Pár postřehů a dojmů z ročního používání Linuxu

6.8.2012 13:47 | Přečteno: 2837× | poslední úprava: 17.2.2016 19:02

Rozhodl jsem se podělit o své dojmy z GNU/Linuxu po více než roce (od června 2011) nepoužívání Windows.

Za hlavní výhodu GNU/Linuxu považuju jeho absolutní konfigurovatelnost a svobodu. A svobodou mám namysli obojí - jak svobodný výběr aplikací, které budu používat, tak i dostupnost zdrojových kódu.

Dalším typickým "linuxovým" prvkem je balíčkovací systém - ten je většinou výhodou, ale muže být i nevýhodou. Setkal jsem se s typickým problémem - potřeboval jsem několik aplikací v co nejnovější verzi (bez velkých ohledů na stabilitu) a tak jsem měl na výběr buď zupdatovat kvůli závislostem část systému, nebo nastavit chroot, nebo si program zkompilovat sám. Většinou to byla ta třetí možnost, ale ne vždy probíhala hladce. Takže jsem v průběhu roku postupně zupgradoval squeeze na wheezy :D. A kupodivu bylo velmi málo problémů. A dokonce mi ten "testing" připadá stabilní :) .

Skvělou věcí pro mě bylo objevení repozitáře debian-multimedia.

Trochu jsem nepochopil, co vlastně patří do repozitáře contrib - někde se píše, že software, který je svobodný, ale závisí na nesvobodných součástech (na jakých nesvobodných součástech potom závisí dosemu, když na něm jede freedos?). Jinde zase píšou, že software contrib je svobodný, ale jen není oficiálně podporován.

Taky je pro tuto distribuci typické, že co je jinde jeden balíček, Debian rozštěpí klidně do deseti. Význam tohoto jsem nikdy úplně nepochopil.

Na Debianu mě dále zarazilo, že bez zeptání běžela po instalaci spousta daemonů, které se na serveru jistě hodí, ale které já nikdy nevyužiju.
Ze začátku mi chyběl nějaký ucelený konfigurační nástroj jako YaST, ale pak jsem si bez problému zvykl nastavovat některé věci jednoduše z terminálu.

Ještě ke grafickému prostředí - viděl jsem hodně lidí, jak odmítají Trinity, protože je "mrtvé" a nevyvíjí se. A k čemu je tedy dobré, když se prostředí vyvíjí? Pokud jim jde o aplikace, které jsou součástí prostředí - některé aplikace můžou být staré klidně 15 let a budou plnit svou funkci stejně efektivně, jako "moderní" aplikace v KDE4.
Jiné aplikace na vývoj technologií reagovat musí, ale pak není problém používat aplikace, které nejsou součástí prostředí. Upřímně nechápu, proč v KDE vyvíjí vlastní alternativy ke všem již existujícím aplikacím (například KOffice). Připadá mi to jako štěpení sil (i když je dobré mít na výběr) a myslím, že by se takovéto specializované aplikace měly vyvíjet samostatně. Já z trinity klidně spouštím některé KDE4, nebo i GTK aplikace a nepřipadá mi, že by si braly moc paměti navíc (a nemám žádnou úchylku, kvůli které bych potřeboval aby všechny měly stejný vzhled).

Také si myslím (za to mě prosím nekamenujte), že by u různých aplikací bylo vhodné praktikovat statické linkování a přibalit k nim pár knihoven, se kterými jsou odzkoušené. Dneska už snad pár desítek nebo i set MB navíc nehraje tak velkou roli (na desktopu). Dokonce jsem se dostal do situace, kdy bratr bezproblémově spustil novou verzi primárně unixové utility pod Windows, protože si s sebou táhla pár knihoven, zatímco já jsem měl u stejné utility problém se závislostmi. A protože jsem zrovna neměl čas to řešit, dopadlo to tak že jsem použil WINE. ("jak barbarské" :))

Setkal jsem se i s jinými linuxovými problémy, například při kopírování dat má grafické prostředí velmi špatnou odezvu - nejsou nastavené vhodné IO priority. Tento problém je známý, ale jediné řešení je asi kopírovat s ionice -c3, ale i to pomáhá jen částečně. Připadá mi to jako důsledek nekomplexnosti GNU/Linuxu.

Závěr

Možná pro mě Debian není nejvhodnější, protože stable obsahuje zbytečně moc staré verze softwaru - může se to hodit u serveru, ale na desktopu... i testing je stabilnější než windows, že? :D Teď na studiích (Informatika na UP Olomouc) budu asi spíše potřebovat notebook - na ten jsem dal raději OpenSUSE, ve kterém už mají taky oddělené non-free repozitáře a hlavně mají komunitní repozitář s KDE3.
Rozhodně se neplánuju vrátit k Windows - možná kdyby byly opensource, ale tak daleko ještě ReactOS nepokročil...

