty odnesl na druhou přepážku, zaplatil výkupné/DPH asi 14000 korun, dostal další papír, odnesl zpět na podatelnu a už jsem konečně měl svůj balík. Následovala cesta domů, kde jsem hned testoval.
Desku jsem osadil procesorem a zapojil. POWER9 má zajímavý systém uchycování chladiče, kde se HSF nasadí na socket bez použití teplovodivé pasty, a pak se utáhne do speciálního vysokotlakého mechanismu, který na procesor dá zátěž kolem 100kg, což umožní optimální vedení tepla.
Procesory s více než osmi jádry ještě mají u sebe takový čtvercový kousek fólie z india, který se dá mezi procesor a chladič, prý to pomáhá, ale jen o pár stupňů, já jsem ho tam dal, když už jsem ho měl.
No po zapojení jsem zapnul zdroj, spustil a... nic. Tak čtu manuál, a tam se píše, že je první potřeba nechat naběhnout BMC, který běží stále už od začátku a umožní zapnutí samotné desky. Stav BMC je signalizován LEDkami pro NIC1/NIC2. Ty jsem neměl zapojené, tak jsem prostě minutu počkal.
Poté už se deska zapnula a spustil se větrák. Ani po několika minutách to nenaběhlo. Tak jsem udělal reseating procesoru, takové věci se stávají, asi to někde nemělo perfektní kontakt. No, deska naběhla, a už se objevil bootloader, Petitboot.
To funguje na POWER9 taky zajímavě. Hostboot firmware v Talosu je skiboot, který obsahuje skiroot, v podstatě kompletní minimální linuxový systém. Petitboot je zavaděč, který funguje jako normální userland linux aplikace ve skirootu, a bootování cílového kernelu funguje přes kexec reboot. Takhle se dá načíst jiný Linux, nebo i OS jako FreeBSD, které podporují kexec reboot přes jejich loader. Pro mě zatím Linux, FreeBSD plánuju časem nainstalovat, ale jen až bude fungovat bhyve hypervisor na POWER9, protože potřebuju virtuální mašiny.
Do desky jsem strčil Samsung 970 Pro NVMe SSD 512GB a osadil zbytkem RAM, celkem 8x8GB DDR4 ECC. Spustil znovu, a zatím nainstaloval Ubuntu, protože funkčních dister na ppc64 little-endian je celkem nedostatek. Systém se z USB flashky nainstaloval a nabootoval, všechno vypadalo OK.
Tak jsem to dal všechno do bedny. Využil jsem tu, co mi zbyla po předchozí 2P Xeon E5 pracovní stanici, to samé se zdrojem, RAM a grafikou Radeon Pro WX 5100. Teď už jsem věděl, jak to celé funguje, takže se žádné překvapení nekonalo. Systém nabootoval, jen jsem musel explicitně zakázat grafický výstup z onboard Aspeed VGA a donutit Xorg, aby pouštěl výstup na dedikovanou grafiku. Všechno je popsáno na Talos 2 FAQ.
Překvapivě většina standardního softwaru je dostupná a funguje bez problémů. Nainstalovalo se Xfce4, nainstaloval se Firefox, multimedální knihovny a přehrávač mpv, ostatní standardní desktopový software taky. Bohužel Firefoxu chybí JIT kompilace v JavaScriptu, takže některé specifické stránky jsou docela pomalé. Hlavně to pozoruju na Twitteru, všechno ostatní je OK.
S Ubuntu jsem nechtěl zůstat navždy, a než FreeBSD všechno vychytá, rozhodl jsem se portovat Void Linux. Cílem jsou 3 varianty, ppc64 little-endian glibc, ppc64 little-endian musl, ppc64 big-endian musl, všechno ELFv2. První jsem se pustil do little-endian glibc, protože to šlo bootstrapovat přímo z Ubuntu. Asi den trvalo, než se bootstrapnul základní systém; pak ještě pár dní a teď už mám zkompilovanou asi 1/5 celého repozitáře včetně většiny softwaru, co potřebuju (Firefox takže i Rust, Xfce4 a Xorg, Wayland/Weston, kernel samotný, Gtk2, Gtk3, Qt5, SDL/SDL2, GPU ovladače, apod.). Momentálně postupně posílám všechny změny zpět do Void Linux upstreamu.
POWER9 a Talos 2 jsou jistě zajímavou záležitostí, plně otevřený firmware (jen Broadcom NIC chybí, a i k tomu je už skoro kompletní přepsaný open source fw) a spousta výkonu (4 vlákna na jádro, při kompilaci softwaru jde všechno asi o 50% rychleji, než na mém předchozím 2x14-core Haswell-EP Xeon desktopu) dělají Talos 2 jediným systémem svého typu. A i OS ekosystém je v překvapivě dobrém stavu, minimálně pro little endian (OpenPOWER podporuje obojí).
Tiskni
Sdílej:
A nějaký soucit s náma co nemáme v povolání bankovní loupeže, nic?
