Byl jsem darovat krev.

22.11.2005 14:05 | Přečteno: 6800× | Jen tak. (co nepatří jinam) | poslední úprava: 22.11.2005 23:06

Přišla mi poštou moje kartička registrovaného dárce krve a koukám, že je na ní mimo jiné i napsáno, že mám získávat dárce mezi svými přáteli. Tak jsem se rozhodl popsat svou zkušenost do blogu. No, nejsem si jist, jestli je to ten nejlepší způsob, publikovat "agitaci" na portále o Linuxu, ale myslím si, že do opravdu nebezpečných zpráv tohoto typu to má daleko. Kdyžtak mě proprdněte v diskuzi pod zápisem.

V dobách, kdy jsem dělal operátora na dispečinku, chodila do firmy na brigádu večer a přes noc jedna studentka tehdá čtvrtého ročníku VŠE. Když jsem (myslím právem) žasl nad množstvím vitamínů, které do sebe každé ráno soukala, vysvětlila mi, že je dobrovolný dárce krve. Pravda, koukal jsem na ni asi jako na bytost z Marsu. O existenci krevních transfuzí jsem pochopitelně věděl, ale přemýšlet nad skutečností, kde že se ta krev bere, mne ani ve snu nenapadlo.

Poslední dobou jsem ale sháněl informace, protože myšlenka dobrovolného dárcovství mne zaujala a se zmiňovanou slečnou se už bohužel nestýkám. Narazil jsem na darujkrev.com, darujkrev.cz a uhkt.cz, kde jsem nalezl vše potřebné a zajímavé.

Vzhledem k tomu, že jsem mladý, zdravý, naivní, nepatřím do žádné rizikové skupiny, pohled na krev mi (snad) nevadí, vyrazil jsem jednoho ponurého listopadového dne na Karlovo náměstí na odběr. Jediné, čeho jsem se bál, bylo, abych se jim tam nesvezl na zem v mdlobách. Přeci jen, daruje se 450ml, což je podle fyzických proporcí asi 10% obíhajícího množství. To už musí být poznat.

Jaké to tedy bylo?

Předně dlouhé. Zaváděli nový informační systém (podle vzhledu rozhraní napsaný v Borland Pascalu pro Win 3.11 (!) ) a jenom u registrace jsem strávil půl hodiny. Nakonec jsem tam strávil 2,5h, ale to prý je extrém, běžně se dá celá procedura zvládnout za půl hodiny. Mně to ale bylo, vzhledem k tomu, že dle u nás platných zákonů má dárce nárok na jednodenní placené volno v souvislosti s odběrem, jedno. Humorná situace nastala na vyšetřovně, kde mě prohlížela pěkná mladá medička - vysvětloval jsem jí, že si i ve Windows 98 může nastavit jak QWERTZ, tak QWERTY českou klávesnici. Když jsem jí teda změnil layout, okomentovala to slovy: "A teď budu alespoň dělat něco, čemu rozumím. Svléknout!"

Pak trochu bolestivé. Odběrová jehla je pěkně veliká a těžko přemáhat "ucukávací" reflex. Udělal jsem si tak modřinu, která zůstala celý týden.

Překvapivé. Nezmodral jsem, neomdlel při pohledu, jak ze mne teče krev. Dokonce se mi v tom (pro státní zdravotnictví asi typickém) komunismus silně připomínajícím prostředí líbilo. To ale kvůli lidem (dárcům), které jsem tam potkal. Personál má tendenci zacházet s člověkem jako s pacientem.

Posléze nenasytné. Dostal jsem "sváču" - potraviny asi tak na dva dny.

Únavné. Dát si pak 7 km procházku nebyl dobrý nápad, ve finále jsem byl dokonale utahaný. Do postele v osm moc často nechodím.

Kromě dobrého pocitu, že jsem mohl být nějak prospěšný (říkal jsem přece, že jsem naivní) a zjištění, že jsem opravdu zdravý, jsem si odnesl i potvrzení pro účetní. Nepamatuji si už přesně kolik, ale dárci mají s každým odběrem nárok na snížení daní v celoročním vyúčtování.

       

Komentáře

[Leoš Literák]

Dve a pul hodiny mi neprijde jako extrem, to spise tech 30 minut jsem nikdy nezazil. Nez clovek vubec dojde na radu na vysetrovnu, to obvykle trva nekolik desitek minut. Pak zase cekani na jehlu, samotny odber, obcerstveni a hned mame urcite pres hodinu a pul. To jsou par let stare zkusenosti z Olomouce.