       

Anketa

Komentáře

[kotyz]

Problém nevyvíjejícího se Trinity vidim v tom, že to jednoho dne přestane chodit (kvůli novejm verzím knihoven a nástrojů na kterejch to závisí) a nepude to bez nějakýho aspoň částečnýho přepsání ani zkompilovat, protože se mezitim změní i API. Kvůli tomu sem přešel z KDEmod-legacy (ze kterýho se imho Trinity vyvinulo) na normální KDE4, protože čim dýl sem ho měl tim víc se rozpadalo a s každym updatem něco přestalo fungovat. Jo, to se taky na Archu neni co divit, na Debianu stable by to mohlo vydržet fungovat i několik let od ukončení vývoje/podpory...

A to LXDE sem si v poslední době dost oblíbil, už ho mam na dvou low-end masostrojích a docela si pískam (sice sem tam chtěl původně icewm, ale zase lxde nabídne větší komfort a má +- stejný nároky na paměť, však je to jen openbox + lxpanel + pcmanfm + nějaký to "lepidlo" aby to spolu dobře ladilo, nejvíc stejně sežerou aplikace, třeba firefox nebo chromium si klidně sežere giga paměti když jí má k dispozici). Na ještě slabší masostroj sem proto nasadil links s grafickym režimem, na trolování na ábíčku z hospody na notebooku se starym pentiem na nějakejch 233 MHz je to až dost (jediná závada je v tom, že diskuze neni "hierarchická", ale všechny komenty sou pod sebou stejně široký a tak neni moc dobře vidět kdo na koho čim reaguje, holt to neumí CSS, co se dá dělat, avatary a obrázky naštěstí fungujou)

[chrono]

Pri Trinity som nepochopil, prečo kopec knižníc/programov upravujú z čistého Qt na TQt. Výhody to, podľa mňa, neprináša žiadne. Pôvodne som si myslel, že to tam je preto, aby sa umožnilo používanie Qt4 namiesto Qt3, ale kvôli tomu to tam, podľa vyjadrenia vývojárov, nie je.

[Hans1024]

Tak podle tohoto jsem to pochopil tak, že opravdu chtějí, aby to fungovalo s qt4.

[chrono]

To som si pôvodne myslel aj ja, ale potom sa zakladateľ toho projektu vyjadril tak, že pomocou TQt sa bude dať urobiť aplikácia, ktorá sa bude dať skompilovať pre Qt3 a aj pre Qt4 a že to neznamená, že staré knižnice/programy budú môcť používať aj Qt4 (tie budú fungovať len s Qt3).

[AMD Faunom Alien]

Problém nevyvíjejícího se Trinity vidim v tom,

Bych neřek, že se nevyvíjí. Když se člověk koukne do gitu nebo na přidávání patchů, tak tam maj poměrně živo. Vyvíjí se, ale pomalu v rámci jejich možností. Ale protože je jich jak do mariáše tak se to moc nehejbe. Ač bych nechtěl nějak snižovat jejich snahu a úsilí, tak je to pro ně zkrátka moc velké sousto, takhle velký projekt.

Co jsem to tak zkoušel testovat, tak mi to moc stabilní nepřišlo. Spíš ještě rozjebali ověřený a stabilní kód 3.5.10 přidáváním novot. Škoda, že s tim nepřišli dřív, když bylo čtyřkové KDE úplně na ho (4.0, 4.1). Škoda. Ale Suse má live CD s 3.5.10, takže ještě dnes je možné mít trojkové kdeéčko v moderní distribuci.

[Bedňa]

Pri statickom linkovaní už fakt v dnešnej dobe nieje problém s miestom, ale ide o bezpečnostný problém, kedy ti nejaký program vloží do systému archickú a deravú knižnicu.

[Michal Kubeček]

Tohle je spíš problém s dynamicky linkovanými closed source programy, které si pro své potřeby instalují všechny možné knihovny v "těch správných verzích". Naštěstí je většinou instalují do svého vyhrazeného adresáře, ale i tak zůstává problém s aplikací samotnou.

Hlavní problém staticky linkovaných programů je v tom, že když se objeví chyba (ať už bezpečnostní nebo funkční) v knihovně, bylo by potřeba přebuildit a updatovat všechny programy, které ji používají, což nemusí být vždy úplně snadné (a v případě closed source ani možné).

[kralyk z abclinuxu]

U dynamicky linkovaných knihoven ale tenhle problém odpadá pouze tehdy, když update knihovny nenaruší kompatibilitu ABI. Což ale nejspíš u většiny bugfixů platí...

[Bedňa]

Poznáš človeka čo by implentoval bugfixi do všetkých svojich verzí? Teda možno niekto taký existuje, ale výnimka potvrdzuje pravidlo Život je otázka kompromisov, vždy je to kompromis medzi bezpečnosťou a použiteľnosťou.

[pavlix]

Takhle to nefunguje.

[Bedňa]

Neviem čo si myslel, statické linkovanie so sebou naťahá aj knižnice čo sa neupgradujú a preto nemajú odstránené chyby z tých novšých verzií.

