Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Kolegové mě přivedli k nesmrtelnému programu XV (autor: John Bradley), jehož poslední oficiální verze byla vydána v prosinci 1994, ale stále existuje skupina nadšenců (XV Jumbo Patches), která vylepšuje tento výborný prohlížeč obrázků.
Pokud si chcete nostalgicky zavzpomínat, případně se stát dalším spokojeným uživatelem programu XV můžete použít balíček pro Lennyho (obsahuje verzi s XV Jumbo Patches):
$ dpkg -i xv_3.10a-jumbo-2_i386.deb
Případně si můžete balíček zkompilovat na své verzi *.deb distribuce:
$ tar zxf xv_3.10a-jumbo-2.tar.gz
$ cd xv-3.10a/
$ dpkg-buildpackage
Nebo proveďte kompilaci a instalaci v jakékoliv jiné distribuci:
$ tar zxf xv_3.10a-jumbo-1.tar.gz
$ cd xv-3.10a/
$ patch -p1 < debian/patches/01_append_jumbo_files.diff
$ patch -p1 < debian/patches/02_xv-3.10a-jumbo-fix-enh-patch-20070520.diff
$ patch -p1 < debian/patches/03_xv-3.10a-enhancements.20070520-20081216.diff
$ patch -p1 < debian/patches/04_makefile.diff
$ patch -p1 < debian/patches/05_repair_errors.diff
$ make
$ make install
Pro kompilaci jsou potřeba vývojové balíčky knihoven:
libtiff => libtiff4-dev
libjpeg => libjpeg62-dev
libpng => libpng12-dev
libz => zlib1g-dev
libjasper => libjasper-dev
libX11 => libx11-dev
libm => libc6-dev
Jen tak letem světem něco málo k používání XV.
Pro zobrazení hodnoty pixelu použijeme prostřední tlačítko myši. Hodnoty se automaticky ukládají do schránky X serveru, takže je můžeme vložit kliknutím prostředního tlačítka myši na požadované místo.
První dvojice čísel je pozice pixelu [x, y], dále následuje RGB hodnota 0-255, poté opět RGB hodnota, ale v šestnáckové soustavě, pak HSV hodnota a nakonec souřadnice vyjadřující posun kurzoru myši od místa, na kterém se provedl stisk prostředního tlačítka myši:
104, 77 = 10, 68,131 #0a4483 (211 92 51 HSV) [ 0, 0]
Levým tlačítkem myši můžeme v obrázku definovat výběr.
Stisknutím klávesy i zobrazíme okno "xv info" s
informacemi o obrázku, mezi nimiž nalezneme i definici našeho výběru. Stiskem
klávesy ?, nebo kliknutím pravého tlačítka myši, zobrazíme okno
"xv controls", kde kliknutím na tlačítko Crop provedeme
oříznutí obrázku dle našeho výběru. Poté můžeme výsledek uložit do libovolného
souboru tlačítkem Save.
Pomocí tlačítka Delete můžeme odstraňovat soubory buď fyzicky
přímo z disku nebo jen z našeho seznamu, který můžeme rozšiřovat použitím
tlačítka Load.
Pokud nám při procházení souborů nestačí jejich názvy, můžeme použít stisk
Ctrl+v pro otevření okna Visual Schnauzer, kde
kliknutím na tlačítko Update můžeme vygenerovat náhledy obrázků
pro snadnější orientaci. Dvojklikem levým tlačítkem myši obrázek zobrazíme.
Zoomovat můžeme držením klávesy Ctrl a stisknutím levého
tlačítka myši pro Zoom In, pravého pro Zoom Out a prostřední použíjeme pro
posun obrázku.
XV dokáže otevřít i PostScript, pak lze použít klávesu p pro otevření
okna xv prompt a následné zadání čísla požadované stránky. Pro posun po
jednotlivých stránkách lze použít klávesy PageUp, PageDown.
Kreslit můžeme do obrázku držením klávesy Shift a prostředního
tlačítka myši. Pro kreslení se použije barva, kterou jsme předtím vybrali
kliknutím prostředního tlačítka myši. Čáru nakreslíme držením kláves
Ctrl+Shift a kliknutím prostředního tlačítka myši na počátek a
poté konec úsečky.
Snadno a rychle můžeme dělat ScreenShoty tlačítkem Grab. Klávesa
e skrývá okno xv color edit.
Vše potřebné je v dokumentaci, která se autorovi opravdu povedla xvdocs.pdf.
Tiskni
Sdílej:
a vzdy si ho prekopiruju na novy system.
Kdysi jsem jej kompiloval na SunOS 4.1.1.
Nic jineho na prohlizeni grafickych formatu asi neni tak rychle.
Existovalo i cosi jako xvscan - to ridilo primo scanner a tak intuitivni program jsem uz nikdy nevidel (Xsane je hrozny moloch o Vuescanu radsi nemluvim...)
Bohuzel to bylo komercni a ted uz po tom neni ani stopa.
Pokud byste nekdo nasel xvscan pro soucasny linux dejte vedet
na abc
No, to je sice hezky, ale jednou ta licence takova je, tak proste plati.
Osobne jsem pouzival xzgv (ten jsem poznal jeste na konzoli zgv), ted pouzivam gqview, kterej splnuje moje pozadavky z Win95 a ACDsee. Vim, existuje Linux predelavka ala ACDSee (tusim se jmenuje gtksee nebo tak neco), ale kdyz jsem hledal nahradu za xzgv s ACDsee ovladanim, tak se to moc ACDsee nepodobalo.
Existuje digiKam a Gwenview 
A já se těšil na prohlížeč, který pracuje s XVideo.
-wait secs a -wloop ?
Dík za report, můžes si stáhnout opravený balíček. Problém byl v tom, že na Linuxu používali pro časování volání fce times(NULL), tak že mezi dvě volání times(NULL) vložili sleep(1), čas předaný volbou -wait vynásobili CLOCKS_PER_SEC, ale rozdíl mezi prvním a druhým voláním times(NULL) není dle jejich očekávání CLOCKS_PER_SEC tj. 1000000, ale 100. Pro ostatní systémy mají řešení pomocí fce time() a taková přesnost na slideshow bohatě stačí, tak jsem jen v xv.h zakázal USE_TICKS.
Když někdo objeví něco dalšího určitě dejte vědět.