Náhodou já z toho mám dobrý pocit. Vždycky mě potěší, že osobně s x86 nemám nejmenší problém až ji dokonce mám rád a tak mám všechno levný :)
Jinak teda čumím, že rozdíl v ceně mezi tou 2S a očesanou 1S deskou je taková raketa. Přitom je tam reálně jen o něco míň poměrně levnejch součástek. Takže na té 2S bude dost tučná marže - variabilní náklady na jeden kus asi určitě nejsou zas tak brutální, jenom ty fixní na vývoj... A taky je ještě pěkný, že i ta spešl malá mATX deska Blackbird s minimem slotů/parády stojí už skoro stejný prachy jako ten Talos II Lite (900$) - takže asi opět, výrobní náklady nízký, ale rýžujou. V lepším případě proto, aby se jim vrátila počáteční investice (což by bylo normální a OK). V horším případě, prostě využívají toho, že lidi požadující ty otevřený firmwary jsou relativně ochotní nechat se dost zkásnout a není tam moc konkurence která by vykuky držela pod kontrolou.
by ji to teoreticky možná i mohlo vyzkratovatVyzkratovat je ale přesně to co chceš. Antistatická ochrana se dřív dělala prostě tak, že se to zabalilo do alobalu. To co ti zničí součástku je rozdíl potenciálu, který tam nemůže být, když je všechno společně propojené.
To však platí jen pokud tam není někde baterka, která např. udržuje CMOS paměť s konfigurací BIOSu. Pokud vím, ty pytlíky jsou vodivé opravdu jen trochu, dost na to, aby se nechtěné náboje nenasbíraly a ty nasbírané vybily, ale málo na to, aby to způsobilo potíže. Bavíme se tady řádově o GΩ. Vem si, jaký vliv má třeba jen vlhkost vzduchu při šoupání nohama po podlaze.Ano, to je pravda. Platí to jen pro statickou elektřinu, samozřejmě pokud by tam někde byl zdroj energie, nebo to nedejbože zapnul, tak to v případě alobalu spolehlivě zničí.
Gratuluji, dobrá práce.
Aby mne zde nekamenovali za otázku, která tu měla padnout jako první: "Může na tom běžet Crysis?".
Teď vázně. Chci se zeptat zda by šlo využít emulace platformy x86_64 (pomocí QEMU?) s cílem vyhnout se zranitelnostem Spectre/Meltdown na nativní x86_64 platformě, samozřejmě asi s drakonickou výkonostní daní danou náročností emulace?
Akorát, že PCIe karty s FPGA stojej pořád strašnou pálku a GPU softcore by možná konkurovalo něčemu jako intel GMA.Právě.
Zajímalo by mě, jestli je s AMDGPU open source ovladačem v případě toho Tallos II systému prakticky nějaký zádrhel.Neměl by, kernel drivery jsou psané poměrně multiplatformně. Maximálně je občas umělé omezení driveru na architekturu, protože to nikoho nenapadlo otestovat, ale zrovna toho, že to nepojede na POWER, bych se nebál. Obvykle stejně stačí jen upravit Kconfig aby to neblokoval. P.S. Koukám, že HMM subsystém je omezený na X86_64 a PPC64.
Zajímalo by mě, jestli je s AMDGPU open source ovladačem v případě toho Tallos II systému prakticky nějaký zádrhel.Řekl bych, že docela zásadní, stejně jako s AMDGPU všude jinde -- nepodporuje OpenCL. Vůbec. Pro OpenCL je potřeba proprietární AMDGPU-Pro. Nevím jak ostatní, ale já grafiku vůbec nepoužívám na zobrazování, ale na počítání.
config DRM_AMDGPU_SI bool "Enable amdgpu support for SI parts" depends on DRM_AMDGPU help Choose this option if you want to enable experimental support for SI asics. SI is already supported in radeon. Experimental support for SI in amdgpu will be disabled by default and is still provided by radeon. Use module options to override this: radeon.si_support=0 amdgpu.si_support=1Teda ono to závisí na tom kdy jsi to zkoušel. Teďka by už nějaká podpora v amdgpu být měla (viz ten výpis z jádra). Ale ono je to blbý, GCN generace 1-2 je přesně v té díře, kde končí podpora v radeonu a začíná podpora v amdgpu, takže se na ně trochu pozapomnělo IMO. Když jsem asi před rokem a něco zkoušel rozchodit nějaké APU (myslím že carrizo - noťas HP255G5), tak to má GCN 2 a různě to házelo s amdgpu warningy a oopsy, takže jsem to vrátil na funkční radeon driver. Od té doby jsem neměl notebook na reinstalaci. Opencl je podporovaný i v driveru radeon (byť je v tabulce WIP, ale než vyšel ROCm tak to bylo myslím všude).
# ./clinfo Platform #0 Name: Clover Version: OpenCL 1.1 Mesa 18.3.1 Device #0 Name: AMD Radeon (TM) RX 460 Graphics (POLARIS11, DRM 3.27.0, 4.20.0-rc2-next-20181113-kontron+, LLVM 7.0.0) Type: GPU Version: OpenCL 1.1 Mesa 18.3.1 Global memory size: 4 GB Local memory size: 32 kB Max work group size: 256 _MEM_SIZE: (256, 256, 256)Ale jinak opravdu s opencl může být problém, pokud na dané hostující architektuře není podpora LLVM. Ale to jsou jen ty extrémní okrajové architektury.