[Michal Kubeček]

Při statickém linkování se ale žádná knihovna do systému neinstaluje, jen kousky z ní jsou součástí daného programu. Takže ten konkrétní program je zranitelný (a to je právě problém, protože každý takový program je nutné přeložit nebo aspoň slinkovat znovu), ale není pravda, že se staré knihovny "natahají do systému".

[Bedňa]

Ale oni sa tam naťahajú aj s programom do /opt. Niesu teda priamo medzi ostatnými binárkami, ale sú tam :) Samozrejme zraniteľné sú len za behu danej aplikácie. Je pravda že by sa dali zlinkovať priamo do jedného blobu, ale to som hádam ani nevidel.

[Michal Kubeček]

Ale oni sa tam naťahajú aj s programom do /opt. Niesu teda priamo medzi ostatnými binárkami, ale sú tam

Pokud je ta knihovna statická, pak není k běhu programu vůbec potřeba, tak proč by ji někdo instaloval s programem?

Je pravda že by sa dali zlinkovať priamo do jedného blobu, ale to som hádam ani nevidel.

Jste si jistý, že rozumíte dobře pojmu "staticky linkované"?

[pavlix]

Je pravda že by sa dali zlinkovať priamo do jedného blobu, ale to som hádam ani nevidel.

To je ale význam toho slovního spojení „staticky linkované“.

[Bedňa]

Aha, tak som žil v omyle chlapy, ja som to bral že keď si balíček robalí program aj zo svojimi knižnicami k sebe do adresára, že to je práve ono, ako vidím mýlil som sa. Ja som to bral že je to z pohľadu pakagera a nie linkera.

[pavlix]

Nejsi daleko od pravdy, ale to, o čem mluvíš je bundling.

[pavlix]

Není to vůbec případ kompromisu mezi bezpečností a použitelností. Dynamicky linkované knihovny jsou svým způsobem jak bezpečnější, tak použitelnější.

[Ash]

Bugfixování všech verzí autorem přece není potřeba, o tom tu nikdo nemluvil :)

[Dreit]

K linkování:

Docela by se mi líbilo, kdyby dával synaptic na výběr. Defaultně by se linkovalo dynamicky + byla by možnost "přepnout" na linkování statických knihoven.

 

Jinak plně souhlasím se zápiskem, líbilo se

[pavlix]

Synaptic nelinkuje, takže těžko může dávat na výběr.

[Hans1024]

Jednoduše by se vytvořil nový repozitář, aby bylo na výběr. :) Akorát nevím, jestli by se jim chtělo hostovat tolik dat...

[pavlix]

Akorát nevím, jestli by se jim chtělo hostovat tolik dat...

Tak hlavně k tomu není žádný důvod. Tedy abych to upřesnil, nevidí k tomu žádný důvod ti, kteří skutečné distribuce udržují.

[Pavel Stárek]

Chudáci maintaineři a správci balíků

[Kvakor]

U aplikací, které jsou distribuované jako binárky (obvlášť u closed-source) je celkem obvyklé, že je na výběr čistě dynamické verze (většinou jako balíček pro určitou distribuci) a pak "pseudostatická" verze, která je sice dynamicky linkovaná vůči běžným knihovnám (libc a spol.), ale ty ostatní jsou zalinkované staticky a celek je distribuovaný většinou jako běžný archiv (.tar.gz). Což se docela hodí, obzlášť když je ta binárka 32bit a pokoušíte se jí uchodit na 64bitech (např. Skype).

[xxxxxxxxxxx]

S tím statickým linkování souhlasím a kvituju. Takovej názor jsme měl už před 5-6 lety, ale kamenujou mě za to dodnes... Osobně si myslím že balíčkovací systém jako takovej by měl bejt věcí distributora a jádra systému jako takového. Prostě základ a pak by se našlo hodně lidí kteří by byli schopní kompilovat různé balíky v ruzných verzích a dělat ruzné propletené balíky(balíky mimo balíčkovací systém) který by dokázali ze systému vydindat maximální svobodu se zachováním robusního základu. Dokonce si myslím že by to bylo pro uživatele i daleko více svobodné... Samozřejmě mluvím o desktopu, ne o serveru...

Ps. Nezkusil jsi si Linux from scratch? Dal by se nad ním postavit super systém ražení o kterým mluvím!!!

[Hans1024]

Mohl bych to zkusit, ale pokoušet se vytvořit vlastní distribuci je asi mnohem větší časožrout než zkonfigurovat si nějakou existující :)
A možná už dokonce někdo s podobným smýšlením takovou distribuci vytvořil a třeba zjistil, že to moc dobře nefunguje :D. A hlavně pak člověk nemá to zázemí komunity jako u velkých distribucí...

[xxxxxxxxxxx]

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

[luv]

Kamenujou te za to, protoze prosazovat static linking jako "magic pill" je ciste naivni.

Napr. kdyz se najde chyba v libpng tak budou vyvojari vsech programu ktere pouzivaji libpng zodpovedni za prekompilovani a distribuci novych verzi ... (CVE-2011-3026, MFSA-2012).