Pokud jde o bolestivost, nevidim to tragicky. Ta jehla je sice siroka a dlouha, ale s tim musis pocitat a s rukou vubec nehybat. Vetsi legrace je odber plazmy, jeji jehla je vyrazne sirsi a trva to pres hodinu.

A slabost - te jsem si nevsiml. Byl jsem schopen ihned po odberu sprintovat za tramvaji

Kazdopadne souhlasim, kazdy zdravy clovek by mel aspon parkrat zajit na odber. Drive ci pozdeji transfuzi bude potrebovat.

[trekker.dk]

Sprint je něco jiného, než dlouhá procházka.

Ta odebraná krev v organismu samozřejmě chybí, což znamená, že rozvod kyslíku a živin po těle je obtížnější - pomalejší. Běh na tramvaj je krátkodobá záležitost - co se během běhu použije, to se nahradí časem.

Procházka na druhou stranu je záležitost dlouhodobější (7km znamená hodinu až hodinu a půl chůze), takže se živiny nestíhají doplňovat tak rychle a člověk se cítí víc unavený.

[Luk]

Se živinami problém není. Těch je přímo v krvi pomálu, takže se odběr prakticky neprojeví (navíc glukóza se velice rychle doplní z rezervního glykogenu). Horší je to s kyslíkem + odvodem CO2, to se nijak nahradit nedá (ty krvinky se prostě musí "vyrobit").

[Zdeněk Burda]

Klidně bych krev dal, ale jedinej kdo by si ji vzal je asi armáda a ta by podle platných zákonů stejně nemohla, protože biologické zbraně jsou zakázané...

[David Watzke]

Huh! Proč? Máš jinou barvu?

[Zdeněk Burda]

Je to pár let co jsem prodělal nějakou hnusnou nemoc (něco s jatry).

[moira]

Jestli ti vyjdou jaterni testy v poradku, nemel by byt problem. Teda pokud ta nemoc nebyla zloutenka, to pak mas vazne utrum.

[Zdeněk Burda]

Zloutenka to nastesti nebyla, ale presto mi doktor doporucil priblizne 10 let pauzu v podobnych aktivitach.

[doubleZ]

že by mononukleóza, taky jsem to měl

[Pravák Bob]

Jelikož jsem krev dával už asi 20x tak upřesním, že jedno darování krve se počítá myslím jako dar v hodnotě 1000,- kč a je odečitatelný ze základu daně. Jinak ta roura o průměru 2 mm mě děsí pořád.

[vencour]

No, ta roura = jehla mi taky není příjemná (psychicky), nedívám se na ni. Stejně jako se nedokážu dívat zubaři do obličeje face to face a dělám mrtvého brouka (skoro). Umrtvování zubu je pro mne ještě nepříjemnější, snad tím, že je to pocit, dotyk v místě skoro nedotčeném zdravotnictvím.

[next]

Ja som sa naopak rad dival na moju zubarku :). V plexisklovom stite sa aj zrkadlilo, co mi robi v puse. Tiez zaujimave :)

[vencour]

Tak to, co se mnou dělá, to bych taky rád viděl. A třeba si to i nechal natočit a pak to pouštěl vlastním dětem, aby věděly PROČ.

[Luk]

To já bych to tedy viděl dost nerad. Už takhle mě to dost děsí, takže pak by to bylo ještě horší.

[Asta]

Včera jsem se dívala face to face do jehly, kterou ze mě po odběru destiček doktorka vytáhla. A teda 2mm neměla. Jehlu na plnou krev jsem si neprohlížela, ale pochybuju, že má větší průměr. Je zbytečné strašit případné prvodárce.

[vencour]

Krev dávám taky, jmenovitě na ÚHKT, líbí se mi tam velice. Jako socialistické mi to tam moc nepřijde, je to tam stejné (skoro) jako všude jinde ve zdravotnictví? Poprvé je to nejdelší, to je pravda. Celková délka odběru záleží i na tom, kdy přijdete, zda v pátek nebo jindy, vzhledem k tomu dni volna, zda jsou prázdniny nebo něco jiného extra. Mám pocit, že do 2 hodin se vejdu v pohodě, neměřím to, jelikož mi tam je fajn, ona atmosféra a akce na mne působí tak, že si dělám převážně srandu skoro ze všeho.

