Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Jsou 3 filmy, které jsem schopen vidět jen jednou.
Nevím, nesleduji moc horrory, americké "nervy drásající" snímky, hroucí se jako na běžícím pásu, mě také neberou. Zato 2 poslední velké evropské snímky a jeden starší americký, všechny oceněné kritikou i publikem, se mnou pěkně zamávaly. Jsou o druhé šílené válce, o které jsem toho dost přečetl, ale to není "bezprostřední" zážitek jako z filmu.
Viděl jsem dnes německý koprodukční "Der Untergang" a je to koncentrovaná hrůza. Šílenství. Příšernost. Některé scény by se daly dobře srovnávat s dalšími, které snesu jen jednou: množství krve, válečnými chirurgy řezaných rukou a nohou, s nesmyslem "Saving private Ryan", ale tam si páni scénáristi příliš vymýšleli (navíc mě ta americká strana vůbec nebere).
Šílenost a nesmyslnost počínání aktérů té tragédie zase snese srovnání s polským koprodukčním "The Pianist". Ten je také posledním z oné trojice, ale opět mi zní dost jako pohádka.
Jen Pád Berlína, ten bych si takhle nějak předstaloval.
Hrůza největší mě při pohledu na tu Hitlerovu bandu jímá právě proto, že ono se to tak nějak stalo. Nikdo si to celé nevymyslel. Brrrrrr.
Zábavu německých SS - vyhazování z okna žida, který nemohl vstát z pojízdného křesla - tu mám zarytou hluboko v paměti. Nebo "dobrý vtípek": "Víte, proč vás zabíjíme? Protože jsou Vánoce!" (obojí Pianista). Scénu vylodění na pláži - čirý naturalizmus - také (Zachraňte vojína Ryana). Ale tak chladnoktevná a dobře vypočítaná vražda houfu šesti vlastních dětí v podání Frau Goebbels (Pád Berlína)... To je příšernost největšího kalibru.
Uff. Nejbližší diktátor je v Bělorusku, komunisti se sice předvádějí, ovšem jsou zatím bezmocní, všude kolem se rozprostírá blažený klid a mír. V dobách výročí (a jedno významné se blíží) se setkávají na hraniční čáře bývalí nepřátelé a v klidu si podají ruce. Poví si své životní osudy, dojdou na kávu a vesele se rozloučí (já bych to teda asi nedokázal).
Jediné, co mě ohrožuje je reklama a obezita. 
Díku Bohu za to.
Tiskni
Sdílej:
28.4.2005 02:26
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
Ty zbylé dva jsem viděl, proč říkáš šílenost a nesmysl? Ryan mi přišel jako celkem normální válečný film (a jsem asi magor, ale dívám se na ně), Pianista se mi jako film skutečně líbil (znova to ovšem vidět nemusím, zážitek to ovšem byl). Jakou jinou a lepší formou přiblížit tu válku než filmem?
No, Američani myslím pro komunismus nezachránili nic, spíš před ním.
Ho! Francii, Spanelsko, Benelux, Italii, pulku Nemecka, Rakousko, Dansko, Skandinavii,... Ale doprdele proc v tom vyctu nejsme my???
Stalin by nakonec Hitlera asi porazil tak jako tak, snad jenom za dvojnásobnou cenu a za dalších pět let (a s celou Evropou pro sebe)
IMHO ne. Ale to bysme se mohli dohadovat dlooouho. Kdyby Hitler otevrel vychodni frontu az po obsazeni Anglie (jako ze dalsich 1-1,5 roku intenzivni valky pres kanal a bylo by), psali bycom si ted v nemcine a zdravili se zdvizenou pravici.
Stalin by bez Zapadu (a povestne ruske zimy) nezvladl nic. Lend&lease act a americka pritomnost v evrope, to byl to, co dostalo nemce na kolena.
Mozna to zni to divne, ale americani osvobodili Evropu pred jednim diktatorem a zaroven pomohli nastolit diktaturu o jednu vyvojovou spiralu vyssi.
Věřím, že třeba Churchill by se na tak pitomé čáře rozdělení vlivu nedohodl, protože měl rozum (= věděl o komunismu svoje ). Ale jaký on měl na té konferenci vliv.
Ačkoliv Stalin dostal od západních spojenců velmi cenné dodávky a skutečně v tu nejpříhodnější chvíli, stejně si myslím, že Rusko mělo v kapse víc než Hitler, ale těžko říct
Obsazení Anglie byla hodně teoretická věc, Němci na to v roce 41 (a tím méně později) neměli potřebné prostředky, techniku, vlastně nic. Neměli jak se tam (najednou a ve větším počtu) dostat, jak se tam udržet, jak se tam zásobovat. Vždyť kolik příprav bylo potřeba na Den D. Ale zase je fakt, že Británie byla životně závislá na dodávkách zvenčí.
A pak jsou tu spekulace (a já bych jim věřil), že kdyby to v roce 41 nebyl Hitler, tak by to byl velmi záhy Stalin, kdo zaútočil.
Totalni depka, silena hudba trhajici usi. Fuj. Jeste ted po vice nez sesti letech je tento film pro mne synonymem hnusu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.4.2005 12:52