A pokud ruzne verze knihoven napr vyzaduji jine konfiguracni soubory tak je pribalime taky zejo. A pokud vysla nova verze knihovny napr. proto ze se zmenilo ABI kernelu tak s programem pribalime i vlastni kernel vsak ono to nejak pude

V organickem prostredni open source a linuxu, jsou distra opravdu potreba. Pak uz je to jen o vytvoreni standardu proti kteremu se da kompilovat (ale opet, dodrzovani takoveho standardu ze strany distribuci by bylo dost narocne a brzdilo by rozvoj samotnych knihoven (coz kdyz se kouknu na to co vyvadi Lennart by bylo ale dobre ) a v open source prostredi se to proste nevyplati)

Na druhou stranu treba staticky linkovana OpenArena mi jede dobre.

A srovnavat s MS Windows? Napisu jednoduchy skript v Pythonu nebo treba programek v Jave. Distribuovat tohle pro Windows je za trest. Navic od ty doby co to vydas by si mel sledovat bezpecnostni chyby interpretu co si pribalil (a taky vsech knihoven ktery se ti tam tak nejak pridaj ) a u kazdy chyby vyhodnotit jestli tvuj program ovlivnuje a pokud ono vydat novou verzi a zajistit jeji distribuci mezi uzivatele (pred windows 8 peklo, ve windows 8 snad jen pozadat o schvaleni pridani nove verze do jejich "AppStore"). A ted jeste musis resit kompatibilitu, bug reporty proti ruznym verzim,... ja jsem za distribuce fakt rad poslys.

[Salamek]

"vychvalován apt-get" --> http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRIIW2ZsH6evs-zydvusSgrfrvrg9rEJmUCrzf4Ou4cQ_ghUjjQlEk6R9_VTQ
Staticke linkovani ma vice nevyhod nez vyhod, dokonce i to co se muze zdat jako vyhoda muze vyustit v znacnou nevyhodu

[Begleiter]

Člověk by mohl (skoro) usoudit z tvého zápisku, že jiná distribuce než Debian neexistuje. Hlavně mi vadí, že někde píšeš obecně o "Linuxu" a přitom myslíš Debian.

[kotyz]

Jediný správný distribuce sou Arch a Archbang!

[Begleiter]

:D

[kotyz]

A ještě kotyzux a to ještě ani neexistuje!

[Begleiter]

A co takhle Kernel Ultras GNU/Linux?

[kotyz]

A kdo by to dělal? To bysme si museli nechat outsourcovat aby to bylo ještě za našich životů hotový

[Begleiter]

No přece pomotstvo!

[kotyz]

Chceš mě zabít smíchem? To mam jako vybírat po-- ehm babyboxy? Nebo kde TO mam jako sehnat?

[Begleiter]

Podle vzoru Sexmise (nebo jak se to píše, polská komedie) nějak uměle "vyrábět".

[kotyz]

Seksmisja. No zatim na to žádná fabrika nestojí a 3d tiskárny to taky nedávaj. To tak za 50 nebo 100 let. Tolik času nemáme...

[kotyz]

Máš to blbě, KERNEL ULTRAS se musí psát vždycky velkejma!

[Begleiter]

Dobře: KERNEL ULTRAS GNU/Linux

[kralyk z abclinuxu]

Jo, jenže já jsem odpůrce GNU/Linux naming, takže by se to ve skutečnosti jmenovalo KERNEL ULTRAS Linux Enterprise (KULE).

[Begleiter]

(KULE)

Dobrý

[kotyz]

Co KERNEL ULTRAS Pub/Linux? Linux co vzniknul a doporučuje se ho používat jen po hospodách?

A tohle bys měl šoupnout do KUfortune

[kralyk z abclinuxu]

...nó, že by to bylo zas tak vtipný Ale no tak dobře, do fronty to přidám a ještě se rozmyslim :p

[kotyz]

Mam tam toho málo, tak každej malej přírůstek potěší!

[Hans1024]

No tam kde jsem psal obecně o "linuxu" jsem mluvil spíše o "velkých" linuxových distribucích (za posledních 5 let sem jich zkoušel celkem dost, ale opravdu jsem nezkoušel úplně všechny :D), rozhodně ne jen o Debianu.

[Begleiter]

Jasně. To já jenom mám trochu rejpavou náladu.

[kotyz]

Distribuce sou jako pokémoni - musíš je vyzkoušet všechny!

[Begleiter]

A k tomu také {Free,Open,Net}BSD a nejlépe ne jenom tyto vyjmenované, ale všechny. :D

[kotyz]

Zapoměl si na mistrovo oblíbenej Solaris, styď se! Jo, máš pravdu, čim víc proužky, tim víc adidas

[Begleiter]

Stydím se. :D

[kotyz]

Jestli máš zasklenej balkón, tak by bylo ideální jít se stydět tam. A jestli nemáš, tak se styď ještě víc!

[Begleiter]

Stydím se ještě víc!

