Hrůza na plátně

28.4.2005 00:54 | Přečteno: 2102× | Jen tak. (co nepatří jinam)

Jsou 3 filmy, které jsem schopen vidět jen jednou.

Nevím, nesleduji moc horrory, americké "nervy drásající" snímky, hroucí se jako na běžícím pásu, mě také neberou. Zato 2 poslední velké evropské snímky a jeden starší americký, všechny oceněné kritikou i publikem, se mnou pěkně zamávaly. Jsou o druhé šílené válce, o které jsem toho dost přečetl, ale to není "bezprostřední" zážitek jako z filmu.

Viděl jsem dnes německý koprodukční "Der Untergang" a je to koncentrovaná hrůza. Šílenství. Příšernost. Některé scény by se daly dobře srovnávat s dalšími, které snesu jen jednou: množství krve, válečnými chirurgy řezaných rukou a nohou, s nesmyslem "Saving private Ryan", ale tam si páni scénáristi příliš vymýšleli (navíc mě ta americká strana vůbec nebere).
Šílenost a nesmyslnost počínání aktérů té tragédie zase snese srovnání s polským koprodukčním "The Pianist". Ten je také posledním z oné trojice, ale opět mi zní dost jako pohádka. Jen Pád Berlína, ten bych si takhle nějak předstaloval. Hrůza největší mě při pohledu na tu Hitlerovu bandu jímá právě proto, že ono se to tak nějak stalo. Nikdo si to celé nevymyslel. Brrrrrr.

Zábavu německých SS - vyhazování z okna žida, který nemohl vstát z pojízdného křesla - tu mám zarytou hluboko v paměti. Nebo "dobrý vtípek": "Víte, proč vás zabíjíme? Protože jsou Vánoce!" (obojí Pianista). Scénu vylodění na pláži - čirý naturalizmus - také (Zachraňte vojína Ryana). Ale tak chladnoktevná a dobře vypočítaná vražda houfu šesti vlastních dětí v podání Frau Goebbels (Pád Berlína)... To je příšernost největšího kalibru.

Uff. Nejbližší diktátor je v Bělorusku, komunisti se sice předvádějí, ovšem jsou zatím bezmocní, všude kolem se rozprostírá blažený klid a mír. V dobách výročí (a jedno významné se blíží) se setkávají na hraniční čáře bývalí nepřátelé a v klidu si podají ruce. Poví si své životní osudy, dojdou na kávu a vesele se rozloučí (já bych to teda asi nedokázal).
Jediné, co mě ohrožuje je reklama a obezita. Díku Bohu za to.

       

Komentáře

[ABCLinuxuIsAlive]

1. futurama
2. red dwarf

[Valoun]

Pokud te tyhle filmy oslovily, tak se urcite podivej na Zivot je krasny (La Vita E Bella). Je to pohled z uplne jine strany, ale taky ma co do sebe.

[Ondřej Čečák]

No nevim, me La Vita è bella (Life is Beautiful) navzdory docela vysokemu hodnoceni prisel dost o nicem. Sice jsem nepreskakoval sceny, ale moc jsem se u nej nebavil.

[qiRzT]

A co Prolomit vlny? Tenhle film jsem rozdejchaval hodne dlouho. Neni tam presprilis krve, ale to vubec nevadi....

[VícNežNic]

Untergang jsem ještě neviděl, ale je to první film tak po půl roce, o který mám nějaký zájem Ty zbylé dva jsem viděl, proč říkáš šílenost a nesmysl? Ryan mi přišel jako celkem normální válečný film (a jsem asi magor, ale dívám se na ně), Pianista se mi jako film skutečně líbil (znova to ovšem vidět nemusím, zážitek to ovšem byl). Jakou jinou a lepší formou přiblížit tu válku než filmem?

[Gustav]

Silenost? Ten dej je sileny. Nikdo z tech lidi se nechova racionalne, lidsky. Napred naprosta perzekuce zidu, ty nejhorsi podminky, zachazeni jak s taznym dobytkem (ta stavba), pak utek a hodny a dobrotivy kapitan (wermachtu? SS?) - milovnik hudby. To je jak z pribeh z pohadky.

Nesmysl? Ten rozkaz, zachrante vojina Rayna, musime ho dodat mamince ziveho! Umreli mu vsichni bratri. A kdyz pak najdou toho praveho, tak jakym zpusobem dela superhrdinu. Dalsi pohadka. S americkou vlajkou hrde vztycenou. Vzdyt oni prece zachranili Evropu. Co na tom, ze zdaleka ne sami a co na tom, ze vetsi cast pro komunismus. Jalta je pro mne druhy Mnichov.

Priblizovat vic valku? Jezismajra nijak!

Chtel jsem rici, ze ty filmy straslive pokrocily - tresouci se kamera, efekty vybuchu (nemuzu a nechci soudit), zasahy strelou (ty maji k realu jeste daleko - videl jsem fotky, kdyz se kamarad postrelil; ale i tak jsou dost desive), skutecne zvuky zbrani, zadny psoukani poplasnaku (Walther P38 mam doma, vim, o cem mluvim), skutecne projevy zbrani (zpetny raz, zdvih), potrhani mrzaci...