Ztráty energie jsem si sice všiml, ale vím co s tím, jsem více než kdy jindy vděčný za kafe. Kdysi na brigádě jsem šel na odběr při brigádě v pekárně - byl jsem mladší Jura - i když nyní něco snesu, jako třeba nějaký sport (inlajny ), ale radši se šetřím.

Táta má už něco ke stovce odběrů, vzhledem ke zdravotním problémům už asi nic nedá - ale byl pro mne dobrou motivací a příkladem, díky němu jsem se nestyděl tam jít.

Nárok na volno je, u bezplatného odběru máte za každý odpočet asi 2000, u placeného je taky nějaká odměna. Odběr krve může být u muže 1x za 3 měsíce, u ženy 1x za 4 měsíce. U odběru destiček asi jednou do měsíce (?).

[moira]

Ja jsem nastesti necuknul, jen kdyz jsem prvne videl tu jehlu tak jsem si zacal nadavat, kam jsem to zase vlezl. Moc mi nejsou videt zily, tak jsem si predstavil, jak bude sestricka "lovit". Ale nastesti byla sikovna a trefila se napoprve. Bolest minimalni, kdyby horsiho nebylo. Je pak pekny divat se, jak z vas ta krev tece tou trubickou dolu. Jinak personal byl podle me velice prijemny, nepripadal jsem si rozhodne jako pacient (UVN Stresovice).

[johnr]

Ses kapr. To ja bych nemoh by se zhulilo pul okresu...

[s0]

v Krci (FTN) to stiham tak za 40 minut vcetne vytecneho obcerstveni

[Petr Zelenka]

Zdravím,

a hlavně smekám před každým, kdo alespoň jednou daroval. Mám také takové předsevzetí. Bohužel mě pohled na (vlastní) krev přivádí ke stavu blízkému mdlobám. Když si pak ještě přečtu výraz "roura", běhá mi mráz po zádech.

Netuším, čím to je. Asi jsem jen srab, doufám že to časem překonám. V nejbližší době to ale moc nevidím...

P.S. Krev mi brali u doktora naposled když mi bylo asi 10.

[Michal Čihař]

Tak nějak – vím jak dopadám po braní krve na rozbor, tak prostě nemám odvahu zkoušet toto…

[Michal Kubeček]

Ono to tak být vůbec nemusí. Jako dítě jsem měl z odběru na sedimentaci pomalu trauma, když mi brali na rozbor z prstu, málem jsem u toho vrhnul, ale odběr na transfúzce zvládám naprosto v pohodě - tedy pokud nevstávám moc brzy, ale to mi nedělá dobře ani bez odběru… :-)

[Haaja]

Byl jsem darovat krev teprve dvakrát, ale pokaždé jsem se vešel do jedné hodiny i s tou svačinkou a kafíčkem. Nevím jak v Praze, ale v Příbrami moc velký problém s čekáním není.

[prso]

U nas v Ziline sa za sestnast rokov, co chodim darovat krv toho dost zmenilo. K dobremu - da sa darovat kazdy den a jeden den v tyzdni aj do vecera - takze sa da vybehnut aj po praci. Pamatam si este tie dlhe rady, ked som prisiel o 5.30 na transfuzku a bol som 40. v poradi . Co sa ale zmenilo k horsiemu, zda sa mi, ze uz nechodi tolko ludi ako kedysi a obcerstvenie sa zredukovalo na jednu tatranku, caj a kavu. Sice dostanem stravny listok, ale zda sa mi to take - prid, vyced krv a vypadni. A to nehovorim o tom, ze u nas podla zakonnika prace nemate narok na volnu smenu po odbere a dokonca nam zrusili aj tie danove odpocty. Este ze si to vzdy vynahradime s kamosmi po odbere, ked doplname vselijake tekutiny

[DropIn]

no v Ostrave maji perfektni pracoviste a hodne prijemý personal. to cekani na odber je delsi, ale samotny odber jsem zvladl na 3minutach, zatím. na plazme stale 40min.

[Kickina]

krev mám 0- (neg.).. darovat krev chci už tak od sedmi.. ovšem, ještě stále musím počkat rok a půl na osmnáctiny :) a od sedmnácti nehulit :oD a stejně nevím, jestli mi to vyjde, protože jsem si prošla mononukleózou.. tk nevím, uvidíme, každopádně bych chtěla.. však to dělám pro sebe.. člověk nikdy neví, kdy to bude sám porřebovat... a konečně budu taky mít na co být hrdá..