[skywaker / lukves]

tolik linuxovych distribucii ako ja si este neskusal ani vo sne. ver mi.. moj linuxovy zivotopis ale je trosku iny na zaciatku som vydrzal sca do doby kedy vyslo KDE4 tedakoniec KDE3 sca len 3 distra a potom ked mi zobrali hracku s nazvom KDE3 som presiel na XFCE (zenwalk aj ked ten som pouzival uz skor).. no a teraz tak ako bolo napisane vyssie distribucny turista ale mam nadej vola sa Lubuntu je tosuper distro s LXDEa hlavne maju napady a zlepsovaky ako vlastnathema,ikonky, spravnyvyber aplikacii vdefault instalacii ..vlastne odlahcene software center. proste paradicson.. :D

[kotyz]

Vsadim se že sem byl větší distribuční turista a sběratel exotů... Měl si Syllable, BeOS, Solaris, AROS, OS/2, QNX, NetWare, Haiku, ReactOS, VisOpSys, MenuetOS, Plan9, Free-/Desktop-/PC-BSD? Chtěl sem i Mac OS, ale neměl sem vhodnej hardware, instalačky ale mam... Linux distribuce sem ani nepočítal, ale tak 30-50 jich mohlo bejt (z těch divnějších třeba gobo linux, jinak spíš ty známější, zenwalk taky, dál třeba ark, frugalware, dyne:bolic a samozřejmě ta klasika debian, -buntu, mandrake/mandriva, suse, fedora, slackware). Snad jen ten redhat a centos sem nikdy neměl. Ale opravdu sem používal tak 4, ty ostatní se zdržely vesměs jen přes víkend, někdy jen pár hodiny, ale většinou to bylo pár dní. Tu haldu live dister bych ani nebyl schopnej vyjmenovat a řada z nich už ani neexistuje (jak se jen menovalo to distro na předvádění xgl?). Gentoo se mi třeba povedlo zničit krátce po dokončení instalace (která zabrala cca dva dny). Tomu teprv řikam distribuční turistika, jako když japonci projedou za tejden celou Evropu a stihnou napráskat 20 000 fotek Ale v posledních letech mě to už moc nebere, vmware sem zrušil, virtualbox sice pořád mam, ale už dlouho sem ho nepoužil a na holý železo většinou instaluju rovnou to co už zůstane nafurt (většinou arch nebo k/l-ubuntu).

[skywaker]

kotyz takze tiez pouzivas Lubuntu? aky mas s neho dojem? ja som nejako sa vyhybal LXDE a vsade daval Xfce ale nakoniec koli tomu ze aktualne distra maju starsie xfce napr Salix alebo Xubuntu sa mi nepaci to default nastavenie a tiez notification pluginy proste je to moc divne. tak som skoncil u Lubuntu a to aj koli tomu ze Lubuntu Software Center je super na rozdiel od Xubuntu ktore ma ako kanon na vrabce ten paskvil co vyzera podla mna hnusne ten Software Shop

[kotyz]

No k tomu sem přišel jako slepej k houslim - hledal sem nějakej systém na to umpc co sem sehnal zadara tady na ábíčku (VIA C7M, 768 MB RAM), první sem zkusil archbang ale tam nešla wifi a jelikož to nemá normální ethernet (ten je jen na doku kterej k tomu nemam), tak by s tim bylo až moc práce. Ubuntu nikdy (hate gnome!), kubuntu a xubuntu chtělo moc paměti a místa na disku takže nakonec sem zkusil to lubuntu a tam fungovalo všecko "out-of-the-box", připojilo se to, makalo to. Tak sem to tam dal. Sice starý balíčky (navíc kvůli funkčnímu přehrávání videa na externim monitoru sem musel downgradovat na 11.10), ale na to použití jako záložní desktop a na machrování to stačí bohatě (kdyby fungoval ten integrovanej dotykovej displej to by se to teprv machrovalo, vytáhnout v hospodě komplet desktop o velikosti menšího tabletu s hdd, hw klávesnicí, plnotučnym desktopem a tak vůbec). Na tom aceru darovanym od Jílka si teď dělam takový lubuntu na archu, lxde + všechny možný userfriendly vymoženosti jako automountování flashdisků a dvd, procházení samba sharů přímo z pcmanfm na pár kliků a až bude funkční wifi (musim nějak dořešit anténu nebo přídavnou kartu) tak i nějaký to fikaný připojovátko. Jinak tam neni žádnej display manager a najíždí do defaultně do konzole (framebuffer, 1024x768, dá se v tom přehrávat i video mplayerem nebo lozit po webu v grafický verzi linksu), lxde se spouští přes startx, všecko potřebný mam ručně nastavený v .xinitrc (předtim sem tam měl slim, ale nějak mi to nechtělo to lxde spustit a pak už sem nemoh ani zpátky do konzole, pak mi došlo že to tam vlastně nepotřebuju a konzole jako default bude lepší, s tim že grafiku rozchodim pozdějc a spouštět se bude výhradně ručně). Už sem si to tam dost zabydlel, proti widlim xp který tam mam z experimentálních důvodů taky, to je jako blesk a firefox zvládne i pár tabů na jednou (paměti to má jen 256 MB - 32 MB pro grafiku), widle se můžou uswapovat k smrti, linuxu došla paměť až když sem se snažil skompilovat psi-plus z AURu... Dneska sem lepil samolepky z komunitní akce a tim zatim končim, další práci na tom pozastavuju dokud nesplašim další hardware, protože co se na tom udělat dalo, to sem už udělal, na wifi nemůžu dělat když nemam anténu pro tu interní kartu a externí se nepřipojila ještě na žádnym ze třech notebooků s celkem pěti různýma systémama (síť vidí, ale připojit se nepřipojí, asi bude vadná nebo nevim, interní karta je zase ze šuplíku a neni k ní anténa a neni vyzkoušená). Na suspend/resume taky zatim dlabu, stejně baterka nefunguje a musí to jet furt ze sítě (novou bych asi zadarmo nesehnal, tak to má nízkou prioritu). Paměť bych chtěl rozšířit aspoň na 512 MB, líp na 1 GB - to už by utáhlo i kdečka v plný palbě, ale k čemu to, když to lxde je tak dobrý...