[VícNežNic]

Mám moc rád pohádky…

Děj z Pianisty je pravda svým způsobem šílený, ale to lidské, racionální chování, nevím. Jak by ses racionálně a lidsky ve druhé světové válce choval ty?

No, Američani myslím pro komunismus nezachránili nic, spíš před ním. Stalin by nakonec Hitlera asi porazil tak jako tak, snad jenom za dvojnásobnou cenu a za dalších pět let (a s celou Evropou pro sebe)…

O technickém provedení těch filmů je to pravda. Ale to je pokrok a ke skutečnosti mu asi ještě trochu chybí (domnívám se, z vlastních zkušeností nemluvím a nemůžu říct, že bych po tom toužil). No, a skutečnost byla na poblití odjakživa.

Já osobně se na podobné filmy dívám a většinou si na ně i (narozdíl od mnoha jiných) pamatuji.

[Gustav]

No, Američani myslím pro komunismus nezachránili nic, spíš před ním.

Ho! Francii, Spanelsko, Benelux, Italii, pulku Nemecka, Rakousko, Dansko, Skandinavii,... Ale doprdele proc v tom vyctu nejsme my???

Stalin by nakonec Hitlera asi porazil tak jako tak, snad jenom za dvojnásobnou cenu a za dalších pět let (a s celou Evropou pro sebe)

IMHO ne. Ale to bysme se mohli dohadovat dlooouho. Kdyby Hitler otevrel vychodni frontu az po obsazeni Anglie (jako ze dalsich 1-1,5 roku intenzivni valky pres kanal a bylo by), psali bycom si ted v nemcine a zdravili se zdvizenou pravici.
Stalin by bez Zapadu (a povestne ruske zimy) nezvladl nic. Lend&lease act a americka pritomnost v evrope, to byl to, co dostalo nemce na kolena.

Mozna to zni to divne, ale americani osvobodili Evropu pred jednim diktatorem a zaroven pomohli nastolit diktaturu o jednu vyvojovou spiralu vyssi.

[VícNežNic]

No nejsme no, já bych tam rád byl, věř mi Věřím, že třeba Churchill by se na tak pitomé čáře rozdělení vlivu nedohodl, protože měl rozum (= věděl o komunismu svoje ). Ale jaký on měl na té konferenci vliv.

Ačkoliv Stalin dostal od západních spojenců velmi cenné dodávky a skutečně v tu nejpříhodnější chvíli, stejně si myslím, že Rusko mělo v kapse víc než Hitler, ale těžko říct

Obsazení Anglie byla hodně teoretická věc, Němci na to v roce 41 (a tím méně později) neměli potřebné prostředky, techniku, vlastně nic. Neměli jak se tam (najednou a ve větším počtu) dostat, jak se tam udržet, jak se tam zásobovat. Vždyť kolik příprav bylo potřeba na Den D. Ale zase je fakt, že Británie byla životně závislá na dodávkách zvenčí.

A pak jsou tu spekulace (a já bych jim věřil), že kdyby to v roce 41 nebyl Hitler, tak by to byl velmi záhy Stalin, kdo zaútočil.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Doporučuji aby sis přečetl vzpomínky někoho, kdo přežil koncentrák a pak mluv něco o Nikdo z tech lidi se nechova racionalne, lidsky. Je strašně zajímavé sledovat, že ti lidi co to přežili nejsou ani schopní napsat všechno co zažili a to co se skutečně dělo vlastně zjistíš z toho co tam napsáno není, ale co se stát muselo, protože se dočteš o následku. Ale i to, co tam napsáno je, je daleko za hranicemi racionalne, lidsky. A nemusíš rovnou někoho z koncentráku, stačí někdo z odboje. Jenže si pospěš, pamětníků ubývá každým dnem a ne všichni své vzpomínky napíšou nebo někomu poví a ne všechno co je napsáno si někdo přečte.

[iZaak]

Jo, tyhle tri filmecky daj cloveku material k premejsleni. Stejne jako Lilja 4 ever (litva myslim) a Requiem for a dream. Ty me zarazily do kresla jeste silnejc nez Pianista, jsou totiz ze soucasnosti...

[Leoš Literák]

Po odchodu z kina jsem kricel, ze Lynche by meli zlyncovat Totalni depka, silena hudba trhajici usi. Fuj. Jeste ted po vice nez sesti letech je tento film pro mne synonymem hnusu.

[jm]

Jeste ted po vice nez sesti letech je tento film pro mne synonymem hnusu.

Tak tos asi nevidel Salo aneb 100 dni Sodomy...

[cezz]

Pokial ide o WW2, potom mi neda nespomenut Schindler's List . Sposob, akym je film natoceny mu dava az neprijemne realny "feeling". Cely film je v podstate ciernobiely (umelecke dovody - v 1993 bol uz farebny film bezna vec) len tu a tam sa zjavi dievcatko v cervenom. Naozaj silny zazitok.