[kotyz]

Jo a zapoměl sem dodat že shopy a software centra jdou mimo mě, na archu jedině pacman a yaourt a na buntech zásadně apt-get a na vyhledávání balíčků apt-cache search (ten klikací synaptic se ještě používat dá, je to celkem přehlednej program bez otravnejch zbytečností, ale já holt razim jinej styl).

[Bedňa]

V contrib repozitári je softvér, ktorý nieje oficiálne podporovaný Debianom, tento softvér je slobodný, ale môže závisieť na neslobodnom softvéry s non-free.

[ʚĭɞ 🍉]

Informatika na UP Olomouc

GLWT

[Hans1024]

Ano, já vím, vysoká úmrtnost, matematika, "paráče" a určitě spousta dalších nástrah o kterých nevím - už se nemůžu dočkat... :D

[ʚĭɞ 🍉]

Po roce je nás z 62 asi 15 (resp. aplikovaných je cca 50 ze zhruba 135), z toho někteří nemají paráče, tak jsem zvědav na další ročník — vypadá to, že z cca 500 přijatých by mělo nastoupit tentokrát dokonce přes 200, co jsem koukal na rozvrhy. Docela brutální.

[Heron]

Koukám, Vilém vypadá pořád stejně.

[Thyrst']

Podle tohoto tam je spíš Win než Linux

[ʚĭɞ 🍉]

Já tam studuju, viz můj blogísek. V prváku widle nejsou potřeba vůbec. Potom akorát na pár předmětů.

[honza_c]

Taky letos nastupuju do prváku na informatiku na UPOL, letos tam těch lidí bude opravdu hodně. O nástrahách vím, ale pokud se budu učit a snažit, tak bych to snad nějak udělat měl :D Spíš se ze začátku, než se to vylidní, bojím místa v učebnách a nedostatku zásuvek. Ale prodlužky a rozdvojky jsem musel tahat i na gymplu, tak to pro mě nebude nic nového :)

[frdrx]

Hodně štěstí chlape, taky zábavy. Rozhodně zajímavé názory, ale imho jistě ne konečné (což je v pořádku a dobře).

[pedro]

V linuxovém ekosystému je statické linkování pitomost. Je přeci prací distribucí, aby jim nabízené verze programů chodily s nabízenými verzemi knihoven, ne? Jo, kdyby nějaký vývojář chtěl distribuovat binárky pro Linux, tak je to jasné.

[xxxxxxxxxxx]

To je klasické chápání člověka z IT... Vidíte to hrozně omezeně. Domníváte se že Distributor má řešit všechny pitomosti ohledně programu kterým ani nerozumí a ani nemuže rozumět. A výsledek je ten že tu máme desítky balíčkovacích systémů a když chce někdo distribuovat program na linux tka musí dělat desítky balíků... To je hrozný!!!!

[ʚĭɞ 🍉]

Vývojář dělá aplikaci (distribuuje ji typicky jako tar.gz archiv se zdrojáky). Distributor dělá balíčky (pokud je zájem o balíčky toho programu). Proč by distributor musel dělat balíky pro jinou než svou distribuci? o_O

[xxxxxxxxxxx]

No právě proč by to dělal??? Když by měl každej dělat svoje. Akorát najít rozumné rozhraní mezi vnitřním a externím zájmem.

[ʚĭɞ 🍉]

Kdo? Co? Já si nevšiml, že by balíčkáři Debianu dělali balíčky pro Fedoru.

[xxxxxxxxxxx]

Ne, to si pořád nerozumíme. Sice tomu nerozumim do dětailu ale obecně mě jde o to aby se vytvoři Softwarový nástroj který bude umět instalovat a softwareový na jakoukoli distribuci. PRostě mě přijde trhlé by měl externí distributor softu dělat jednotlivé balíčky pro dané distribuce. Toť vše...

[kralyk z abclinuxu]

CPack?

[Salamek]

A kdo rika ze to mas tak delat ? chces tvorit binarni balast ? tak udelej dve binarky pro 32bit a 64bit, mrskni k nim staticky knihovny a sir to v tomhle stavu
Chces li mit svou app v repo tak se o ni musis PRIROZENE STARAT (to znamena nenechat ji hnit na starych knihovnach)

[ʚĭɞ 🍉]

Je trhlé, aby to bylo jinak, protože různé distribuce mají různou licenční/bezpečnostní/vydávací politiku. To je ostatně jeden z důvodů, proč různé distribuce existují.

Balíčkovací systémy (dokonce relativně univerzální), které jdou mimo distribuční kanály, existují, ale nezdá se, že by byly zrovna populární.

[Martin Mareš]

Mně přijde trhlé, aby distribuoval cokoliv jiného než zdrojáky ;)

[xxxxxxxxxxx]

))

[Václav HFechs Švirga]

Já asi rozumím, o co ti jde, ale na Linuxu to fakt nemůže fungovat tak jako na Windows (každý program má svůj instalátor, který šíří autor a z něho si to každý pohodlně nainstaluje). A to proto, že tim vzniká bordel, který v těch windows potom je a my ho na Linuxu nechceme. Dále je Windows pár verzí, takže se to dá odladit, distribucí Linuxu máš mraky.

Přesto si myslím, že řešení existuje. Uděláš nejaký super program a ideálně ho procpeš do distribucí, výhoda je že bez nějakého bordelu ho budou moci všichni používat (jako všechny ostatní programy co v Linuxu máš), nevýhoda je že to nějakou dobu trvá a když vydáš novou verzi, uživatelé si musí počkat, než to tím kolotočem projde.

Dále určitě budeš nabízet zdrojáky, takže ti, kteří nechtějí čekat, si to můžou přeložit. Taky ty zdrojáky potřebují distribuce. Ale upřímně, na kompilování se ti většina z vysoka ...

A právě pro ty, kteří si to chtějí vyzkoušet, nechtějí kompilovat a nemají to v distru je staticky slinkovaný archív, rozbalíš třeba do /opt a jedeš. Tohle je nouzovka, používá se to hlavně u proprietárního sw. Kdyby tak každý sw v Linuxu byl řešen, tak to bude strašný průser. Ale pár aplikací se tak dá provozovat v klídečku, takže kdyby vývojáří hlavně dost často měnících se programů takové statické balíky "na test" udržovali, byl bych jen rád. Ale samozřejmě ne vždy to jde. Nejobvyklejší je tohle třeba u her, mrkni na sauerbraten.org, případně to má třeba firefox.

[Václav HFechs Švirga]

Jinak ještě - nemáš šanci ty distribuční balíky dělat sám, protože by ses posral (rmp pro X systémů (madriva, fedora, redhat, suse), deb pro debian a ubuntu + další všelijaké exotiky), to fakt musí dělat autoři toho distra a pokud ten tvůj program nabere nějakou popularitu, tak to dělat budou, o to nemusíš mít strach. Pro ty ostatní je právě ten zdroják a staticky zkompilovaný archív, který je sice "prasárna", ale pojede skoro všude.

[xxxxxxxxxxx]

Mám dobudoucna v umyslu nechat udělat jednoduchý instalátor a správce softwaru pro ty balíky v /opt. A budu mít klid a pokoj.

[Václav HFechs Švirga]

Takových je.. ale většina se ti na něj vykašle a prostě si to tam rozbalí. Ale proč ne . Co by se mi ale líbilo víc je, kdyby ty statické balíky tvořilo více vývojářů aplikací. Protože teď je pro mě často nejrychlejší cesta jak něco vyzkoušet, když mám starý balík v distru, stáhnout win instalátor (pokud ho nabízejí) a nainstalovat si to do virtuálky . Protože kompilovat se mi to většinou nechce a statický balík pro linux nedělají. Samozřejmě z druhé strany chápu, že pro vývojaře je vyrobit ten statický balík někdy opruz.

[xxxxxxxxxxx]

Mě nějakej ten softík instalační a udržovací pod QT najdi...

[Václav HFechs Švirga]

Tam jde o to, ze aby to fungovalo, musel by nekdo udrzovat databazi tech statickych archivu a jelikoz je takto distribuovanych programu jen par a navic to skutecne je takova nouzovka a kdyz uz po ni clovek saha, chce to opravdu "cerstve" a tedy necekat, az se to zahrne do toho instalatoru. Navic takova instalace je tak primitivni (staci rozbalit), ze to ani moc zjednodusit uz nejde. Vim ze se to hodne pouzivalo treba pro distribuovani her. Ale kazdy ten projekt tak vselijak skomiral, takze z doslechu o nich vim, ale zadny jsem nemel potrebu zkouset ;).

Aby jsi uspel, musel bys a) presvedcit autory softwaru at delaji i ty staticke baliky (coz ti vetsina delat nebude, protoze to povazuje za zlo b) udelat svuj projekt "slavnym" aby se vyplatilo autorum sw s tebou udrzovat nejaky kontakt (treba ti dat vedet, ze vydali novou verzi - nejake api, atd..) c) vsem haterum vysvetlit, ze to nema nahradit klasicke balicky, a ma to byt pouze doplnek, dokud ten balicek pro distribuci nevznikne, jinak te upali a ukamenuji

[ʚĭɞ 🍉]

Já bych ho upálil a ukamenoval rovnou, není kolem toho tolik dřistů.

[xxxxxxxxxxx]

Já se upálím dokonce sám a to tím že řeknu že bych takhle distribuoval třebas celé balíky typu Xorg7.1+KDE4.9 a nebo Xorg7.2+KDE5 atd. vubec bych se s tím s prominutím nesral a v systému bych nechal jenom základní Xorg+ nějaké třebas grafické nástroje na zprávu systému a nebo vubec bez Xek jenom základ. ...a tekda mužeš házet kameny

[ʚĭɞ 🍉]

u mad?

[pavlix]

Ještě jeden krok a můžeš takhle v distribuci mít celé distribuce.

[kotyz]

To už v podstatě jde

[Václav HFechs Švirga]

, seš krutor...

[Martin Mareš]

Já to ale myslel docela vážně.

V UNIXovém světě je tradiční (už nějakých 40 let) distribuovat programy v podobě zdrojáků. Má to své důvody a rozdílné verze knihoven jsou tím nejmenším z nich. Například Linux sám běží na více než 20 architekturách s navzájem nekompatibilními sadami instrukcí. To by měl autor každého programu kompilovat binárky pro všechny z nich? Jistě, může se na většinu vykašlat, ale pak může sotva poctivě tvrdit, že "nabízí programy pro Linux".

Dříve si správce systému většinu softwaru kompiloval sám, dnes mu to usnadňují správci distribucí, kteří udělají část práce za něj. Ale pokud chce někdo další distribuovat binárky, měl by si být vědom toho, že činí cosi dosti nezvyklého, a nečekat, že mu ostatní budou usnadňovat práci.

[xxxxxxxxxxx]

Dit já to taky pochopil. Akorát pro uživáky je to peklo! Uživáci jsou naprosto dementní a nutno s tímto faktem počítat.

[ʚĭɞ 🍉]

Právě jsem se urazil.

[xxxxxxxxxxx]

kecáš, ty to zkompilovat dokážeš.

[kralyk z abclinuxu]

Proč je to pro uživatele peklo? Uživatel akorát instaluje balíček, to je ještě jednodušší než odklikávat instalátory na windows...

[pavlix]

+1

[Michal Kubeček]

Ne nutně. Je-li ten software aspoň trochu rozšířený a používaný, tak i když se to nedostane přímo do distribucí, balíčky pro běžné distribuce někdo udělá. Stačí se podívat do BuildService nebo contrib repozitářů různých distribucí.

[kralyk z abclinuxu]

Domníváte se že Distributor má řešit všechny pitomosti ohledně programu kterým ani nerozumí a ani nemuže rozumět.

Co je na tom tak těžkýho k porozumění? Stačí, když programátor řekne, že jeho program potřebuje knihovnu X verzi alespoň Y a program Z ve verzi aspoň Q. Každej program obvykle ve svý zdrojový distribuci obsahuje nějakej ten soubor README nebo INSTALL kde je tohle všechno popsaný. Není tožádná věda. Jde jen o to, aby to programátor dobře zdokumentoval.

A výsledek je ten že tu máme desítky balíčkovacích systémů a když chce někdo distribuovat program na linux tka musí dělat desítky balíků...

Když bude tvůj SW dostatečně populární, lidi ti balíky vytvoří Nehledě na to, že se to dá automatizovat...

[xxxxxxxxxxx]

Ty krávo ja to budu muset někým zbastlit a ukázat co vlastně chci. )

[rADOn]

To raději nedělej. Mohl bys zjistit že to není tak jednoduchý jak to vypadá z oběžný dráhy a že jsi kecnul pár pěkných kravin. A když vytrváš tak nakonec skončíš buď u chocholouška nebo, pámbu s námi, jako gentooista :-P

[Bedňa]

Gentoo je staré indické slovo masochizmus.

[xxxxxxxxxxx]

A nebo se mě to povede tebe pošlu doprdele.

[Bedňa]

Stiahni si Ubuntu, nainštaluj Reconstruktor a ešte dnes máš vlastné distro

[rADOn]

Věř tomu že takový poslání do prdele by mi udělalo velikou radost. Ale takových řečí už jsem slyšel vícero a skutek utek.

[tsLnox]

Já jsem zakotvil na Gentoo a nic jinýho bych už nechtěl. Jednou za měsíc strávím odpoledne kompilací, a jinak si jen užívám. Nevýhody pro mě prakticky nemá žádný. :)

[mirec]

+1